Habilitační a profesorské řízení
jako výkon veřejné správy
Karel Šimka
Brno, 8. 9. 2016
Obsah referátu
Co je to habilitační a profesorské řízení?
Proces, aktéři.
„Výstup“ habilitačního/profesorského řízení a
jeho soudní kontrola.
2
Co je to hab./prof. řízení?
Výkon veřejné správy!
Vysoké školy jsou vykonavateli veřejné správy!
Poskytují zákonem stanoveným způsobem
kvalifikaci a v řadě ohledů vykonávají veřejnou
správu dokonce vrchnostensky (přijetí ke
studiu, zkoušení, ukončení studia, stanovení
poplatků spojených se studiem…).
V tomto ohledu není rozdíl mezi veřejnou,
státní a soukromou VŠ – podstatný je rozsah
její akreditace.
3
Co je to hab./prof. řízení?
Docentura a profesura jsou STÁTNÍ (nikoli
univerzitní!!!) akademické hodnosti. Stejně tak
jsou STÁTNÍ studijní programy (Bc., Mgr.,
Ph.D.) a rigorózní řízení.
Vysoké školy vykonávají veřejnou správu na
základě zvláštního typu autorizace – mají (a
JEN ony!) akreditaci v rozsahu stanoveném
akreditačním orgánem (dříve Akreditační
komise + MŠMT, dnes Akreditační úřad ve
dvou formách – institucionální akreditace a
akreditace studijního programu). 4
Co je to hab./prof. řízení?
Proč je docentura a profesura právně významná
pro uchazeče o ni? Má velký statusový význam
při plnění veřejnoprávních funkcí VŠ.
„Tvrdá“ podmínka:
- garance stud. programu Mgr. a Ph.D. - § 44/6
věta druhá ZVŠ,
- předsedování habilitační a profesorské komisi
vyhrazeno profesorovi - § 72/5 a § 74/3 ZVŠ,
- podpora návrhu uchazeče na jmenování
profesorem - § 74/2 ZVŠ.
5
Co je to hab./prof. řízení?
„Měkká podmínka“ (mohou i jiní):
- zkoušení státních zkoušek - § 53/2 ZVŠ,
- členství v habilitační a profesorské komisi - §
72/5 a § 74/3 ZVŠ,
- členství v přezkumné komisi v řízení o
vyslovení neplatnosti státní zkoušky a
docentury – § 47c/6, § 74a/5.
„Obvyklost“ – profesoři a docenti např. tvoří
významnou část vědeckých rad.
6
Co je to hab./prof. řízení?
Judikatura:
1) rozsudek NSS z 24. 11. 2011, čj. 7 As 66/2010-
119, č. 2579/2012 Sb. NSS, body 45 a 65
„ [45] Je nepochybné, že vysoké školy, a to veřejné,
soukromé i státní, jsou vykonavateli veřejné správy, neboť
jako státem autorizované privilegované subjekty zajišťují
určité záležitosti ve veřejném zájmu, zejména poskytují
vysokoškolského vzdělání spojené s přiznáváním
akademických titulů, ale i konají habilitačního řízení a
řízení ke jmenování profesorem.
7
Co je to hab./prof. řízení?
K tomu jim zákon dává monopol, neboť podle ust. § 2
odst. 9 zákona o vysokých školách nikdo kromě vysoké
školy nemá právo přiznávat akademický titul, konat
habilitační řízení, konat řízení ke jmenování profesorem,
používat akademické insignie a konat akademické obřady.
Tyto záležitosti zajišťují kromě nevrchnostenských i
vrchnostenskými formami činnosti veřejné správy, včetně
zejména rozhodování o právech a povinnostech studentů a
některých dalších osob, např. uchazečů o studium, uchazečů
o jmenování docentem nebo profesorem.
8
Co je to hab./prof. řízení?
Toto rozhodování (např. přijímání ke studiu, zkoušení a
další formy ověřování požadavků vyplývajících ze studijního
programu či rozhodování ve věcech habilitačního řízení a
řízení ke jmenování profesorem) se uskutečňuje postupem
podle zákona o vysokých školách (v různých případech
různě formalizovaným) a podle vnitřních předpisů vysoké
školy nebo její součásti s případným subsidiárním užitím
správního řádu nebo alespoň základních zásad činnosti
správních orgánů (§ 177 odst. 1 správního řádu).“
9
Co je to hab./prof. řízení?
„[64] (…) Habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem
nelze v žádném případě považovat za jakési soukromé řízení jen
proto, že do něho uchazeč vstupuje dobrovolně a že i v případě,
pokud by v něm neuspěl, mu nic nebrání i nadále vědecky bádat.
Obě řízení jsou totiž svého druhu autorizačními řízeními
prováděnými k tomu zákonem pověřenými subjekty (vysokými
školami disponujícími příslušnou akreditací) a v případě řízení ke
jmenování profesorem též v určité míře ministrem školství a
především prezidentem republiky rozhodujícím jako správní orgán
na základě zmocnění daného mu k tomu zákonem v souladu s čl.
63 odst. 2 a odst. 3 Ústavy (…).
10
Co je to hab./prof. řízení?
Pro uvedená řízení platí, že ti, kdo jimi úspěšně projdou, získají v
rámci akademického a vědeckého prostředí (a to nikoli jen v rámci
vysoké školy či fakulty, na nichž aktuálně vykonávají svoji
pedagogickou či vědeckou činnost, nýbrž potenciálně na všech
vysokých školách řídících se zákonem o vysokých školách)
privilegované postavení umožňující jim se v podstatně významnější
míře než jiné osoby podílet na rozhodovacích procesech při výkonu
veřejné správy. Např. pouze docenti či profesoři mají právo bez toho,
aby k tomu museli být individuálně schváleni vědeckou radou
příslušné vysoké školy či fakulty, zkoušet při státní zkoušce (viz §
53 odst. 2 zákona o vysokých školách.
11
Co je to hab./prof. řízení?
Tyto osoby mají privilegované postavení i v jiných ohledech, zejména
jako členové habilitačních komisí či hodnotících komisí v řízení ke
jmenování profesorem. Habilitační řízení a řízení ke jmenování
profesorem je tedy správní řízení vedené podle zákona o vysokých
školách s vyloučením subsidiární použitelnosti správního řádu (§ 72
odst. 13, § 74 odst. 7 zákona o vysokých školách) vyjma
základních zásad činnosti správních orgánů (viz § 177 odst. 1 a
vzhledem k povaze obou řízení zejm. § 2 odst. 2 a 4, § 3, § 6 odst.
1 správního řádu), jehož výstup (negativní i pozitivní) je na základě
žalob příslušných oprávněných subjektů přezkoumatelný ve
správním soudnictví.“
12
Co je to hab./prof. řízení?
2) rozsudek KS v Brně z 17. 1. 2013, čj. 30 A
73/2012 – 73
„I. Rozhodnutí rektora ve věci námitek proti postupu při
habilitačním řízení je rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1
s. ř. s. a jako takové je přezkoumatelné ve správním
soudnictví.
(…)
13
Co je to hab./prof. řízení?
III. V souladu s § 72 odst. 9 ZVŠ je veřejné zasedání
vědecké rady důležitou a pevnou součástí habilitačního
řízení, během které se koná habilitační přednáška a
obhajoba habilitační práce. Následuje rozprava a poté tajné
hlasování, které není nijak blíže procesně upraveno a nelze
v jeho rámci vyloučit neformální diskusi či výměnu názorů
na uchazeče, zejména v návaznosti na jeho předchozí
vystoupení při veřejném zasedání.
14
Co je to hab./prof. řízení?
3) rozsudek MS v Praze z 13. 1. 2016, čj. 9 A 113/2015-70
I. Ustanovení habilitační komise (§ 72 odst. 5 ZVŠ) je v řízení o
návrhu na jmenování docentem podle ZVŠ dílčím procedurálním
krokem, zajišťujícím ověření vědecké nebo umělecké kvalifikace
uchazeče a jeho pedagogické způsobilosti a vedoucím k usnesení
vědecké rady o návrhu, zda má být uchazeč jmenován docentem.
Výsledkem habilitačního řízení je konečné (meritorní) rozhodnutí
vědecké rady o zastavení řízení nebo rozhodnutí rektora o jmenování
uchazeče docentem. Žaloba na ochranu proti nečinnosti (§ 79 s. ř.
s.), která je spatřována v absenci rozhodnutí o námitkách proti
ustanovení habilitační komise uplatněných v průběhu řízení, které
dosud nebylo ukončeno, není důvodná, neboť se jí uchazeč nedomáhá
vydání rozhodnutí ve věci samé. 15
Co je to hab./prof. řízení?
II. V řízení o námitkách uchazeče proti postupu v habilitačním
řízení lze ochranu proti nečinnosti poskytnout pouze v režimu § 72
odst. 14 ZVŠ. O námitkách se rozhoduje až po ukončení
habilitačního řízení a po předání námitek děkanem k rozhodnutí
rektorovi. Rektor vysoké školy je orgánem oprávněným rozhodnout o
námitkách proti postupu a rozhodnutí v habilitačním řízení a jeho
rozhodnutí je konečné.
16
Proces, aktéři
Habilitace:
Uchazeč.
Děkan (event. rektor či ředitel VŠ ústavu).
Habilitační komise.
Vědecká (umělecká) rada fakulty (celé VŠ, event.
VŠ ústavu).
Rektor.
Eventuelně vědecká (umělecká) rada celé VŠ,
jestliže rektor nechce jmenovat.
17
Proces, aktéři
Habilitace:
Kdo vydává finální rozhodnutí?
1) děkan nebo rektor podle § 72/4 ZVŠ v případě
neodstraněných vad návrhu.
2) vědecká (umělecká) rada fakulty (celé VŠ), pokud návrh
na jmenování docentem nezíská nadpoloviční většinu
všech hlasů členů VR (§ 72/10 ZVŠ).
3) rektor, pokud jmenuje (§ 72/11 poslední věta ZVŠ).
4) vědecká rada celé VŠ (§ 72/11 třetí věta ZVŠ).
18
Proces, aktéři
Profesorské řízení (1):
Uchazeč (podává návrh podpořený stanovisky
dvou profesorů); event. podává návrh děkan či
rektor resp. VR může zahájit řízení z vlastního
podnětu.
Děkan (event. rektor či ředitel VŠ ústavu) –
ustavuje profesorskou komisi.
Profesorská komise.
Vědecká (umělecká) rada fakulty (celé VŠ, event.
VŠ ústavu).
19
Proces, aktéři
Profesorské řízení (2):
Rektor (rozhoduje o námitkách).
Event. vědecká (umělecká) rada celé VŠ, jestliže
v první fázi rozhodovala vědecká rada fakulty či
VŠ ústavu.
Ministr.
Prezident republiky (Kdy rozhoduje jako správní
orgán? Rozsudky NSS z 27. 4. 2006, čj. 4 Aps
3/2005-35, č. 905/2006 Sb. NSS, a z 21. 5. 2008,
čj. 4 Ans 9/2007-97, č. 1717/2008 Sb. NSS).
20
Proces, aktéři
Profesorské řízení:
Kdo vydává finální rozhodnutí?
1) vědecká (umělecká) rada fakulty (celé VŠ či vědecká
rada VŠ ústavu), pokud návrh na jmenování profesorem
nezíská nadpoloviční většinu všech hlasů členů VR (§
74/6 ZVŠ).
2) hlasovala-li pro jmenování VR fakulty/VŠ ústavu,
hlasuje následně vědecká rada celé VŠ; pokud návrh na
jmenování profesorem nezíská nadpoloviční většinu všech
hlasů členů „velké“ VR (§ 74/6 ZVŠ), řízení se zastavuje.
3) Ministr, vrací-li návrh vědecké radě VŠ (§ 73/3 ZVŠ).
3) Prezident republiky. 21
Proces, aktéři
Nejasnosti (1):
Povaha námitek, o nichž rozhoduje ve finále rektor (§
72/14 u habilitačního řízení a § 74/8 u profesorského).
- Jde o opravný prostředek v meritu? Myslím, že nikoli,
jde o nápravu chyb v postupu.
- Lze jím zvrátit meritorrní rozhodnutí VR fakulty (VŠ
ústavu) či VR celé univerzity? Nejspíše ne. Určitě jimi
nejde zvrátit rozhodnutí ministra či prezidenta.
- Co jimi tedy lze napravit? Možná dílčí postupy
jednotlivých aktérů „uvnitř“ dané VŠ (složení
habilitační či profesorské komise, průtahy apod.).
22
Proces, aktéři
Nejasnosti (2):
Povaha rozhodnutí ministra podle § 73/3 ZVŠ (vrácení
návrhu na jmenování profesorem vědecké radě VŠ
- Jde vždy o finální rozhodnutí končící (pro uchazeče
neúspěšně) profesorské řízení? Anebo (někdy? vždy?)
jde o rozhodnutí „vracecí“, tj. rozhodnutí, jímž se věc
vrací vědecké radě k dalšímu řízení, takže procedura
jmenování profesorem nekončí? V důvodové zprávě
novely č. 137/2016 Sb. není v detailu rozebráno.
- Může nastat situace, kdy ministr postoupí návrh
prezidentovi, prezident podepíše, ale předseda vlády
nekontrasignuje? A šlo by žalovat nekontrasignaci????
23
„Výstup“
Je-li habilitační/profesorské řízení výkon veřejné správy
zasahující do subjektivních veřejných práv uchazeče,
musí být jeho „výstup“, tj. rozhodnutí, že je jmenován
docentem či profesorem, anebo není, soudně
přezkoumatelné ve správním soudnictví.
Judikáty správních soudů vyznívají jednoznačně takto.
Důsledky: „výstup“ musí být přezkoumatelný v tom
smyslu, že z něho musí být patrné, PROČ byl/nebyl
uchazeč jmenován.
Praxe: důležité bude NEjmenování, ale výjimečně lze
soudně přezkoumat i jmenování (žaloba nejvyššího
státního zástupce na ochranu veřejného zájmu).
24
„Výstup“
Důsledek: KAŽDÝ z aktérů vydávající finální
rozhodnutí musí je vydat v podobě, že z něj musí být
jasno PROČ. Jinak se jedná o nepřezkoumatelné, a tedy
zjevně nezákonné rozhodnutí, které bude správním
soudem velmi jednoduše a zpravidla bez jednání
zrušeno.
Argumentem pro nevydání přezkoumatelného
rozhodnutí NENÍ, že rozhodoval kolektivní orgán v
tajném hlasování. Rozhodování kolegiálních orgánů
děje se dokonce i ve správním řízení podle správního
řádu (§ 134 správního řádu) a je běžné v soudním
rozhodování (soudní senáty). I zde se vyhotovuje
písemné odůvodněné rozhodnutí. 25
„Výstup“
Kdo sepíše odůvodnění kolegiálního orgánu? Je to v
první řadě věc samosprávných vnitřních předpisů VŠ
upravujících habilitační či profesorské řízení a jednání
příslušných orgánů (typicky jednací řády vědeckých rad
a řády habilitačního a profesorského řízení). Obvykle
zde klíčovou roli bude hrát předseda vědecké rady
(děkan, rektor), event. ve spolupráci s habilitační resp.
profesorskou komisí.
Věcný obsah odůvodnění: Musí z něho být patrné, v
čem uchazeč splnil/nesplnil kritéria pro jmenování
docentem resp. profesorem, a tedy tam musí být také
uvedeno, jaká ta kritéria byla.
26
„Výstup“
Kritéria: Jsou stanovena obecně a mají být
konkretizována a posuzována pro daný obor
příslušnými orgány, tj. zejména VŠ, ale u profesorského
řízení v určité míře i ministrem a prezidentem
republiky. Jsou obecně uvedena v § 72/ a § 74/1 ZVŠ.
Habilitace: Ověřuje se a) vědecká nebo umělecká
kvalifikace uchazeče a b) pedagogická způsobilost. Obě
složky musí být přítomny současně, nicméně ne nutně
ve stejné míře, mohou se navzájem vyvažovat.
Profesura: Ověřuje se pedagogická a vědecká nebo
umělecká kvalifikace uchazeče, který je význačnou a
uznávanou vědeckou nebo uměleckou osobností ve
svém oboru. 27
„Výstup“
Z hlediska přezkoumatelnosti rozhodnutí soudem je
třeba ve finálním rozhodnutí uvést:
- Jaká konkrétní kritéria vědecké/umělecké kvalifikace
(u profesora význačnosti a uznávanosti v rámci
kvalifikace) byla zvažována a v jaké míře a jakými
konkrétními počiny je uchazeč naplnil, resp. naopak
nenaplnil.
- Jaká konkrétní kritéria byla zvažována u pedagogické
způsobilosti a čím byla naplněna/nenaplněna.
Nutno si uvědomit, že habilitační a profesorská řízení
jsou KRITERIÁLNÍ posuzování uchazečů; na tom nic
nemění obecnost zákonného vymezení kritérií.
28
„Výstup“
Jinak řečeno, v habilitačním či profesorském řízení se
nerozhoduje politicky ve smyslu, že udělení či neudělení
výhody je čistě věcí vnitřní úvahy toho, kdo rozhoduje.
Jde stále o klasickou správní činnost vrchnostenské
povahy, tedy aplikaci práva a subsumpci právní normy
na konkrétní skutkový stav.
Jiná než odborná a pedagogická hlediska nejsou
přípustná!!! ALE: Součástí odbornosti a pedagogických
kvalitou jsou i hlediska etická (vědecká etika, etika při
výkonu pedagogické činnosti, obecná etika v rámci
běžného životního fungování) a hlediska obecného
respektu uchazeče okolím. Musí být však konkrétně
zdůvodněna, tak jako jakákoli jiná dílčí hlediska. 29
„Výstup“
Habilitační a profesorská řízení vedou k tomu
autorizované VŠ jako pověření vykonavatelé veřejné
správy ve veřejném zájmu (proto, aby CELÉ české
vysoké školství dobře fungovalo). Nevedou je ve
vlastním zájmu!!! Akademici rozhodují o své budoucí
konkurenci – nutná extrémní férovost.
Důsledek: Má-li v určitém oboru akreditaci k
habilitačnímu/profesorskému řízení určitá vysoká
škola, je jejím úkolem posuzovat „své“ uchazeče a
uchazeče působící na jiných VŠ podle shodných kritérií
a stejně přísně. Nesmí např. bezdůvodně zvýhodňovat
praxi „u sebe“ oproti jiné věcně srovnatelné praxi.
30
Děkuji za pozornost!
31