Směrnice č.
4/2018
Vnitřní norma Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích
K VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ K BEZPEČNOSTI A
OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI
Datum vydání: 13. 6. 2018 Účinnost od: 15. 7. 2019 Účinnost do: odvolání
Číslo jednací: VŠTE005076/2018 Počet stran: 12 Počet příloh: 4
Periodicita kontroly aktuálnosti normy Roční
Ruší předpis
Směrnice č. 7/2016 k výchově a vzdělávání zaměstnanců k bezpečnosti a ochraně
zdraví při práci
Nadřízené předpisy Statut VŠTE
Související
předpisy
Směrnice č. 10/2013 Pracovní řád VŠTE
Opatření rektora č. 9/2018 Organizace zabezpečení požární ochrany na VŠTE (v
plném rozsahu)
Podřízený předpis Rozdělovník
Zaměstnanci a studenti VŠTE, účastníci CŽV
Vypracoval: Ing. Jakub Uhlíř, v. r. Garant: Kvestor
Podpis: Podpis:
Ing. Jaromír Vrbka, MBA, PhD., v. r.
Formálně ověřil: Bc. Eva Plochová, v. r. Schválil: Rektor
Podpis: Podpis:
prof. Ing. Marek Vochozka, MBA, Ph.D.,
v. r.
1
Článek 1
Úvodní ustanovení
(1) Účelem této směrnice je stanovení pravidel, postupů a metod pro zajištění bezpečnosti
ochrany zdraví při práci na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích
(dále jen „VŠTE“) v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví a o změně některých souvisejících zákonů a zákonem č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce.
(2) Tato směrnice je platná a závazná pro všechny zaměstnance a součásti VŠTE. Zaměstnanci
VŠTE jsou povinni řídit se tímto dokumentem a to v rozsahu, v jakém byli
s předpisem seznámeni.
(3) Legislativní základ této směrnice tvoří:
a) Zákon č 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících
zákonů.
b) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
c) Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a
ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní
vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci).
d) Nařízení Vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný
provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
e) Nařízení Vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování
osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních
prostředků.
f) Vyhláška č. 180/2015 Sb., o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným
zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do
konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány
mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci
výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných
pracích a pracovištích).
g) Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací
do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky
odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a
náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.
h) Nařízení Vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní
prostředí.
i) Nařízení Vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku
a vibrací.
2
Článek 2
Vymezení základních pojmů
(1) Faktorem jsou fyzikální, chemické a biologické činitele, prach, fyzická zátěž, zátěž teplem
a chladem, psychická a zraková zátěž, které mohou mít nebo mají vliv na zdraví.
(2) Hluk - za hluk označujeme jakýkoliv nepříjemný, rušivý nebo pro člověka škodlivý
zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož hygienický limit stanoví prováděcí
právní předpis.
(3) Vibrace - jsou v podstatě rovnovážné kmity a chvění strojů, zařízení, nástrojů a předmětů,
přenášené na lidské tělo, které mohou být škodlivé pro zdraví a jejichž hygienický
limit stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Chemickými látkami a směsmi – se rozumí chemické látky a směsi, vyskytující se v
přírodě, nebo jako výsledek lidské činnosti, které mohou mít škodlivé účinky na
zdraví a jejichž expoziční limit a koncentrace stanoví prováděcí předpis.
(5) Fyzickou zátěží - je pracovní zátěž, při níž jsou ručně zvedána a manipulována břemena.
Jedná se o zátěž pohybového systému, srdečně cévního a dýchacího systému s
odrazem v látkové přeměně a termoregulaci organismu. Hygienický limit stanový
prováděcí právní předpis.
(6) Zátěž chladem - je práce vykonávaná na venkovním pracovišti, nebo v prostorách s
udržovanou teplotou jako technologickým požadavkem, kdy teplota vzduchu je nižší
než + 4 °C.
(7) Pracovní poloha – je pozice těla, v níž je vykonávána práce a která může mít vliv
na zdraví člověka. Je dána používanými technickými prostředky, výrobní technologií
a organizací práce.
(8) Riziková práce – je taková práce, při níž hrozí zvýšené nebezpečí poškození zdraví,
práce, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s
prací, práce zařazené do kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazená do kategorie
druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.
Článek 3
Dokumentovaný postup, obecná ustanovení
(1) Jedním ze základních prvků ohrožujících zdraví na pracovišti jsou rizikové faktory,
všeobecněji nazývané též škodliviny. Rizikovými faktory jsou zejména faktory fyzikální
(např. hluk, vibrace), chemické (např. karcinogeny), biologické činitele (např.
viry, bakterie, plísně), nepříznivé mikroklimatické podmínky (např. extrémní chlad,
teplo a vlhkost), nevhodná pracovní poloha, psychická a zraková zátěž a práce ve zvýšeném
tlaku vzduchu.
(2) VŠTE zjištěné informace dokumentuje a aktualizuje a výsledky hodnocení rizik a účelnost
i účinnost stávajících opatření bere v úvahu při zařazování do kategorie práce.
Metody, způsoby a postupy identifikace nebezpečí a hodnocení rizika mají níže předepsané
věcné i formální náležitosti (dle zvolené metodiky).
3
Článek 4
Povinnosti dané zákoníkem práce
(1) Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci
s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví.
(2) Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje
na všechny osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.
(3) Za plnění úkolů zaměstnavatele v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci odpovídají
vedoucí zaměstnanci zaměstnavatele na všech stupních řízení.
(4) Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé
povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a vzájemně spolupracovat
při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
(5) Zaměstnavatel je povinen vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující
pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci a přijímáním opatření k prevenci rizik.
(6) Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů
k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
(7) Zaměstnavatel je povinen vyhledávat nebezpečné činitele (rizika), zjišťovat jejich příčiny
a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění. K tomu je povinen pravidelně
kontrolovat úroveň BOZP, zejména stav pracovních prostředků, vybavení pracovišť
a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek.
(8) Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout
opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců
bylo minimalizováno.
(9) Při přijímání a provádění technických, technologických, organizačních a jiných opatření
k prevenci rizik vychází zaměstnavatel ze všeobecných preventivních zásad, kterými
se rozumí:
a) omezování vzniku rizik,
b) odstraňování rizik u zdroje jejich původu,
c) přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení
působení negativních vlivů práce na jejich zdraví,
d) nahrazování fyzicky namáhavých prací a prací ve ztížených pracovních podmínkách
novými technologickými a pracovními postupy,
e) nahrazování nebezpečných technologií, pracovních prostředků, surovin a materiálů
méně nebezpečnými nebo méně rizikovými,
f) omezování počtu zaměstnanců vystavených působení škodlivých faktorů,
g) přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky, oproti prostředkům
individuální ochrany,
h) provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení,
i) udílet vhodné pokyny k zajištění BOZP.
4
(10)Zaměstnavatel je povinen přijmout opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí,
a je povinen zajistit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet
zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajišťují přivolání lékařské
pomoci, hasičů a policie a organizují evakuaci zaměstnanců.
Článek 5
Povinnosti zaměstnavatele
(1) Zaměstnavatel je povinen:
a) nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho
schopnostem a zdravotní způsobilosti,
b) informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena
(viz Článek 8),
c) sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje závodní preventivní
péči (MUDr. Syslová, Senovážné nám. 13, 37001 Č. Budějovice, tel.
386354647), a jakým lékařským preventivním prohlídkám souvisejícím s výkonem
práce jsou povinni se podrobit,
d) zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci,
e) zajistit zaměstnancům dostatečné a přiměřené informace a pokyny o BOZP
zejména:
 seznámení s riziky a s výsledky vyhodnocení rizik (Příloha 1, 2),
 seznámit s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se
týkají jejich práce a pracoviště,
 umožnit zaměstnanci nahlížet do evidence, která je o něm vedena
v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
 kde nelze rizika odstranit nebo je dostatečně omezit technickými prostředky
a opatřeními v oblasti organizace práce, povinnost poskytnout
zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky.
f) V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení
nebo znečištění, poskytuje zaměstnavatel jako osobní ochranné pracovní prostředky
též pracovní oděv nebo obuv.
g) Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům mycí, čistící a desinfekční
prostředky na základě zhodnocení rozsahu znečištění zaměstnanců při práci
nebo jejich ohrožení dráždícími látkami.
h) Na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami poskytovat
ochranné nápoje v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním před-
pisem.
i) O školeních, informacích a pokynech vede zaměstnavatel dokumentaci.
5
Článek 6
Kompetence a pravomoci
(1) Zaměstnavatel je povinen provádět úkoly v prevenci rizik. Tyto úkoly zajišťuje především
svým odborně způsobilým zaměstnancem v prevenci rizik, který realizuje postupy
k zajištění BOZP, zpracovává směrnice, pokyny a provozní řády. Odborně způsobilá
osoba v prevenci rizik je určená rektorem VŠTE.
(2) Povinnými účastníky postupu jsou všichni vedoucí zaměstnanci VŠTE na všech stupních
řízení podle úrovní a rozsahů svých funkcí na všech svých pracovištích.
(3) Neopomenutelným účastníkem postupu je zástupce Odborové organizace VŠTE, určený
dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
(4) Odpovědné osoby a jejich povinnosti:
a) Rektor VŠTE – schvaluje dokumentaci a činnosti v oblasti BOZP, jedná s příslušnými
kontrolními orgány.
b) OZO v prevenci rizik – vypracovává dokumentaci BOZP, školí vedoucí pracovníky,
jedná s kontrolními orgány.
c) všichni vedoucí zaměstnanci – řídí se nařízením rektora a OZO v prevenci rizik,
školí a koordinují činnost v BOZP svých podřízených zaměstnanců, jsou odpovědni
za dodržování BOZP na svých úsecích.
d) Vedoucí COP - řídí se nařízením rektora a OZO v prevenci rizik, školí a koordinují
činnost v BOZP svých podřízených zaměstnanců v příslušných pronajatých prostorech,
jsou odpovědni za dodržování bezpečnosti na úsecích příslušných pronajatých
prostor dle směrnic, nařízení a pokynů pronajímatele a provozovatele
příslušných objektů.
e) Zástupce Odborové organizace VŠTE – má právo se účastnit kontrol v BOZP a vyšetřování
pracovních úrazů.
(5) Všichni zaměstnanci VŠTE mají povinnosti a odpovědnosti vymezeny svými pracovními
smlouvami, popisy pracovních míst a činností, případně jmenovacími dekrety,
v souladu s Organizačním a pracovním řádem VŠTE.
Článek 7
Kategorizace prací, obecné povinnosti
(1) Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti
pro zdraví se práce zařazují do čtyř kategorií. Kritéria, faktory a limity pro zařazení
prací do kategorií, včetně hodnocení rizika a minimální ochranná opatření stanoví
zvl. právní předpis.
(2) Do kategorie se nezařazují práce prováděné na pracovištích staveb prozatímně užívaných
ke zkušebnímu provozu, který nepřekročí jeden rok.
(3) O zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví, (dále jen KHS) na návrh zaměstnavatele, který musí být
předložen do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací. Změny podmínek
odůvodňující zařazení práce do jiné kategorie předkládá zaměstnavatel do 10 dnů.
Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele se považují za práce kategorie první.
6
(4) Faktorem jsou fyzikální, chemické a biologické činitele, prach, fyzická zátěž, zátěž teplem
a chladem, psychická a zraková zátěž, které mohou mít nebo mají vliv na zdraví,
a které při dané práci podle současné úrovně vědeckého poznání mohou významně
ovlivňovat nebo ovlivňují zdraví.
(5) Kategorie práce:
a) do první kategorie se zařazují práce, při nichž podle současného poznání není
pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví,
b) do druhé kategorie se zařazují práce, při nichž podle současné úrovně poznání
lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých
jedinců,
c) do třetí kategorie se zařazují práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity,
přičemž expozice osob, které práce vykonávají není spolehlivě snížena
technickými opatřeními a pro zajištění ochrany zdraví osob je proto nezbytné
využívat osobní ochranné pracovní prostředky, organizační a jiná ochranná
opatření a dále práce, při nichž se u osob vyskytují opakovaně nemoci z povolání,
d) do čtvrté kategorie se zařazují práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví,
které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných
ochranných opatření.
Článek 8
Kategorie prací na VŠTE
(1) VŠTE konstatuje, že na základě zařazení a rozhodnutí orgánu ochrany veřejného
zdraví má tyto kategorie práce:
a) kategorie třetí - pracovní pozice – noční vrátný.
b) Kategorie druhá - pracovní pozice – pracovnice kantýny a kuchař, referent ekonomického
oddělení (pracoviště recepce), recepční (vrátný).
c) Kategorie první - všechny ostatní pracovní pozice.
Rozhodující faktory, na základě kterých byly pracovní pozice zařazeny do druhé kategorie:
Nepříznivé mikroklimatické podmínky:
 Zátěž chladem.
Chemické faktory:
 Chemické látky a přípravky klasifikované dle zvl. právního předpisu jako karcinogeny,
mutageny a látky toxické pro reprodukci.
Biologické činitele:
 fyzická zátěž,
 pracovní poloha,
 ruční manipulace s břemenem.
Fyzikální faktory:
 hluk,
 vibrace,
 neionizující záření a ionizující záření.
7
(2) Na pracovištích, kde se vyskytují rizikové faktory je VŠTE povinna pravidelně kontrolovat,
zjišťovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny
na nejmenší rozumně dosažitelnou míru, čímž se zohledňuje i poměr mezi náklady
vynaloženými na omezování faktorů nepříznivě ovlivňujících zdraví zaměstnanců
a přínos pro ozdravění pracovních podmínek. Překročí-li výsledky měření rizikových
faktorů stanovené nejvyšší přípustné hodnoty, musí VŠTE zjistit příčiny tohoto
stavu.
(3) Problematiku jednotlivých rizikových faktorů řeší nařízení vlády č. 361/2007 Sb.,
kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.
Článek 9
Pracoviště
(1) VŠTE je povinna zajistit, aby pracoviště byla uspořádána a vybavena tak, aby pracovní
podmínky pro zaměstnance z hlediska hygieny a ochrany zdraví při práci, odpovídaly
hygienickým limitům na pracovní prostředí a pracoviště v souladu se zákonem č.
309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci a aby:
a) prostory určené pro práci, chodby, schodiště a jiné komunikace měly stanovené
rozměry a povrch a byly vybaveny pro činnosti zde vykonávané,
b) pracoviště byla osvětlena, pokud možno denním světlem, měla stanovené
mikroklimatické podmínky, zejména pokud jde o objem vzduchu, větrání,
vlhkost, teplotu a zásobování vodou,
c) prostory pro osobní hygienu, převlékání, odkládání osobních věcí, odpočinek a
stravování zaměstnanců měly stanovené rozměry, provedení a vybavení,
d) únikové cesty, východy a dopravní komunikace k nim včetně přístupových cest
byly stále volné,
e) ve všech výše jmenovaných prostorách musí být zajištěna pravidelná údržba,
úklid a čištění,
f) pracoviště byla vybavena v rozsahu dohodnutém s příslušným poskytovatelem
pracovnělékařských služeb prostředky pro poskytnutí první pomoci a vybavena
prostředky pro přivolání poskytovatele zdravotnické záchranné služby.
Článek 10
Stanovení podmínek ochrany zdraví při práci
Mikroklimatické podmínky - zátěž teplem
(1) Zátěž teplem při práci je určena množstvím metabolického tepla vznikajícího svalovou
prací a faktory prostředí, kterými se rozumí teplota vzduchu, teplota okolních
ploch, rychlost proudění a relativní vlhkost vzduchu.
(2) V případě, že nejsou při práci zařazené do třídy IIb až V vykonávané na nevenkovním
pracovišti s neudržovanou teplotou dodrženy přípustné hodnoty zátěže teplem pro
aklimatizovaného zaměstnance musí být uplatněn režim střídání práce a bezpečnostní
přestávky v rámci dodržování dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce
ve směně.
8
(3) Dodržení přípustných hodnot se nevyžaduje u práce zařazené do třídy I a IIa na nevenkovním
pracovišti s neudržovanou teplotou za mimořádně teplého dne, kterým
se rozumí den, kdy nejvyšší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty vyšší než
30 °C; v takovém případě musí být poskytnuta náhrada ztráty tekutin; a v případě
překročení teploty na pracovišti >36 °C musí být navíc uplatněn režim střídání práce
a bezpečnostní přestávky.
Mikroklimatické podmínky - zátěž chladem
(1) Zaměstnanec může být exponován zátěži chladem jen tehdy, vykonává-li práci odpovídající
energetickému výdeji 106 W.m-2 a vyššímu na nevenkovním pracovišti nebo
vykonává-li práci na venkovním pracovišti s korigovanou teplotou vzduchu 4°C a
nižší, nebo v případě zdolávání mimořádných událostí.
(2) Při práci v korigované teplotě musí být práce zaměstnance upravena tak, aby doba
jejího nepřetržitého trvání při teplotě:
a) od 4 do -10 °C nepřesáhla 2 hodiny,
b) od -10,1 do -20 °C nepřesáhla 1 hodinu,
c) a od -20,1 do -30 °C nepřesáhla 30 minut.
(3) Práce musí být upravena tak, aby ji zaměstnanec nekonal na venkovním pracovišti,
na kterém je korigovaná teplota vzduchu nižší než -30 °C, nejde-li o naléhavé provádění
oprav, odvracení nebezpečí pro život nebo zdraví, při živelních a jiných mimořádných
událostech. Ochrana zdraví zaměstnanců se pro tyto účely zajišťuje střídáním
zaměstnanců nebo jinou organizací práce podle konkrétních podmínek práce.
Při korigované teplotě vzduchu -30 °C a nižší nesmí být nechráněná kůže exponována
po dobu delší než 10 minut.
Ochranné nápoje
(1) Zaměstnancům VŠTE je na všech pracovištích dostupná pitná voda z vodovodního
řadu.
Chemické faktory a prach
(1) VŠTE nepoužívá technologie, či pracovní činnosti u kterých by docházelo k expozici
vyjmenovaným chemickým látkám a tudíž se na ni nevztahují povinnosti měřit tzv.
Hygienický limit a stanovit přípustný expoziční limit nebo nejvyšší přípustnou
koncentraci.
Azbest, olovo a chemické karcinogeny
(1) Zaměstnavatel je povinen ohlásit orgánu ochrany veřejného zdraví příslušnému
takové práce, při nichž jsou nebo mohou být zaměstnanci exponováni azbestu.
Hlášení o provádění prací s azbestem a jiných prací, které mohou být zdrojem
expozice azbestu, včetně prací při odstraňování staveb nebo jejich částí, konstrukcí,
zařízení, instalací nebo výrobků, jejichž součástí je azbest, se podává orgánu ochrany
veřejného zdraví příslušnému podle místa konání práce.
(2) VŠTE neprovádí a nebude provádět činnosti spojené se zdrojem expozice azbestu,
olova, chemických karcinogenů, mutagenů nebo látek toxických pro reprodukci.
9
Fyzická zátěž
(1) Za celkovou fyzickou zátěž se považuje zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané
velkými svalovými skupinami, při které je zatěžováno více než 50 % svalové hmoty.
(2) Práce spojená s celkovou fyzickou zátěží a lokální svalovou zátěží, překračující hygienické
limity, musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10
minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno
střídání činností nebo zaměstnanců.
(3) Na pracovištích VŠTE nedochází k trvalé fyzické zátěži.
Pracovní poloha
(1) Zdravotní riziko pracovní polohy se hodnotí při trvalé práci vykonávané zaměstnancem,
zejména provádí-li opakující se pracovní úkony, při nichž si nemůže pracovní
polohu volit sám, ale tato je přímo závislá na konstrukci stroje, uspořádání pracovního
místa a pracoviště a charakteru prováděné práce.
(2) Nevhodné pracovní polohy mohou negativně ovlivnit nejen kosterní svalový
aparát, ale i dýchání a krevní oběh. Uspořádání pracovního místa musí být řešeno tak,
aby nedocházelo k zaujímání nevhodných pracovních poloh a musí umožňovat práci
v základní poloze vsedě nebo vstoje s možností střídání sedu a stoje.
(3) Práce spojená se zaujímáním podmíněně přijatelných a nepřijatelných pracovních
poloh po dobu překračující stanovené hygienické limity musí být přerušována bezpečnostními
přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí
výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.
(4) Na pracovištích VŠTE nedochází k trvalé nevhodné pracovní poloze.
Ruční manipulace s břemenem
(1) Ruční manipulací s břemenem se rozumí přepravování nebo nošení břemene jedním
nebo současně více zaměstnanci včetně jeho zvedání, pokládání, strkání, tahání, posunování
nebo přemisťování, při kterém v důsledku vlastností břemene nebo nepříznivých
ergonomických podmínek může dojít k poškození páteře zaměstnance nebo
onemocnění z jednostranné nadměrné zátěže. Za ruční manipulaci s břemenem se
pokládá též zvedání a přenášení živého břemene.
(2) Přípustné hmotnosti při ruční manipulaci s břemeny jsou stanoveny v NV. č.
361/2007 Sb., V limitech daných pro manipulaci s břemeny je zohledňována celá řada
kritérií, zejména pohlaví, věk, zdravotní stav, úchopové možnosti, frekvence manipulace
a další, z nichž základní jsou kritéria výkonové kapacity člověka.
(3) Obecně platí:
Hmotnost břemen
ručně přenášených
nesmí překročit
při občasném zve-
dání
nesmí překročit při
častém zvedání
ženami 20 kg 15 kg
muži 50 kg 30 kg
(4) Občasným zvedáním a přenášením břemen se rozumí práce vykonávaná přerušovaně
po dobu celkově kratší než 30 minut za pracovní dobu.
(5) Častým zvedáním a přenášením břemen se rozumí práce vykonávaná po dobu celkově
delší než 30 minut za pracovní dobu.
10
(6) Při posuzování fyzického zatížení těhotných žen a mladistvých nutno vycházet
dále z vyhlášky MZdr. č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou
zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po
porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce
konat z důvodu přípravy na povolání.
(7) Opatření ke snížení poškození zdraví při pohybových činnostech:
a) vhodně používat OOPP a pracovní pomůcky,
b) kompenzační pohybová činnost sloužící k vyrovnání jednostranného zatížení
organismu a regeneraci pracovních sil, zvyšování celkové fyzické zdatnosti
organismu,
c) předvídat a vyhledávat rozhodující zdroje a momenty zátěžových situací
vedoucích k úrazům i ostatním poškození zdraví, zhoršení pracovní pohody a
možnosti selhání a chyb člověka,
d) řešení organizace práce, pracovních postupů a režimů, ergonomická opatření a
řešení pracovišť,
e) výběr pracovníků, jejich příprava a výcvik, zvyšování osobních předpokladů a
odolnosti k zátěžovým situacím.
Psychická a zraková zátěž
(1) Prací s psychickou zátěží se rozumí práce:
a) spojená s monotonií,
b) ve vnuceném pracovním tempu,
c) v třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu,
d) vykonávaná pouze v noční době.
(2) Prací spojenou s monotonií se rozumí práce, při níž je charakteristické opakování
stejných pohybových nebo úkolových úkonů s omezenou možností zásahu zaměstnance
do jejich průběhu. Monotonie se člení na:
a) pohybovou, kterou se rozumí taková činnost, při které se opakují jednoduché pohybové
manuální úkony stejného typu,
b) úkolovou, kterou se rozumí taková činnost, při které se vyskytuje nízký počet a
malá proměnlivost úkolů.
(3) Prací ve vnuceném pracovním tempu se rozumí práce, při níž si zaměstnanec nemůže
volit její tempo sám a musí se podřídit rytmu strojového mechanizmu, úkolu nebo
rytmu jiného zaměstnance.
(4) Práce spojené s monotonií a práce ve vnuceném pracovním tempu, musí být k omezení
jejich nepříznivého vlivu na zdraví přerušovány bezpečnostními přestávkami v
trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být
zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.
(5) Prací se zrakovou zátěží se rozumí trvalá práce:
a) spojená s náročností na rozlišení detailů,
b) vykonávaná za zvláštních světelných podmínek,
11
c) spojená s používáním zvětšovacích přístrojů, sledováním monitorů nebo se zobrazovacími
jednotkami,
d) spojená s neodstranitelným oslňováním.
Pracovní doba, směnný provoz, práce v noci
(1) Práce v nepřetržitých provozech, způsob střídání směn ranních, odpoledních a
nočních (tzv. rotace směn) a trvalá práce v noci jsou závažným fyziologickým,
psychologickým a společenským problémem. Tyto práce kladou zvýšené nároky na
adaptaci související se změnami v životním stylu (omezení sociálních kontaktů s
rodinnými příslušníky, omezení možnosti realizace společenských a kulturních
zájmů, posouvání a nepravidelnost pracovního volna). Ovlivňují též denní rytmus a
mohou být příčinou různých zdravotních potíží vegetativního charakteru, pocitů
nedostatečného odpočinku, spánkového dluhu, chronické únavy apod.
(2) Dvanáctihodinové pracovní směny nemají být zaváděny např. v nepřetržitých
provozech s vysokou fyzickou zátěží, při zvýšené psychické zátěži např. v důsledku
nutnosti dlouhodobé pozornosti při sledování proměnlivých dějů (monitorování,
řízení vozidel); u činnosti s vysokou odpovědností za případné chybné rozhodnutí; u
práce se zvýšenými nároky na zrakový výkon (trvalé sledování detailů); u prací s
vysokým stupněm monotonie.
(3) Na nočních směnách nesmí pracovat mladiství a nemají pracovat starší osoby se
sklonem k psychosomatickým onemocněním a trpícími poruchami spánku, osoby
bydlící daleko od místa zaměstnání pro dlouhotrvající cestu zpráce do práce.
(4) Režim práce vyjadřuje časové rozdělení pracovního dne (pracovní směny). Pod
pojmem "režim" se rozumí doslova pořádek, tj. pravidelné uspořádání, správná
organizace. Význam správného režimu práce a odpočinku vyplývá z poznání, že
člověk není schopen pracovat se stejnou výkonností delší dobu, že vlivem únavy
nastává ochabování činnosti zatížených orgánů a že je nutná biologická potřeba jejich
zotavení k udržení dobré pracovní výkonnosti člověka. Režim práce a odpočinku se
musí proto stanovit v souladu s fyziologickými změnami organismu při práci, s
přihlédnutím k vývoji pracovní výkonnosti během směny a ke zvláštnostem v
technologických procesech a organizace práce.
(5) Odpočinek je období fyzického i psychického uvolnění od povinné aktivity v činnosti,
od námahy v pracovních úkonech a postupech. Odpočinek slouží k odstranění resp.
zmírnění únavy a následků pracovních zátěží, slouží k obnově sil a zotavení
organismu po fyzické nebo psychické pracovní zátěži. Odpočinek může být výrazně
pasivní a nečinnou formou, nebo využívá k odpočinku aktivnějších životních projevů.
Článek 11
Závěrečná ustanovení
(1) S touto směrnicí musí být formou školení seznámeni všichni zaměstnanci, za což odpovídají
bezprostředně nadřízení vedoucí.
(2) Studenti a účastníci CŽV jsou školeni příslušnými vedoucími pracovníky vstupní instruktáží
při zápisu do prvního ročníku studia na VŠTE a dále každý AR při zahájení
výuky v odborných laboratořích a na praxi v hale COP, Okružní 1a.
12
Přílohy:
Příloha č. 1 – Identifikace nebezpečí, řízení rizik
Příloha č. 2 – Registr nebezpečí, rizik a opatření
Příloha č. 3 – Závazný postup a povinnosti při provádění instruktáží, školení a zkoušek v BOZP
Příloha č. 4 – Osnova školení