Příloha č. 1
Etický kodex studenta VŠTE
Preambule
Zákon ČR č. 111/1998 o vysokých školách v úvodním ustanovení o rolích vysokých škol
uvádí:
Vysoké školy jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy jsou vrcholnými centry vzdělanosti,
nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním,
sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti.
VŠTE zařazuje do svého akademického života tento etický kodex studenta jako dokument
za účelem poskytnutí základní orientace pro volbu možného osobního jednání,
pro identifikaci nepřípustného jednání, nebo naopak k nalezení vhodného východiska
v případě problémové situace. VŠTE vyjadřuje přesvědčení, že etické hodnoty je potřebné
uchovávat a rozvíjet.
Student VŠTE jedná vždy podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, tzn., zachovává
ve všech aspektech svého jednání morální principy a kategorické imperativy etiky
demokratické společnosti a plně respektuje zásady a principy tohoto kodexu.
1.
Student je plně zodpovědný za své jednání, jak na akademické půdě, tak i mimo ni.
Je si vědom odpovědnosti za důsledky vlastního jednání.
2.
Student se vždy chová loajálně vůči VŠTE, nejen v průběhu studia, ale i po jeho skončení;
snaží se svými činnostmi vytvářet a podporovat její dobré jméno, které svým chováním
neohrožuje a nevykonává činnost, při které by ho kompromitoval a znevažoval.
3.
Student svým chováním, jednáním a znalostmi reprezentuje svůj obor a školu dle svého
nejlepšího vědomí a svědomí. Využívá doby studia k osobnímu a kvalifikačnímu růstu.
4.
Student respektuje základní mravní předpisy, společenská pravidla a etické zásady ke všem
členům akademické obce i jejího okolí. Student chová úctu ke svým vyučujícím a ostatním
zaměstnancům VŠTE.
5.
Student respektuje organizační uspořádání VŠTE a veškeré platné vnitřní normy a řády.
6.
Student nepodvádí, nedopouští se plagiátorství a přivlastňování si výsledků práce jiných
lidí. Pracuje vždy samostatně, případné citace či opisy označuje dle samostatné směrnice
„Odevzdání, kontrola a archivace studentských prací“.
7.
Student nepoužívá emocionálního či jiného nátlaku na akademické pracovníky za účelem
získání zkoušky, zápočtu či zlepšení hodnocení.
8.
Student respektuje národnostní a etnické minority a znevýhodněné osoby, čímž se vyhýbá
nevhodnému chování. Je tolerantní k odlišným politickým, náboženským a světonázorovým
přesvědčením.
9.
Student je povinen dostavit se na zkoušky a významné akce školy (promoce,
imatrikulace, aj.) ve vhodném společenském oděvu a ve střízlivém stavu.
10.
Student se nedopouští vandalizmu a záměrného poškozování majetku VŠTE.
11.
Student respektuje vyhrazená místa ke kouření a neomezuje tak osoby pobývající v areálu
VŠTE. Místa vymezená pro kouření jsou specifikovány v samostatné vnitřní normě
„Kouření v areálu VŠTE“.
12.
Student nepožívá v areálu VŠTE žádné nelegálně držené omamné látky a drogy.
Prohlášení instituce k akceptaci etických zásad
Akademické svobody a akademická práva zaručené zákonem o vysokých školách jsou
nerozlučně spjaty s pravidly etického chování a jednání členů akademických obcí univerzit
a vysokých škol. VŠTE se rozhodla přijmout etický kodex jako výraz snahy naplňovat roli
vysokých škol jako symbolů vzdělanosti a kultury dané společnosti.
V Č. Budějovicích, 3. června 2013
OR16/2013-1
Legenda:
Student zahrnuje všechny studenty v rámci řádného studia ve studijních programech VŠTE,
ale i účastníky programů Celoživotního vzdělávání.
Morálka je chápána jako soubor pravidel, hodnot, postojů a přesvědčení, které regulují
a ovlivňují lidské jednání. Morálku chápeme jako společenský jev vymezený protikladnými
hodnotami (dobro - zlo, spravedlnost - nespravedlnost, čestnost - nečestnost).
Etika zabývá teoretickým zkoumáním hodnot a principů, které usměrňují lidské jednání
v situacích, kdy existuje možnost volby prostřednictvím svobodné vůle. Hodnotí činnost
člověka z hlediska dobra a zla. Na rozdíl od morálky, která je blíže konkrétním pravidlům,
se etika snaží najít společné a obecné základy, na nichž morálka stojí, popř. usiluje morálku
zdůvodnit.
Kategorický imperativ přikazuje chovat se tak, jak bychom si sami představovali chování
ostatních lidí. „Jednej podle zásady, o které bys chtěl, aby se stala obecným zákonem.“
Autorem je německý filosof I. Kant.