Vnitřní norma Vysoké školy technické a ekonomické
v Českých Budějovicích
Směrnice č. 1/ 2007
ORGANIZACE PRACOVNÍCH CEST A VÝPLATA CESTOVNÍCH NÁHRAD
ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1 Úvod
(!) Tato směrnice je vydána za účelem upřesnění podmínek pro organizaci pracovních cest nebo jiných skutečností zakládajících právo na cestovní náhradu (§ 152 zákoníku práce) a výplatu cestovních náhrad zaměstnanců Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích (dále jen „zaměstnavatel"). U zaměstnanců, ktefí konají pro zaměstnavatele práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, se podmínky případných cestovních náhrad urči individuálně přímo v dohodě,
(2) Podle následujících ustanovení se postupuje v případě pracovní cesty, cesty mimo pravidelné pracoviště, cesty v souvislosti s mimořádným výkonem práce mimo rozvrh smén v místě výkonu práce nebo pravidelné pracoviště (dále jen „pracovní cesta"), při přeloženi, přijetí do zaměstnáni v pracovním poměru a při výkonu práce v zahraničí.
Článek 2 Všeobecné podmínky
(1) Podmínky pracovní cesty. resp. zahraniční pracovní cesty, které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad, urči před vysláním na pracovni cestu vedouci zaměstnanec podle organizačního řádu zaměstnavatele.
(2) Podmínky pracovní cesty uvede zaměstnanec do používaného formuláře podle čl. 3 a jejich správnost potvrdí příslušný vedoucí podle odstavce 2 před zahájením pracovní cesty
Článek 3 Používané formuláře
(1) Základním dokladem tuzemské pracovní cesty je formulář „Cestovní příkaz, vyúčtování pracovní cesty" (dále jen „cestovní příkaz"). Cestovní příkaz je uveden jako příloha č. 1.
(2) Základním dokladem zahraniční pracovní cesty je formulář „Zahraniční pracovní cesta - cestovní příkaz a vyúčtování pracovní cesty (dále jen „formulář ZPC"). Formulář ZPC je uveden jako příloha
č. 2.
Článek 4 Vyúčtování cestovních náhrad
(1) Vyúčtování cestovních náhrad zajišťuje u zaměstnavatele personální a mzdové oddělení (dále jen „PaM odděleni").
(2) Zaměstnanec je povinen předat na PaM odděleni písemné doklady potřebné k vyúčtování pracovní cesty do 10 pracovních dnů po skončeni pracovní cesty V případě předložení neúplných podkladů vrátí PaM odděleni bez zbytečného odkladu doklady k doplněni. Doloženi základních údajů o pracovní cestě je zaměstnanec povinen zpracovat i v případě, že z pracovní cesty nevznikne zaměstnanci žádný nárok na úhradu náhrad výdajů při pracovní cestě.
i ] i PaM odděleni provede vyúčtování pracovních cest
Článek 8 Náhrada výdajů za ubytování
(1) Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradu výdajů za ubytováni, které vynaložil v souladu s podmínkami pracovni cesty, a to ve výši, kterou zaměstnavateli prokáže.
(2) Prokázaná výše náhrady se předpokládá včetně snídaně, neni-li na dokladu výslovné uvedeno jinak
Článek 9 Stravné
(1) Trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za každý kalendářní den pracovní cesty stravné ve výši:
a) 58 Kč, nebylo-li poskytnuto zaměstnanci žádné jídlo, které má charakter snídané, oběda nebo večeře,  na které zaměstnanec finančně nepřispívá.
b) 20 Kč, bylo-li zaměstnanci poskytnuto jedno jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá.
Byla-li během pracovní cesty poskytnuta zaměstnanci dvě a více jídel, které mají charakter snídané, oběda nebo večeře, a na které zaměstnanec finančně nepřispívá, stravné se neposkytuje.
(2) Trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za každý kalendářní den pracovní cesty stravné ve výši:
a) 88 Kč. nebylo-li poskytnuto zaměstnanci žádné jídlo, které má charakter snídané, oběda nebo večeře,   na které zaměstnanec finančně nepřispívá.
b) 63 Kč, bylo-li zaměstnanci poskytnuto jedno jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá.
c) 28 Kč. byla-li zaměstnanci poskytnuta dvě jídla, která maji charakter snídané, oběda nebo večeře, na která zaměstnanec finančně nepřispívá.
Byla-li během pracovní cesty poskytnuta zaměstnanci tři a více jídel, které maji charakter snídané, oběda nebo večeře, a na které zaměstnanec finančně nepřispívá, stravné se neposkytuje.
(3) Trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin, poskytne zaměstnavatel zamestnanci za každý kalendářní den pracovní cesty stravné ve výši:
a) 138 Kč, nebylo-li poskytnuto zaměstnanci žádné jídlo, které má charakter snídané, oběda nebo večeře, a na které zaměstnanec finančně přispívá.
b) 104 Kč, bylo-li zaměstnanci poskytnuto jedno jidlo, které má charakter snídané, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá.
c) 70 Kč, byla-li zaměstnanci poskytnuta dvě jídla, která mají charakter snídaně, oběda nebo večeře, na která zaměstnanec finančně nepřispívá.
d) 35 Kč. byla-li zaměstnanci poskytnuta tři jídla, která mají charakter snídané, oběda nebo večeře, na která zaměstnanec finančně nepřispívá.
Byla-li během pracovní cesty poskytnuta zaměstnanci čtyři a více jídel, které maji charakter snídané, oběda nebo večeře, a na které zaměstnanec finančně nepřispívá, stravné se neposkytuje
(4) Při pracovní cestě, která spadá do 2 kalendářních dnů se upustí od odděleného posuzováni doby trvání pracovní cesty, je-li to pro zaměstnance výhodnější. Pro krácení stravného se použije ustanovení odstavců 1 až 3.
Článek 10 Náhrada nutných vedlejších výdajů
(1) Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradu nutných vedlejších výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s pracovní cestou, a to ve výši. kterou zaměstnavateli prokáže.
(2) Nemůže-li zaměstnanec výši výdajů prokázat, poskytne mu zaměstnavatel náhradu odpovídající ceně vécí a služeb obvyklé v době a místě konání pracovní cesty.
Článek 16
Náhrada jfzdnich výdajů při použiti jiného dopravního prostředku misto určeného dopravního prostředku
(1) Použije-li zaměstnanec mimořádné se souhlasem zaměstnavatele místo určeného hromadného dopravního prostředku jiný hromadný dopravní prostředek, přísluší mu náhrada jízdních výdajů ve výši odpovídající cené jízdného za určený dopravní prostředek.
(2) Použije-li zaměstnanec mimořádně se souhlasem zaměstnavatele misto určeného hromadného dopravního prostředku soukromé vozidlo nebo vozidlo taxislužby, přísluší mu náhrada jízdních výdajů ve výši odpovídající cené jízdného za určený dopravní prostředek. I v tomto případě platí povinnost uzavřít dohodu podle čl. 6 odst. 1, jinak je souhlas neplatný.
(3) Pro stanoveni ceny jízdného podle odstavce 1 a 2 se použije cena uvedená v informačním systému IDOS v čase nejbližšim k času vykonané pracovni cesty.
Článek 17 Náhrada výdajů za ubytováni
(1) Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradu výdajů za ubytováni, které vynaložil v souladu s podmínkami pracovni cesty, a to ve výši, kterou zaměstnavateli prokáže.
(2) Prokázaná výše náhrady se předpokládá včetně snídané, nenf-li na dokladu výslovné uvedeno jinak.
Článek 18 Zahraniční stravné
(1) Základní sazba zahraničního stravného určená zaměstnavatelem čini 75 % základni sazby zahraničního stravného stanovené prováděcím předpisem vydaným podle § 189 zákoníku práce.
(2) Trvá-li zahraniční pracovní cesta déle než 12 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za každý kalendářní den zahraniční pracovní cesty zahraniční stravné ve výši:
a) 100 % základni sazby určené zaměstnavatelem, nebylo-li poskytnuto zaměstnanci žádné jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá.
b) 75 % základní sazby určené zaměstnavatelem, bylo-li zaměstnanci poskytnuto jedno jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá.
c) 50 % základní sazby určené zaměstnavatelem, byla-li zaměstnanci poskytnuta dvě jídla, která mají charakter snídané, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá.
d) 25 % základní sazby určené zaměstnavatelem, byla-li zaměstnanci poskytnuta tři jídla, která mají charakter snídané, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá.
Byla-li během zahraniční pracovni cesty poskytnuta zaměstnanci čtyři a vice jídel, které maji charakter snídaně, oběda nebo večeře, a na které zaměstnanec finančně nepřispívá, zahraniční stravné se neposkytuje.
(3) Trvá-li zahraniční pracovní cesta déle než 6 hodin, nejdéle však 12 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za každý kalendářní den zahraniční pracovní cesty zahraniční stravné ve
výši:
a) 50 % základní sazby určené zaměstnavatelem, nebylo-li poskytnuto zaměstnanci žádné jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá.
b) 25 % základní sazby určené zaměstnavatelem, bylo-li zaměstnanci poskytnuto jedno jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá.
c) 15 % základni sazby určené zaměstnavatelem, byla-li zaměstnanci poskytnuta dvě jídla, která maji charakter snídané, oběda nebo večeře, na která zaměstnanec finančně nepřispívá.
Byla-li během pracovní cesty poskytnuta zaměstnanci tři a vice jídel, které mají charakter snídané, oběda nebo večeře, a na které zaměstnanec finančně nepřispívá, zahraniční stravné se neposkytuje.
a) v cizi méně, kterou mu zaměstnavatel poskytl, nebo ve méně, na kterou tuto měnu v zahraničí směnil, v rozsahu finančních možnosti komerční banky (banka nepřevezme mince, přip. některé bankovky nizké hodnoty), zbývající částku v české méně nebo
b) v české méně.
(4) Částku, o kterou byla poskytnutá záloha při zahraniční pracovni cestě nižší, než činí nároky zaměstnance, doplácí zaměstnavatel zaměstnanci v české méně.
Článek 22
Záloha na cestovní náhrady a její vyúčtování
(1) Směrnice nabývá platnosti a účinnosti dne 1. 9. 2007.
(2) Ruší se Směrnice pro organizaci pracovních cest a výplatu cestovních náhrad ze dne 1. 1. 2007
Ing. Miroslav Krejča, CSc, v. r. pověřený výkonem funkce statutárního orgánu VŠTE
Vnitřní norma Vysoké školy technické a ekonomické
v Českých Budějovicích
Směrnice č. 1/ 2007
ORGANIZACE PRACOVNÍCH CEST A VÝPLATA CESTOVNÍCH NÁHRAD
ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1 Úvod
(1) Tato směrnice je vydána za účelem upřesněni podmínek pro organizaci pracovních cest nebo jiných skutečností zakládajících právo na cestovní náhradu (§ 152 zákoníku práce) a výplatu cestovních náhrad zaměstnanců Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích (dále jen „zaměstnavatel") U zaměstnanců, kteří konají pro zaměstnavatele práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, se podmínky případných cestovních náhrad urči individuálně přimo v dohodě
(2) Podle následujících ustanovení se postupuje v případě pracovní cesty, cesty mimo pravidelné pracoviště, cesty v souvislosti s mimořádným výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelné pracoviště (dále jen „pracovní cesta"), při přeloženi, přijeti do zaměstnáni v pracovním poměru a při výkonu práce v zahraničí.
Článek 2 Všeobecné podmínky
(D Podmínky pracovní cesty, resp. zahraniční pracovní cesty, které mohou ovlivnit poskytováni a výši cestovních náhrad, urči přeď vysláním na pracovní cestu vedoucí zaměstnanec podle organizačního řádu zaměstnavatele
(2) Podmínky pracovní cesty uvede zaměstnanec do používaného formuláře podle ČI. 3 a jejich správnost potvrdí příslušný vedoucí podle odstavce 2 před zahájením pracovní cesty.
Článek 3 Používané formuláře
(!) Základním dokladem tuzemské pracovní cesty je formulář „Cestovní příkaz, vyúčtováni pracovní cesty"' (dále jen „cestovni příkaz"). Cestovní příkaz je uveden jako příloha č. 1.
(2) Základním dokladem zahraniční pracovní cesty je formulář „Zahraniční pracovní cesta - cestovní příkaz a vyúčtování pracovni cesty (dále jen „formulář ZPC") Formulář ZPC je uveden jako příloha
č. 2.
Článek 4 Vyúčtování cestovních náhrad
(1) Vyúčtováni cestovních náhrad zajišťuje u zaměstnavatele personálni a mzdové odděleni (dále jen „PaM oddělení").
(2) Zaměstnanec je povinen předat na PaM odděleni písemné doklady potřebné k vyúčtováni pracovni cesty do 10 pracovních dnů po skončení pracovní cesty. V případě předloženi neúplných podkladů vrátí PaM odděleni bez zbytečného odkladu doklady k doplněni. Doložení základních údajů o pracovní cestě je zaměstnanec povinen zpracovat i v případě, že z pracovní cesty nevznikne zaměstnanci žádný nárok na úhradu náhrad výdajů při pracovní cestě.
(3) PaM odděleni provede vyúčtování pracovních cest.
Článek 8 Náhrada výdajů za ubytování
(1) Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradu výdajů za ubytováni, které vynaložil v souladu s podmínkami pracovní cesty, a to ve výši, kterou zaměstnavateli prokáže.
(2) Prokázaná výše náhrady se předpokládá včetně snídané, neni-li na dokladu výslovné uvedeno jinak
Článek 9 Stravné
(1) Trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za každý kalendářní den pracovní cesty stravné ve výši:
a) 58 Kč, nebylo-li poskytnuto zaměstnanci žádné jídlo, které má charakter snídané, obéda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá.
b) 20 Kč, bylo-li zaměstnanci poskytnuto jedno jídlo, které má charakter snídaně, obéda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá.
Byla-li během pracovní cesty poskytnuta zaměstnanci dvě a více jídel, které mají charakter snídaně, obéda nebo večeře, a na které zaměstnanec finančně nepřispívá, stravné se neposkytuje.
(2) Trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za každý kalendářní den pracovní cesty stravné ve výši:
a) 88 Kč, nebylo-li poskytnuto zaměstnanci žádné jídlo, které má charakter snídané, obéda nebo večeře,   na které zaměstnanec finančně nepřispívá.
b) 63 Kč. bylo-li zaměstnanci poskytnuto jedno jídlo, které má charakter snídané, obéda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá.
c) 28 Kč. byla-li zaměstnanci poskytnuta dvě jídla, která mají charakter snídané, obéda nebo večeře, na která zaměstnanec finančně nepřispívá.
Byla-li během pracovní cesty poskytnuta zaměstnanci tři a více jídel, které mají charakter snídané, obéda nebo večeře, a na které zaměstnanec finančně nepřispívá, stravné se neposkytuje.
(3) Trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za každý kalendářní den pracovní cesty stravné ve výši:
a) 138 Kč, nebylo-li poskytnuto zaměstnanci žádné jídlo, které má charakter snídaně, obéda nebo večeře, a na které zaměstnanec finančně přispívá.
b) 104 Kč, bylo-li zaměstnanci poskytnuto jedno jídlo, které má charakter snídané, obéda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá.
c) 70 Kč, byla-li zaměstnanci poskytnuta dvě jídla, která maji charakter snídané, obéda nebo večeře, na která zaměstnanec finančně nepřispívá.
d) 35 Kč, byla-li zaměstnanci poskytnuta tři jídla, která mají charakter snídané, obéda nebo večeře, na která zaměstnanec finančně nepřispívá.
Byla-li během pracovni cesty poskytnuta zaměstnanci čtyři a více jídel, které maji charakter snídané, obéda nebo večeře, a na které zaměstnanec finančné nepřispívá, stravné se neposkytuje.
(4) Při pracovní cestě, která spadá do 2 kalendářních dnů se upustí od odděleného posuzováni doby trvání pracovní cesty, je-li to pro zaměstnance výhodnější. Pro krácení stravného se použije ustanoveni odstavců 1 až 3.
Článek 10 Náhrada nutných vedlejších výdajů
(1) Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradu nutných vedlejších výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s pracovní cestou, a to ve výši, kterou zaměstnavateli prokáže.
(2) Nemůže-li zaměstnanec výši výdajů prokázat, poskytne mu zaměstnavatel náhradu odpovídající ceně vécl a služeb obvyklé v dobé a místé konáni pracovní cesty.
Článek 16
Náhrada jízdních výdajů při použití jiného dopravního prostředku misto určeného dopravního prostředku
(1) Použije-li zaměstnanec mimořádně se souhlasem zaměstnavatele misto určeného hromadného dopravního prostředku jiný hromadný dopravní prostředek, přísluší mu náhrada jlzdnich výdajů ve výši odpovidajici ceně jízdného za určený dopravni prostředek
(2) Použije-li zaměstnanec mimořádné se souhlasem zaměstnavatele místo určeného hromadného dopravního prostředku soukromé vozidlo nebo vozidlo taxislužby, přísluší mu náhrada jlzdnich výdajů ve výši odpovidajici ceně jízdného za určený dopravni prostředek. I v tomto případě platí povinnost uzavřít dohodu podle čl. 6 odst. 1, jinak je souhlas neplatný.
(3) Pro stanovení ceny jízdného podle odstavce 1 a 2 se použije cena uvedená v informačním systému IDOS v čase nejbližšlm k času vykonané pracovní cesty.
Článek 17 Náhrada výdajů za ubytováni
(1) Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradu výdajů za ubytování, které vynaložil v souladu s podmínkami pracovní cesty, a to ve výši, kterou zaměstnavateli prokáže.
(2) Prokázaná výše náhrady se předpokládá včetně snídané, není-li na dokladu výslovné uvedeno jinak.
Článek 18 Zahraniční stravné
(1) Základní sazba zahraničního stravného určená zaměstnavatelem čini 75 % základní sazby zahraničního stravného stanovené prováděcím předpisem vydaným podle § 189 zákoníku práce.
(2) Trvá-li zahraniční pracovní cesta déle než 12 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za každý kalendářní den zahraniční pracovní cesty zahraniční stravné ve výši:
a) 100 % základní sazby určené zaměstnavatelem, nebylo-ii poskytnuto zaměstnanci žádné jídlo, které má charakter snídané, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá.
b) 75 % základní sazby určené zaměstnavatelem, bylo-li zaměstnanci poskytnuto jedno jídlo, které má charakter snidané. oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá.
c) 50 % základní sazby určené zaměstnavatelem, byla-li zaměstnanci poskytnuta dvě jídla, která maji charakter snidané, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá.
d) 25 % základní sazby určené zaměstnavatelem, byla-li zaměstnanci poskytnuta tři jidla, která maji charakter snídané, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá
Byla-li během zahraniční pracovní cesty poskytnuta zaměstnanci čtyři a vice jídel, které maji charakter snidané, oběda nebo večeře, a na které zaměstnanec finančně nepřispívá, zahraniční stravné se neposkytuje
(3) Trvá-li zahraniční pracovní cesta déle než 6 hodin, nejdéle však 12 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za každý kalendářní den zahraniční pracovní cesty zahraniční stravné ve
výši:
a) 50 % základní sazby určené zaměstnavatelem, nebylo-li poskytnuto zaměstnanci žádné jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá.
b) 25 % základní sazby určené zaměstnavatelem, bylo-li zaměstnanci poskytnuto jedno jídlo, které má charakter snídané, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá.
c) 15 % základní sazby určené zaměstnavatelem, byla-li zaměstnanci poskytnuta dvě jídla, která mají charakter snidané. oběda nebo večeře, na která zaměstnanec finančně nepřispívá.
Byla-li během pracovní cesty poskytnuta zaměstnanci tři a vice jídel, které maji charakter snidané, oběda nebo večeře, a na které zaměstnanec finančně nepřispívá, zahraniční stravné se neposkytuje.
a) v cizí méné, kterou mu zaméstnavalel poskytl, nebo ve méně, na kterou tuto měnu v zahraničí směnil, v rozsahu finančních možnosti komerční banky (banka nepřevezme mince, přlp. některé bankovky nízké hodnoty), zbývajicl částku v české méné nebo
b) v české méné.
(4) částku, o kterou byla poskytnutá záloha při zahraniční pracovní cestě nižší, než činí nároky zaměstnance, dopláči zaměstnavatel zaměstnanci v české měně.
Článek 22
Záloha na cestovní náhrady a její vyúčtováni
(1) Směrnice nabývá platnosti a účinnosti dne 1. 9. 2007.
(2) Ruši se Směrnice pro organizaci pracovních cest a výplatu cestovních náhrad ze dne 1. 1 2007
Ing. Miroslav Krejča. CSc. v. r. pověřený výkonem funkce statutárního orgánu VŠTE
DODATEK KE SMĚRNICI C. 1/2007 ORGANIZACE PRACOVNÍCH CEST A VÝPLATA CESTOVNÍCH NÁHRAD
1) V případě zahraničních pracovních cest realizovaných v rámci programů LLP:
a) činí základní sazba zahraničního stravného 100 % sazby stanovené prováděcím předpisem vydaným podle § 189 zákoníku práce,
b) se zahraniční stravné nekrátí,
c) může rektor poskytnout kapesné; rektor může poskytnout kapesné maximálně do výše dané § 180 zákoníku práce1.
2) Ustanovení odstavce 1 pism. a), b), c) se použije pouze tehdy, bude-li tyto výdaje možno pokrýt z finančních prostředků určených na financování programů LLP.
Tento dodatek nabývá platnosti a účinnosti dne 1. března 2008.
Vysoká Škola technická aekonomická v Českých Budějovicích
370 Ol české Budějovice 75081«! DIČCZ7508I431
Ing. Miroslav Krejča, CSc. rektor
§ 24 odst. 2 pism. k) zákona t. 586/1992 Sb.. o daních z. príjmu, ve zněni pozdějších předpisu.