Betlémská kaple II 15 let (pod)financování vysokých škol Společná prezentace České konference rektorů a Rady vysokých škol Technologické centrum UMPRUM, Mikulandská ul., Praha 12. září 2023 TŘIČÍSLA PATNÁCT LET POTÉ Je financování vysokoškolského vzdělávání dostatečné pro zajištění kvalitní výuky ? Veřejné výdaje pro vysoké školy stagnují, i když kapitola SR pro MŠMT výrazně roste. Veřejné výdaje na VŠ – národní zdroje a zdroje EU (mld. Kč) Výdaje na VŠ vzdělávání – národní zdroje a zdroje EU (% podílu) Mezinárodní srovnání veřejných výdajů na terciární vzdělávání Rakousko 3,3 % Německo 2,7 % Estonsko 2,5 % Polsko 2,4 % Litva 2,2 % Slovensko 2,0 % Lotyšsko 2,0 % Maďarsko 1,5 % Rakousko 1,86 % Německo 1,39 % Estonsko 1,13 % Polsko 1,14 % Litva 0,93 % Slovensko 0,90 % Lotyšsko 0,85 % Maďarsko 0,76 % Většina zemí EU je ochotna vynaložit na financování VŠ větší objem veřejných prostředků než ČR. Veřejné výdaje na veřejných VŠ v souvislostech 2009 - 2023 • Poměr rozpočtu VŠ ve vztahu k HDP KLESL z 0,75 % na 0,66 % → -0,09 % • Poměr rozpočtu VŠ ve vztahu k výdajům vládních institucí KLESL z 1,78 % na 1,43 % → -0,32 % • Poměr rozpočtu VŠ ve vztahu k výdajům státního rozpočtu KLESL z 2,52 % na 2,02 % → -0,50 % • Poměr výdajů na VŠ na celkových výdajích kapitoly MŠMT KLESL z 24,0 % na 17,6 % → -6,4 % • Celková výše HDP České republiky VZROSTLA z 3 950 mld. Kč na 6 800 mld. Kč → +72 % • Celkové výdaje vládních institucí VZROSTLY z 1 650 mld. Kč na 3 100 mld. Kč → +90 % • Celkové výdaje státního rozpočtu VZROSTLY z 1 170 mld. Kč na 2 220 mld. Kč → +90 % • Celkové výdaje MŠMT VZROSTLY z 122,6 mld. Kč na 254,6 mld. Kč → +108 % • Výdaje VŠ na vzdělávání VZROSTLY z 24,9 mld. Kč na 32,2 mld. Kč → +29 % • Kumulativní hodnota inflace vzrostla o 57 % a hodnota peněz se SNÍŽILA na 64 % hodnoty v r. 2009 (harmonizovaný index spotřebitelských cen dle ČSÚ 01/2009 - 07/2023) Oproti roku 2009 se reálná hodnota výdajů pro VVŠ na vzdělávání snížila o 17 %. Odhad podfinancování VŠ za období 2009 - 2023 • Na základě poklesu podílu výdajů na vzdělávání VVŠ na HDP → 11, 7 mld. Kč • Na základě poklesu podílu výdajů na vzdělávání VVŠ na výdajích vládních institucí → 11, 0 mld. Kč • Na základě poklesu podílu výdajů na vzdělávání VVŠ na výdajích státního rozpočtu → 9,3 mld. Kč • Na základě poklesu podílu výdajů na vzdělávání VVŠ na výdajích kapitoly MŠMT → 17,0 mld. Kč Dlouhodobý kumulovaný deficit prostředků na vysokoškolské vzdělávání za období 2009–2023 dosahuje 10 – 11 mld. Kč. A hrozí jeho další prohlubování. Jsou mzdy zaměstnanců vysokých škol konkurenceschopné ? Struktura provozního rozpočtu veřejných VŠ v r. 2021 Nízký podíl stabilizujících složek rozpočtu (50 %) se negativně propisuje do velmi nízkých mzdových tarifů. Vývoj hrubé měsíční mzdy zaměstnanců VVŠ 2017 - 2022 Mzdy odborných asistentů a vědeckých pracovníků ztratily konkurenceschopnost na českém trhu práce. Vývoj mzdových tarifů zaměstnanců VVŠ 2017 - 2022 Nízké tarify demotivují hlavně mladé akademické pracovníky. v r. 2022 -10 tis. Kč/měsíc v porovnání s mzdou sférou. 4 z 15 10 z 15 Mzdy na VVŠ podle oborových skupin fakult Mzdy odborných asistentů ztratily schopnost konkurovat učitelským platům. 14 z 15 Má česká věda, výzkum a inovace takovou podporu, aby obstály v mezinárodní konkurenci ? Sektorová distribuce hrubých domácích výdajů na VaV Mezi roky 2009 a 2021 v ČR vzrostly výdaje do oblasti VaV: ✓ v sektoru VŠ (+0,15 % HDP) ✓ v podnikatelské sféře (+0,54 % HDP) ČR se blíží průměru EU 27 ? Pokles veřejných výdajů na VaV by výrazně negativně zasáhl VŠ i ústavy AV ČR. Veřejné výdaje na VaV – národní zdroje a zdroje EU (mld. Kč) Rozpočty výzkumných institucí by pomohlo stabilizovat navýšení podílu institucionálního financování VaV na úroveň 65–75 %. Institucionální výdaje na VaV – národní veřejné zdroje (mld. Kč) 55 % 22 mld. Kč Holandsko 67 % Polsko 77 % Rakousko 77 % Co vysoké školy potřebují pro kvalitu a konkurenceschopnost? 1. Zastavit dlouhodobé podfinancování vzdělávání >> navýšit objem financí na průměr OECD a EU 27 << 2. Garantovat střednědobý výhled rozpočtu >> posílit předvídatelné strategické plánování << 3. Zvýšit podíl institucionálního financování >> stabilizovat rozpočty vysokých škol << Co vysoké školy mohou nabídnout? 1. Posílení kapacit a nastavení podmínek pro hladké zvládnutí nárůstu studentů v důsledku demografického vývoje v ČR. 2. Revizi nabídky nabízených studijních programů tak, aby byly reflektovány budoucí požadavky na udržitelnost a bezpečnost. 3. Mezinárodně konkurenceschopné kvalitní vzdělávání a intenzivnější zapojení do evropského výzkumného prostoru.