Stránka 1 z 29
PPSŘ 2026–2030
Vysoká škola technická a ekonomická
v Českých Budějovicích
Stránka 2 z 29
OBSAH
1 Úvod ...................................................................................................................................................... 4
2 Rozhodovací proces............................................................................................................................... 5
3 Kvalita (excelence) – Vzdělávání ............................................................................................................ 6
Potenciál, ambicióznost, jedinečnost a originalita .................................................................................... 6
Prostředky a nástroje nutné k dosažení strategické priority..................................................................... 6
DÍLČÍ STRATEGICKÉ PRIORITY a časová dekompozice................................................................................ 7
Aplikační a tržní potenciál ......................................................................................................................... 8
4 Internacionalizace – Vzdělávání............................................................................................................. 9
Potenciál, ambicióznost, jedinečnost a originalita .................................................................................... 9
Prostředky a nástroje nutné k dosažení strategické priority................................................................... 10
DÍLČÍ STRATEGICKÉ PRIORITY a časová dekompozice.............................................................................. 11
Aplikační a tržní potenciál ....................................................................................................................... 12
5 Digitalizace a AI – Vzdělávání............................................................................................................... 13
Potenciál, ambicióznost, jedinečnost a originalita .................................................................................. 13
Prostředky a nástroje nutné k dosažení strategické priority................................................................... 14
DÍLČÍ STRATEGICKÉ PRIORITY a časová dekompozice.............................................................................. 15
Aplikační a tržní potenciál ....................................................................................................................... 16
6 Digitalizace a AI – Třetí role ................................................................................................................. 17
Potenciál, ambicióznost, jedinečnost a originalita .................................................................................. 17
Prostředky a nástroje nutné k dosažení strategické priority................................................................... 18
DÍLČÍ STRATEGICKÉ PRIORITY a časová dekompozice.............................................................................. 20
Aplikační a tržní potenciál ....................................................................................................................... 20
7 Rozvoj infrastruktury – Třetí role .............................................................................................................. 21
Potenciál, ambicióznost, jedinečnost a originalita .................................................................................. 21
Prostředky a nástroje nutné k dosažení strategické priority................................................................... 21
DÍLČÍ STRATEGICKÉ PRIORITY a časová dekompozice.............................................................................. 22
Aplikační a tržní potenciál ....................................................................................................................... 23
8 Transfer znalostí a technologií, strategické partnerství – Tvůrčí činnost............................................. 24
Potenciál, ambicióznost, jedinečnost a originalita .................................................................................. 24
Prostředky a nástroje nutné k dosažení strategické priority................................................................... 25
DÍLČÍ STRATEGICKÉ PRIORITY a časová dekompozice.............................................................................. 26
Aplikační a tržní potenciál ....................................................................................................................... 27
Stránka 3 z 29
9 Souhrnné finanční vyjádření za jednotlivé strategické priority........................................................... 28
10 Závěr................................................................................................................................................ 28
Přílohy:
Příloha 1: Seznam souvisejících strategických dokumentů ......................................................................... 29
Stránka 4 z 29
1 Úvod
V souladu s „Programem na podporu strategického řízení veřejných vysokých škol pro roky 2026 až 2030“
MŠMT ČR Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích (VŠTE) předkládá návrh
strategických priorit pro uvedené období. Cílem je uzavřít strategický závazek s MŠMT ve stanovených
strategických prioritách, které mohou zásadním způsobem ovlivnit další strategické směřování školy.
Zpracovaný program PPSŘ, resp. příslušné strategické priority jsou nedílnou součástí Strategického záměru
(SZ) VŠTE pro období 2026-2030.
Při zpracování byly plně respektovány cíle Strategického záměru ministerstva pro oblast vysokých škol na
období od roku 2021, Strategie internacionalizace vysokého školství na období od roku 2021 a další včetně
zaslané přílohy k programu PPSŘ „Indikativní rozpis obsahu jednotlivých strategických oblastí
doporučujícího charakteru“. Využity byly všechny strategické materiály již zpracované, či nově koncipované
(viz příloha).
Do přípravy i projednávání materiálu byly zapojeny všechny organizační složky školy počínaje vrcholovým
vedení, přes vedení ústavů, kateder, odborných pracovišť. O průběhu zpracování byl informován i senát
školy. Vlastní zpracování probíhalo podle nastaveného metodického postupu školy na principu
projektového řízení, dle jednotné osnovy s akcentem na konkrétnost / měřitelnost / zodpovědnost /
kontrolu / ambicióznost, jedinečnost / inovativnost a efektivnost (přínosy).
Vize – Strategický záměr 2026-2030
„Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích je podnikající vysokou školou, která
transformuje regionální prostor na globální platformu profesně zaměřeného vzdělávání. Filozofie školy stojí
na inovacích, rozvoji AI a virtuálním kampusu, aplikovaném výzkumu pro podnikovou sféru a špičkových
expertních činnostech, jejichž pilířem je znalecká praxe. Cílem je vychovávat absolventy, inovátory, kteří jsou
díky okamžité uplatnitelnosti, adaptabilitě a podnikatelskému myšlení klíčovými nositeli pokroku schopnými
formovat trh práce a úspěšně budovat svou kariéru.“
Stránka 5 z 29
2 Rozhodovací proces
Po diskusi všech aktérů podílejících se na zpracování materiálu byly nastaveny tyto strategické priority
VŠTE pro období 2026-2030.
Tabulka 1: Nastavené strategické priority PPSŘ na období 2026-2030
Tematické okruhy Vzdělání Tvůrčí činnost Třetí role
1. Kvalita (excelence) x x
2. Internacionalizace x x
3. Lidské zdroje (podpora studijních cílů,
sociální zabezpečení)
x x x
4. Digitalizace a AI x
5. Rozvoj infrastruktury x x
6. Transfer znalostí a strategické
partnerství
x x
Zdroj: Vlastní zpracování
Garance za jednotlivé strategické priority:
• Kvalita (excelence) ve vzdělání: doc. Ing. Jarmila Straková, MBA, PhD., prorektorka pro studium
• Internacionalizace ve vzdělání: Ing. Yelyzaveta Apanovych, ředitelka (prorektorka) Úseku vnějších
vztahů.
• Digitalizace a AI ve vzdělání: doc. Ing. Jarmila Straková, MBA, PhD., prorektorka pro studium
• Transfer znalostí a strategické partnerství v tvůrčí činnosti: Ing. Yelyzaveta Apanovych, ředitelka
(prorektorka) Úseku vnějších vztahů.
• Digitalizace a AI – třetí role: doc. Ing. Jaromír Vrbka, MBA, PhD., ředitel Ústavu znalectví a
oceňování.
• Rozvoj infrastruktury – třetí role: Ing. Veronika Šanderová, MSc., PhD., kvestorka.
Stránka 6 z 29
3 Kvalita (excelence) – Vzdělávání
Potenciál, ambicióznost, jedinečnost a originalita
Strategická priorita „Vzdělání – kvalita a excelence“ představuje ambiciózní a nadčasově orientovaný rámec
rozvoje vzdělávací činnosti VŠTE, který výrazně přesahuje institucionální praxi profesně orientovaných
vysokých škol. V kontextu tuzemského prostředí se jedná o model kvalitativního růstu, zvýšení kvality
v nabídce profesně zaměřených bakalářských a navazujících magisterských studijních programů a jejich
výuce s přímým napojením do podnikového reálného života, flexibilních forem výuky a zároveň o silné
ukotvení v regionální ekonomické praxi. V mezinárodním srovnání odpovídá trendům moderních vysokých
škol typu University of Applied Sciences, jež staví na hybridním modelu výuky, důrazu na podnikavost a
aplikovaný výzkum. Jedinečnost spočívá v přechodu od kvantity ke kvalitě, v důrazu na kompetenční rámce
a lídrovství absolventů a v proaktivní roli školy jako aktéra rozvoje regionu.
Prostředky a nástroje nutné k dosažení strategické priority
K naplnění strategické priority bude nezbytné využití souboru vzájemně provázaných prostředků a nástrojů.
Prvním z nich je realizace kompetenčních rámců absolventů reflektujících současné i budoucí potřeby trhu
práce. Dále je nezbytné vytvořit nové předměty podnikavosti, etiky a inovací, které rozšíří profil absolventů
a jejich připravenost na nejisté ekonomické prostředí včetně realizace přípravných vzdělávacích kurzů a
seminářů pro uchazeče o studium za účelem odstranění diskrepancí mezi úrovní jednotlivých středních
škol. Neméně důležitým nástrojem je zavedení flexibilních výukových metod – hybridní výuka, e-learning,
distanční formy s využitím digitálních technologií a cílené zaměření na podporu duševního zdraví a
wellbeingu studentů (rozvoj poradenského a kariérního centra, ombuds osoby nejen pro studenty, ale i
akademické pracovníky, vědecké a THP pracovníky). V neposlední řadě budou zásadní i investice do
modernizace výukového obsahu, digitalizace studijní agendy, dovybavení a rozvoje služeb pro studenty se
specifickými vzdělávacími potřebami.
Stránka 7 z 29
DÍLČÍ STRATEGICKÉ PRIORITY a časová dekompozice
Výchova absolventů s profilem lídrů, inovátorů a
podnikatelských vizionářů schopných čelit výzvám 21.
století.
• Rozšířit studijní programy o předměty se zaměřením na podnikání a podnikavost (Q1 2026 – Q4 2028).
• Vychovat studenty se schopností řídit a implementovat udržitelné podnikatelské modely s důrazem na
ziskovost, efektivnost, ekologické a etické aspekty podnikání (Q1 2029 – Q4 2030).
• Inovovat kompetenční rámce absolventů v souladu s novými výzvami podnikové sféry při zachování
profilu absolventa (Q1 2026 – Q4 2027).
• Vybudovat a vybavit učebny pro projektovou výuku v rámci předmětů se zaměřením na rozvoj
podnikání a podnikavosti (Q1 2026 – Q4 2028).
• Realizovat soubor workshopů zaměřených na rozvoj podnikatelských dovedností (Q1 2027 – Q4 2029).
Kvalita služeb poskytovaných studentům
• Navazující digitalizace studijní agendy (Q1 2026 – Q4 2030).
• Školení akademických pracovníků v oblasti digitalizace studijní agendy (Q1 2026 – Q4 2030).
• Zpracovat uživatelské příručky (návody, videa) pro studenty i akademické pracovníky v souvislosti s
digitalizací studijní agendy (Q1 2026 – Q4 2027).
• Rozvoj služeb pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami (Q1 2026 – Q4 2030).
• Realizovat přípravné vzdělávací kurzy a semináře pro uchazeče o studium za účelem odstranění
diskrepancí mezi úrovní jednotlivých středních škol (Q1 2026 – Q4 2030).
• Podporovat rovnováhu mezi studijním a osobním životem (wellbeing) (Q1 2026 – Q4 2030).
• Realizovat workshopy, semináře na podporu psychologického clearingu studentů (Q1 2026 – Q4 2030).
• Zřízení psychologické poradny pro studenty (Q2 2026 - Q3 2026).
Stránka 8 z 29
Aplikační a tržní potenciál
Strategická priorita má vysoký aplikační a tržní potenciál, a to jak v peněžní, tak nepeněžní rovině.
Rozšířením nabídky studijních programů, specializací, společných studijních programů, nových forem výuky
včetně inovovaných kompetenčních rámců se zvyšuje atraktivita a konkurenceschopnost školy, což může
vést k nárůstu počtu studentů, počtu zakázek, aplikovaného a smluvního výzkumu. Z pohledu trhu práce
přinese škola absolventy s vyšší zaměstnatelností a adaptabilitou, což posiluje její pozici u zaměstnavatelů.
Nehmotným přínosem je zvýšení prestiže a reputace školy v regionálním i národním kontextu. Rozvoj
spolupráce s podniky a SŠ přinese nové formy transferu znalostí. Významné jsou také společenské přínosy
– přístupnost vzdělání, podpora inovací a rovného přístupu, rozvoj občanských a etických kompetencí
absolventů.
Sumarizace finančních nákladů za Strategickou prioritu:
Náklady celkem: 9 359 715 Kč, z toho náklady investiční povahy 2 100 000 Kč.
Stránka 9 z 29
4 Internacionalizace – Vzdělávání
Potenciál, ambicióznost, jedinečnost a originalita
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích klade trvalý a cílený důraz na
internacionalizaci, která prostupuje všechny úrovně jejího fungování – od akademických a
technickohospodářských pracovníků až po studenty. Cílem je posílit konkurenceschopnost instituce a lépe
reagovat na měnící se globální potřeby.
V současné době VŠTE aktivně podporuje výměnné programy pro akademické pracovníky, kteří se zapojují
do výuky jak českých, tak zahraničních studentů. Tyto pobyty jsou převážně krátkodobé a probíhají
prezenčně na VŠTE nebo na partnerských univerzitách. Klíčovým záměrem těchto výměn je sdílení
zkušeností, znalostí a kultury partnerských institucí, stejně jako budování dlouhodobých mezinárodních sítí,
které slouží jako základ pro budoucí spolupráci v oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu.
Internacionalizace se týká i technickohospodářských pracovníků, kteří se účastní krátkodobých stáží v rámci
sítě evropských a mimoevropských univerzit. Cílem je získat znalosti o vnitřních řídících a provozních
procesech partnerských univerzit, čímž VŠTE usiluje o posílení efektivity a transparentnosti svých vlastních
procesů.
V oblasti studentů VŠTE přijímá zahraniční uchazeče do studijních programů akreditovaných v anglickém
jazyce, které jsou určeny pro zahraniční uchazeče – tzv. samoplátce, tedy studenty hradící studium z
vlastních prostředků. Studenti VŠTE se dále zapojují do evropských výměnných programů, které zahrnují
semestrální, někdy i vícesemestrální pobyty na zahraničních univerzitách. Nedílnou součástí
internacionalizace jsou rovněž zahraniční praktické stáže, realizované zejména v rámci programu Erasmus+,
které studentům umožňují získat odbornou praxi v mezinárodním prostředí. Kromě toho VŠTE podporuje
také krátkodobé studijní pobyty, jako jsou BIP (Blended Intensive Programs) či IBW (International Business
Week), zaměřené na odborná studijní soustředění. VŠTE má uzavřené bilaterální dohody v rámci programu
Erasmus+ s většinou zemí EU a s některými mimoevropskými státy, včetně Jižní Koreje, Číny, Kanady,
Albánie, Turecka a dalších.
Stránka 10 z 29
Prostředky a nástroje nutné k dosažení strategické priority
Do budoucna VŠTE plánuje nejen pokračovat v dosavadních aktivitách, ale také výrazně rozšířit své
působení ve virtuálním prostředí. Jedním z hlavních cílů je virtualizace celých studijních programů, bloků
nebo jednotlivých předmětů. Tato snaha má podpořit virtuální výuku v rámci partnerské sítě univerzit a
zároveň umožnit VŠTE vstoupit na globální trh vzdělávání.
VŠTE předpokládá vytvoření konsorcia s alespoň jednou zahraniční vysokou školou. Společně pak vytvoří
portál, který bude fungovat jako „virtuální univerzita“ a bude nabízet společné vzdělávací programy v
ekonomických a technických oborech. Tento portál zároveň poslouží pro virtuální mobility zahraničních
studentů na VŠTE a studentů VŠTE na zahraniční partnerské vysoké školy v rámci konsorcia. VŠTE takto
nabídne celé studijní programy i jejich součásti. Dále budou připraveny kurzy českého jazyka, historie a
současných reálií ČR, což přispěje k hlubší integraci zahraničních studentů a podpoří porozumění české
kultuře.
VŠTE dlouhodobě rozvíjí moderní prostředí vysokoškolského vzdělávání a předkládané kroky dále posílí
schopnost školy reagovat na proměnlivé potřeby společnosti a trhu práce. Posílení mezinárodní spolupráce
a důsledné využívání digitálních technologií přispějí k dalšímu zvyšování kvality vzdělávání, inovacím a k
podpoře strategického řízení i dlouhodobého institucionálního rozvoje.
Stránka 11 z 29
DÍLČÍ STRATEGICKÉ PRIORITY a časová dekompozice
Vytvoření konsorcia se zahraniční VŠ
• Identifikace strategických zahraničních vysokých škol s komplementárními studijními programy
(ekonomické a technické) a společnými zájmy (Q1 2027 – Q2 2027).
• Navázání kontaktu a zahájení jednání s potenciálními partnerskými univerzitami o vytvoření konsorcia
(Q3 2027 – Q4 2027).
• Vypracování memoranda o porozumění a následně dohody o spolupráci definující roli a závazky každého
člena konsorcia s ohledem na bezpečnostní prověrky a ochranu duševního vlastnictví (Q1 2028 – Q2
2028).
• Zajištění finanční podpory pro vznik a fungování konsorcia (např. z evropských fondů) s důrazem na
udržitelné a dlouhodobé financování (Q1 2028 – Q2 2028).
• Výběr a implementace vhodné platformy pro konsorcium zahraničních VŠ (Q1 2028 – Q2 2029).
• Postupné naplňování portálu zahraničního konsorcia studijními materiály a kurzy z ekonomických a
technických programů VŠTE a partnerských univerzit (Q1 2029 – Q4 2029).
• Zajištění kybernetické bezpečnosti a ochrany dat včetně pravidelných auditů a aktualizací (Q1 2029 – Q4
2030).
Podpora mobilit a samoplátců
• Integrace mechanismů pro virtuální mobility studentů (přihlašování, uznávání kreditů) do nově
vzniklého portálu (Q3 2029 – Q4 2029).
• Vytvoření podpůrného týmu pro studenty zapojené do virtuálních mobilit, včetně technické a studijní
podpory (Q4 2029 – Q1 2030).
• Definování jasných pravidel pro uznávání studijních výsledků získaných během virtuálních mobilit.
Transparentní komunikace těchto pravidel studentům a partnerským institucím (Q1 2030 – Q2 2030).
• Propagace možností virtuálních mobilit mezi studenty VŠTE a partnerských institucí prostřednictvím
cíleného marketingu a informačních kampaní (Q3 2030 – Q4 2030).
• Vývoj komplexní marketingové strategie s využitím digitálních kanálů za účelem vstupu na globální trh
vzdělání (Q1 2026 – Q4 2026).
• Podpora virtuálních mobilit (Q2 2026 – Q4 2028).
• Projekt Samoplátci – II etapa (Q1 2026 – Q4 2029).
• Příprava kurzů českého jazyka a reálií (Q1 2026 – Q4 2029).
• Proces digitalizace příslušných agend (Q2 2026 – Q4 2027).
Stránka 12 z 29
Aplikační a tržní potenciál
Aplikační a tržní potenciál navrhovaných priorit je prokazatelný a dokladovatelný i s ohledem na výstupy
z minulého období. Integrální jednota stávajících mobilit s novým pojetím systému mobilit se vstupem na
globální trh vzdělávání vytváří synergický efekt. Otevírá se možnost oslovit zcela nové segmenty studentů
a akademických pracovníků (např. zahraniční uchazeči o studium v anglickém jazyce, studenti s omezenými
možnostmi fyzické mobility), zvýšit finanční příjmy a posílit mezinárodní renomé VŠTE. Vytvoření konsorcia
může VŠTE katapultovat mezi lídry v oblasti zahraničních mobilit na vysokých školách a digitálního a
mezinárodního vzdělávání v regionu. Navrhované dílčí cíle přesahují běžnou internacionalizační strategii
většiny českých vysokých škol a vyžadují značné investice do IT infrastruktury a lidských zdrojů.
Zatímco „pokračování v dosavadních aktivitách“ je standardní praxí většiny univerzit a rozšíření sítě (včetně
Ameriky) je běžným, byť ambiciózním, cílem, skutečná jedinečnost a originalita spočívá v koncepci
zahraničního konsorcia vysokých škol v rámci projektované „virtuální univerzity“ a plné virtualizace
studijních programů s mezinárodním přesahem v rámci konsorcia. V tuzemské komparaci se jedná o
nadstandardní přístup, který by VŠTE mohl odlišit od konkurence. Mnoho VŠ sice nabízí dílčí online kurzy,
ale plná virtualizace celých akreditovaných programů a vytvoření společného portálu se zahraničním
partnerem je stále poměrně vzácné. V mezinárodní komparaci sice existují online univerzity, ale snaha
menší technické a ekonomické VŠ z ČR o takto komplexní digitální transformaci a mezinárodní partnerství
je originální a ukazuje na progresivní myšlení. Důraz na kurzy českého jazyka a reálií pak podtrhuje
komplexnost integračního přístupu k zahraničním studentům.
Sumarizace finančních nákladů za Strategickou prioritu:
Náklady celkem: 15 000 000 Kč, z toho náklady investiční povahy 3 000 000 Kč
Stránka 13 z 29
5 Digitalizace a AI – Vzdělávání
Potenciál, ambicióznost, jedinečnost a originalita
Posláním každé vysokoškolské instituce v současném období celospolečenských změn a procesů je
operativní, flexibilní a odborně vystavěná reakce na tyto výzvy a reálie. Mezi ně nesporně náleží proces
digitalizace všech oblastí našeho života, vzdělání nevyjímaje. Tento již reálně probíhající proces je současně
umocněn fenoménem současnosti, zejména však blízké přelomové budoucnosti, a to umělou inteligencí.
Je-li digitalizace klíčovým nástrojem pro zajištění moderního a efektivního vzdělávání na vysoké škole, AI
v procesu vzdělání přináší mnoho pozitivních předpokladů jejího využití, současně však mnoho rizik a
nebezpečí. VŠTE, stejně jako ostatní vysoké školy, vydala závaznou metodiku k využívání AI jak pro studenty,
tak akademické pracovníky. Merito přístupu a řešení problematiky AI na VŠTE spočívá v jejím pozitivním a
konstruktivním využití, nikoliv v zákazech a její eliminaci.
Moderní a pokročilé technologie vzdělávání nelze implementovat bez procesu digitalizace. Mise školy
obsahuje nové vzdělávací „online platformy“, „interaktivní studijní nástroje“ a „inovované systémy pro elearning“.
Cílem je posílit individuální zodpovědnost studentů a současně jim umožnit modulace svého
studijního plánu. Je nesporné, že digitalizace v sobě nese náboj ke zvýšení inkluzivity, kdy tento prioritní
úkol byl řešen již v minulém období a bude tomu i v období budoucím. Průběžně je zdokonalován,
automatizován a digitalizován proces zejména administrativních studijních úkonů.
Umělá inteligence bude rovněž využívána v personalizaci vzdělávání, při rozvoji adaptivních forem učení a
automatizace rutinních návyků a principů. V oblasti simulace konverzace s lidským potenciálem budou
využívány AI nástroje ke zvýšení komunikačních a dalších praktických dovedností. S využitím zkušeností
z minulého období, z testování simulačních metod a virtuální reality, budou tyto nástroje využity v oblasti
tutoriálů a praktických cvičení s nadstavbou rozšířené virtuální reality. S postupující implementací AI do
vzdělávacího procesu bude posílena zpětná vazba od studentů i akademických pracovníků o sledování
dopadu AI na vysokoškolské vzdělávání. Souběžně bude nastavena sada indikátorů k měření efektivity jejího
využití a systematického vyhodnocování vlivu AI nástrojů na kvalitu vzdělávacího procesu.
Předpokladem naplnění výše uvedených principů a technologií je zajistit odpovídající, průběžně
doplňovanou gramotnost akademické obce o procesech digitalizace a umělé inteligence v obecné i
odborné rovině.
Stránka 14 z 29
Strategická priorita „Digitalizace a AI“ ve vzdělávání představuje progresivní směr s vysokým
transformačním potenciálem, který odpovídá globálním trendům digitalizace a implementace umělé
inteligence ve vzdělávacích procesech. Na rozdíl od tradičního přístupu, který často akcentuje restrikce
využívání AI, VŠTE prosazuje model pozitivní integrace založený na edukaci, adaptivním učení, virtuálních
formách vzdělávání a personalizaci vzdělávacího procesu. Originalita spočívá v komplexním uchopení
problematiky: od technické infrastruktury, přes výuku a podporu studijní autonomie, až po vznik nových
programů reflektujících kybernetickou bezpečnost a AI včetně inovace IT předmětů odrážejícíchrozvoj
nových informačních technologií.
Prostředky a nástroje nutné k dosažení strategické priority
K dosažení stanovené strategické priority bude nutné zajistit nejen technické, ale i lidské, metodické a
institucionální kapacity. Za účelem naplnění dílčích cílů a aktivit bude potřebné pořídit moderní výukové
aplikace a nástroje využívající umělou inteligenci, které umožní personalizaci vzdělávání, automatizaci
rutinních procesů a sběr zpětné vazby a vybudování funkčního bezpečnostního systému školy. Nezbytným
nástrojem bude rovněž systémový rámec pro sledování dopadu digitalizace a AI na výuku zahrnující
indikátory kvality a efektivity výuky podporovaný IT oddělením. Klíčovou roli zde sehrají i školení a
vzdělávací cykly pro akademické pracovníky zaměřené na neustále se vyvíjející digitální gramotnost, etiku
AI a její využití ve výuce. Mezi další nezbytné nástroje patří aktualizace studijních programů a jejich
adaptace na vývoj trhu práce včetně vzniku nových SP, případně specializací. Všechny tyto nástroje budou
implementovány v souladu s harmonogramem a vyhodnocovány podle stanovených indikátorů.
Stránka 15 z 29
DÍLČÍ STRATEGICKÉ PRIORITY a časová dekompozice
• Implementace moderních digitálních platforem v přímé výuce studijních programů (Q1 2027 – Q4
2030).
• Nákup vzdělávacích aplikací, které umožňují využívat moderní digitální nástroje včetně AI sloužící
k podpoře učení studentů (Q1 2026 – Q4 2030).
• Školení AP za účelem implementace digitálních vzdělávacích aplikací, nástrojů (Q1 2027 – Q4 2030).
• Rozvoj digitálních kompetencí studentů a AP (Q1 2026 – Q4 2027–2030 a dále – studenti).
• Participace na zpracování inovačního bezpečnostního rámce školy cíleného na studenty s využitím
digitálních nástrojů včetně AI (Q1 2026 – Q4 2027).
Příprava virtuální univerzity
• Tvorba digitálních studijních materiálů v rámci přípravy virtuální univerzity (interaktivních osnov, elearningů
apod, Q1 2026 – Q4 2030).
• Školení pro akademické pracovníky cílené na tvorbu digitálních studijních materiálů (Q1 2026 – Q4
2027).
• Vybavení učeben technikou pro interaktivní výuku a záznam přednášek – budou zpracovány projektové
záměry pro vybavení příslušných učeben (hrazeno z investic kvestorátu), (Q1 2027 – Q4 2029).
• Výběr a nákup licencí, zajištění odpovídající IT infrastruktury s důrazem na kybernetickou bezpečnost
(Q2 2026 – Q4 2026).
• Školení AP (moduly zaměřené na tvorbu online kurzů, blended learning, využití AI ve výuce). Průběžně
s aktualizací technologií (Q1 2026 – Q4 2027).
• Pilotní spuštění vybraných virtualizovaných bloků nebo předmětů a sběr dat pro jejich optimalizaci (Q1
2027 – Q2 2027).
Využití moderních digitálních platforem ve vzdělávacím
procesu včetně nástrojů AI
Stránka 16 z 29
Aplikační a tržní potenciál
Strategická priorita má značný aplikační a tržní potenciál. Z peněžních přínosů lze očekávat zefektivnění
provozních nákladů díky digitalizaci procesů, lepší využití personálních kapacit a zvýšený zájem o studium
na VŠTE díky atraktivitě nových digitálních a hybridních nástrojů. Zároveň vznik nových studijních programů
a specializací posílí konkurenceschopnost školy. Nepeněžní přínosy zahrnují zvýšení kvality výuky, posílení
autonomie studentů, lepší dostupnost vzdělávání, zlepšení kompetencí akademických pracovníků a
posílení reputace VŠTE jako moderní a technologicky vyspělé instituce. Výsledkem bude nejen modernizace
výukového procesu, ale i hlubší propojení školy s praxí, regionálními zaměstnavateli a mezinárodní
akademickou komunitou.
Sumarizace finančních nákladů za Strategickou prioritu:
Náklady celkem: 20 115 000 Kč, z toho náklady investiční povahy 3 950 000 Kč
Stránka 17 z 29
6 Digitalizace a AI – Třetí role
Potenciál, ambicióznost, jedinečnost a originalita
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích dlouhodobě plní třetí roli regionálního i
nadregionálního charakteru – je respektovaným odborným a vzdělávacím centrem v oblasti oceňování,
forenzní analýzy a znalecké činnosti. V celé České republice se však prohlubuje strukturální problém
nedostatku znalců: jejich počet klesá, jejich věkový průměr roste. Důsledkem je zpomalení soudních řízení,
prodlužování lhůt pro zpracování posudků, zvýšené náklady a přetížení aktivních odborníků. Cílem této
strategické priority je ambiciózní a zároveň systémová transformace znalecké činnosti prostřednictvím
digitalizace a využití umělé inteligence, která nemá v současné době v českém znalectví obdobu.
Navrhované řešení není pouhým technologickým vylepšením, ale představuje komplexní inovaci v duchu
trendů Průmyslu 5.0 – propojuje znalectví, digitalizaci, vzdělávání a veřejný zájem. Konkrétně je cílem:
• zvýšit počet zpracovaných posudků v kratším čase bez přímého navyšování personální kapacity,
• zrychlit podporu soudních řízení a přispět ke snížení systémové zátěže,
• standardizovat výstupy, zlepšit jejich konzistenci a transparentnost,
• ukázat mladé generaci, že znalectví je progresivní a technologicky se rozvíjející obor,
• vytvořit bezpečné a legislativně kompatibilní prostředí pro práci se znalci i daty.
Hlavním nástrojem pro tuto transformaci je vlastní databáze standardizovaných textových šablon, kterou
Vysoká škola technická a ekonomická v současnosti buduje. Tato databáze umožní vytvořit AI asistované
prostředí, kde znalec vyplní klíčové vstupy a systém následně nabídne předpřipravené texty pro jednotlivé
části znaleckého posudku – včetně kontroly konzistence a podpory zpětné revize textu.
Projekt striktně respektuje platnou legislativu v oblasti znalecké činnosti, ochrany osobních údajů a
autorského práva. Nedojde ke zpracování citlivých nebo osobních údajů – systém bude postaven výhradně
na anonymizovaných nebo generických vzorech bez přímého propojení s konkrétními případy. Důraz bude
kladen na kyberbezpečnost celého řešení a jeho robustnost vůči zneužití.
Výstupem strategické priority nebude pouze digitální nástroj, ale především metodický a procesní rámec,
který definuje bezpečné, efektivní a standardizované využití umělé inteligence ve znalecké praxi. Tento
rámec bude přenesen do výuky, konzultační činnosti i praxe a poslouží jako precedent pro budoucí přístupy
v oblasti znalectví i jiných forenzních profesí.
Stránka 18 z 29
Akreditovaný magisterský studijní program Znalectví vytvoří prostor pro systematické vzdělávání nových
odborníků, kteří budou již od začátku vedeni k práci s digitálními a AI nástroji. Cílem je přitáhnout mladé a
ambiciózní studenty ke znalectví jako k atraktivnímu a modernímu oboru s vysokým společenským
přesahem.
Navržená strategická priorita představuje v českém kontextu výjimečně ambiciózní a zároveň prakticky
realizovatelný krok k zásadní transformaci znalecké činnosti. Zatímco v zahraničí dochází k postupné
digitalizaci některých forenzních procesů, v České republice zůstává znalecká činnost silně manuální, časově
náročná a individualizovaná. Tento projekt je první svého druhu, který systematicky zavádí využití AI a
digitalizovaného workflow do znalectví, a to nejen v rámci jednoho softwarového řešení, ale včetně tvorby
metodiky, výukové integrace a etického rámce.
Transformace se neomezuje pouze na technické nástroje – cílem je vytvořit precedens pro znalectví jako
moderní profesi, která je technologicky rozvíjená, atraktivní pro mladé odborníky a je vnímána jako důležitý
nástroj veřejné spravedlnosti. V mezinárodním srovnání se VŠTE touto prioritou přibližuje západnímu
modelu „responsible forensic innovation“ – propojujícího technologie, vzdělávání a veřejnou službu.
Unikátním prvkem je důraz na legislativní kompatibilitu, kyberbezpečnost a procesní transparentnost.
Výstupy projektu mají potenciál stát se standardem pro další obory znalecké a forenzní činnosti nejen v ČR,
ale i v regionu střední Evropy.
Prostředky a nástroje nutné k dosažení strategické priority
Realizace této strategické priority bude vyžadovat kombinaci technických, personálních a organizačních
prostředků, které budou vzájemně propojeny ve všech fázích projektu. Klíčovým nástrojem bude vývoj a
provoz databáze šablon pro znalce, doplněné o AI rozhraní pro návrh textů znaleckých posudků. Tyto
nástroje budou propojeny prostřednictvím digitálního workflow, které umožní efektivní správu vstupů,
automatizaci přenosu údajů a generování výstupů v souladu s legislativními normami.
V oblasti lidských zdrojů budou zásadní kapacity znalců, vývojářů, právních expertů, pedagogů a metodiků,
kteří se budou podílet na návrhu a ověření funkčnosti systému. Kromě toho bude zřízeno dozorčí kolegium
odborníků, které bude průběžně kontrolovat kvalitu a konzistenci výstupů. V oblasti infrastruktury bude
využito stávajícího IT zázemí školy, případně doplněného o licencované nástroje a cloudové služby.
Stránka 19 z 29
Pro zapojení do výuky a dalšího vzdělávání budou vytvořeny výukové moduly, metodiky a tréninkové
materiály, které zajistí přenos know-how do akademického i aplikačního prostředí. Součástí bude i
monitorovací a evaluační systém, který umožní sledovat efektivitu, uživatelskou zkušenost a dopady
strategie v praxi.
Strategická priorita má značný aplikační i tržní potenciál. Digitalizace znalecké činnosti a zavedení AI
nástrojů umožní významné zvýšení efektivity zpracování posudků, což přinese úsporu času i nákladů jak
znalcům, tak zadavatelům (soudům, komerčním zadavatelům, exekutorům). Zkrácení průměrné doby
zpracování posudku až o 40 % a zvýšení kapacity systému přispěje k rychlejším soudním řízením a vyšší
dostupnosti znaleckých služeb.
Z hlediska trhu jde o inovaci s potenciálem komercializace nástrojů a šablon, např. formou licencovaných
přístupů pro znalce mimo akademické prostředí. Projekt tak může generovat příjmy z transferu znalostí a
know-how.
Nepeněžní přínosy zahrnují především zvýšení kvality, transparentnosti a standardizace znaleckých
výstupů, dále zvýšení atraktivity oboru pro mladou generaci prostřednictvím výuky moderních nástrojů a
posílení třetí role univerzity skrze přímý dopad na fungování soudního systému a veřejné správy.
Projekt má zároveň vysoký multiplikační potenciál – vytvořené nástroje a metodiky lze postupně adaptovat
i na další forenzní obory.
Stránka 20 z 29
DÍLČÍ STRATEGICKÉ PRIORITY a časová dekompozice
Aplikační a tržní potenciál
Strategická priorita má značný aplikační i tržní potenciál. Digitalizace znalecké činnosti a zavedení AI
nástrojů umožní významné zvýšení efektivity zpracování posudků, což přinese úsporu času i nákladů jak
znalcům, tak zadavatelům (soudům, komerčním zadavatelům, exekutorům). Zkrácení průměrné doby
zpracování posudku až o 40 % a zvýšení kapacity systému přispěje k rychlejším soudním řízením a vyšší
dostupnosti znaleckých služeb.
Z hlediska trhu jde o inovaci s potenciálem komercializace nástrojů a šablon, např. formou licencovaných
přístupů pro znalce mimo akademické prostředí. Projekt tak může generovat příjmy z transferu znalostí a
know-how.
Nepeněžní přínosy zahrnují především zvýšení kvality, transparentnosti a standardizace znaleckých
výstupů, dále zvýšení atraktivity oboru pro mladou generaci prostřednictvím výuky moderních nástrojů a
posílení třetí role univerzity skrze přímý dopad na fungování soudního systému a veřejné správy.
Projekt má zároveň vysoký multiplikační potenciál – vytvořené nástroje a metodiky lze postupně adaptovat
i na další forenzní obory.
Sumarizace finančních nákladů za Strategickou prioritu:
Náklady celkem: 3 100 000 Kč, z toho náklady investiční povahy 220 000 Kč
Dílčí cíle ke stanovené strategické prioritě
• Vytvoření databáze a systému šablon pro automatizaci částí znaleckých posudků (Q1 – Q4 2026).
• Optimalizace workflow a digitalizace toku dat při zpracování posudku (Q2 2026– Q3 2027).
• Mapování současného postupu (Q2 2026 – Q3 2027).
• Zkrácení doby zpracování a zvýšení kapacity systému (Q2 2027 – Q2 2028).
• Vytvoření metodiky a začlenění do výuky a dalšího vzdělávání (Q1 – Q4 2028).
• Pilotní ověření a školení (Q1 – Q4 2029).
• Evaluace, zpětná vazba a návrh udržitelnosti (Q3 2028 - Q4 2029).
• Aktualizace systému a jeho udržitelnost (Q1 – Q4 2030 a dále).
Stránka 21 z 29
7 Rozvoj infrastruktury – Třetí role
Potenciál, ambicióznost, jedinečnost a originalita
V současné době není systematické řízení investic na institucionální úrovni nastaveno. Investiční akce jsou
plánovány pouze prostřednictvím jednoduchých ročních plánů, které postrádají dlouhodobou koncepci
a návaznost na strategické cíle instituce. Proces přípravy a realizace investic probíhá spíše ad hoc,
bez jednotné metodiky a koordinace, což omezuje možnost efektivního vyhodnocování priorit,
hospodárnosti a přínosů jednotlivých projektů. Strategická priorita vyjadřuje snahu VŠTE zajistit cílené,
transparentní a hospodárné využívání veřejných i vlastních finančních prostředků na rozvojové
a infrastrukturní projekty. Investice, ať už směřují do stavebního rozvoje, vybavení, digitalizace
nebo výzkumné infrastruktury, představují klíčový nástroj pro naplňování dlouhodobých strategických cílů
školy.
Na mezinárodní úrovni se koncept „smart a sustainable campus“ dynamicky rozvíjí (např. univerzity
v Nizozemsku, Skandinávii či Rakousku). Plány VŠTE se těmito trendy inspirují, ale zároveň je přizpůsobují
specifickému regionálnímu kontextu a propojení s průmyslovou praxí. Tímto přístupem se VŠTE může stát
unikátním příkladem v ČR, jak menší technická vysoká škola dokáže implementovat zásady moderního
řízení investic ve vysokoškolském prostředí známého z vyspělých zemí Evropy i světa.
Prostředky a nástroje nutné k dosažení strategické priority
Pro úspěšnou realizaci strategické priority bude nezbytné zajistit kombinaci finančních a personálních
prostředků a využít efektivní nástroje projektového řízení a monitoringu.
Z hlediska personálních prostředků bude potřeba zajistit kvalitní realizační tým strategické priority, který
zajistí efektivní realizaci dílčích cílů. Lidské zdroje lze považovat za nejdůležitější nástroj.
Finanční prostředky budou zajištěny z rozpočtu VŠTE, veřejných dotačních programů jako je OP JAK, OP
TAK, programy TAČR, Národní plán obnovy či ostatních dotačních titulů. Dalším zdrojem bude doplňková
činnost (např. smluvní výzkum, pronájem prostor).
Stránka 22 z 29
Pro každý cíl je třeba rozpracovat konkrétní plán / dílčí projekt a nastavit efektivní monitoring průběžného
plnění a řízení rizik.
DÍLČÍ STRATEGICKÉ PRIORITY a časová dekompozice
Poznámka: Podrobná časová dekompozice není provedena z důvodu trvalého a udržitelného charakteru
strategické priority, realizace bude v průběhu celého období 2026-2030.
Efektivní řízení investic:
• Systémové a transparentní plánování investičních záměrů (Q2 2026 – Q4 2028).
o Zpracování střednědobého investičního plánu navázaného na strategii školy.
o Vytvoření jednotné metodiky pro předkládání a schvalování investičních záměrů.
o Zajištění účasti klíčových stakeholderů (vedení, zaměstnanci, studenti) v přípravě investic.
• Zvýšit efektivitu přípravy a realizace investičních projektů (Q1 2026 – Q4 2030).
o Zavedení projektového řízení jako standardu pro realizaci investic.
o Vzdělávání zaměstnanců v oblasti projektového managementu a zadávání veřejných zakázek.
• Optimalizovat financování investic a zvyšovat podíl externích zdrojů (Q1 2026 – Q4 2030).
o Aktivní sledování výzev a dotačních titulů (EU, MŠMT, SFŽP, modernizační fondy apod.)
o Tvorba a aktualizace zásobníku připravených projektů pro případ výzev s krátkou lhůtou.
o Podpora spolupráce s veřejným i soukromým sektorem na spolufinancování klíčových investic.
• Zavést systém hodnocení dopadů a návratnosti investic (Q2 2026 – Q4 2026).
o Stanovení měřitelných přínosů pro každou významnější investici (např. úspory, zvýšení kapacit,
kvalita prostředí, spolupráce s místními podniky).
o Zpětné hodnocení realizovaných investic – např. formou interních auditů nebo uživatelských
průzkumů.
• Zajistit dlouhodobou udržitelnost a funkčnost investovaných prostředků (Q1 2026 – Q4 2030).
o Plánování celkových životních nákladů investice.
o Zajištění kapacit pro údržbu a provoz investic (finančních i personálních).
Stránka 23 z 29
Aplikační a tržní potenciál
V současné době není systematické řízení investic na institucionální úrovni nastaveno. Investiční akce jsou
plánovány pouze prostřednictvím jednoduchých ročních plánů, které postrádají dlouhodobou koncepci a
návaznost na strategické cíle instituce. Proces přípravy a realizace investic probíhá spíše ad hoc, bez
jednotné metodiky a koordinace, což omezuje možnost efektivního vyhodnocování priorit, hospodárnosti
a přínosů jednotlivých projektů.
Efektivní řízení investic znamená systematické plánování, prioritizaci a realizaci investičních záměrů
v souladu s vizí školy, reálnými potřebami jejích uživatelů a finančními možnostmi. Důraz je kladen
na kvalitu přípravy investic, řízení projektů, sledování nákladů a přínosů, vyhodnocování dopadů
a minimalizaci rizik. Nedílnou součástí je i zajištění souladu s principy udržitelnosti a odpovědného
hospodaření. Priorita podporuje vytváření pružného a datově podloženého investičního rozhodování a
přispívá k tomu, aby každá investice představovala dlouhodobý přínos pro kvalitu vzdělávání, výzkumu
i každodenního fungování školy. Klíčová je také schopnost využívat dostupné externí zdroje financování
(např. fondy EU, národní programy) a rozvíjet strategická partnerství. Zelené a chytré technologie – důraz
na energetickou soběstačnost a digitalizaci vytváří model, který v tuzemském prostředí zatím není všude
standardem.
Strategická priorita vyjadřuje snahu VŠTE zajistit cílené, transparentní a hospodárné využívání veřejných i
vlastních finančních prostředků na rozvojové a infrastrukturní projekty. Investice, ať už směřují do
stavebního rozvoje, vybavení, digitalizace nebo výzkumné infrastruktury, představují klíčový nástroj pro
naplňování dlouhodobých strategických cílů školy.
Sumarizace finančních nákladů za Strategickou prioritu:
Náklady celkem: 6 800 000 Kč, z toho náklady investiční povahy 1 300 000 Kč
Stránka 24 z 29
8 Transfer znalostí a technologií, strategické partnerství –
Tvůrčí činnost
Potenciál, ambicióznost, jedinečnost a originalita
Umístění problematiky transferu znalostí a technologií jako závěrečné části PPSŘ vyjadřuje její zásadní
význam, který je této oblasti vedením školy přikládán. V rámci procesního řízení škole půjde o nastavení
celoškolského organizačního, řídícího, kompetenčního a ekonomického systému. ÚVV jako obchodní úsek
musí v rámci tohoto systému zajistit např. identifikaci nových poznatků a znalostí a jejich tržní potenciál,
ochranu duševního vlastnictví, jejich komplexnost a využitelnost včetně projektu komercionalizace a vlastní
obchodní operace včetně zpětné a kontrolní vazby (přínosy příslušných aktivit).
Jako podpora k jejímu plnění je vnímán připravovaný Zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu
znalostí, který umožní urychlit a zintenzivnit transfer výzkumných výstupů k uživatelům. Vítána je
připravovaná novela Zákona o daních z příjmů, která by měla motivovat firmy ke zvýšenému investování
do výzkumu a vývoje, zpřesnit pravidla pro daňové odpočty a jejich využití pro MSP typické pro
Jihočeský kraj.
V SZ pro období 2026-2030 je deklarováno, že se škola chce stát uznávaným centrem aplikovaného
výzkum v kraji a tím zásadním způsobem přispět ke zvýšení jeho inovačního potenciálu. Škola má jako
jediná v kraji akreditované technické obory (strojírenství, stavebnictví, doprava, logistika atd.). Je zde
reálný předpoklad, že se škola stane akcelerátorem regionálních inovací a klíčovým hráčem v transferu
znalostí. Zvýšení počtu patentů a spin-off firem má přímý potenciál generovat nové ekonomické aktivity a
pracovní místa. Prohloubená spolupráce s praxí a integrace výuky s reálnými projekty zajistí vysokou
zaměstnatelnost absolventů a jejich okamžitou připravenost pro trh práce. Posílení společenské
odpovědnosti pak prohloubí vazby VŠTE na region a umožní efektivněji řešit lokální i globální výzvy.
Aspirace na transformaci v „podnikající vysokou školu“ vytváří rámec pro plnění strategické priority.
Vybudování plně funkčního Centra pro transfer technologií (TTO), systematická podpora start-upů a spinoff
firem, a zejména implementace komplexních procesů due diligence a etických směrnic představují
nezbytné kroky. Komplexní přístup k řešení s detailně rozpracovanými mechanismy transferu, inovační
infrastruktury a etických prověrek je v českém akademickém prostředí stále spíše výjimečný. V mezinárodní
komparaci se VŠTE tímto plánem posouvá blíže k modelu západní „třetí generace univerzit“, které aktivně
přispívají k ekonomickému rozvoji a inovacím. I zde však detailní zaměření na bezpečnost a etiku v
Stránka 25 z 29
partnerstvích, stejně jako explicitní snaha o science for policy, mohou být považovány za originální prvky,
které odrážejí aktuální globální trendy v odpovědném výzkumu a společenské angažovanosti vysokých škol.
Prostředky a nástroje nutné k dosažení strategické priority
Prostředky a nástroje pro úspěšnou realizaci strategické priority se sestávají ze čtyř základních pilířů.
Klíčovým pilířem jsou kvalitní lidské zdroje a expertní kapacity. Nezbytné jsou výkonné výzkumné týmy
aplikovaného výzkumu s reálným tržním potenciálem se schopností integrovat praktické zkušenosti do
oblasti vzdělávání i uživatelské praxe. Stěžejní roli budou představovat specialisté v Centru pro transfer
technologií (TTO), vybaveni znalostmi v oblasti duševního vlastnictví, licencování a podpory zakládání startupů
a spin-off firem. Zapojení budou i experti z podniků a veřejné správy.
Druhým pilířem je adekvátní infrastruktura a moderní technologie na VŠTE. Zde je zajištěna koordinace
s útvarem kvestora v rámci strategické priority Efektivní řízení investic. Plně funkční a efektivní Centrum pro
transfer technologií vyžaduje nejen personální, ale i prostorové a technologické zázemí. Využit bude i
manažerský systém ETMS, zejména v oblastí řízení výzkumných a projektových aktivit.
Třetím pilířem jsou dostatečné a diverzifikované finanční zdroje. Vstupní investice a startovací kapitál je
zajištěn. Pro dlouhodobou udržitelnost budou nastaveny interní motivační programy pro výzkumné
pracovníky (např. vnitřní granty, bonusy za patenty), zefektivněn bude systém získávání projektů a grantů,
reinvestovány budou příjmy plynoucí z komercializace (licenční smlouvy, zisky spin-off firem) zpět do
výzkumu a transferu znalostí.
Zavedení jasných interních směrnic a metodik pro procesy transferu technologií, due diligence a etické
prověrky partnerství jsou obsahem čtvrtého pilíře. Kontinuální strategické plánování, monitoring
výkonnostních indikátorů a flexibilní úprava strategie umožní VŠTE efektivně reagovat na měnící se
podmínky. Aktivní komunikace a marketing jsou nedílnou součástí pilíře. Systematické budování a
udržování pevných vztahů s průmyslovými partnery, veřejnou správou a neziskovými organizacemi na všech
úrovních (lokální, národní, mezinárodní) jsou nezbytnou vstupní i realizační platformou strategické priority.
Stránka 26 z 29
DÍLČÍ STRATEGICKÉ PRIORITY a časová dekompozice
Aplikovaný výzkum jako zdroj transferu a inovací
• Vytvoření systému k identifikaci výzkumu s vysokým inovačním a komerčním potenciálem (Q1 – Q2
2026).
• Identifikace klíčových oblastí aplikovaného výzkumu na VŠTE s nejvyšším tržním potenciálem a propojení
s potřebami průmyslu (Q3 – Q4 2026).
• Zavedení motivačních programů pro výzkumníky v aplikovaném výzkumu (Q1 – Q2 2026).
• Podpora excelence v aplikovaném výzkumu a jeho komercializaci (Q3 – Q4 2026).
• Inovace metodiky pro oblast duševního vlastnictví (Q3 – Q4 2026).
Efektivní mechanismy transferu znalostí
• Zadání zakládacího projektu k vybudování „Centra pro transfer technologií (TTO)“ (Q3 2026 – Q1 2027).
• Definování a specifikace klíčových procesů a služeb TTO (Q1 – Q2 2027).
• Nastavení organizačního, ekonomického, personálního a správního rámce TTO (Q1 – Q2 2027).
• Zpracování prováděcí směrnice pro zakládání spin-off a spin-out firem (Q1 – Q2 2027).
• Zahájení procesu ustavení a provozu spin-off a spin-out firem (Q3 2027).
• Hodnocení a zpětná vazba z činnosti TTO (Q4 – 2027).
Inovační struktura s průmyslem a aplikační sférou
• Analýza stávajících partnerství a identifikace klíčových průmyslových odvětví pro strategickou
spolupráci (Q1 – Q2 2026).
• Rozvoj specializovaných inovačních hubů, nebo posílení stávajících prostor pro spolupráci s externími
partnery (např. coworkingové prostory pro start-upy) (Q3 2026 – Q2 2027).
• Aktivní vyhledávání nových strategických partnerů a uzavírání dlouhodobých dohod o spolupráci na
výzkumných projektech (Q3 2027 – Q4 2028).
➢ Organizace pravidelných společných workshopů, hackathonů a setkání s průmyslovými partnery pro
identifikaci nových projektů (Q1 2029 – Q4 2030).
Stránka 27 z 29
Aplikační a tržní potenciál
VŠTE se stane aktivním a uznávaným hráčem v inovačním ekosystému zejména v jihočeském regionu.
Transferem výzkumných výsledků do praxe (zejména prostřednictvím zakládání start-upů, spin-off a spinout
firem) se VŠTE bude přímo podílet na tvorbě nových produktů, služeb a technologií, které se prosadí
na uživatelském trhu. Koncept „podnikající vysoké školy“ znamená, že výzkum není jen akademickou
činností, ale primárním zdrojem inovací s komercializačním potenciálem. Prohloubená spolupráce s
průmyslem a veřejnou správou zajistí, že řešené výzkumné projekty budou odpovídat reálným potřebám
trhu a společnosti. To povede k efektivnímu řešení konkrétních společenských výzev a regionálnímu rozvoji
(princip science for policy). Integrace výuky s praxí zajistí, že absolventi budou mít nejen teoretické znalosti,
ale především praktické dovednosti a zkušenosti, což zvyšuje jejich konkurenceschopnost a okamžitou
uplatnitelnost na trhu práce. Přínosy se předpokládají peněžní (komercionalizace výstupů, příjmy z podílů
ve spin-off/spin-out firmách, příjmy z oblasti duševního vlastnictví apod.), tak nepeněžní jako např. posílení
reputace a prestiže VŠTE.
Sumarizace finančních nákladů za Strategickou prioritu:
Náklady celkem: 10 700 000 Kč, z toho náklady investiční povahy 2 100 000 Kč
Stránka 28 z 29
9 Souhrnné finanční vyjádření za jednotlivé strategické
priority
Přehled finanční náročnosti za jednotlivé strategické priority (stav k 15. 10. 2025).
Alokace: předpokládaná výchozí výše ročního příspěvku pro VŠTE – 13 014 943 Kč. Lze předpokládat
celkový objem finanční alokace ve výši 65 074 715 Kč.
10 Závěr
Předkládaný materiál respektuje vymezenou vizi a misi ve strategickém záměru školy pro období 2026-
2030 a je tedy jeho nedílnou součástí. Plně byly respektovány výsledky prvního, zejména pak druhého
strategického dialogu se zástupci MŠMT. Byla zohledněna především doporučení týkající se obsahové
náplně jednotlivých strategických priorit; doplněny byly též náměty, které vznikly v rámci tohoto dialogu.
Zásadním způsobem byl korigován rozsah původního materiálu s tím, že materiál původně předložený již
měl charakter realizačního projektu PPSŘ. Zde již byly dekomponovány jednotlivé strategické priority od
úrovně strategického řízení až po operativní úroveň, tedy na úroveň zodpovědných pracovníků příslušných
kateder a odborných pracovišť. Obsahem byla i analýza rizik a Ganttův digram, jako prvky projektového
řízení. Na doporučení zástupců MŠMT bude realizační projekt PPSŘ nedílnou součástí předloženého
materiálu, který bude projednán v Akademickém senátu VŠTE, Akademické radě VŠTE, Správní radě VŠTE
a po schválení orgány MŠMT se stane veřejným dokumentem přístupným všem zaměstnancům školy.
Zpracovatelé děkují všem, kteří se podíleli na jeho zpracování, a jsou přesvědčeni o plné realizaci PPSŘ VŠTE
na období 2026-2030.
Stránka 29 z 29
Příloha 1: Seznam souvisejících strategických dokumentů
▪ Statut VŠTE
▪ Jednací řád AS VŠTE
▪ Jednací řád AR VŠTE
▪ Statut SR VŠTE
▪ Pracovní řád VŠTE
▪ Organizační řád VŠTE
▪ Jednací řád AR ÚPS
▪ Jednací řád AR ÚTT
▪ Jednací řád AR ÚZO
▪ Jednací řád AR VŠTE
▪ Statut RVH VŠTE
▪ Statut SR VŠTE
▪ Strategický záměr Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích na období 2021-
2025.
▪ Strategie udržitelného rozvoje Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích.
▪ Strategický záměr VŠTE na léta 2021-2025
▪ Dlouhodobé záměry za období 2011-2015 a 2016 2020
▪ Aktualizace a plány realizace Dlouhodobého záměru VŠTE na léta 2011-2015 a 2016-2020.
▪ Výroční zprávy o činnosti VŠTE
▪ Zprávy o vnitřním hodnocení VŠTE
▪ Zprávy o hodnocení kvality na VŠTE
▪ Strategie udržitelného rozvoje do roku 2030
▪ Strategický rámec rozvoje VŠTE na období 2026-2030 (první aproximace).
▪ Etický kodex zaměstnanců VŠTE
▪ Etický kodex studentů VŠTE
▪ Jednací řád Etických komisí: zprávu o činnosti Etické komise VŠTE za akademický rok 2023/2024.
▪ Opatření rektora č. 2/2024 o zřízení funkce studentského ombudsmana
▪ Disciplinární řád VŠTE
▪ Směrnice č. 13/2017 Výzkumné projekty
▪ Směrnice č. 4/2017 Činnost oddělení projektových prací
▪ Pravidla systému zajišťování kvality VŠTE
▪ RIS3 strategie Jihočeského kraje 2021-2027
▪ Strategický záměr ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021