Metodika hodnocení výzkumných organizací a ukončených programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací III. Příloha 5 METODIKA HODNOCENÍ VÝZKUMNÝCH ORGANIZACÍ V SEGMENTU VYSOKÝCH ŠKOL 1 OBSAH ČÁST I ...................................................................................................................................................................... 2 1.1 STRUKTURA MODULŮ M3-M5 V HODNOCENÍ SEGMENTU VYSOKÝCH ŠKOL ....................................... 2 1.1.1 MODUL 3 SPOLEČENSKÁ RELEVANCE ........................................................................................... 2 1.1.2 MODUL 4 VIABILITA ...................................................................................................................... 3 1.1.3 MODUL 5 STRATEGIE A KONCEPCE............................................................................................... 4 ČÁST II ..................................................................................................................................................................... 5 2.1 POPIS MODULŮ M3-M5 V HODNOCENÍ SEGMENTU VYSOKÝCH ŠKOL ................................................. 5 2.1.1 MODUL 3 SPOLEČENSKÁ RELEVANCE ........................................................................................... 5 2.1.2 MODUL 4 VIABILITA .................................................................................................................... 12 2.1.3 MODUL 5 STRATEGIE A KONCEPCE............................................................................................. 24 ČÁST III .................................................................................................................................................................. 27 3.1 HODNOCENÍ VEŘEJNÉ A SOUKROMÉ VYSOKÉ ŠKOLY V MODULECH M3-M5..................................... 27 3.1.1 KALIBRACE A BODOVÉ HODNOCENÍ MODULU M3..................................................................... 27 3.1.1 BODOVÉ HODNOCENÍ MODULU M4........................................................................................... 30 3.1.2 BODOVÉ HODNOCENÍ MODULU M5........................................................................................... 32 3.1.3 SYNTÉZA MODULŮ M4 A M5...................................................................................................... 33 3.2 HODNOCENÍ STÁTNÍ VYSOKÉ ŠKOLY VOJENSKÉ V MODULECH M3-M5 ............................................. 34 3.2.1 KALIBRACE A BODOVÉ HODNOCENÍ MODULU M3..................................................................... 34 3.2.2 BODOVÉ HODNOCENÍ MODULU M4........................................................................................... 36 3.2.3 BODOVÉ HODNOCENÍ MODULU M5........................................................................................... 38 3.2.4 SYNTÉZA MODULŮ M4 A M5...................................................................................................... 39 3.3 HODNOCENÍ STÁTNÍ VYSOKÉ ŠKOLY POLICEJNÍ V MODULECH M3-M5 ............................................. 40 3.3.1 KALIBRACE A BODOVÉ HODNOCENÍ MODULU M3..................................................................... 40 3.3.2 BODOVÉ HODNOCENÍ MODULU M4........................................................................................... 42 3.3.3 BODOVÉ HODNOCENÍ MODULU M5........................................................................................... 44 3.3.4 SYNTÉZA MODULŮ M4 A M5...................................................................................................... 45 ČÁST IV .................................................................................................................................................................. 46 4.1 PROCES HODNOCENÍ........................................................................................................................... 46 4.1.1 PŘÍPRAVNÁ FÁZE HODNOCENÍ ................................................................................................... 47 4.1.2 REALIZAČNÍ FÁZE HODNOCENÍ ................................................................................................... 48 4.1.3 RÁMCOVÝ HARMONOGRAM HODNOCENÍ................................................................................. 50 ČÁST V ................................................................................................................................................................... 51 5.1 VYUŽITÍ VÝSLEDKŮ HODNOCENÍ.......................................................................................................... 51 5.1.1 VYUŽITÍ VÝSLEDKŮ HODNOCENÍ V SEGMENTU VYSOKÝCH ŠKOL PRO FINANCOVÁNÍ VAVAI .... 51 2 ČÁST I 1.1 STRUKTURA MODULŮ M3-M5 V HODNOCENÍ SEGMENTU VYSOKÝCH ŠKOL 1.1.1 MODUL 3 SPOLEČENSKÁ RELEVANCE Modul M3 je rozdělen do 6 klastrů, které zahrnují celkem 12 konkrétních hodnoticích kritérií. SPOLEČENSKÁ RELEVANCE / SPOLEČENSKÝ PŘÍNOS HODNOCENÉ JEDNOTKY1 3.1 Obecná sebereflexe společenského přínosu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (dále jen „VaVaI“) v oborech rozvíjených na hodnocené jednotce a hodnocené jednotky jako celku PROJEKTY APLIKOVANÉHO VÝZKUMU 3.2 Projekty aplikovaného výzkumu 3.3 Smluvní výzkum 3.4 Výnosy z neveřejných zdrojů (mimo smluvní výzkum) získaných výzkumnou činností VÝSLEDKY APLIKOVANÉHO VÝZKUMU 3.5 Výsledky aplikovaného výzkumu s existujícím nebo perspektivním ekonomickým dopadem na společnost 3.6 Významné výsledky aplikovaného výzkumu s jiným než ekonomickým dopadem na společnost SPOLUPRÁCE S MIMOAKADEMICKÝM PROSTŘEDÍM A TRANSFER TECHNOLOGIÍ 3.7 Nejvýznamnější interakce hodnocené jednotky s mimouniverzitní aplikační/firemní sférou 3.8 Systém a podpora transferu technologií a ochrany duševního vlastnictví (lze vztáhnout k celé vysoké škole se zdůrazněním specifik hodnocené jednotky) 3.9 Strategie zakládání a podpora spin-off firem nebo jiných forem komercionalizace výsledků VaVaI (lze vztáhnout k celé vysoké škole se zdůrazněním specifik hodnocené jednotky) UZNÁNÍ VÝZKUMNOU KOMUNITOU 3.10 Nejvýznamnější individuální ocenění za VaVaI 3.11 Uznání mezinárodní komunitou v oblasti VaVaI (volená členství v odborných společnostech, účast v edičních radách mezinárodních vědeckých časopisů, zvané přednášky na zahraničních institucích atd.) POPULARIZACE VAVAI 3.12 Nejvýznamnější aktivity v oblasti popularizace VaVaI a komunikace s veřejností 1 Podle § 22 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 3 1.1.2 MODUL 4 VIABILITA Modul M4 je rozdělen do 8 klastrů, které zahrnují celkem 28 konkrétních hodnoticích kritérií. ORGANIZACE, ŘÍZENÍ A PODPORA VAVAI 4.1 Organizace a řízení VaVaI 4.2 Systém podpory VaVaI a stimulační opatření pro kvalitní vědu 4.3 Institucionální pravidla využití institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace (dále jen „DKRVO“) 4.4 Strategie zakládání, financování a dlouhodobého rozvoje a udržitelnosti výzkumných center a velkých výzkumných infrastruktur 4.5 Systém vzdělávání v oblasti ochrany duševního vlastnictví a transferu technologií DOKTORSKÉ STUDIUM 4.6 Organizace doktorského studia 4.7 Internacionalizace doktorského studia 4.8 Navazující kariéry absolventů doktorského studia (podmínky podpory) 4.9 Pravidla financování doktorských studentů, včetně zahraničních (stimulační a motivační nástroje) NÁRODNÍ A MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE A MOBILITA VE VAVAI 4.10 Významné spolupráce ve VaVaI na národní úrovni 4.11 Významné spolupráce ve VaVaI na mezinárodní úrovni 4.12 Mobilita akademických a výzkumných pracovníků (vč. sektorové a mezisektorové mobility) 4.13 Internacionalizace vnitřního prostředí LIDSKÉ ZDROJE A KARIÉRA VE VAVAI 4.14 Systém kariérního růstu akademických a výzkumných pracovníků 4.15 Systém hodnocení akademických a výzkumných pracovníků a obsazování klíčových pozic ve VaVaI 4.16 Systém náboru výzkumných a akademických pracovníků z externího prostředí 4.17 Struktura lidských zdrojů 4.18 Opatření týkající se genderové rovnosti FINANČNÍ ZDROJE PRO VAVAI 4.19 Struktura finančních zdrojů pro VaVaI 4.20 Podpora získávání zahraničních výzkumných projektů (vč. strategie k získávání prestižních zahraničních finančních zdrojů pro VaVaI) FORMATIVNÍ HODNOCENÍ VAVAI A START-UP STRATEGIE (S APLIKAČNÍM POTENCIÁLEM) 4.21 Interní a externí systém hodnocení výzkumných jednotek (skupin, týmů, kateder, ústavů) 4.22 Podmínky vzniku nových týmů a zavádění nových výzkumných témat (tzv. start-up strategy) 4.23 Externí poradní orgány pro VaVaI, nezávislá zpětná vazba pro VaVaI VÝZKUMNÁ INFRASTRUKTURA 4.24 Systém pořizování a obnovy přístrojů a vybavení pro VaVaI 4.25 Systém sdílení přístrojů a vybavení pro VaVaI DOBRÁ PRAXE VE VAVAI 4.26 Vnitřní pravidla a opatření pro udržování dobré praxe ve VaVaI (např. Code of Conduct for Research Integrity, Ethical Issues) 4 4.27 Strategie otevřeného přístupu k informacím z VaVaI (Open Access) 4.28 Strategie správy výzkumných dat (Data Management) 1.1.3 MODUL 5 STRATEGIE A KONCEPCE Modul M5 je rozdělen do 4 klastrů, které zahrnují celkem 5 konkrétních hodnoticích kritérií: MISE A VIZE VE VAVAI 5.1 Mise a vize hodnocené instituce ve VaVaI CÍLE A STRATEGIE VAVAI 5.2 Výzkumné cíle a strategie pro období do dalšího hodnocení NÁRODNÍ A MEZINÁRODNÍ KONTEXT VAVAI 5.3 Vazba na plnění vyšších národních a nadnárodních strategických cílů a opatření v oblasti VaVaI 5.4 Strategie a nástroje strategického řízení pro zvyšování mezinárodní nebo oborové konkurenceschopnosti výzkumné činnosti vysoké školy a její kvality NÁSTROJE PRO NAPLŇOVÁNÍ VÝZKUMNÉ STRATEGIE 5.5 Institucionální nástroje pro naplňování výzkumné strategie s důrazem na podporu kvalitního VaVaI a inovativního prostředí 5 ČÁST II 2.1 POPIS MODULŮ M3-M5 V HODNOCENÍ SEGMENTU VYSOKÝCH ŠKOL 2.1.1 MODUL 3 SPOLEČENSKÁ RELEVANCE Modul 3 je relevantní zejména pro vysoké školy, které provádějí aplikovaný výzkum, který přímo slouží uživatelům, jako jsou průmyslová odvětví, veřejný sektor nebo jiné výzkumné organizace. V rámci tohoto modulu je hodnocena míra pozitivních dopadů VaVaI a jejich výsledků na společnost a občany. Společenská relevance je vztažena k výsledkům aplikovaného výzkumu, které mají bezprostřední význam pro oblast ekonomiky, státní a veřejnou správu i pro oblast kulturní a sociální politiky. V modulu jsou rovněž posuzovány výsledky základního výzkumu, které ovlivňují jednotlivce a společnost nepřímo (mají nepřímý dopad). V hodnocení je třeba zohlednit zejména relevanci a aktuální potřebu výzkumného zaměření, navrhované a použité metody a společenský význam prováděného VaVaI jako celku. Mezi další hodnocené oblasti modulu M3 patří: projekty aplikovaného výzkumu, spolupráce s mimoakademickým prostředím a transfer technologií, uznání vědeckou komunitou a popularizace VaVaI. Modul M3 se tedy zabývá hodnocením dopadů výsledků VaVaI a je tak komplementární k modulu M1. V Modulu M3 je hodnocenou jednotkou zpravidla fakulta nebo jiná relevantní součást vysoké školy, např. ústav (dále jen „hodnocená jednotka“) podle § 22 odst. 1 zákona o vysokých školách. Vysoká škola zpracuje ve vztahu k modulu M3 sebeevaluační zprávu v rozsahu max. 20 normostran, nebo v případě vysokých škol s počtem součástí větším než 5 max. 4 normostrany textu doplněného přílohami za hodnocenou jednotku, pokud dále není stanoveno jinak. V úvodu hodnocená jednotka stručně popíše (kritérium 3.1), v čem spatřuje společenský přínos VaVaI v oborech rozvíjených na hodnocené jednotce a společenský přínos hodnocené jednotky jako celku v období 2014 až 2018 (např. nový lék připravovaný do výroby). Hodnocení modulu M3 a jeho výsledky jsou závislé na charakteru oborové skupiny (FORD2 ), je tedy nezbytné hodnotit co nejkompaktnější jednotku a v hodnocení zohlednit specifika jednotek různého typu podle oborových skupin. V rámci modulu M3 je zaveden systém kalibrace jednotlivých kritérií vyjadřující míru relevance pro daný typ hodnocené jednotky. Cílem kalibrace je zohlednit mezioborové rozdíly, resp. různé typy společenského přínosu. Modul M3 je rozdělen do 6 klastrů, které zahrnují celkem 12 konkrétních hodnoticích kritérií (pro státní vysoké školy vojenské a státní vysoké školy policejní se některá kritéria nepoužijí): SPOLEČENSKÁ RELEVANCE / SPOLEČENSKÝ PŘÍNOS HODNOCENÉ JEDNOTKY 3.1 Obecná sebereflexe společenského přínosu VaVaI v oborech rozvíjených na hodnocené jednotce a hodnocené jednotky jako celku Hodnocená jednotka stručně a v obecné, ale vypovídající rovině popíše společenský přínos VaVaI v oborech za hodnocené období 2014 až 2018. 2 OECD Fields of Research and Development (FRASCATI manuál 2015) 6 PROJEKTY APLIKOVANÉHO VÝZKUMU 3.2 Projekty aplikovaného výzkumu3 Hodnocená jednotka uvede nanejvýše 5 (z pohledu hodnocené jednotky nejvýznamnějších) projektů aplikovaného výzkumu za hodnocené období 2014 až 2018 z úplného přehledu v příloze (tab. 3.2.1 a 3.2.2), zejména s ohledem na dosažené výsledky nebo aplikační potenciál projektu. 3.3 Smluvní výzkum4 Hodnocená jednotka stručně okomentuje výnosy získané za hodnocené období 2014 až 2018 ze smluvního výzkumu z úplného přehledu uvedeného v příloze (tab. 3.3.1 a 3.3.2). 3.4 Výnosy z neveřejných zdrojů (mimo granty nebo smluvní výzkum) získaných výzkumnou činností Hodnocená jednotka stručně okomentuje finanční prostředky získané za hodnocené období 2014 až 2018 na VaVaI z neveřejných, mimograntových zdrojů nebo smluvního výzkumu (např. prodané licence, výnosy spin-off, dary atd.). Úplný přehled uvede v příloze (tab. 3.4.1). VÝSLEDKY APLIKOVANÉHO VÝZKUMU 3.5 Výsledky aplikovaného výzkumu s existujícím nebo perspektivním ekonomickým dopadem na společnost Hodnocená jednotka stručně okomentuje nanejvýše 5 (z pohledu hodnocené jednotky nejvýznamnějších) výsledků aplikovaného výzkumu již uplatněných v praxi nebo reálně směřujících k uplatnění za hodnocené období 2014 až 2018 z přehledu v příloze (tab. 3.5.1). 3.6 Významné výsledky aplikovaného výzkumu s jiným než ekonomickým dopadem na společnost Hodnocená jednotka stručně popíše nanejvýše 5 (z pohledu hodnocené jednotky nejvýznamnějších) výsledků aplikovaného výzkumu s jiným než ekonomickým dopadem na společnost za hodnocené období 2014 až 2018 (typicky výsledky humanitních a společenskovědních oborů) z přehledu v příloze (tab. 3.6.1). SPOLUPRÁCE S MIMOAKADEMICKÝM PROSTŘEDÍM A TRANSFER TECHNOLOGIÍ 3.7 Nejvýznamnější interakce hodnocené jednotky s mimouniverzitní aplikační/firemní sférou Hodnocená jednotka stručně popíše nejtypičtější uživatele svých výsledků. Uvede, zda a jak je vyhledává a jak s nimi spolupracuje. Připojí příklady nanejvýše 10 nejvýznamnějších interakcí s mimoakademickou sférou za hodnocené období 2014 až 2018. 3 Podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 130/2002 Sb. je aplikovaným výzkumem teoretická a experimentální práce zaměřená na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb; průmyslový výzkum, experimentální vývoj nebo jejich kombinace jsou součástí aplikovaného výzkumu. Podle článku 2 Nařízení komise č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, se průmyslovým výzkumem" se rozumí plánovitý výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků, postupů nebo služeb nebo k podstatnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb. Zahrnuje vytváření dílčích částí složitých systémů a může zahrnovat výrobu prototypů v laboratorním prostředí nebo v prostředí se simulovaným rozhraním se stávajícími systémy a rovněž výrobu pilotních linek, je-li to nezbytné pro průmyslový výzkum, a zejména pro obecné ověřování technologie; experimentálním vývojem se rozumí získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností za účelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Může se jednat například o činnosti zaměřené na vymezení koncepce, plánování a dokumentaci nových výrobků, postupů nebo služeb. 4 Definice smluvního výzkumu pro účely hodnocení v segmentu vysokých škol viz článek 2.2.1 Rámce společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací 2014/C 198/01. 7 3.8 Systém a podpora transferu technologií a ochrany duševního vlastnictví (lze vztáhnout k celé vysoké škole se zdůrazněním specifik hodnocené jednotky) Hodnocená jednotka stručně popíše systém transferu technologií v rámci dané hodnocené jednotky. Zhodnocení kvality aplikovaného výzkumu a efektivity transferu technologií provede na základě údajů uvedených v příloze (tab. 3.5.1). Komentář se zaměří zejména na počty podaných a udělených patentů (české, mezinárodní) a prodaných licencí. 3.9 Strategie zakládání a podpora spin-off firem nebo jiných forem komercionalizace výsledků VaVaI (lze vztáhnout k celé vysoké škole se zdůrazněním specifik hodnocené jednotky) Hodnocená jednotka stručně popíše praktické využití duševního vlastnictví formou zakládání spin-off firem nebo jiných forem komercionalizace výsledků VaVaI (jak s podílem, tak i bez podílu vysoké školy) založených hodnocenou jednotkou (vysokou školou), jinou osobou ovládanou hodnocenou jednotkou (vysokou školou), zaměstnancem5 hodnocené jednotky s uvedením modelu fungování a koordinace a kontroly nakládání s duševním vlastnictvím hodnocené jednotky (vysoké školy). UZNÁNÍ VÝZKUMNOU KOMUNITOU 3.10 Nejvýznamnější individuální ocenění za VaVaI Hodnocená jednotka uvede nanejvýše 10 příkladů nejvýznamnějších zahraničních a českých prestižních ocenění VaVaI získaných za hodnocené období 2014 až 2018. 3.11 Uznání mezinárodní komunitou v oblasti VaVaI Hodnocená jednotka doprovodí slovním komentářem následující informace / příklady dokládající uznání mezinárodní vědeckou komunitou za hodnocené období 2014 až 2018: - uvede nanejvýše 10 příkladů účasti svých akademických pracovníků v edičních radách mezinárodních vědeckých časopisů (např. editor, člen redakční rady) v příloze (tab. 3.11.1), - uvede nanejvýše 10 příkladů nejvýznamnějších zvaných přednášek akademických pracovníků hodnocené jednotky v zahraničí v příloze (tab. 3.11.2), - uvede nanejvýše 10 příkladů nejvýznamnějších přednášek zahraničních vědců a dalších hostů relevantních pro oblast VaVaI v příloze (tab. 3.11.3), - uvede nanejvýše 10 příkladů nejvýznamnějších volených členství v odborných společnostech. POPULARIZACE VAVAI 3.12 Nejvýznamnější aktivity v oblasti popularizace VaVaI a komunikace s veřejností Hodnocená jednotka stručně popíše svoje hlavní aktivity v oblasti popularizace VaVaI a komunikace s laickou veřejností za hodnocené období 2014 až 2018 a uvede nanejvýše 10 příkladů, které pokládá za nejvýznamnější. 5 Pro zjednodušení textu je pro označení osob používán mužský rod. Zpracovatel má ale vždy na mysli muže i ženy. V případech, kde jsou explicitně požadovány oddělené informace o ženách a mužích, jsou tyto údaje uvedeny. 8 PŘÍLOHY (TABULKOVÁ ČÁST) 3.2 Projekty aplikovaného výzkumu 3.2.1 Projekty podporované poskytovatelem z ČR V roli příjemce Poskytovatel Název projektu Podpora (v tis. Kč) 2014 2015 2016 2017 2018 Celkem V roli dalšího účastníka Poskytovatel Název projektu Podpora (v tis. Kč) 2014 2015 2016 2017 2018 Celkem 3.2.2 Projekty podporované zahraničním poskytovatelem V roli příjemce Poskytovatel Název projektu Podpora (v tis. Kč) 2014 2015 2016 2017 2018 Celkem V roli dalšího účastníka Poskytovatel Název projektu Podpora (v tis. Kč) 2014 2015 2016 2017 2018 Celkem 3.3 Smluvní výzkum 3.3.1 Aktivity objednané zadavatelem z ČR Zadavatel Název aktivity Výnosy (v tis. Kč) 2014 2015 2016 2017 2018 Celkem Pozn.: Uveďte a popište aktivity smluvního výzkumu s výnosem v daném kalendářním roce. 9 3.3.2 Aktivity objednané zahraničním zadavatelem Zadavatel Název aktivity Výnosy (v tis. Kč) 2014 2015 2016 2017 2018 Celkem Pozn.: Uveďte a popište aktivity smluvního výzkumu s výnosem v daném kalendářním roce. 3.4 Výnosy z neveřejných zdrojů (mimo granty nebo smluvní výzkum) 3.4.1 Přehled výnosů z neveřejných zdrojů získaných za hodnocené období 2014 až 2018 Druh výnosu Výnosy (v tis. Kč) 2014 2015 2016 2017 2018 Celkem Pozn.: Uveďte finanční prostředky získané na VaVaI z neveřejných zdrojů mimo granty nebo smluvní výzkum (např. prodané licence, výnosy spin-off firem, dary atd.) v daném kalendářním roce. 3.5 Významné výsledky aplikovaného výzkumu s ekonomickým dopadem na společnost 3.5.1 Přehled výsledků aplikovaného výzkumu za hodnocené období 2014 až 2018 Pozn.: Uveďte a popište výsledky již uplatněné v praxi nebo reálně směřující k uplatnění v praxi s existujícím nebo perspektivním ekonomickým dopadem na společnost. U výsledku „patenty“ a „prodané licence“ uveďte všechny výsledky, u ostatních výsledků nanejvýše 5 položek. Není-li dále stanoveno jinak, definice výsledku musí odpovídat definici dle Přílohy č. 4 Metodiky hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací, Definice druhů výsledků. Výsledky Rok uplatnění Název Patent evropský Patent americký Patent český licencovaný Ostatní zahraniční patenty Prodaná licence Významné analýzy / průzkumy / rozbory Spin-off s podílem hodnocené jednotky 10 Spin-off bez podílu hodnocené jednotky Prototypy Odrůdy a plemena Jiné Pozn.: Licencí se rozumí licence v nejširším pojetí licence k výsledku VaVaI (licence k patentům, užitným vzorům, průmyslovým vzorům, autorskoprávní licence k software a jiným autorským dílům, případně další). Spin-off se pro účely této metodiky rozumí právnická osoba založená za účelem komercializace poznatku zpravidla s vložením/převodem práv k poznatku do takové právnické osoby. Uveďte všechny případy právnických osob. 3.6 Významné výsledky aplikovaného výzkumu s jiným než ekonomickým dopadem na společnost 3.6.1 Přehled výsledků aplikovaného výzkumu za hodnocené období 2014 až 2018 s jiným než ekonomickým dopadem na společnost Druh výsledku Název Předpokládaný dopad Pozn.: Uveďte a popište nanejvýše 5 výsledků (druh výsledku podle Definice druhů výsledků) již uplatněných v praxi nebo reálně směřujících k uplatnění v praxi. Typicky se jedná o výsledky humanitních a společenskovědních oborů, u kterých stručně popište jejich předpokládaný dopad. 3.11 Uznání mezinárodní komunitou v oblasti VaVaI 3.11.1 Účast akademických pracovníků hodnocené jednotky v edičních radách mezinárodních vědeckých časopisů za hodnocené období 2014 až 2018 Jméno, příjmení a titul(-y) pracovníka hodnocené jednotky Název vědeckého časopisu, vydavatelství a město(-a) a stát(-y) původu Pozn.: Uveďte nanejvýše 10 příkladů účasti akademických pracovníků v edičních radách mezinárodních vědeckých časopisů (např. editor, člen redakční rady atd.). 11 3.11.2 Nejvýznamnější zvané přednášky akademických pracovníků hodnocené jednotky na zahraničních institucích v hodnoceném období 2014 až 2018 Jméno, příjmení a titul(-y) pracovníka hodnocené jednotky Název zvané přednášky Název hostitelské instituce, popř. název konference či akce Pozn.: Uveďte nanejvýše 10 příkladů. 3.11.3 Nejvýznamnější přednášky zahraničních vědců a dalších hostů relevantních pro oblast VaVaI na hodnocené jednotce v hodnoceném období 2014 až 2018 Jméno, příjmení a titul(-y) pracovníka hodnocené jednotky Zaměstnavatel přednášejícího v době přednášky Název zvané přednášky Pozn.: Relevantní pouze pro oblast VaVaI. Uveďte nanejvýše 10 příkladů. 12 ___________________________________________________________________________ 2.1.2 MODUL 4 VIABILITA Modul 4 je vztažen k výzkumnému prostředí a posuzuje kvalitu řízení a vnitřních procesů vysoké školy. Má za cíl popsat fungování vysoké školy jako instituce v těchto oblastech: organizace, řízení a podpora VaVaI, doktorské studium, národní a mezinárodní spolupráce (členství v globální a národní výzkumné komunitě) a mobilita ve VaVaI, rozvoj lidských zdrojů a kariéra ve VaVaI, finanční zdroje pro VaVaI (schopnost získávat finanční prostředky na realizaci VaVaI), start-up strategie, výzkumná infrastruktura a dobrá praxe ve VaVaI. V modulu M4 je hodnocenou jednotkou vysoká škola jako celek. Hodnocen bude její stav zpravidla dle údajů za ukončené víceleté období předcházející roku hodnocení. Vysoká škola zpracuje sebeevaluační zprávu v rozsahu nanejvýše 25 normostran textu doplněného tabulkami a dalšími přílohami (tabulky ani další přílohy se do rozsahu nezapočítávají). Modul M4 je rozdělen do 8 klastrů, které zahrnují celkem 28 konkrétních hodnotících kritérií (pro státní vysoké školy vojenské a státní vysoké školy policejní se některá kritéria nepoužijí): ORGANIZACE, ŘÍZENÍ A PODPORA VAVAI 4.1 Organizace a řízení VaVaI Vysoká škola stručně popíše systém řízení a organizační strukturu VaVaI s důrazem na následující podtémata: - úloha rektorátu, děkanátu a vedení vysokoškolských ústavů v organizaci a řízení VaVaI, - zapojení mezinárodních vědeckých rad nebo jiných nezávislých poradních orgánů (pokud existují), - organizační struktura vysoké školy v souvislosti s VaVaI (např. vnitřní členění ústavů a kateder na výzkumné nebo projektové týmy, existuje-li takové členění; mezioborová výzkumná centra atd.), - k rámcové informaci o odměňování na vysoké škole se uvede do přílohy příslušný vnitřní předpis. Dále stručně okomentuje údaje o počtu a struktuře pracovníků podílejících se na vysoké škole na VaVaI z přílohy (tab. 4.1.1 a 4.1.2). 4.2 Systém podpory VaVaI a stimulační opatření pro kvalitní vědu Vysoká škola stručně popíše systémová stimulační opatření / nástroje pro podporu kvalitního VaVaI (pokud existují). Lze referovat formou bodového výčtu na úrovni vysoké školy. 4.3 Institucionální pravidla využití institucionální podpory na DKRVO Vysoká škola popíše strategii využití institucionální podpory na DKRVO v řízení institucionálně podporované výzkumné činnosti (např. prioritizace výzkumných témat vysoké školy dle individuálních potřeb, interní grantové agentury, motivační nástroje) a způsob rozdělování institucionální podpory na jednotlivá pracoviště / výzkumné týmy za hodnocené období 2014 až 2018. 13 4.4 Strategie zakládání, financování a dlouhodobého rozvoje a udržitelnosti výzkumných center a velkých výzkumných infrastruktur6 (pokud existují) Vysoká škola stručně popíše svou strategii udržitelnosti a rozvoje velké výzkumné infrastruktury, jeli hostitelskou organizací takového projektu. Dále popíše svou strategii udržitelnosti a rozvoje výzkumného centra (nebo výzkumných center) vybudovaného (vybudovaných) v letech 2007 až 2015 z Evropských strukturálních fondů (operační programy Výzkum a vývoj pro inovace, PrahaKonkurenceschopnost) a v době udržitelnosti podporovaného z Národního programu udržitelnosti, jeli takové výzkumné centrum její součástí. 4.5 Systém vzdělávání v oblasti ochrany duševního vlastnictví a transferu technologií Vysoká škola stručně popíše svůj interní systém vzdělávání pregraduálních a postgraduálních studentů a zaměstnanců v oblasti ochrany duševního vlastnictví a transferu technologií (pokud takový systém vzdělávání existuje). DOKTORSKÉ STUDIUM 4.6 Organizace doktorského studia Vysoká škola stručně popíše organizaci doktorského studia: strukturu, základní statistiku, informace o propagaci a náborových schématech, o vnější komunikaci ohledně doktorského studia (např. spolupráci s Akademií věd ČR, spolupráci s aplikační sférou, nábory v zahraničí atd.), případně uvede další relevantní údaje, jako jsou existence doktorské školy, základní kurzy tzv. soft skills atd. 4.7 Internacionalizace doktorského studia Vysoká škola popíše a uvede konkrétní příklady mezinárodní spolupráce v oblasti doktorského studia, např. budování otevřenosti doktorských studijních programů pro cizí státní příslušníky a vytváření mezinárodních sítí doktorských studií, péče o zahraniční studenty přijíždějící v rámci mobility, podpora a existence společných individuálních doktorských studií v rámci mezinárodní spolupráce (kupř. „joint degree“), individuální kontrakty (např. „cotutelle“), studijní pobyty a výzkumné stáže v zahraničí atd. 4.8 Navazující kariéry absolventů doktorského studia (podmínky podpory) Vysoká škola uvede konkrétní opatření k podpoře absolventů doktorského studia (např. interní dotační schémata zaměřená na další rozvoj začínajících vědců, postdoků, aktivní vyhledávání příležitostí v zahraničí apod.) a poskytne reprezentativní údaje o navazující kariéře absolventů doktorského studia v rozsahu nanejvýše 10 příkladů uplatnění absolventů za hodnocené období 2014 až 2018 v příloze (tab. 4.8.1). 4.9 Pravidla financování doktorských studentů, včetně zahraničních (stimulační a motivační nástroje) Vysoká škola poskytne informace o způsobech financování doktorských studentů (dále též Ph.D. studentů), včetně zahraničních studentů, a to informace jak o osobních nákladech (stipendia), tak o ostatních nákladech. Vysoká škola dále uvede konkrétní stimulační a motivační nástroje finanční podpory doktorského studia nad rámec pravidelného stipendia. 6 Podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je velkou výzkumnou infrastrukturou výzkumná infrastruktura, která je výzkumným zařízením nezbytným pro ucelenou výzkumnou a vývojovou činnost s vysokou finanční a technologickou náročností, která je schvalována vládou a zřizována pro využití též dalšími výzkumnými organizacemi. 14 NÁRODNÍ A MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE A MOBILITA VE VAVAI 4.10 Významné spolupráce ve VaVaI na národní úrovni Vysoká škola popíše (nanejvýše na 5 příkladech) konkrétní případy spolupráce ve VaVaI na národní úrovni. 4.11 Významné spolupráce ve VaVaI na mezinárodní úrovni Vysoká škola popíše (nanejvýše na 10 příkladech) konkrétní případy spolupráce ve VaVaI na mezinárodní úrovni. Vysoká škola specifikuje formy mezinárodní spolupráce stručně dle vlastního uvážení. Dále na nanejvýše 10 příkladech uvede stručně a konkrétně výsledky a dopady do oblasti VaVaI plynoucí pro vysokou školu z mezinárodní spolupráce popsané výše. 4.12 Mobilita akademických a výzkumných pracovníků (vč. sektorové a mezisektorové mobility) Vysoká škola stručně a strukturovaně popíše mobilitu akademických a výzkumných pracovníků se zachycením následujících podtémat: - mobilita doktorských studentů a akademických pracovníků v souvislosti s VaVaI (strategie, systém, koncepce); uvede nanejvýše 10 konkrétních příkladů, které pokládá za obzvlášť přínosné, - případné bariéry pro mobilitu akademických a výzkumných pracovníků. 4.13 Internacionalizace vnitřního prostředí Vysoká škola popíše základní rámec internacionalizace svého vnitřního prostředí ve vazbě na oblast VaVaI a uvede nástroje pro naplnění cílů internacionalizace a způsob jejich implementace. Lze zmínit i případné bariéry internacionalizace. LIDSKÉ ZDROJE A KARIÉRA VE VAVAI 4.14 Systém kariérního růstu akademických a výzkumných pracovníků Vysoká škola popíše systém kariérního růstu akademických a výzkumných pracovníků. Uvede informace o dlouhodobých pobytech vlastních akademických pracovníků v zahraničí nebo naopak zahraničních pracovníků na hodnocené vysoké škole (tzv. sabbatical; pokud existují pravidla nebo systém podpory), mezinárodních výběrových řízeních, pravidlech kariérního růstu, mentoringu (pokud existuje), transparentním rozdělení institucionálních úvazků, postoji k řetězení smluv a vedoucích akademických pozic, opatřeních k návratnosti pracovníků po pobytu na externím pracovišti vč. zahraničního, případně další relevantní informace dle vlastní úvahy. Poskytne odkaz na existující kariérní řád nebo obdobný dokument (pokud existuje). 4.15 Systém hodnocení akademických a výzkumných pracovníků a obsazování klíčových pozic ve VaVaI Vysoká škola stručně popíše systém hodnocení akademických a výzkumných pracovníků (základní pravidla a zásady interního hodnocení) a pravidla pro obsazování vedoucích pozic v souvislosti s VaVaI. 4.16 Systém náboru výzkumných a akademických pracovníků z externího prostředí Vysoká škola stručně popíše systém náboru akademických pracovníků z vnějšího prostředí, zejména ze zahraničí, tzv. „recruitment“ (pokud takový systém na úrovni fakult nebo univerzity existuje). 4.17 Struktura lidských zdrojů 15 Vysoká škola popíše současný stav, věkovou strukturu a vývojový trend pracovníků, kteří se podíleli na VaVaI, a jejich strukturu podle pracovního zařazení a genderu za hodnocené období 2014 až 2018 z přílohy (tab. 4.17.1, 4.17.2), včetně pracovníků s cizím státním občanstvím (vyjma pracovníků se slovenským státním občanstvím) podílejících se na VaVaI vysoké školy z přílohy (tab. 4.17.3). Vysoká škola uvede, zda je držitelem značky HR Award, případně zda a jak usiluje o její získání. 4.18 Opatření týkající se genderové rovnosti Vysoká škola stručně popíše opatření týkající se uplatňování genderové rovnosti v oblastech požadovaných u hodnotících kritérií 4.14, 4.15 a 4.16 s důrazem na kariérní postup, proces náboru, obsazování vedoucích pozic (vč. genderové rovnováhy ve vedoucích pozicích viz tab. 4.18.1 a tab. 4.18.2), nominací do odborných orgánů, hodnocení a odměňování. Dále stručně popíše opatření ke slaďování rodinného a pracovního života výzkumných pracovníků (flexibilní pracovní doba, flexibilní formy práce, management mateřské / rodičovské dovolené, usnadňování péče o děti / o osobu blízkou, věkový management ve vztahu k genderu) a opatření eliminující negativní jevy chování na pracovišti, jako je mobbing či sexuální obtěžování. FINANČNÍ ZDROJE PRO VAVAI 4.19 Struktura finančních zdrojů pro VaVaI Vysoká škola okomentuje podíly z celkových nákladů / výdajů hrazených z veřejných i neveřejných zdrojů podle druhu VaVaI za hodnocené období 2014 až 2018 podle tab. 4.19.1 z přílohy. Jako komplementární údaj vysoká škola uvede přehled výzkumných projektů získaných za hodnocené období 2014 až 2018. Připojí informace o výši získaných prostředků a o tom, zda šlo o projekty řešitelské, nebo spoluřešitelské v tab. 4.19.2, 4.19.3 a 4.19.4 z přílohy. Údaje v tabulkách stručně okomentuje. Dále vysoká škola uvede seznam nejvýše 5 nejvýznamnějších projektů z výše požadovaného soupisu zahraničních prestižních individuálních projektů (ERC7 , MSCA8 , HHMI,9 HFSP10 , NSF11 atd.) s uvedením základních informací (dle zvážení vysoké školy a bez ohledu na poskytovatele: název, odborné zaměření, agentura, objem finančních prostředků, ostatní účastníci projektu, případně další vhodné informace). 4.20 Podpora získávání zahraničních výzkumných projektů (vč. strategie k získávání prestižních zahraničních finančních zdrojů pro VaVaI) Vysoká škola stručně popíše strategii, nástroje a zavedený systém podpory získávání zahraničních výzkumných projektů, např. zajištění podpůrné administrativy, projektové poradenství, řízení informací o VaVaI, organizaci projektového managementu, existenci podpůrných finančních zdrojů (interních dotačních titulů) pomáhajících přípravě kvalitních přihlášek atd. 7 Evropská rada pro výzkum (angl. European Research Council, ERC) je součástí pilíře „Excelentní věda“ v programu Horizont 2020. ERC financuje špičkový badatelský výzkum podporou individuálních hlavních řešitelů a jejich výzkumných týmů. 8 Marie Skłodowska-Curie Action (MSCA) je součástí pilíře „Excelentní věda“ v programu Horizont 2020 a je zaměřen i na podporu mladých badatelů včetně doktorandů. 9 Howard Hughes Medical Institute - nezisková organizace v USA významně podporující mezinárodní výzkum v oblasti biomedicíny. 10 Human Frontier Science Program - mezinárodní program podpory výzkumu zejména v oblasti přírodních věd a informatiky. 11 National Science Foundation (USA) 16 FORMATIVNÍ HODNOCENÍ VAVAI A START-UP STRATEGIE (S APLIKAČNÍM POTENCIÁLEM) 4.21 Interní a externí systém hodnocení výzkumných jednotek (skupin, týmů, kateder, ústavů) Vysoká škola stručně popíše systém vnitřního a vnějšího hodnocení výzkumných jednotek, respektive nastavení systému interního a externího monitoringu / hodnocení výzkumných týmů / skupin / kateder /ústavů (pokud takový systém existuje). 4.22 Podmínky vzniku nových týmů a zavádění nových výzkumných témat (tzv. start-up strategy) Vysoká škola popíše strategii/možnosti zakládání nových výzkumných týmů (včetně mezinárodních), jejich podporu v rámci působení na vysoké škole (sdílení přístrojového, laboratorního a informačního vybavení pro VaVaI) a koncepci zajištění podmínek pro vznik nových kvalitních výzkumných směrů / témat především s aplikačním potenciálem. 4.23 Externí poradní orgány pro VaVaI, nezávislá zpětná vazba pro VaVaI Vysoká škola stručně popíše svůj externí poradní orgán pro VaVaI, např. mezinárodní vědeckou radu (pokud existuje). VÝZKUMNÁ INFRASTRUKTURA 4.24 Systém pořizování a obnovy přístrojů a vybavení pro VaVaI Vysoká škola popíše systém pořizování / optimalizace pořizování nákladných přístrojů a zařízení a obnovu dosluhujících nákladných přístrojů. Stručně okomentuje údaje z přílohy (tab. 4.24.1). 4.25 Systém sdílení přístrojů a vybavení pro VaVaI Vysoká škola stručně představí interní organizaci výzkumné infrastruktury (technologie, nákladné přístroje nebo přístrojové celky). Popíše systém sdílení (vč. externích výzkumných subjektů) nákladných přístrojů a přístrojových celků, tzv. „core facilities“ (pokud takový systém existuje) a sdílení přístrojů a přístrojových celků. DOBRÁ PRAXE VE VAVAI 4.26 Vnitřní pravidla a opatření pro udržování dobré praxe ve VaVaI (např. Code of Conduct for Research Integrity, Ethical Issues) Vysoká škola stručně popíše, jakým způsobem dbá o dodržování etických aspektů VaVaI. Uvede stručný popis systému (lze uvést odkazy na statut a jednací řád etické komise/etických komisí, pokud existují) např. ve vazbě na dokument The European Code of Conduct for Research Integrity. 4.27 Strategie otevřeného přístupu k informacím z VaVaI (Open Access) Vysoká škola stručně popíše své institucionální strategie pro Open Science 2.0/Open Access (pokud existují), včetně např. provozu institucionálního repozitáře nebo jiných nástrojů. 4.28 Strategie správy výzkumných dat (Data Management) Vysoká škola popíše koncepci správy výzkumných dat: např. okomentuje způsob shromažďování dat, zpřístupnění a sdílení dat, ochranu duševního vlastnictví, etiku a ochranu osobních údajů, archivaci, zálohování, ošetření rizik, odpovědnost za datové soubory, zajištění kvality apod. 17 PŘÍLOHY (TABULKOVÁ ČÁST) Pro zjednodušení textu je v uvedených tabulkách pro označení osob používán mužský rod. Zpracovatel má ale vždy na mysli muže i ženy. V případech, kde jsou explicitně požadovány oddělené informace o ženách a mužích, jsou tyto údaje uvedeny. 4.1 Organizace a řízení VaVaI 4.1.1 Struktura pracovníků, kteří se podílejí na VaVaI vysoké školy (počty fyzických zaměstnanců a pracovníků) Akademická/odborná pozice/rok Celkem Z toho ženy 2014 2015 2016 2017 2018 celkem 2014 2015 2016 2017 2018 celkem Profesoři Docenti Odborní asistenti Asistenti Vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci podílející se na pedagogické činnosti Postdoktorandi („postdok“) Ph.D. studenti Ostatní vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci Vědečtí pracovníci nespadající do ostatních kategorií Celkem Pozn.: Uvede se celkový počet zaměstnanců/pracovníků k 31. 12. daného kalendářního roku bez ohledu na výši úvazku, ale pouze v pracovním poměru (bez zahrnutí osob pracujících na DPP a DPČ). Nezahrnují se jiné typy smluvních vztahů dle občanského zákoníku, které mají charakter nákupu služeb. Pozn.: „Postdoktorandem“ se rozumí pracovník dané výzkumné instituce nebo vysoké školy do pěti let po obhájení akademického titulu Ph.D. nebo jeho ekvivalentu. Pracuje jako součást vědeckého týmu dané instituce obvykle pod vedením zkušených vědeckých pracovníků na konkrétním úkolu a publikuje své výsledky samostatně i v rámci tvůrčího týmu. Má s výzkumnou institucí uzavřen pracovní poměr na dobu určitou (v trvání 1-3 let) na jedno, maximálně tři období po sobě. Jeho mzda podléhá pravidlům mzdového systému dané instituce, přičemž vedle toho může získat odměny v rámci výzkumných grantových projektů. Kategorie „Ph.D. studenti“ se vykazuje jako počet studentů doktorského studia bez ohledu na to, zda dotyčný má úvazek či nemá. Kategorie „Ostatní vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci“ zahrnuje technické a odborné pracovníky, kteří se přímo nepodílejí na VaVaI, ale jsou pro výzkumnou činnost nepostradatelní (např. obsluha research facility). Kategorie „Vědečtí pracovníci nespadající do ostatních kategorií“ zahrnuje všechny ostatní pracovníky, které nelze zařadit do žádné z uvedených kategorií (např. samostatný vědecký/výzkumný pracovník). 18 4.1.2 Struktura pracovníků, kteří se podílejí na VaVaI vysoké školy (průměrné přepočtené počty) Akademická/odborná pozice/rok Celkem Z toho ženy 2014 2015 2016 2017 2018 celkem 2014 2015 2016 2017 2018 celkem Profesoři Docenti Odborní asistenti Asistenti Vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci podílející se na pedagogické činnosti Postdoktorandi („postdok“) Ph.D. studenti Ostatní vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci Vědečtí pracovníci nespadající do ostatních kategorií Celkem Pozn.: Průměrným přepočteným počtem se rozumí podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin za sledované období od 1. 1. do 31. 12. všemi pracovníky (bez zahrnutí osob pracujících na DPP a DPČ) a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího plnou pracovní dobu. 4.8 Navazující kariéry absolventů doktorského studia 4.8.1 Informace o navazující kariéře absolventů doktorského studia Jméno, příjmení/iniciály a tituly absolventa Název oboru, v němž absolvent získal v ČR titul Ph.D. Rok získání titulu Ph.D. v ČR Navazující kariéra Název zaměstnavatele, pracovní pozice, období Pozn.: Uveďte maximálně 10 příkladů uplatnění absolventů doktorského studia, kteří dosáhli význačného uplatnění v hodnoceném období 2014 až 2018. Vykazovat se mohou absolventi, kteří absolvovali v hodnoceném období anebo v období pěti let před hodnoceným obdobím (tedy počínaje rokem 2009). V případě, že jména absolventů nejsou veřejně dostupná, uveďte pouze jejich iniciály. 19 4.17 Struktura lidských zdrojů 4.17.1 Věková struktura pracovníků vysoké školy, kteří se podíleli na VaVaI, a jejich struktura podle pracovního zařazení a genderu v roce 2014 (počty fyzických zaměstnanců a pracovníků) Akademická/ odborná pozice Do 29 let 30 – 39 let 40 – 49 let 50 – 59 let 60 – 69 let 70 a více let Cel. Ženy Cel. Ženy Cel. Ženy Cel. Ženy Cel. Ženy Cel. Ženy Profesoři Docenti Odborní asistenti Asistenti Vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci podílející se na pedagogické činnosti Postdoktorandi („postdok“) Ph.D. studenti Ostatní vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci Vědečtí pracovníci nespadající do ostatních kategorií Pozn.: Uvede se celkový počet zaměstnanců/pracovníků k 31. 12. daného kalendářního roku bez ohledu na výši úvazku, ale pouze v pracovním poměru, tj. bez zahrnutí osob pracujících na DPP a DPČ. Nezahrnuje jiné typy smluvních vztahů dle občanského zákoníku, které mají charakter nákupu služeb. 4.17.2 Věková struktura pracovníků vysoké školy, kteří se podíleli na VaVaI, a jejich struktura podle pracovního zařazení a genderu v roce 2018 (počty fyzických zaměstnanců a pracovníků) Akademická/ odborná pozice do 29 let 30 – 39 let 40 – 49 let 50 – 59 let 60 – 69 let 70 a více let Cel. Ženy Cel. Ženy Cel. Ženy Cel. Ženy Cel. Ženy Cel. Ženy Profesoři Docenti Odborní asistenti Asistenti Vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci podílející se na pedagogické činnosti Postdoktorandi („postdok“) Ph.D. studenti Ostatní vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci Vědečtí pracovníci 20 nespadající do ostatních kategorií Pozn.: Uvede se celkový počet zaměstnanců/pracovníků k 31. 12. daného kalendářního roku bez ohledu na výši úvazku, ale pouze v pracovním poměru, tj. bez zahrnutí osob pracujících na DPP a DPČ. Nezahrnují se jiné typy smluvních vztahů dle občanského zákoníku, které mají charakter nákupu služeb. 4.17.3 Pracovníci podílející se na VaVaI vysoké školy, kteří měli v roce 2014 a 2018 cizí státní občanství, vyjma pracovníků se slovenským státním občanstvím (průměrné přepočtené počty) Akademická/odborná pozice Celkem 2014 Z toho ženy Celkem 2018 Z toho ženy Profesoři Docenti Odborní asistenti Asistenti Vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci podílející se na pedagogické činnosti Postdoktorandi („postdok“) Ph.D. studenti Ostatní vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci Vědečtí pracovníci nespadající do ostatních kategorií Celkový počet cizích státních příslušníků Pozn.: Průměrným přepočteným počtem se rozumí podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin za sledované období od 1. 1. do 31. 12. všemi pracovníky (vč. DPČ, mimo DPP) a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu. 4.18 Opatření týkající se genderové rovnosti 4.18.1 Genderová rovnováha ve vedoucích pozicích v roce 2014 Vedoucí pracovníci Muži Ženy Celkem Rektor Prorektor Akademický senát Vědecká/umělecká/akademická rada Kvestor Správní rada Pozn.: Pokud jedna osoba v rámci vysoké školy zastává více uvedených pozic, započte se v každé z nich. 4.18.2 Genderová rovnováha ve vedoucích pozicích v roce 2018 Vedoucí pracovníci Muži Ženy Celkem Rektor Prorektor Akademický senát Vědecká/umělecká/akademická rada Kvestor 21 Správní rada Pozn.: Pokud jedna osoba v rámci vysoké školy zastává více uvedených pozic, započte se v každé z nich. 4.19 Struktura finančních zdrojů VaVaI 4.19.1 Podíl (v %) z celkových nákladů/výdajů dle druhu VaVaI hrazených z veřejných i neveřejných zdrojů 2014 2015 2016 2017 2018 Celkem Základní výzkum Aplikovaný výzkum Experimentální vývoj a inovace Celkem 100 100 100 100 100 100 Pozn.: Dle § 2 zákona č. 130/2002 Sb. se základním výzkumem rozumí teoretická nebo experimentální práce prováděná zejména za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi. Inovacemi se rozumí zavedení nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb do praxe. Ostatní definice – viz OECD Fields of Research and Development (FRASCATI manuál 2015). 4.19.2 Projekty podporované zahraničním poskytovatelem V roli příjemce Poskytovatel /Investor Program/Dotační schéma Název projektu Podpora (v tis. Kč) 2014 2015 2016 2017 2018 Celkem V roli dalšího účastníka Poskytovatel /Investor Program/Dotační schéma Název projektu Podpora (v tis. Kč) 2014 2015 2016 2017 2018 Celkem Pozn.: Uveďte jednotlivě konsorciální projekty financované z rámcových programů EU (7. RP 12 , Horizont 2020 13 - mimo ERC a MSCA, 9. RP 14 atd.) a jejich finanční objem vyjádřený v Kč (u spoluřešitelských projektů uvádějte finanční objemy pro danou vysokou školu), prestižní individuální projekty (ERC, MSCA, HHMI, HFSP atd.) a jejich finanční objem v eurech (pro tuto kategorii projektů lze uvést doplňující informace dle zvážení vysoké školy, např. odborné zaměření, ostatní účastníci projektu, případně další vhodné informace), ostatní konsorciální zahraniční projekty a jejich finanční objem vyjádřený v Kč (HHMI, NIH 15 , Wellcome Trust 16 atd.). 12 7. rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj (angl. Seventh Framework Programme, FP 7) byl hlavním nástrojem Evropské unie pro financování evropského výzkumu v období 2007-2013. 13 Horizont 2020 - 8. rámcový program pro výzkum a inovace (angl. Horizon 2020, H2020), největší program financující vědu, výzkum a inovace ve strukturách EU v letech 2014-2020. 14 Plánovaný 9. rámcový program EU pro výzkum a inovace (též Horizont Evropa, angl. Horizon Europe) vystřídá program Horizont 2020; měl by probíhat v letech 2021-2027. 15 National Institutes of Health (NIH) - úřad spadající pod ministerstvo zdravotnictví Spojených států (United States Department of Health and Human Services). NHI je mj. významným aktérem projektové podpory biomedicínského výzkumu. 22 U spoluřešitelských projektů uvádějte pouze finanční objemy prostředků pro danou vysokou školu. 4.19.3 Projekty podporované poskytovatelem z ČR V roli příjemce Poskytovatel /Investor Program/Dotační schéma Název projektu Podpora (v tis. Kč) 2014 2015 2016 2017 2018 Celkem V roli dalšího účastníka Poskytovatel / Investor Program/Dotační schéma Název projektu Podpora (v tis. Kč) 2014 2015 2016 2017 2018 Celkem Pozn.: Uveďte sumárně projekty GA ČR a jejich finanční objem v Kč, sumárně projekty TA ČR a jejich finanční objem v Kč, sumárně další projekty resortní a jejich finanční objem v Kč. U spoluřešitelských projektů uvádějte finanční objemy pro danou vysokou školu). Dále uveďte jednotlivě projekty financované ze strukturálních fondů EU a zaměřené výhradně na VaVaI (např. OP VVV 17 OP PIK 18 ) a jejich finanční objem v Kč, a jednotlivě projekty financované z regionálních zdrojů zaměřené výhradně na VaVaI a jejich finanční objem v Kč. U spoluřešitelských projektů uvádějte finanční objemy pouze pro danou vysokou školu. 4.19.4 Projekty podporované z neveřejných zdrojů V roli příjemce Poskytovatel/Investor Název projektu Podpora (v tis. Kč) 2014 2015 2016 2017 2018 Celkem V roli dalšího účastníka Poskytovatel/Investor Název projektu Podpora (v tis. Kč) 2014 2015 2016 2017 2018 Celkem 16 Významná britská soukromá nadace podporující zejména biomedicínský výzkum. 17 Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání - víceletý program v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V rámci OP VVV je možno v období 2014-2020 čerpat finanční prostředky z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). 18 Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost - víceletý program v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu pro čerpání finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj (období 2014-2020). 23 4.24 Systém pořizování a obnovy přístrojů a vybavení pro VaVaI 4.24.1 Přehled výdajů/nákladů na výzkumnou infrastrukturu a vybavení za hodnocené období 2014 až 2018 (včetně souvisejících neinvestičních a osobních nákladů). Náklady/výdaje v tis. Kč/rok 2014 2015 2016 2017 2018 Hodnota majetku celkem Náklady/výdaje související s pořízením drobného dlouhodobého majetku na VaVaI celkem Náklady na opravy a udržování vybavení Pořízení dlouhodobého hmotného (DH) a dlouhodobého nehmotného (DN) majetku na VaVaI (investice) Z toho software Z toho ostatní dlouhodobý nehmotný majetek Z toho pozemky, budovy a stavby Ostatní dlouhodobý hmotný majetek (stroje, přístroje, zařízení apod. Celkové výdaje na infrastrukturu v letech 24 _________________________________________________________________________ 2.1.3 MODUL 5 STRATEGIE A KONCEPCE Hodnocení v modulu 5 (dále „jen M5“) má za cíl posoudit kvalitu z různých hledisek formulovaných strategií vysoké školy pro její budoucí vývoj. Kvalitní formulace výzkumné strategie vysoké školy stanoví základ pro budoucí vývoj a její kvalita je kritickým faktorem pro odborné panely. Významnost tohoto kritéria se týká všech vysokých škol. Modul M5 zahrnuje sledování 5 kritérií v těchto oblastech: mise a vize ve VaVaI (strategické směrování pro další období, vazba na plnění koncepce poskytovatele/zřizovatele), cíle a strategie VaVaI, národní a mezinárodní kontext VaVaI (opatření vyplývající z platných strategických dokumentů na národní a nadnárodní úrovni – priorit, politik, akčních plánů atd.), nástroje pro naplňování výzkumné strategie. V modulu M5 je hodnocenou jednotkou vysoká škola jako celek. Vysoká škola zpracuje sebeevaluační zprávu v rozsahu maximálně 5 normostran textu doplněného odkazy a přílohami (tabulky ani další přílohy se do rozsahu nezapočítávají). Modul M5 je rozdělen do 4 klastrů, které zahrnují celkem 5 konkrétních hodnoticích kritérií (pro státní vysoké školy vojenské a státní vysoké školy policejní se některá kritéria nepoužijí): MISE A VIZE VE VAVAI 5.1 Mise a vize hodnocené instituce ve VaVaI Vysoká škola stručně popíše svou vizi a obecnou misi s důrazem na VaVaI (kontext se vzdělávací funkcí a se strategií vzdělávací politiky státu nebo příslušného ministerstva pro vysoké školství; porovnání definované mise se skutečností). Popis doplní aktivními odkazy na strategický záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti a jeho aktualizace. CÍLE A STRATEGIE VAVAI 5.2 Výzkumné cíle a strategie pro období do dalšího hodnocení Vysoká škola stručně popíše svou výzkumnou strategii a cíle (např. konkrétnost, realizovatelnost, mezinárodní kontext strategického záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti a jeho aktualizace). Relevantní je popis zjišťování potřeb společnosti, resp. trhu. NÁRODNÍ A MEZINÁRODNÍ KONTEXT VAVAI 5.3 Vazba na plnění vyšších národních a nadnárodních strategických cílů a opatření v oblasti VaVaI Vysoká škola stručně popíše vazbu svých koncepcí souvisejících s VaVaI na plnění vyšších národních a nadnárodních strategických cílů a opatření v oblasti VaVaI: kontext s platnými dokumenty, např. Sdělení Evropské komise Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, Národní politika výzkumu, vývoje a inovací na léta 2016 až 2020, Národní priority výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, Národní výzkumnou a inovační strategii pro inteligentní specializaci České republiky (Národní RIS 3 strategie) apod. 25 5.4 Strategie a nástroje strategického řízení pro zvyšování mezinárodní nebo oborové konkurenceschopnosti výzkumné činnosti vysoké školy a její kvality Vysoká škola stručně popíše svou strategii a nástroje strategického řízení pro zvyšování mezinárodní nebo oborové konkurenceschopnosti výzkumné činnosti vysoké školy a její kvality. V příloze předloží seznam referující o tom, jakých nejvýznamnějších mezinárodních hodnocení v oblasti VaVaI se zúčastnila. Dále představí svoji vizi a strategii na následující pětileté období. NÁSTROJE PRO NAPLŇOVÁNÍ VÝZKUMNÉ STRATEGIE 5.5 Institucionální nástroje pro naplňování výzkumné strategie s důrazem na podporu kvalitního VaVaI a inovativního prostředí Vysoká škola popíše své institucionální a strategické nástroje (např. nástroje strategického řízení, nástroje vzniklé za účelem podpory realizace výzkumných cílů, právní a organizační normy ve vazbě na podporu VaVaI atd.), které jsou určeny pro naplňování výzkumné strategie s důrazem na podporu kvalitního VaVaI a inovativního prostředí. 26 PŘÍLOHY 1. SWOT analýza Pozn.: V této části vysoká škola zařadí výsledek souhrnné SWOT analýzy za hodnocené moduly. SWOT analýza se řadí mezi základní metody strategické analýzy, a to právě z důvodu jejího integrujícího charakteru získaných, sjednocených a vyhodnocených poznatků, ze kterých jsou generovány alternativy strategií dalšího rozvoje organizace. SWOT je zkratka z anglického originálu, kde S = Strengths (Silné stránky), W = Weaknesses (Slabé stránky), O = Opportunities (Příležitosti), T = Threats (Hrozby). SWOT je tedy zkratkou pro vnitřní silné a slabé stránky organizace a příležitosti a hrozby z vnějšího prostředí organizace. Popis by měl být stručný, výstižný, v přiměřeném počtu ke každé části. Pozitivní faktory Negativní faktory Vnitřní vlivy Silné stránky VO Slabé stránky VO Vysoká škola heslovitě uvede ty své stránky, které považuje za nejlepší v rámci dané oblasti hodnocení. Jedná se o aktivity a činnosti, které jsou zcela v jejím vlivu. Příklady: 1. Stabilní a vysoce kvalifikované vědecké týmy 2. Unikátní laboratorní vybavení v oboru Vysoká škola heslovitě uvede ty své oblasti, které považuje za nejméně rozvinuté a kvalitní v rámci dané oblasti hodnocení. Jedná se o aktivity a činnosti, které jsou zcela v jejím vlivu a jejich zlepšení předpokládá zvýšené úsilí o zlepšení ze strany VO. Příklady: 1. Chybějící laboratorní vybavení 2. Nedostatečné administrativní zázemí pro vědecké pracovníky Vnější vlivy Příležitosti pro VO Ohrožení VO Vysoká škola uvede heslovitě možnosti a zdroje, které může využít ve svůj prospěch, ale nemůže je nijak ovlivnit. Např. využití programů vyhlašovaných jednotlivými poskytovateli Vysoká škola heslovitě uvede situace a stavy vně VO, které nemůže nijak ovlivnit, ale které mohou ohrozit její stabilitu, rozvoj a plánované cíle. Zpravidla jsou v institucích řešeny formou identifikace rizik a jejich řízení. Např. omezení výdajů na VaVaI ze státního rozpočtu ČR 2. Materiály dle výběru Pozn.: Vysoká škola přiloží dle svého výběru další materiály, které jsou z jejího pohledu pro hodnocení relevantní, popř. na ně uvede funkční odkazy. 27 ČÁST III 3.1 HODNOCENÍ VEŘEJNÉ A SOUKROMÉ VYSOKÉ ŠKOLY V MODULECH M3-M5 3.1.1 KALIBRACE A BODOVÉ HODNOCENÍ MODULU M3 Modul M3 je důležitý zejména pro vysoké školy, které provádějí aplikovaný výzkum, přímo slouží uživatelům, jako jsou průmyslová odvětví, veřejný sektor nebo jiné výzkumné organizace. Hodnocenou jednotkou v modulu M3 je fakulta nebo jiná relevantní součást vysoké školy19 , např. ústav. Z důvodu rozdílné relevance jednotlivých kritérií pro různé kategorie FORD jsou v modulu M3 vyjádřeny tyto indikativní relevance pro každé kritérium v rámci 6 kategorií FORD prostřednictvím počtu hvězdiček. Každá hodnocená jednotka se přihlásí do jedné oborové skupiny (dále jen „kategorie FORD“), která je relevantní jen pro účely kalibrace. Hodnoceny jsou všechny projekty a výsledky všech oborových skupin realizovaných hodnocenou jednotkou. Indikativní relevance každého kritéria (počet hvězdiček) je v modulu M3 definována následovně: RELEVANCE KRITÉRIÍ V KATEGORIÍCH FORD 5* Vysoce relevantní 4* Významně relevantní 3* Relevantní 2* Částečně relevantní 1* Málo relevantní Pro každé kritérium je indikativní relevance ve vztahu ke konkrétní kategorii FORD stanovena takto: KRITÉRIA KATEGORIE FORD NaturalScience Engineeringand Technology Medicaland HealthSciences Agriculturaland Veterinary Sciences SocialSciences Humanitiesand theArts 3.2 Projekty aplikovaného výzkumu 4* 5* 3* 5* 4* 3* 3.3 Smluvní výzkum 4* 5* 4* 5* 3* 1* 3.4 Výnosy z neveřejných zdrojů 5* 5* 4* 5* 2* 1* 3.5 Výsledky aplikovaného výzkumu s ekonomickým dopadem na společnost 4* 5* 3* 5* 2* 1* 3.6 Výsledky aplikovaného výzkumu s jiným než ekonomickým dopadem na společnost 3* 3* 5* 3* 5* 5* 3.7 Interakce hodnocené jednotky s mimouniverzitní aplikační/firemní sférou 4* 5* 5* 5* 4* 4* 3.8 Systém a podpora transferu technologií a ochrany duševního vlastnictví 5* 5* 4* 5* 1* 1* 19 Podle § 22 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 28 3.9 Strategie zakládání a podpora spin-off firem nebo jiných forem komercionalizace výsledků VaVaI (lze vztáhnout k celé vysoké škole se zdůrazněním specifik hodnocené jednotky) 4* 5* 4* 4* 1* 1* 3.10 Významná individuální ocenění za VaVaI 5* 5* 5* 5* 5* 5* 3.11 Uznání mezinárodní komunitou v oblasti VaVaI (volená členství v odborných společnostech atd.) 5* 5* 5* 5* 5* 5* 3.12 Významné aktivity v oblasti popularizace VaVaI a komunikace s veřejností 5* 5* 4* 5* 5* 5* CELKOVÁ INDIKATIVNÍ RELEVANCE 48* 53* 46* 52* 37* 32* Kritérium 3.1 nemá indikativní relevanci a představuje úvod, v němž hodnocená jednotka zhodnotí společenský přínos VaVaI v oborech rozvíjených na hodnocené jednotce a hodnocené jednotky jako celku. Celkový počet hvězdiček představuje indikativní relevanci modulu M3 (kalibraci) pro příslušnou kategorii FORD. Každé kritérium je ohodnoceno body v rozmezí 0 – 5 určující jednotlivé stupně hodnocení (viz tab. 1). Tabulka 1 STUPNĚ HODNOCENÍ 5 bodů Vynikající 4 body Velmi dobrý 3 body Dobrý 2 body Průměrný 1 bod Podprůměrný 0 bodů Nedostatečný Bodový zisk hodnocené jednotky v modulu M3 je stanoven jako suma součinů indikativní relevance každého kritéria (počet hvězdiček) a bodového ohodnocení jednotlivých kritérií. Maximální bodové ohodnocení v jednotlivých kategoriích je uvedeno v tab. 2. Tabulka 2 KRITÉRIA KATEGORIE FORD NaturalScience Engineeringand Technology MedicalandHealth Sciences Agriculturaland VeterinarySciences SocialSciences Humanitiesandthe Arts CELKOVÁ INDIKATIVNÍ RELEVANCE NÁSOBENÁ MAXIMÁLNÍM BODOVÝM OHODNOCENÍM 240 265 230 260 185 160 Bodové hodnocení každého kritéria se následně doplní o slovní hodnocení vč. nepovinného doporučení. Celkové hodnocení hodnocené jednotky v modulu M3 se stanoví pomocí stupnice hodnocení (viz tab. 3). 29 Tabulka 3 STUPNICE HODNOCENÍ Natural Sciences > 216 bodů Vynikající 169 - 216 bodů Velmi dobrý 121 – 168 bodů Dobrý 73 – 120 bodů Průměrný 25 – 72 bodů Podprůměrný 0 – 24 bodů Nedostatečný Engineering and Technology > 238 bodů Vynikající 186 - 238 bodů Velmi dobrý 133 – 185 bodů Dobrý 80 – 132 bodů Průměrný 27 – 79 bodů Podprůměrný 0 – 26 bodů Nedostatečný Medical and Health Sciences > 207 bodů Vynikající 162 - 207 bodů Velmi dobrý 116 – 161 bodů Dobrý 70 – 115 bodů Průměrný 24 – 69 bodů Podprůměrný 0 – 23 bodů Nedostatečný Agricultural and Veterinary Sciences > 234 bodů Vynikající 183 - 234 bodů Velmi dobrý 131 – 182 bodů Dobrý 79 – 130 bodů Průměrný 27 – 78 bodů Podprůměrný 0 – 26 bodů Nedostatečný Social Sciences > 166 bodů Vynikající 130 - 166 bodů Velmi dobrý 93 – 129 bodů Dobrý 56 – 92 bodů Průměrný 19 – 55 bodů Podprůměrný 0 – 18 bodů Nedostatečný Humanities and the Arts > 144 bodů Vynikající 113 - 144 bodů Velmi dobrý 81 – 112 bodů Dobrý 49 – 80 bodů Průměrný 17 – 48 bodů Podprůměrný 0 – 16 bodů Nedostatečný Stupnice celkového hodnocení reflektuje kalibraci prostřednictvím nastavení indikativní relevance jednotlivých kritérií v rámci kategorií FORD a bodového rozsahu stupně hodnocení. 30 3.1.1 BODOVÉ HODNOCENÍ MODULU M4 Hodnocenou jednotkou v modulu M4 je vysoká škola jako celek. Hodnocen je stav dané vysoké školy dle údajů za hodnocené období 2014-2018. Modul M4 nezohledňuje kalibraci pro jednotlivé kategorie FORD. Kvantitativní hodnocení modulu M4 vychází z bodového hodnocení 28 kritérií. Každé kritérium je ohodnoceno body v rozmezí 0 – 5 určující jednotlivé stupně hodnocení (viz tab. 4). Maximální bodové ohodnocení je 140 bodů. Tabulka 4 STUPNĚ HODNOCENÍ 5 bodů Vynikající 4 body Velmi dobrý 3 body Dobrý 2 body Průměrný 1 bod Podprůměrný 0 bodů Nedostatečný Jednotlivá hodnoticí kritéria v rámci modulu M4 znázorňuje tab. 5. Tabulka 5 KRITÉRIA 4.1 Organizace a řízení VaVaI 4.2 Systém podpory VaVaI a stimulační opatření pro kvalitní vědu 4.3 Institucionální pravidla využití institucionální podpory DKRVO 4.4 Strategie zakládání, financování a dlouhodobého rozvoje a udržitelnosti výzkumných center a velkých výzkumných infrastruktur 4.5 Systém vzdělávání v oblasti ochrany duševního vlastnictví a transferu technologií 4.6 Organizace doktorského studia 4.7 Internacionalizace doktorského studia 4.8 Navazující kariéry absolventů doktorského studia (podmínky podpory) 4.9 Pravidla financování doktorských studentů, včetně zahraničních (stimulační a motivační nástroje) 4.10 Významné spolupráce ve VaVaI na národní úrovni 4.11 Významné spolupráce ve VaVaI na mezinárodní úrovni 4.12 Mobilita akademických a výzkumných pracovníků (vč. sektorové a mezisektorové mobility) 4.13 Internacionalizace vnitřního prostředí 4.14 Systém kariérního růstu akademických a výzkumných pracovníků 4.15 Systém hodnocení akademických a výzkumných pracovníků a obsazování klíčových pozic ve VaVaI 4.16 Systém náboru výzkumných a akademických pracovníků z externího prostředí 4.17 Struktura lidských zdrojů 4.18 Opatření týkající se genderové rovnosti 4.19 Struktura finančních zdrojů pro VaVaI 4.20 Podpora získávání zahraničních výzkumných projektů (vč. strategie k získávání prestižních zahraničních finančních zdrojů pro VaVaI) 31 4.21 Interní a externí systém hodnocení výzkumných jednotek (skupin, týmů, kateder, ústavů) 4.22 Podmínky vzniku nových týmů a zavádění nových výzkumných témat (tzv. start-up strategy) 4.23 Externí poradní orgány pro VaVaI, nezávislá zpětná vazba pro VaVaI 4.24 Systém pořizování a obnovy přístrojů a vybavení pro VaVaI 4.25 Systém sdílení přístrojů a vybavení pro VaVaI 4.26 Vnitřní pravidla a opatření pro udržování dobré praxe ve VaVaI (např. Code of Conduct for Research Integrity, Ethical Issues) 4.27 Strategie otevřeného přístupu k informacím z VaVaI (Open Access) 4.28 Strategie správy výzkumných dat (Data Management) Bodové hodnocení každého kritéria se následně doplní o slovní hodnocení vč. nepovinného doporučení. Celkové hodnocení v modulu M4 se stanoví pomocí stupnice hodnocení (viz tab. 6). Tabulka 6 STUPNICE HODNOCENÍ > 126 bodů Vynikající 99–126 bodů Velmi dobrý 71–98 bodů Dobrý 43–70 bodů Průměrný 15–42 bodů Podprůměrný 0–14 bodů Nedostatečný 32 3.1.2 BODOVÉ HODNOCENÍ MODULU M5 Hodnocenou jednotkou v modulu M5 je vysoká škola jako celek. Hodnocení sleduje, zda má vysoká škola stanovenou strategii a koncepci a jaký je její přínos k naplňování odvětvových, případně národních strategických dokumentů (politik, akčních plánů, priorit apod.). Hodnoceno je jak předchozí období, tak především předpoklad budoucího vývoje. Modul M5 nezohledňuje kalibraci pro jednotlivé kategorie FORD. Kvantitativní hodnocení modulu M5 vychází z bodového hodnocení 5 kritérií. Každé kritérium je ohodnoceno body v rozmezí 0 – 5 určující jednotlivé stupně hodnocení (viz tab. 7). Maximální bodové ohodnocení je 25 bodů. Tabulka 7 STUPNĚ HODNOCENÍ 5 bodů Vynikající 4 body Velmi dobrý 3 body Dobrý 2 body Průměrný 1 bod Podprůměrný 0 bodů Nedostatečný Jednotlivá hodnoticí kritéria v rámci modulu M5 znázorňuje tab. 8. Tabulka 8 KRITÉRIA 5.1 Mise a vize hodnocené instituce ve VaVaI 5.2 Výzkumné cíle a strategie pro období do dalšího hodnocení 5.3 Vazba na plnění vyšších národních a nadnárodních strategických cílů a opatření v oblasti VaVaI 5.4 Strategie a nástroje strategického řízení pro zvyšování mezinárodní nebo oborové konkurenceschopnosti výzkumné činnosti vysoké školy a její kvality 5.5 Institucionální nástroje pro naplňování výzkumné strategie s důrazem na podporu kvalitního VaVaI a inovativního prostředí Bodové hodnocení každého kritéria se následně doplní o slovní hodnocení vč. nepovinného doporučení. Celkové hodnocení v modulu M5 se stanoví pomocí stupnice hodnocení (viz tab. 9). Tabulka 9 STUPNICE HODNOCENÍ > 22 bodů Vynikající 18–22 bodů Velmi dobrý 13–17 bodů Dobrý 8–12 bodů Průměrný 4–7 bodů Podprůměrný 0–3 bodů Nedostatečný 33 3.1.3 SYNTÉZA MODULŮ M4 A M5 Moduly M4 a M5 představují jednotný organický celek, protože tvoří logickou koncepční jednotku. Na modul M4, který představuje výzkumnou organizaci na základě retrospektivních dat, navazuje modul M5 SWOT analýzou s projekcí do nastavení hlavního cíle, vize v souladu s misí vysoké školy a tvorby strategie a koncepce. Z tohoto důvodu bude i struktura sebeevaluační zprávy pro moduly M4 a M5 tvořit jeden celek. Celkové kvantitativní hodnocení modulů M4 a M5 je součtem bodového hodnocení 28 kritérií z modulu M4 a bodového hodnocení 5 kritérií z modulu M5 a stanoví se pomocí stupnice celkového hodnocení (viz tab. 10). Maximálně dosažitelný počet je 165 bodů. Tabulka 10 STUPNICE CELKOVÉHO HODNOCENÍ M4 A M5 > 148 bodů Vynikající 106–148 bodů Velmi dobrý 83–105 bodů Dobrý 50–82 bodů Průměrný 18–49 bodů Podprůměrný 0–17 bodů Nedostatečný 34 ___________________________________________________________________________ 3.2 HODNOCENÍ STÁTNÍ VYSOKÉ ŠKOLY VOJENSKÉ V MODULECH M3-M5 3.2.1 KALIBRACE A BODOVÉ HODNOCENÍ MODULU M3 Modul M3 je důležitý zejména pro vysoké školy, které provádějí aplikovaný výzkum, přímo slouží uživatelům, jako jsou průmyslová odvětví, veřejný sektor nebo jiné výzkumné organizace. Obecně platí, že hodnocenou jednotkou v modulu M3 je fakulta nebo jiná relevantní součást vysoké školy. Pro státní vysoké školy vojenské je hodnocenou jednotkou vysoká škola jako celek. Z důvodu rozdílné míry společenského významu jednotlivých kritérií vykazuje modul M3 ve srovnání s moduly M4 a M5 některá specifika. Tyto zvláštnosti jsou upraveny nadefinovanou indikativní relevancí pro jednotlivá kritéria prostřednictvím počtu hvězdiček. Indikativní relevance každého kritéria (počet hvězdiček) je v modulu M3 definována následovně: RELEVANCE KRITÉRIÍ PRO STÁTNÍ VYSOKÉ ŠKOLY VOJENSKÉ 5* Vysoce relevantní 4* Významně relevantní 3* Relevantní 2* Částečně relevantní 1* Málo relevantní Pro každé kritérium je indikativní relevance ve vztahu k míře společenského významu stanovena takto: KRITÉRIA VOJENSKÉ VYSOKÉ ŠKOLY 3.2 Projekty aplikovaného výzkumu 3* 3.3 Smluvní výzkum NENÍ RELEVANTNÍ 3.4 Výnosy z neveřejných zdrojů NENÍ RELEVANTNÍ 3.5 Výsledky aplikovaného výzkumu s ekonomickým dopadem na společnost 1* 3.6 Výsledky aplikovaného výzkumu s jiným než ekonomickým dopadem na společnost 5* 3.7 Interakce hodnocené jednotky s mimouniverzitní aplikační/firemní sférou 4* 3.8 Systém a podpora transferu technologií a ochrany duševního vlastnictví 3* 3.9 Strategie zakládání a podpora spin-off firem nebo jiných forem komercionalizace výsledků VaVaI (lze vztáhnout k celé vysoké škole se zdůrazněním specifik hodnocené jednotky) NENÍ RELEVANTNÍ 3.10 Významná individuální ocenění za VaVaI 5* 3.11 Uznání mezinárodní komunitou v oblasti VaVaI (volená členství v odborných společnostech atd.) 5* 3.12 Významné aktivity v oblasti popularizace VaVaI a komunikace s veřejností 5* CELKOVÁ INDIKATIVNÍ RELEVANCE 31* Kritérium 3.1 nemá indikativní relevanci a představuje úvod, v němž státní vysoká škola vojenská zhodnotí společenský přínos VaVaI v oborech rozvíjených na hodnocené státní vysoké škole vojenské jako celku. 35 Celkový počet 31 hvězdiček tak představuje indikativní relevanci modulu M3 (kalibraci) pro státní vysoké školy vojenské. Každé kritérium (kromě nerelevantních) je ohodnoceno body v rozmezí 0 – 5 určující jednotlivé stupně hodnocení (viz tab. 1). Tabulka 1 STUPNĚ HODNOCENÍ 5 bodů Vynikající 4 body Velmi dobrý 3 body Dobrý 2 body Průměrný 1 bod Podprůměrný 0 bodů Nedostatečný Bodový zisk hodnocené jednotky v modulu M3 je stanoven jako suma součinů indikativní relevance každého kritéria (počet hvězdiček) a bodového ohodnocení jednotlivých kritérií. Maximální bodové ohodnocení je 155 bodů. Bodové hodnocení každého kritéria se následně doplní o slovní hodnocení vč. nepovinného doporučení. Celkové hodnocení v modulu M3 se stanoví pomocí stupnice hodnocení (viz tab. 2). Tabulka 2 STUPNICE HODNOCENÍ >139 bodů Vynikající 109–139 bodů Velmi dobrý 78–108 bodů Dobrý 47–77 bodů Průměrný 16–46 bodů Podprůměrný 0–15 bodů Nedostatečný Stupnice hodnocení reflektuje kalibraci prostřednictvím indikativní relevance jednotlivých kritérií a bodového rozsahu stupně hodnocení pro státní vysoké školy vojenské. 36 3.2.2 BODOVÉ HODNOCENÍ MODULU M4 Hodnocenou jednotkou v modulu M4 je státní vysoká škola vojenská jako celek. Hodnocen je stav dané vysoké školy dle údajů za hodnocené období 2014-2018. V modulu M4 není pro míru společenského významu jednotlivých kritérií zohledněna kalibrace. Kvantitativní hodnocení modulu M4 vychází z bodového hodnocení 25 kritérií relevantních pro státní vysoké školy vojenské. Každé kritérium (kromě nerelevantních) je ohodnoceno body v rozmezí 0 – 5 určující jednotlivé stupně hodnocení (viz tab. 3). Maximální bodové ohodnocení je 125 bodů. Tabulka 3 STUPNĚ HODNOCENÍ 5 bodů Vynikající 4 body Velmi dobrý 3 body Dobrý 2 body Průměrný 1 bod Podprůměrný 0 bodů Nedostatečný Jednotlivá hodnoticí kritéria v rámci modulu M4 pro státní vysoké školy vojenské znázorňuje tab. 4. Tabulka 4 KRITÉRIA VOJENSKÉ VYSOKÉ ŠKOLY 4.1 Organizace a řízení VaVaI 4.2 Systém podpory VaVaI a stimulační opatření pro kvalitní vědu 4.3 Institucionální pravidla využití institucionální podpory DKRVO 4.4 Strategie zakládání, financování a dlouhodobého rozvoje a udržitelnosti výzkumných center a velkých výzkumných infrastruktur NENÍ RELEVANTNÍ 4.5 Systém vzdělávání v oblasti ochrany duševního vlastnictví a transferu technologií 4.6 Organizace doktorského studia 4.7 Internacionalizace doktorského studia 4.8* Navazující kariéry absolventů doktorského studia (podmínky podpory) 4.9 Pravidla financování doktorských studentů, včetně zahraničních (stimulační a motivační nástroje) 4.10 Významné spolupráce ve VaVaI na národní úrovni 4.11 Významné spolupráce ve VaVaI na mezinárodní úrovni 4.12 Mobilita akademických a výzkumných pracovníků (vč. sektorové a mezisektorové mobility) 4.13 Internacionalizace vnitřního prostředí NENÍ RELEVANTNÍ 4.14 Systém kariérního růstu akademických a výzkumných pracovníků 4.15 Systém hodnocení akademických a výzkumných pracovníků a obsazování klíčových pozic ve VaVaI 4.16 Systém náboru výzkumných a akademických pracovníků z externího prostředí 4.17* Struktura lidských zdrojů 4.18* Opatření týkající se genderové rovnosti 4.19* Struktura finančních zdrojů pro VaVaI 4.20 Podpora získávání zahraničních výzkumných projektů (vč. strategie k získávání prestižních 37 zahraničních finančních zdrojů pro VaVaI) 4.21 Interní a externí systém hodnocení výzkumných jednotek (skupin, týmů, kateder, ústavů) 4.22 Podmínky vzniku nových týmů a zavádění nových výzkumných témat (tzv. start-up strategy) NENÍ RELEVANTNÍ 4.23 Externí poradní orgány pro VaVaI, nezávislá zpětná vazba pro VaVaI 4.24* Systém pořizování a obnovy přístrojů a vybavení pro VaVaI 4.25 Systém sdílení přístrojů a vybavení pro VaVaI 4.26 Vnitřní pravidla a opatření pro udržování dobré praxe ve VaVaI (např. Code of Conduct for Research Integrity, Ethical Issues) 4.27 Strategie otevřeného přístupu k informacím z VaVaI (Open Access) 4.28 Strategie správy výzkumných dat (Data Management) Bodové hodnocení každého kritéria se následně doplní o slovní hodnocení vč. nepovinného doporučení. Celkové hodnocení v modulu M4 se stanoví pomocí stupnice hodnocení (viz tab. 5). Tabulka 5 STUPNICE HODNOCENÍ > 112 bodů Vynikající 88–112 bodů Velmi dobrý 63–87 bodů Dobrý 38–62 bodů Průměrný 13–37 bodů Podprůměrný 0–12 bodů Nedostatečný 38 3.2.3 BODOVÉ HODNOCENÍ MODULU M5 Hodnocenou jednotkou v modulu M5 je státní vysoká škola vojenská jako celek. Hodnocení sleduje, zda má vysoká škola stanovenou strategii a koncepci a jaký je její přínos k naplňování odvětvových, případně národních strategických dokumentů (politik, akčních plánů, priorit apod.). Hodnoceno je jak předchozí období, tak především předpoklad budoucího vývoje. V modulu M5 není pro míru společenského významu jednotlivých kritérií zohledněna kalibrace. Kvantitativní hodnocení modulu M5 vychází z bodového hodnocení 4 kritérií. Každé kritérium (kromě nerelevantních) je ohodnoceno body v rozmezí 0 – 5 určující jednotlivé stupně hodnocení (viz tab. 6). Maximální bodové ohodnocení je 20 bodů. Tabulka 6 STUPNĚ HODNOCENÍ 5 bodů Vynikající 4 body Velmi dobrý 3 body Dobrý 2 body Průměrný 1 bod Podprůměrný 0 bodů Nedostatečný Jednotlivá hodnoticí kritéria v rámci modulu M5 pro státní vysoké školy vojenské znázorňuje tab. 7. Tabulka 7 KRITÉRIA VOJENSKÉ VYSOKÉ ŠKOLY 5.1 Mise a vize hodnocené instituce ve VaVaI 5.2 Výzkumné cíle a strategie pro období do dalšího hodnocení 5.3 Vazba na plnění vyšších národních a nadnárodních strategických cílů a opatření v oblasti VaVaI 5.4 Strategie a nástroje strategického řízení pro zvyšování mezinárodní nebo oborové konkurenceschopnosti výzkumné činnosti vysoké školy a její kvality NENÍ RELEVANTNÍ 5.5 Institucionální nástroje pro naplňování výzkumné strategie s důrazem na podporu kvalitního VaVaI a inovativního prostředí Bodové hodnocení každého kritéria se následně doplní o slovní hodnocení vč. nepovinného doporučení. Celkové hodnocení v modulu M5 se stanoví pomocí stupnice hodnocení (viz tab. 8). Tabulka 8 STUPNICE HODNOCENÍ > 18 bodů Vynikající 15–18 bodů Velmi dobrý 11–14 bodů Dobrý 7–10 bodů Průměrný 3–6 bodů Podprůměrný 0–2 bodů Nedostatečný 39 3.2.4 SYNTÉZA MODULŮ M4 A M5 Moduly M4 a M5 představují jednotný organický celek, protože tvoří logickou koncepční jednotku. Na modul M4, který představují retrospektivní data, navazuje modul M5 SWOT analýzou s projekcí do nastavení hlavního cíle, vize v souladu s misí vysoké školy a tvorby strategie a koncepce. Z tohoto důvodu bude i struktura sebeevaluační zprávy pro moduly M4 a M5 tvořit jeden celek. Celkové kvantitativní hodnocení modulů M4 a M5 je součtem bodového hodnocení 25 kritérií z modulu M4 a bodového hodnocení 4 kritérií z modulu M5 a stanoví se pomocí stupnice celkového hodnocení (viz tab. 9). Maximální bodové ohodnocení je 145 bodů. Tabulka 9 STUPNICE CELKOVÉHO HODNOCENÍ M4 A M5 > 130 bodů Vynikající 102–130 bodů Velmi dobrý 73–101 bodů Dobrý 44–72 bodů Průměrný 15–43 bodů Podprůměrný 0–14 bodů Nedostatečný 40 ___________________________________________________________________________ 3.3 HODNOCENÍ STÁTNÍ VYSOKÉ ŠKOLY POLICEJNÍ V MODULECH M3-M5 3.3.1 KALIBRACE A BODOVÉ HODNOCENÍ MODULU M3 Modul M3 je důležitý zejména pro vysoké školy, které provádějí aplikovaný výzkum, přímo slouží uživatelům, jako jsou průmyslová odvětví, veřejný sektor nebo jiné výzkumné organizace. Obecně platí, že hodnocenou jednotkou v modulu M3 je fakulta nebo jiná relevantní součást vysoké školy. Pro státní vysoké školy policejní je hodnocenou jednotkou vysoká škola jako celek. Z důvodu rozdílné míry společenského významu jednotlivých kritérií vykazuje modul M3 ve srovnání s moduly M4 a M5 některá specifika. Tyto zvláštnosti jsou upraveny nadefinovanou indikativní relevancí pro jednotlivá kritéria prostřednictvím počtu hvězdiček. Indikativní relevance každého kritéria (počet hvězdiček) je v modulu M3 definována následovně: RELEVANCE KRITÉRIÍ PRO STÁTNÍ VYSOKÉ ŠKOLY POLICEJNÍ 5* Vysoce relevantní 4* Významně relevantní 3* Relevantní 2* Částečně relevantní 1* Málo relevantní Pro každé kritérium je indikativní relevance ve vztahu k míře společenského významu stanovena takto: KRITÉRIA POLICEJNÍ VYSOKÉ ŠKOLY 3.2 Projekty aplikovaného výzkumu 3* 3.3 Smluvní výzkum NENÍ RELEVANTNÍ 3.4 Výnosy z neveřejných zdrojů NENÍ RELEVANTNÍ 3.5 Výsledky aplikovaného výzkumu s ekonomickým dopadem na společnost 2* 3.6 Výsledky aplikovaného výzkumu s jiným než ekonomickým dopadem na společnost 5* 3.7 Interakce hodnocené jednotky s mimouniverzitní aplikační/firemní sférou 5* 3.8 Systém a podpora transferu technologií a ochrany duševního vlastnictví 2* 3.9 Strategie zakládání a podpora spin-off firem nebo jiných forem komercionalizace výsledků VaVaI (lze vztáhnout k celé vysoké škole se zdůrazněním specifik hodnocené jednotky) NENÍ RELEVANTNÍ 3.10 Významná individuální ocenění za VaVaI 3* 3.11 Uznání mezinárodní komunitou v oblasti VaVaI (volená členství v odborných společnostech atd.) 3* 3.12 Významné aktivity v oblasti popularizace VaVaI a komunikace s veřejností 5* CELKOVÁ INDIKATIVNÍ RELEVANCE 28* Kritérium 3.1 nemá indikativní relevanci a představuje úvod, v němž státní vysoká škola policejní zhodnotí společenský přínos VaVaI v oborech rozvíjených na hodnocené státní vysoké škole policejní jako celku. 41 Celkový počet 28 hvězdiček tak představuje indikativní relevanci modulu M3 (kalibraci) pro státní vysoké školy policejní. Každé kritérium (kromě nerelevantních) je ohodnoceno body v rozmezí 0 – 5 určující jednotlivé stupně hodnocení (viz tab. 1). Tabulka 1 STUPNĚ HODNOCENÍ 5 bodů Vynikající 4 body Velmi dobrý 3 body Dobrý 2 body Průměrný 1 bod Podprůměrný 0 bodů Nedostatečný Bodový zisk hodnocené jednotky v modulu M3 je stanoven jako suma součinů indikativní relevance každého kritéria (počet hvězdiček) a bodového ohodnocení jednotlivých kritérií. Maximální bodové ohodnocení je 140 bodů. Bodové hodnocení každého kritéria se následně doplní o slovní hodnocení vč. nepovinného doporučení. Celkové hodnocení v modulu M3 se stanoví pomocí stupnice hodnocení (viz tab. 2). Tabulka 2 STUPNICE HODNOCENÍ >126 bodů Vynikající 99–126 bodů Velmi dobrý 71–98 bodů Dobrý 43–70 bodů Průměrný 15–42 bodů Podprůměrný 0–14 bodů Nedostatečný Stupnice hodnocení reflektuje kalibraci prostřednictvím indikativní relevance jednotlivých kritérií a bodového rozsahu stupně hodnocení pro státní vysoké školy policejní. 42 3.3.2 BODOVÉ HODNOCENÍ MODULU M4 Hodnocenou jednotkou v modulu M4 je státní vysoká škola policejní jako celek. Hodnocen je stav dané vysoké školy dle údajů za hodnocené období 2014-2018. V modulu M4 není pro míru společenského významu jednotlivých kritérií zohledněna kalibrace. Kvantitativní hodnocení modulu M4 vychází z bodového hodnocení 22 kritérií relevantních pro státní vysoké školy policejní. Každé kritérium (kromě nerelevantních) je ohodnoceno body v rozmezí 0 – 5 určující jednotlivé stupně hodnocení (viz tab. 3). Maximální bodové ohodnocení je 110 bodů. Tabulka 3 STUPNĚ HODNOCENÍ 5 bodů Vynikající 4 body Velmi dobrý 3 body Dobrý 2 body Průměrný 1 bod Podprůměrný 0 bodů Nedostatečný Jednotlivá hodnoticí kritéria v rámci modulu M4 pro státní vysoké školy policejní znázorňuje tab. 4. Tabulka 4 KRITÉRIA POLICEJNÍ VYSOKÉ ŠKOLY 4.1 Organizace a řízení VaVaI 4.2 Systém podpory VaVaI a stimulační opatření pro kvalitní vědu 4.3 Institucionální pravidla využití institucionální podpory DKRVO 4.4 Strategie zakládání, financování a dlouhodobého rozvoje a udržitelnosti výzkumných center a velkých výzkumných infrastruktur NENÍ RELEVANTNÍ 4.5 Systém vzdělávání v oblasti ochrany duševního vlastnictví a transferu technologií 4.6 Organizace doktorského studia 4.7 Internacionalizace doktorského studia NENÍ RELEVANTNÍ 4.8 Navazující kariéry absolventů doktorského studia (podmínky podpory) 4.9 Pravidla financování doktorských studentů, včetně zahraničních (stimulační a motivační nástroje) NENÍ RELEVANTNÍ 4.10 Významné spolupráce ve VaVaI na národní úrovni 4.11 Významné spolupráce ve VaVaI na mezinárodní úrovni 4.12 Mobilita akademických a výzkumných pracovníků (vč. sektorové a mezisektorové mobility) 4.13 Internacionalizace vnitřního prostředí NENÍ RELEVANTNÍ 4.14 Systém kariérního růstu akademických a výzkumných pracovníků 4.15 Systém hodnocení akademických a výzkumných pracovníků a obsazování klíčových pozic ve VaVaI 4.16 Systém náboru výzkumných a akademických pracovníků z externího prostředí 4.17 Struktura lidských zdrojů 4.18 Opatření týkající se genderové rovnosti 4.19 Struktura finančních zdrojů pro VaVaI 4.20 Podpora získávání zahraničních výzkumných projektů (vč. strategie k získávání prestižních NENÍ RELEVANTNÍ 43 zahraničních finančních zdrojů pro VaVaI) 4.21 Interní a externí systém hodnocení výzkumných jednotek (skupin, týmů, kateder, ústavů) 4.22 Podmínky vzniku nových týmů a zavádění nových výzkumných témat (tzv. start-up strategy) NENÍ RELEVANTNÍ 4.23 Externí poradní orgány pro VaVaI, nezávislá zpětná vazba pro VaVaI 4.24 Systém pořizování a obnovy přístrojů a vybavení pro VaVaI 4.25 Systém sdílení přístrojů a vybavení pro VaVaI 4.26 Vnitřní pravidla a opatření pro udržování dobré praxe ve VaVaI (např. Code of Conduct for Research Integrity, Ethical Issues) 4.27 Strategie otevřeného přístupu k informacím z VaVaI (Open Access) 4.28 Strategie správy výzkumných dat (Data Management) Bodové hodnocení každého kritéria se následně doplní o slovní hodnocení vč. nepovinného doporučení. Celkové hodnocení v modulu M4 se stanoví pomocí stupnice hodnocení (viz tab. 5). Tabulka 5 STUPNICE HODNOCENÍ > 99 bodů Vynikající 78–99 bodů Velmi dobrý 56–77 bodů Dobrý 34–55 bodů Průměrný 12–33 bodů Podprůměrný 0–11 bodů Nedostatečný 44 3.3.3 BODOVÉ HODNOCENÍ MODULU M5 Hodnocenou jednotkou v modulu M5 je státní vysoká škola policejní jako celek. Hodnocení sleduje, zda má vysoká škola stanovenou strategii a koncepci a jaký je její přínos k naplňování odvětvových, případně národních strategických dokumentů (politik, akčních plánů, priorit apod.). Hodnoceno je jak předchozí období, tak především předpoklad budoucího vývoje. V modulu M5 není pro míru společenského významu jednotlivých kritérií zohledněna kalibrace. Kvantitativní hodnocení modulu M5 vychází z bodového hodnocení 4 kritérií. Každé kritérium (kromě nerelevantních) je ohodnoceno body v rozmezí 0 – 5 určující jednotlivé stupně hodnocení (viz tab. 6). Maximální bodové ohodnocení je 20 bodů. Tabulka 6 STUPNĚ HODNOCENÍ 5 bodů Vynikající 4 body Velmi dobrý 3 body Dobrý 2 body Průměrný 1 bod Podprůměrný 0 bodů Nedostatečný Jednotlivá hodnoticí kritéria v rámci modulu M5 pro státní vysoké školy policejní znázorňuje tab. 7. Tabulka 7 KRITÉRIA POLICEJNÍ VYSOKÉ ŠKOLY 5.1 Mise a vize hodnocené instituce ve VaVaI 5.2 Výzkumné cíle a strategie pro období do dalšího hodnocení 5.3 Vazba na plnění vyšších národních a nadnárodních strategických cílů a opatření v oblasti VaVaI 5.4 Strategie a nástroje strategického řízení pro zvyšování mezinárodní nebo oborové konkurenceschopnosti výzkumné činnosti vysoké školy a její kvality NENÍ RELEVANTNÍ 5.5 Institucionální nástroje pro naplňování výzkumné strategie s důrazem na podporu kvalitního VaVaI a inovativního prostředí Bodové hodnocení každého kritéria se následně doplní o slovní hodnocení vč. nepovinného doporučení. Celkové hodnocení v modulu M5 se stanoví pomocí stupnice hodnocení (viz tab. 8). Tabulka 8 STUPNICE HODNOCENÍ > 18 bodů Vynikající 15–18 bodů Velmi dobrý 11–14 bodů Dobrý 7–10 bodů Průměrný 3–6 bodů Podprůměrný 0–2 bodů Nedostatečný 45 3.3.4 SYNTÉZA MODULŮ M4 A M5 Moduly M4 a M5 představují jednotný organický celek, protože tvoří logickou koncepční jednotku. Na modul M4, který představuje retrospektivní data, navazuje modul M5 SWOT analýzou s projekcí do nastavení hlavního cíle, vize v souladu s misí vysoké školy a tvorby strategie a koncepce. Z tohoto důvodu bude i struktura sebeevaluační zprávy pro moduly M4 a M5 tvořit jeden celek. Celkové kvantitativní hodnocení modulů M4 a M5 je součtem bodového hodnocení 22 kritérií z modulu M4 a bodového hodnocení 4 kritérií z modulu M5 a stanoví se pomocí stupnice celkového hodnocení (viz tab. 9). Maximálně dosažitelný počet je 130 bodů. Tabulka 9 STUPNICE CELKOVÉHO HODNOCENÍ M4 A M5 > 117 bodů Vynikající 92–117 bodů Velmi dobrý 66–91 bodů Dobrý 40–65 bodů Průměrný 14–39 bodů Podprůměrný 0–13 bodů Nedostatečný 46 ČÁST IV 4.1 PROCES HODNOCENÍ Všechny vysoké školy vstupující do hodnocení budou hodnoceny v souladu s jednotnými postupy platnými pro segment vysokých škol. Hodnocení provádí poskytovatel na základě zprávy mezinárodního evaluačního panelu (dále jen „MEP“) a výstupů z hodnocení v modulech M1 a M2 na národní úrovni poskytnutých/zveřejněných Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Proces hodnocení sestává z přípravné fáze, během níž vysoké školy vypracují podklady pro hodnocení v souladu s popisem modulů M3-M5 uvedeným v části II Metodiky hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol (dále jen „Metodika pro VŠ“). Další etapou je realizační fáze, ve které jsou vysoké školy zhodnoceny MEP a obdrží výsledky hodnocení a zpětnou vazbu. Vysoké školy, které o to požádají a splní podmínky, budou pověřeny organizačním zabezpečením realizace svého hodnocení. OBECNÁ PRAVIDLA PROCESU HODNOCENÍ Hodnocení vysoké školy provádí poskytovatel institucionální podpory na DKRVO (dále jen „poskytovatel“) v souladu s § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů: - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - vysoké školy veřejné a soukromé - Ministerstvo obrany - státní vysoké školy vojenské - Ministerstvo vnitra - státní vysoké školy policejní. Poskytovatel zpracuje podrobnou dokumentaci k realizaci hodnocení v segmentu vysokých škol v modulech M3-M5 (dále jen „dokumentace“), která obsahuje informace, instrukce, formuláře a vzorové dokumenty jak pro přípravnou, tak pro realizační fázi hodnocení. Dokumentace je zveřejněna na webové stránce poskytovatele v termínu stanoveném v rámcovém harmonogramu pro první hodnocení. Vysoká škola podklady k hodnocení, včetně sebeevaluační zprávy, předkládá v anglickém jazyce a způsobem, který je uveden v dokumentaci a to prostřednictvím datové schránky, nebo v tištěné i digitální podobě na flash disku, pokud by datovou schránku nebylo možné použít. Do hodnocení poskytovatelem vstupuje vysoká škola, která: - je v době předložení podkladů pro hodnocení (dále jen „podklady“) zapsána v Seznamu výzkumných organizací podle § 33a zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, - spadá do působnosti daného poskytovatele institucionální podpory DKRVO podle § 4 odst. 2 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, - je RVVI hodnocena v modulech M1 a M2 - předloží všechny požadované podklady úplné a ve stanovených termínech. MEP má nejméně 7 členů, z nichž nadpoloviční většinu musí tvořit odborníci ze zahraničí. Požadavek na účast odborníků ze zahraničí pro státní vysokou školu vojenskou může být omezen na základě rozhodnutí poskytovatele s ohledem na pravidla a požadavky související s ochranou utajovaných informací. Činnost MEP se řídí statutem a jednacím řádem schváleným poskytovatelem. Členové MEP musí odpovídat standardům nepodjatosti vůči hodnocené vysoké škole uvedeným v textu čestného prohlášení a ve statutu a jednacím řádu MEP, pro které se přiměřeně použijí principy uvedené v 47 Příloze 2 Metodiky 2017+. Členem MEP je vždy i jeden zástupce poskytovatele. K navrhovanému složení MEP poskytovatel požádá o vyjádření Komisi pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů (dále jen „KHV“). Poskytovatel nemusí v odůvodněných případech vyjádření KHV respektovat. Za činnost v MEP přísluší členovi, s výjimkou člena zastupujícího poskytovatele, přiměřená odměna a náhrady cestovních výdajů. 4.1.1 PŘÍPRAVNÁ FÁZE HODNOCENÍ 4.1.1.1 ZASLÁNÍ PODKLADŮ PRO HODNOCENÍ POSKYTOVATELI Vysoká škola v souladu se zveřejněnou dokumentací předloží poskytovateli sebeevaluační zprávu a další podklady pro hodnocení. Obsah předložených podkladů bude ověřen z hlediska formálních náležitostí a obsahové úplnosti. V případě zjištění nedostatků bude žádost vrácena vysoké škole k úpravě. Lhůta pro podání upravených podkladů je nejvýše 14 kalendářních dní. Po potvrzení formální bezvadnosti podkladů pro hodnocení poskytovatelem jsou podklady zaslány členům MEP a tím přípravná fáze hodnocení končí. 4.1.1.2 PODÁNÍ NÁVRHU VYSOKĚ ŚKOLY NA POVĚŘENÍ ORGANIZAČNÍM ZABEZPEČENÍM REALIZACE HODNOCENÍ Vysoká škola může podat poskytovateli návrh na pověření organizačním zabezpečením realizace svého hodnocení dle Metodiky pro VŠ (dále jen „návrh na pověření“) a provedení hodnocení prostřednictvím MEP. Návrh musí obsahovat zejména: - Návrh složení MEP - Statut a jednací řád MEP odpovídající vzorovému statutu a jednacímu řádu - Harmonogram hodnocení vysoké školy odpovídající rámcovému harmonogramu - Návrh výdajů na organizační zabezpečení realizace hodnocení vysoké školy 48 Poskytovatel návrh na pověření posoudí, případně si vyžádá doplnění či úpravu podkladů, a následně vysokou školu pověří organizačním zabezpečením realizace hodnocení dle Metodiky pro VŠ (dále jen „pověření“). Pověření obsahuje složení MEP, jeho statut a jednací řád a harmonogram hodnocení vysoké školy. Složení MEP, jeho statut a jednací řád jsou zveřejněny před zahájením hodnocení vysoké školy na webové stránce poskytovatele. Pokud vysoká škola o pověření nepožádá nebo nesplní podmínky pro pověření, její hodnocení organizačně zabezpečí poskytovatel. 4.1.2 REALIZAČNÍ FÁZE HODNOCENÍ 4.1.2.1 HODNOCENÍ MEP Činnost MEP je zahájena jeho ustavením a jmenováním předsedy. Jednání MEP probíhá per rollam, avšak alespoň jednou se uskuteční osobní jednání na místě (on-site visit). Osobního jednání v sídle hodnocené vysoké školy se kromě členů MEP účastní rektor, prorektoři, zástupci orgánů vysoké školy a zástupci součástí vysoké školy. Zástupce vysoké školy určí rektor tak, aby mohli členům MEP k písemným podkladům pro hodnocení poskytnout doplňující informace pro hodnocení vysoké školy v modulech M3 až M5. Členům MEP by měla být předvedena konkrétní výzkumná pracoviště. Členové MEP mohou diskutovat s dalšími zaměstnanci vysoké školy. 49 4.1.2.2 EVALUAČNÍ ZPRÁVA MEP O HODNOCENÍ VYSOKÉ ŠKOLY Výstupem z hodnocení MEP je evaluační zpráva zpracovaná ve struktuře stanovené v dokumentaci. Návrh evaluační zprávy MEP nejprve obdrží ke stanovisku rektor hodnocené vysoké školy. Součástí stanoviska mohou být doklady o skutečnostech, které jsou pro hodnocení vysoké školy podstatné, avšak MEP je nezohlednil nebo je nezohlednil přiměřeně. MEP po úvaze může informace uvedené ve stanovisku v evaluační zprávě zohlednit. Evaluační zpráva je následně postoupena poskytovateli. Poskytovatel vyhodnotí úplnost a formální správnost zprávy, případně si vyžádá dopracování. 4.1.2.3 KONSOLIDACE ZPRÁV MEP GRÉMIEM POSKYTOVATELE Za účelem sjednocení přístupu jednotlivých MEP k hodnocení může poskytovatel zřídit grémium, jehož úkolem je ověření evaluační zprávy MEP z hlediska souladu bodového a slovního hodnocení s přihlédnutím též k referenci zástupce poskytovatele v MEP o průběhu hodnocení. Grémium je složeno ze zástupců KHV, České konference rektorů a zástupců poskytovatele. Výstupem grémia je konsolidovaná zpráva MEP. 4.1.2.4 PROTOKOL O HODNOCENÍ VYSOKÉ ŠKOLY POSKYTOVATELEM Poskytovatel zpracuje protokol o hodnocení vysoké školy poskytovatelem (protokol I), jehož součástí je zpráva MEP, případně konsolidovaná zpráva MEP. Protokol I, obsahující hodnocení modulů M3M5, je podkladem pro společné jednání o hodnocení vysoké školy stanovené v části 4. Metodiky 2017+. 4.1.2.5 PROJEDNÁNÍ VÝSLEDKU HODNOCENÍ Kompletní výsledky hodnocení jsou projednány v rámci společného jednání mezi poskytovatelem, Radou pro výzkum, vývoj a inovace a Českou konferencí rektorů. O výsledku hodnocení každé hodnocené vysoké školy zpracuje poskytovatel protokol (protokol II), obsahující kompletní hodnocení všech modulů. V protokolu II jsou uvedeny informace o tom, jak byla vysoká škola hodnocena a s jakým výsledkem, včetně odůvodnění. Výsledek hodnocení a doporučení z něho vyplývající bude projednán s vedením hodnocené vysoké školy. Proti výsledku hodnocení lze podat poskytovateli zdůvodněné odvolání a požádat o opakované projednání jejího hodnocení. Pokud toto odvolání shledá poskytovatel odůvodněným, proběhne opakované společné jednání o výsledku hodnocení dotčené vysoké školy. 50 4.1.3 RÁMCOVÝ HARMONOGRAM HODNOCENÍ Rámcový harmonogram hodnocení obsahuje základní termíny hodnocení, pomocí kterých je sledován řádný průběh hodnocení. Na základě rámcového harmonogramu je stanoven podrobný harmonogram hodnocení konkrétní vysoké školy. Výjimku z termínu může v odůvodněných případech povolit poskytovatel. Hodnocení 2020 bude provedeno s předpokládanými termíny: Zveřejnění dokumentace poskytovatelem do 30. 10. 2019 Podání návrhu na pověření a návrhu složení MEP vysokou školou do 31. 12. 2019 Vyjádření KHV ke složení MEP do 14. 2. 2020 Pověření vysoké školy poskytovatelem do 28. 2. 2020 Odevzdání sebeevaluační zprávy a podkladů pro hodnocení vysokou školou poskytovateli do 31. 3. 2020 Ověření úplnosti podkladů pro hodnocení poskytovatelem do 13. 4. 2020 Hodnocení MEP do 17. 7. 2020 Předání zprávy z hodnocení MEP poskytovateli do 30. 9. 2020 Konsolidace zpráv MEP grémiem poskytovatele do 16. 10. 2020 Zpracování protokolu I o hodnocení vysoké školy do 30. 10. 2020 Společné jednání poskytovatele, RVVI a ČKR do 30. 12. 2020 Zpracování protokolu II o hodnocení vysoké školy do 31. 3. 2021 Následné kompletní hodnocení vysoké školy po 5 letech proběhne v termínech stanovených poskytovatelem. 51 ČÁST V 5.1 VYUŽITÍ VÝSLEDKŮ HODNOCENÍ Výsledek hodnocení je obrazem vysoké školy jako výzkumné organizace poskytujícím důležité informace orgánům státním správy, je však především zpětnou vazbou pro hodnocenou vysokou školou. Vysoká škola využije výsledek hodnocení k formulování, přijetí a implementaci opatření v nastavení řízení systému a procesů VaVaI. Opatření se stanou součástí strategických dokumentů vysoké školy. Realizovaná opatření a jejich dopad budou předmětem následného kompletního hodnocení vysoké školy po 5 letech. Informace o výsledku hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol bude zveřejněna na internetové adrese poskytovatele. Závěry hodnocení jsou rovněž předány k využití Národnímu akreditačnímu úřadu. 5.1.1 VYUŽITÍ VÝSLEDKŮ HODNOCENÍ V SEGMENTU VYSOKÝCH ŠKOL PRO FINANCOVÁNÍ VAVAI Hodnocení v segmentu vysokých škol tvoří jeden z podkladů, ze kterého vychází Rada pro výzkum, vývoj a inovace při přípravě návrhu výdajů na VaVaI pro jednotlivé poskytovatele. 5.1.1.1 VYUŽITÍ VÝSLEDKŮ HODNOCENÍ V SEGMENTU VYSOKÝCH ŠKOL PRO FINANCOVÁNÍ VYSOKÉ ŠKOLY Výsledek kompletního hodnocení vysoké školy je podkladem pro stanovení výše institucionální podpory na DKRVO pro příslušnou vysokou školu na období dalších pěti let. Pravidla poskytování institucionální podpory na DKRVO vysokým školám v souladu s principy transparentnosti, předvídatelnosti a institucionální stability stanoví a zveřejní poskytovatel.