Vysoká škola technická a ekonomická
v Českých Budějovicích
Vídeňský testový systém
Metodická podpora využití VTS ve výuce
Ústav podnikové strategie
Katedra managementu
Autor: Ing. Iva Klementová, Ph.D.
Vytvořeno v rámci projektu IGS, č. 1UPS: Implementace moderních
softwarových nástrojů do výuky při využití formou blended learning
2021
Obsah
1 Seznámení s VTS ...........................................................................................................3
1.1 Periferní zařízení .....................................................................................................3
1.2 Založení karty OSOBY...........................................................................................4
1.3 Karta POUŽITÍ TESTU..........................................................................................5
1.4 Karta VÝSLEDKY TESTŮ....................................................................................6
1.5 Export dat................................................................................................................7
2 Vybrané metody .............................................................................................................9
2.1 Diferenciální inventář stresu (DSI) .........................................................................9
2.1.1 Průběh testu.......................................................................................................9
2.1.2 Interpretace výsledků......................................................................................11
2.2 Test pracovního výkonu (ALS).............................................................................15
2.2.1 Průběh testu.....................................................................................................15
2.2.2 Interpretace výsledků......................................................................................16
2.3 BFSI ......................................................................................................................19
2.3.1 Průběh testu.....................................................................................................19
2.3.2 Interpretace výsledků......................................................................................20
3 Využití VTS při výuce..................................................................................................23
3.1 Využití VTS v jednotlivých předmětech...............................................................24
4 Přílohy ..........................................................................................................................26
4.1 ALS .......................................................................................................................26
4.2 BSFI ......................................................................................................................28
4.3 DSI ........................................................................................................................34
5 Seznam použité literatury.............................................................................................37
3
1 Seznámení s VTS
Vídeňský Testový Systém je nástroj pro výběr zaměstnanců a pro psychodiagnostiku,
který obsahuje více než sto testových metod. Systém obsahuje testy převedené z tradiční
formy tužka–papír (např. Ravenovy IQ testy, Stroopův test, Eysenckovy dotazníky), dále
testy nahrazující dříve používané jednoúčelové přístroje (Determinační test, Test reakčního
času a další), testy využívající speciální doplňkové periferie – například reakční panel
s několika typy jakýchsi joysticků, světelné pero, přídavné boční panely k obrazovce pro
diagnostiku periferního vidění (např. testy diagnostikující schopnosti jemné motoriky) a také
testy využívající nejmodernějších multimediálních technologií – tedy propojení zvuku
a obrazu.
1.1 Periferní zařízení
Systém VTS využívá širokou škálu periferních zařízení, která umožňují testovat specifické
psychické funkce. Jedná se o několik typů tzv. reakčních panelů (nejobvyklejší je panel
podobný tvarem počítačové klávesnici, na kterém jsou barevná tlačítka, dále tlačítka
s číslicemi od 0 do 9, jakési dva joysticky, jež se pohybují horizontálně i vertikálně, a dva
kotouče podobné těm, kterými se na analogových rádiích ladily stanice), pedály, zařízení pro
diagnostiku periferního vidění, jemné motoriky a další. Řadu testů VTS je možné
administrovat s využitím běžné počítačové klávesnice nebo dotykové obrazovky. Precizní
mechanická zařízení jsou však většinou pro testování mnohem vhodnější.
4
Tato periferní zařízení jsou připojena k počítači. Pro vlastní testování musí být v daném PC
nainstalován příslušný program a vložen Flash Disk (slouží jako přístupový klíč). V daném
okamžiku lze testovat vždy jen jednu osobu.
1.2 Založení karty OSOBY
Na kartě OSOBY se zakládají profily osob, které budou testovány. Lze z nich vytvořit
databázi (studentů, klientů, uchazečů apod.). Při zakládání nové osoby (+ PŘIDAT) je
nezbytné vyplnit všechna pole (jméno, pohlaví, datum narození, nejvyšší dosažené vzdělání).
V souladu s GDPR je možné osobám přiřadit navíc neutrální identifikátory (osobní čísla).
Po vyplnění všech polí je třeba založený profil uložit. Založený profil lze ZMĚNIT nebo
ODSTRANIT.
5
1.3 Karta POUŽITÍ TESTU
Nejprve je nutné v rolovacím menu vybrat testovanou osobu (levý horní okraj). Dále zvolíme
druh testu (vlevo) a Formu testu (vpravo). Každý test má různé formy, liší se délkou,
obsažností, hloubkou testování apod. Test spustíme zeleným tlačítkem SPUSTIT TEST
(pravý horní okraj). Před samotným testem se automaticky spustí zácvik s ukázkou, jak test
funguje. Test může být přerušen administrátorem klávesovou zkratkou ESC+F5 (slouží jako
informace pouze pro administrátora, nikoliv testovaného – testovaný by test neměl sám
přerušovat). Po ukončení testu se zobrazí výsledky testu – lze je ZOBRAZIT,
VYTISKNOUT (v PDF), VYTVOŘIT ZPRÁVU (ve Wordu). Výsledek testu lze vždy
porovnat s určitou referenční skupinou, u některých testů lze vybírat z více referenčních
skupin podle profese nebo národnosti. Detaily k interpretaci výsledků lze nalézt
v PŘÍRUČCE (uprostřed nahoře), dále zde lze dohledat NORMY (podle kterých bylo
testováno).
6
1.4 Karta VÝSLEDKY TESTŮ
Výsledky testů se zde ukládají automaticky, lze je řadit podle osob nebo data testování.
Výsledky testů lze zpětně zobrazovat, vytisknout nebo vytvořit zprávu.
7
1.5 Export dat
Systém umožňuje export dat. Postup je následující: zvolte si na kartě Nastavení – Export dat
– spravovat nastavení – nové
Pro export dat je formát v systému přednastaven, exportují pouze hrubé skóry. Pokud byste
do datového souboru potřebovali použít i jiné typy skórů (T-skóry, percentily), lze je změnit.
8
9
2 Vybrané metody
2.1 Diferenciální inventář stresu (DSI)
Diferenciální inventář stresu měří nejen rozsah stresu, ale také jeho příčiny. Z
terapeutického hlediska zároveň zjišťuje možné terapeutické přístupy k řešení probandovy
situace. Diferenciální inventář stresu umožňuje diferencované uchopení spouštěčů stresu,
manifestaci stresu, dostupných copingových strategií a rizik stabilizace (ve smyslu
chronifikace) stresu. Určuje se přitom jak rozsah, tak příčina stresu.
Existují dvě formy testu (S1 – pro zaměstnané/dospělé a S2 pro žáky/mladistvé),
kdy každá má 124 položek formulovaných podle 4 témat se vztahem ke stresu: vznik stresu,
manifestace stresu, coping a stabilizace stresu.
2.1.1 Průběh testu
Student je nejdříve poučen o základních principech ovládání Vienna Test System a
naučí se zacházet se vstupním médiem. Poté začne specifická instrukce pro Diferenciální
inventář stresu. Vysvětlí se, co bude úkolem. Budou se zobrazovat výroky, které student
podle toho, jak odpovídají jeho situaci, ohodnotí na škále "téměř nikdy nesouhlasí" až "téměř
vždy souhlasí". Odpověď se zadá tím, že student zvolí okénko u příslušné odpovědi. Ve fázi
testování se položky DSI postupně zobrazují na monitoru – vždy jedna položka na
obrazovce. Na položky se odpovídá tak, že student volí jednu ze 4 možností odpovědi. Tyto
jsou kódovány podle četnosti výskytu toho, na co se ptáme (téměř nikdy nesouhlasí; občas
souhlasí, často souhlasí, téměř vždy souhlasí). Poté se automaticky zobrazí další položka.
Položky není možné přeskakovat. Odpověď je vynucená. Je možná jedna oprava
bezprostředně předcházející položky.
10
Na základě standardizovaných instrukcí v začátku testu odpadají vedoucímu testu
časově náročné instrukce.
11
2.1.2 Interpretace výsledků
2.1.2.1 Hlavní proměnné
Vznik stresu
Tato proměnná ukazuje počet možných spouštěčů stresu. Vysoké skóry ukazují na to, že u
dotyčné osoby je stres velmi snadno vyvolán celou řadou různých událostí.
Manifestace stresu
Tato proměnná popisuje kvantitu projevených manifestací stresu. Vysoké skóry znamenají,
že se u této osoby zátěž velmi výrazně manifestuje a vede k různým symptomům, které se
zátěží souvisejí.
Coping
Tato proměnná měří repertoár skutečně užívaných copingových strategií. Vysoké skóry
ukazují, že tato osoba disponuje mnoha strategiemi, které jí pomáhají vyrovnávat se se
stresem.
Stabilizace stresu
Tato proměnná je celkovou mírou existujících faktorů stabilizace, které můžou vést ke
chronifikaci subjektivního pocitu zátěže.
2.1.2.2 Vedlejší proměnné
Vznik stresu každodenními událostmi
Tato proměnná se omezuje na ty podíly na vzniku stresu, které vyplývají z nevyhnutných
záležitostí všedního dne.
Vznik stresu v interakcích
Tato proměnná měří míru zátěže profesními i soukromými interakcemi s druhými lidmi.
12
Vznik stresu kvůli existenčním obavám
Tato proměnná měří míru zátěže kvůli existenčním obavám a strachu z budoucnosti.
Manifestace stresu na fyzické úrovni
Tato proměnná měří fyzickou náročnost kvůli spolupůsobící zátěži. Při vysokých skórech
vede stres k somatickým symptomům, jako jsou bolesti nebo nevolnost.
Emocionálně-kognitivní manifestace
Tato proměnná měří emocionální a kognitivní zátěž, která vzniká současným působením
dalších zdrojů stresu. Při vysokých skórech vede stres k tomu, že se osoba dále nad zátěží
zamýšlí a vnímá pocity s ní související, což podrývá její vlastní schopnost jednat.
Paliativní coping
Tato proměnná měří, do jaké míry jsou k dispozici paliativní copingové strategie, které
umožňují zvládání nároků pomocí pozitivních emocí a kognicí. Při vysokých skórech
existuje celá řada copingových strategií, které jsou založeny na schopnosti potěšit sama sebe
a dávat si pozitivní instrukce.
Instrumentální coping
Tato proměnná měří dostupnost instrumentálních copingových strategií, které umožňují
zvládnutí nároků pomocí aktivního postupu proti původci stresu. Při vysokých skórech je k
dispozici celá řada copingových strategií, které se zakládají na aktivním směřování ke
zlepšení vlastní situace tím, že se osoba snaží přizpůsobit zátěžovou situaci svým potřebám
nebo se této situaci přizpůsobit.
Externí stabilizace stresu
Tato proměnná měří dostupnost externích vlivů, které vedou k chronifikaci zátěže. Při
vysokých skórech existuje riziko, že stres bude vnímán jako nevyhnutelný a rozvine se pocit
bezmoci. Tímto je oslabena schopnost zacházet s budoucí zátěží.
13
Interní stabilizace stresu
Tato proměnná měří existenci interních vlivů posilujících pocit stresu, které můžou vést k
chronifikaci vnímané zátěže. Při vysokých skórech existuje riziko, že osoba bude vnímat
stres jako vyvolaný vlastní vinou. To vede k výčitkám vůči sobě samému, což oslabuje
schopnost zvládat budoucí zátěž.
2.1.2.3 Pomocné proměnné
2.1.2.3.1 Doba zpracování
Doba zpracování uvádí, kolik času proband potřeboval na zpracování testu. Tento údaj může
ukazovat motivovanost probanda, přičemž velmi krátká doba zpracování ukazuje na velmi
povrchní a impulzivní způsob zpracování.
2.1.2.3.2 Popis typů prožívání stresu a chování při něm
Typ I: Normální typ
U tohoto typu se hodnoty všech proměnných DSI pohybují v pásmu průměru. Stres je pro
tohoto člověka každodenní záležitostí, se kterou se naučil vyrovnávat.
Typ II: Zátěž nezvládá
Tento typ trpí nadměrnou zátěží, kterou s sebou nevyhnutelně nese každodenní život. Také
starosti s vlastní existencí a problémy, které vyplývají z profesních a soukromých interakcí
s dalšími lidmi, představují pro tohoto člověka nadměrnou zátěž. Stres vede u tohoto typu k
nadprůměrným fyziologickým a emocionálně-kognitivním projevům. Ostatně disponuje
navíc nadprůměrně vysokým počtem instrumentálních a k problému vztažených strategií
zvládání stresu. Externí zesílení stresu v nadprůměrném rozsahu vede u tohoto typu k tomu,
že neustále prožívá stres.
14
Typ III: Odolnost ke stresu
Ve srovnání s průměrem nevnímá tento typ přílišnou míru stresu, který by vyplýval
z běžných každodenních situací, existenciálních obav a strachu z budoucnosti, jakož i
interakcí s druhými lidmi. Zvláště popírá nutnost paliativních copingových strategií.
Typ IV: Nízká zátěž – úspěšný coping
Tento typ je podprůměrně zatížen běžnou každodenní zátěží, netíží ho obavy z budoucnosti
nebo existenciální obavy. Stres není patrný ani v tělesných projevech, ani v prožívání emocí
nebo v kognitivní oblasti. Pro případ stresu je vybaven velmi nadprůměrným repertoárem
paliativních copingových strategií, které umožňují zvládnutí zátěže prostřednictvím
pozitivních emocí a kognicí. Nadprůměrný výskyt kognicí, které se vztahují ke stresu,
nezpůsobí u tohoto typu jeho posílení.
Typ V: Vysoká zátěž-úspěšný coping
Tento typ vnímá nadprůměrnou zátěž vyplývající z profesních a soukromých interakcí s
druhými lidmi. Pro zvládnutí těchto stresových situací má nadprůměrný inventář paliativních
strategií zvládání stresu.
Podrobnější informace k hodnocení jsou obsaženy v Manuálu k tomuto testu, který je uložen
ve VTS – záložka Použití testu-Příručka
15
2.2 Test pracovního výkonu (ALS)
Cílem testu je hodnocení koncentrace, duševní saturace a únavy při duševním úkolu pod
časovým tlakem. Úkolem studentů je provést co nejvíce sčítání nebo odčítání dvou čísel v
předepsaném čase. Čísla se na obrazovce zobrazují nad sebou. Student zadá výsledky
výpočtů přes odpovědní panel.
U úlohy krátkodobé paměti se nižší číslo posune nahoru a skryje se pokaždé, když student
zadá výsledek. Student si tedy před zadáním výsledku musí zapamatovat nižší číslo, aby
mohl provést další úkol.
Existují tři formy testu:
S1 – je třeba vypočítat součet horního a dolního čísla, tento formulář obsahuje 20 dílčích
intervalů vždy po jedné minutě.
S2 – je třeba vypočítat součet horního a dolního čísla, úkol klade nároky na krátkodobou
paměť. Tento formulář obsahuje 20 dílčích intervalů vždy po jedné minutě.
S3 – dvě čísla jsou sečtena nebo odečtena. Program zabrání početnímu úkonu, který by
vyvolal zápornou odpověď. Tento formulář obsahuje 10 dílčích intervalů vždy po jedné
minutě.
Předpokládaný čas testu: 15-20 minut
2.2.1 Průběh testu
Student je nejdříve poučen o základních principech ovládání Vienna Test System a naučí se
zacházet se vstupním médiem. Poté začne specifická instrukce pro ALS test. Student je
postupně seznámen s tím, co bude úkolem. Pokyny obsahují vysvětlení aritmetických
16
pravidel vhodných pro vybraný formulář testu, způsob zadávání dvoumístných odpovědí
(pro výsledek větší než 9) a postup pro položky s krátkodobou pamětí (test S2). Po
instruktážní fázi vždy následuje cvičná fáze. Pokud student správně pracuje ve cvičné fázi,
posune se do vlastního testu. Pokud student udělá ve cvičné fázi více jak tři chyby, program
se zastaví a student je instruován, aby přivolal administrátora. Ten může spustit program
znovu od začátku instruktážní části.
2.2.2 Interpretace výsledků
2.2.2.1 Obecné poznámky k výkladu
Percentilové hodnocení méně než 16 lze obecně považovat za podprůměrné. Jednotlivec s
takovým výsledkem může být považován za podprůměrného ve srovnání s použitou
referenční populací.
Percentilové hodnocení 16-24 lze obecně považovat za podprůměrné až průměrné.
Jednotlivec s takovým výsledkem může být považován za podprůměrného až průměrného
ve srovnání s použitou referenční populací.
Percentilové hodnocení 25-75 lze obecně považovat za průměrné. Schopnost jednotlivce,
jehož skóre je v tomto rozmezí, je obecně typické pro referenční populaci.
Percentilové hodnocení 76-84 lze obecně považovat za průměrnou až nadprůměrnou
schopnost jednotlivce ve srovnání s použitou referenční populací.
Percentilové hodnocení nad 85 je čistě nadprůměrným výsledkem ve srovnání s použitou
referenční populací.
2.2.2.2 Interpretace proměnných
2.2.2.2.1 Zodpovězené položky
Zodpovězené proměnné položky jsou měřítkem kvantity. Je to počet položek, které byly
zodpovězeny správně nebo špatně. Tato proměnná tak poskytuje informaci pouze o pracovní
rychlosti studentů (respondentů). Jedinci s vysokým skóre (PR více jak 85) v této proměnné
mají vysokou rychlost soustředěné práce. Jedinci se skóre PR pod 16 mají podprůměrnou
pracovní rychlost.
17
2.2.2.2.2 Procento chyb
Procento chyb je počet nesprávných řešení v procentech z celkového počtu zpracovaných
položek.
Jedinci s vysokým skóre (PR více jak 85) v této proměnné jsou charakterizováni
nadprůměrnou kvalitou výkonu nebo pečlivostí při rychlé a soustředěné mentální práci.
Dobrý celkový výsledek testu je indikován vysokým celkovým počtem zpracovaných a
nízkým počtem nesprávných řešení nebo vysokým skóre procentuální proměnné chyby.
Jedinci, s takto předvedeným výkonem, mohou být považováni za osoby s vynikajícími
schopnostmi v duševní práci, která vyžaduje koncentraci a vytrvalost, stejně jako za jedince
s dobře motivovaným přístupem k testu. Jestliže zpracují jen málo položek v testu (to
znamená nízké scóre PR méně jak 16) je pravděpodobné, že to ukazuje na vážné omezení
mentálních schopností nebo motivace. Výsledkem testu je také graf, který na první pohled
ukazuje, jak se výkon respondentů měnil v průběhu testu.
Testovací protokol umožňuje vzájemně porovnávat výsledky jednotlivých dílčích intervalů
pro normované proměnné a identifikovat změny, ke kterým v průběhu testu dochází.
2.2.2.2.3 Nárůst zodpovězených položek
Proměnná nárůst zodpovězených položek vyjadřuje schopnost respondentů zvýšit svůj
výkon v kvantitativním vyjádření.
Jedinci s vysokým skóre (PR více jak 84) v této proměnné jsou tak velmi dobří ve zlepšování
výkonnosti mezi jednotlivými dílčími intervaly. Jedinci s nízkým skóre (PR méně než 16)
v této proměnné buď nejsou schopni udržet rychlost koncentrované duševní práce po určitou
dobu, nebo nejsou schopni se v průběhu testu zlepšit nebo si na konci vedou ještě hůře než
na začátku testu nebo jim chybí potřebná motivace.
18
Podrobnější informace k hodnocení jsou obsaženy v Manuálu k tomuto testu, který je uložen
ve VTS – záložka Použití testu-Příručka
19
2.3 BFSI
Vícedimenzionální modulární osobnostní inventář pro hodnocení faktorů Velké pětky:
Emocionální stabilita, Extraverze, Otevřenost, Svědomitost a Přívětivost.
2.3.1 Průběh testu
V testových formulářích jsou po poskytnutí obecných pokynů uvedeny testové položky jedna
po druhé. Pomocí čtyřbodové škály odpovědí respondenti označují, do jaké míry se jich daná
položka-předložené přídavné jméno nebo tvrzení týká. Jakmile je odpověď zadána je
předložena další položka. Jednou zadané odpovědi nelze opravovat.
Existují dvě formy testu. Ve standardní formě (S1) se pět faktorů Emoční stabilita,
Extraverze, Otevřenost, Svědomitost a Přívětivost se měří po šesti aspektech. Ve zkrácené
formě (S2) se měří pouze pět faktorů.
V testovací fázi je postupně prezentováno 10 položek každé z vybraných subškál, které jsou
určeny pro odpovědi. Respondent pomocí čtyřbodového formátu odpovědí uvede, jak je pro
něj daný pojem typický. Po zodpovězení položky se automaticky zobrazí další položka. Na
zodpovězení položek není žádný časový limit. Položky není možné vynechat ani opravit
zadanou odpověď.
20
Předpokládaný čas testu: 20 minut
2.3.2 Interpretace výsledků
2.3.2.1 Obecné poznámky k interpretaci
Obecně lze percentil <16 interpretovat jako podprůměrné skóre příslušné proměnné.
Percentilové pořadí mezi 16 a 24 lze považovat za podprůměrné až průměrnou úroveň
příslušné proměnné.
Percentilové pořadí mezi 25 a 75 lze považovat za průměrnou úroveň dané proměnné.
Percentilové pořadí mezi 76 a 84 vyjadřuje průměrnou až nadprůměrnou úroveň dané
proměnné.
Percentilová hodnota >84 odráží jasně nadprůměrnou úroveň příslušné proměnné.
Normativní skóre se vždy vztahují ke konkrétní použité referenční populaci.
2.3.2.2 Emocionální stabilita (N):
Tato testová proměnná poskytuje celkové hodnocení tendencí osoby při řešení jejich
problémů s emocemi a potenciálním stresem.
21
Jedinci s vysokým skóre (PR>84) v tomto osobnostním rysu se považují za emocionálně
stabilní, klidné, vyrovnané, přemýšlivé a optimistické; ani ve stresových situacích neztrácejí
klid a kontrolu.
Jedinci s nízkým skóre (PR <16) tohoto osobnostního rysu vidí sami sebe jako úzkostné;
častěji uvádějí negativní pocity, vidí se jako osoby, které se snadno stávají podrážděnými a
ztrácí kontrolu a cítí se nejistě v sociálních interakcích s ostatními.
2.3.2.3 Extraverze (E):
Tato testová proměnná poskytuje globální hodnocení tendencí člověka v mezilidských
vztazích.
Jedinci s vysokým skóre (PR>84) v tomto osobnostním rysu se považují za vřelé,
společenské, dobře naladěné, asertivní, sebevědomé, energické a dobrodružné.
Jedinci s nízkým skóre (PR <16) v tomto osobnostním rysu vidí sebe sama jako poněkud
zdrženlivé a dbající na bezpečnost a mají malý zájem prosadit se. Dávají přednost tomu, aby
byli sami a nezávislí, nebo komunikují s relativně malými skupinami.
2.3.2.4 Otevřenost (O):
Tato testová proměnná poskytuje globální hodnocení tendencí člověka v jednání s novým
zkušenosti, dojmy, nápady a hodnotami.
Jedinci s vysokým skóre (PR>84) v tomto osobnostním rysu často uvádějí, že mají velkou
představivost, zajímají se o širokou škálu věcí, a zvláště hladoví po vědění. Popisují se také
jako tolerantní a otevření jiným názorům a hodnotám.
Naopak jedinci s nízkým skóre (PR <16) tohoto osobnostního rysu jsou více nakloněni ke
konvenčním postojům a činnostem. Dávají přednost známému před novým a mají malý
zájem o věci obecně nebo o získávání nových znalostí.
22
2.3.2.5 Svědomitost (C):
Tato testovací proměnná poskytuje globální hodnocení tendencí lidí v jejich pracovních
návycích a výkonech.
Lidé s vysokým skóre (PR>84) v tomto osobnostním rysu se popisují jako kompetentní,
organizovaní, spořádaní, svědomití, soustředění, disciplinovaní a ambiciózní.
Naopak jedinci s nízkým skóre (PR <16) v tomto osobnostním rysu se vnímají jako nepříliš
soustředění nebo disciplinovaní v práci, méně přesní a nepříliš ambiciózní.
2.3.2.6 Přívětivost (A):
Tato testová proměnná poskytuje globální hodnocení tendencí osoby v jednání s ostatními
lidmi.
Lidé s vysokým skóre (PR>84) v tomto osobnostním rysu se popisují jako ochotní, chápaví,
ohleduplní a nápomocní. Jsou poměrně skromní, důvěřují druhým lidem a často spolupracují.
Lidé s nízkým skóre (PR <16) v tomto osobnostním rysu sami sebe popisují jako zaměřené
sami na sebe a nepříliš ochotné. Kromě toho přiznávají, že jsou méně vstřícní a méně
spolupracující a jsou často nedůvěřiví vůči ostatním lidem.
Podrobnější informace k hodnocení jsou obsaženy v Manuálu k tomuto testu, který je uložen
ve VTS – záložka Použití testu-Příručka
23
3 Využití VTS při výuce
Nástroje identifikace a definování pracovních, sociálních i osobnostních kvalit zaměstnanců
jsou nedílnou součástí práce personalistů. Personální diagnostika hledá a zjišťuje takové
kompetence u diagnostikované osoby, které se vztahují ke kompetencím požadovaným na
obsazovanou pozici. Zjišťujeme, zda jsou schopnosti a předpoklady zaměstnance vhodné pro
určitý typ práce v konkrétním prostředí. Správně provedená diagnostika se zaměřuje na silné
stránky jedince a na jeho kompetence, které jsou klíčové pro efektivní vykonávání činnosti
na obsazovanou pozici. Význam personální diagnostiky stále roste a je tedy velmi důležité,
aby tato problematika byla zařazena i do výuky jednotlivých předmětů v rámci oborů jako je
Řízení lidských zdrojů a Podniková ekonomika:
• Řízení lidských zdrojů
• Psychologie práce a psychologie řízení
• Vzdělávání a rozvoj zaměstnanců
• Psychologie osobnosti
Vídeňský testový systém může být do výuky zařazen několika způsoby. Lze umožnit
studentům pracovat s tímto systémem jako testovaná osoba, ale také v pozici personalisty,
který analyzuje výsledky jednotlivých testů. Systém umožňuje práci s anonymními daty, lze
tedy data nasbíraná při testování studentů použít jako pomůcku při další výuce pro práci
studentů s reálnými daty i s ohledem na GDPR. Práce s VTS umožní připravit studenty pro
praxi. Testy, pro které byla zakoupena licence, byly zvoleny tak, aby navazovaly na témata
jednotlivých přednášek a seminářů výše uvedených předmětů. Přehled přednášek a seminářů,
při kterých bude Vídeňský testový systém využíván je uveden v následující kapitole.
24
3.1 Využití VTS v jednotlivých předmětech
RLZ_RLZ Řízení lidských zdrojů
Přednášky:
5. Získávání a výběr pracovníků a jeho metody
16. Prevence a řešení konfliktů a stresu v organizaci
Semináře
3. Získávání a výběr pracovníků – příklady z praxe a analýza konkrétního případu.
5. Řízení a hodnocení pracovního výkonu – ilustrace u různých kategorií zaměstnanců
RLZ_PSP Psychologie práce a psychologie řízení
Přednášky
1.Výkonové předpoklady pracovníků, jejich druhy, rozdíly a využití.
2. Schopnosti a osobní efektivita pracovníků.
3. Osobnostní vlastnosti a postoje pracovníků a jejich vztah k výkonnosti.
Semináře
1. Výkonové předpoklady pracovníků, jejich druhy, rozdíly a využití – řízená diskuse k
praktickému příkladu.
2. Schopnosti a osobní efektivita pracovníků – analýza osobní efektivity.
3. Osobnostní vlastnosti a postoje pracovníků a jejich vztah k výkonnosti – rozbor příkladu
z praxe.
RLZ_PSO Psychologie osobnosti
Přednášky
9. Pětifaktorový model osobnosti – Big Five
Semináře
12.-13. Ukázky různých psychologických testů zaměřených na osobnost
25
BPE_PRM Personální management
Přednáška
4. Získávání a výběr pracovníků a jeho metody. Adaptace zaměstnanců a její metody.
Seminář
4.Přijímání a adaptace pracovníků – příklady z praxe a rozbor konkrétního příkladu.
BPE_MAD Manažerské dovednosti
Přednášky
3. Time management - organizace práce, přetížení prací, prokrastinace.
4. Výběrový pohovor – cíl, třídění uchazečů, příprava prostředí, pracovní pohovor, typy
pohovorů, doba rozhodování.
Semináře
3. Time management.
4. Výběrový pohovor
NZ_PSY Psychologie
Seminář
10. Psychodiagnostika. Psychologické testování. Význam duševní hygieny v pracovním i
osobním životě.
NE_RLZ Řízení lidských zdrojů – pro magisterské studium
Přednáška
4. Nové trendy v získávání a výběru pracovníků. Best practice v přijímání a adaptaci
pracovníků
Semináře
3. Přijímání a adaptace pracovníků – rozbor případů z praxe.
4. Řízení a hodnocení pracovního výkonu – zhodnocení příkladů z praxe.
26
4 Přílohy
Ukázka výsledných protokolů vybraných testů
4.1 ALS
27
28
4.2 BSFI
29
30
31
32
33
34
4.3 DSI
35
36
37
5 Seznam použité literatury
ARENDASY, M., Big five structure inventory- manual, Mödling, Austria, 2018
LEFÈVRE, S., Diferenciální inventář stresu-manuál, Mödling, Austria, 2011
SCHUHFRIED, G., Work performance series-manual. Mödling, Austria, 2014