Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
Tvorba technické dokumentace
Studijní opora pro kurz Rozpočtování staveb
v rámci projektu Inovace profesního vzdělávání ve vazbě
na potřeby Jihočeského regionu
Nicolas Saliba
2013
České Budějovice
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
Obsah
Průvodce studiem předmětu....................................................................................................... 3
Základní okruhy studia............................................................................................................... 4
Průběh studia, zakončení, komunikace ...................................................................................... 4
Kapitola 1: Fáze projektové dokumentace z hlediska stavebního řízení.................................... 5
Kapitola 2: Přehled o souvisejících technických normách....................................................... 13
Kapitola 3: Potřebné podklady k vytvoření technické dokumentace staveb............................ 17
Kapitola 4: Tvorba výkresů, požadavky a zásady kreslení ...................................................... 22
Kapitola 5: Tvorba technických výkresů, půdorysy, řezy, sklopené řezy a pohledy............... 28
Kapitola 6: Měřítka a kótování výkresů................................................................................... 31
Kapitola 7: Podklady pro předběžný a položkový rozpočet stavby......................................... 35
Literatura .................................................................................................................................. 38
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
3
Průvodce studiem předmětu
Tato učební opora je určena posluchačům kurzu v rámci projektu „Inovace profesního
vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu.“
Je koncipována jako studijní pomůcka pro kurz Rozpočtování staveb. Navazuje a doplňuje
učební text dostupné studijní literatury daného předmětu - Tvorba technické dokumentace.
Cílem tohoto modulu je seznámení se základnými požadavky při tvorbě technické
dokumentace jak z hlediska legislativního, tak z hlediska technického. Slouží posluchačům
jako průvodce při tvorbě technické dokumentace a informuje o obsahu a rozsahu průvodní
zprávy, souhrnné technické zprávy, situačních výkresů, výkresové dokumentace a dokladové
části, aby splňovaly náležitosti stavebního zákona a novelizované vyhlášky o dokumentaci
staveb č. 62/2013 nahrazující vyhlášku č. 499/2006 Sb.
Po prostudování této opory získají posluchači ucelené informace týkající se:
dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby,
dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území,
společné dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního
povolení,
projektové dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení,
dokumentace pro provádění stavby,
dokumentace skutečného provedení stavby,
dokumentace bouracích prací, obsahové náležitosti stavebního deníku, jednoduchého
záznamu o stavbě a způsobu jejich vedení,
tvorby výkresů, požadavků a zásad kreslení,
tvorby technických výkresů, půdorysů, řezů, sklopených řezů a pohledů, uvedené
v novelizované vyhlášce č. 62/2013. Vyhláška ze dne 28. února 2013, kterou se mění
vyhláška č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
4
Základní okruhy studia
1. Fáze projektové dokumentace z hlediska stavebního řízení;
2. Přehled o souvisejících technických normách;
3. Potřebné podklady k vytvoření technické dokumentace staveb;
4. Tvorba výkresů, požadavky a zásady kreslení;
5. Tvorba technických výkresů, půdorysy, řezy, sklopené řezy a pohledy;
6. Měřítka a kótování výkresů;
7. Podklady pro předběžný rozpočet stavby.
Průběh studia, zakončení, komunikace
Výuka předmětu probíhá formou kontaktní výuky prostřednictvím cvičení rozvržených
průběžně během semestru, samostudiem s využitím této opory, povinné a doporučené
literatury. Posluchač kurzu v průběhu semestru zpracovává seminární práci, spočívající ve
vytvoření výkresové a textové dokumentace k vybranému objektu, zpravidla v rozsahu:
půdorysy, řezy, pohledy, základy, situace, průvodní zpráva a technická zpráva. Na těchto
výkresech si posluchač kurzu ověřuje, zda pochopil principy kreslení stavebních výkresů,
v textové části znalost odborné terminologie a dovednost technického vyjádření.
Posluchač se v případě potřeby obrací na vyučujícího (tutora), který ho vede po celou dobu
studia předmětu. Další informace jsou uvedeny v Informačním systému VŠTE, kde je také
uveden způsob komunikace mezi posluchačem a vyučujícím. Kromě kontaktní výuky bude
využívána zejména komunikace prostřednictvím Internetu.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
5
Kapitola 1: Fáze projektové dokumentace z hlediska
stavebního řízení
Klíčové pojmy:
dokumentace staveb, územní rozhodnutí, stavební povolení, provedení stavby
Cíle kapitoly:
- pochopení pojmu uspořádání částí dokumentace pro orgány státní správy,
- porozumění základním rozdílům projektové dokumentace z hlediska stavebního
řízení,
- získání základních znalostí procesu stavebního řízení.
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 12 hodin
Výklad:
V této kapitole získá posluchač přehled o druzích stavebního řízení, bude informován o
obsahu a rozsahu jednotlivých částí dokumentace a rozdílech zejména v částech výkresové
dokumentace podle druhu stavebního řízení. Tato kapitola cituje vyhlášku č. 62/2013 o
dokumentaci staveb nebo její části, komentuje a vysvětluje vybrané pojmy. Prostudováním
opory, povinné a doporučené literatury by měl být posluchač schopen samostatně se orientovat
v dané problematice.
Smyslem této kapitoly je pochopit obsah projektové dokumentace pro jednotlivé fáze
stavebního řízení. Průběh stavebního řízení probíhá dle platného stavebního zákona 183/2006
Sb. respektive 350/2012 Sb. a obsah dané dokumentace určuje prováděcí vyhláška č.62/2013.
Základem pro určení projektové dokumentace slouží „Územně plánovací informace“ (dle §21 -
183/2006 Sb.), o kterou zažádá přímo investor nebo projektant místní stavební úřad. V územně
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
6
plánovací informaci sdělí žadateli jakou formu projektové dokumentace bude požadovat včetně
seznamu dotčených orgánů státní správy.
Dle platného stavebního zákona 183/2006 Sb. patří mezi základní projektové dokumentace:
Dokumentace pro územní řízení nebo požaduje-li stavební úřad Dokumentace pro územní
souhlas a Dokumentace pro ohlášení stavby či Dokumentace pro stavební povolení. Ke
kolaudaci a k archivaci se dále připojuje Dokumentace skutečného provedení stavby.
V některých případech je v možnostech stavebního úřadu nařídit sloučené stavební řízení.
Dokumentace pro územní řízení slouží k získání územního rozhodnutí či územního souhlasu,
z tohoto důvodu bývá také označována jako Dokumentace k územnímu rozhodnutí.
Zpracovává se detailněji než studie, která však není požadovaným stupněm projektové
dokumentace z hlediska stavebního řízení. Do projektové dokumentace k územnímu řízení se
zahrnují projekty protipožárního zabezpečení stavby, projekty přípojek, elektroinstalací,
zdravotně technických instalací, měření a regulace, avšak pouze v návaznosti na dané území a
ne v tak detailní stavební podobě jako v dokumentaci následující pro stavební povolení, ale ve
formě výpočtů a posudků a posouzení s limitními hodnotami. Tyto profesně odborné části
kompletního projektu slouží jako důkaz proveditelnosti stavby, která musí být v souladu se
všemi normovými hodnotami a prováděcími a právními předpisy. Dokumentace ke stavebnímu
řízení bývá zpracovaná tak, aby poskytovala dostatečný podklad pro územní řízení, nicméně ne
tak detailně, jako následující Dokumentace pro stavební povolení. Z dokumentace musí být
patrné přesné rozměry stavby, přesné odstupy od hranic a ochranných pásem, osazení stavby
na pozemku, její výška, hloubka, počet podlaží, soulad s územním plánem či regulativem (je-li
zpracován).
Následným nezbytným krokem po vydání územního rozhodnutí je vypracování dokumentace
pro stavební povolení jako podkladu pro stavební řízení a následující výkonové fáze.
V územním řízení je posuzováno zvláště umístění stavby a její celkové působení na okolí,
odstupy od hranic pozemků, připojení stavby na potřebné sítě technického vybavení, požární
ochrana budoucí stavby i případných sousedních staveb a pozemků. V některých případech
(záleží na typu stavby) může stavební úřad vyžadovat vnitřní dispoziční řešení navrhovaných
objektů. V projektové dokumentaci neuvádíme jen navrhované objekty (např. rodinný dům,
bytový dům nebo provozovna), ale všechny stavební objekty související s provozem stavby.
Jedná se např. o sítě technického vybavení, vnitřní a přípojné komunikace, oplocení pozemku,
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
7
čistírna odpadních vod, úložiště paliva pro vytápění a další objekty. Dle platné stavební
vyhlášky je již v Dokumentaci potřeba stanovit orientační propočet nákladů stavby. Vnitřní
dispozice je vhodné vyřešit u jednotlivých objektů už v rámci Dokumentace pro územní řízení
(dále jen DUR), aby v dalším stupni projektové dokumentace nedošlo k objemové
charakteristice stavby (výška, zastavěná plocha, tvar objektu, atp.). V případě rozporu s již
vydaným rozhodnutím o umístění stavby by mohl stavební úřad požadovat změnu DUR. Proto
je dobře pokud je před DUR dobře zpracována studie stavby. V rámci DUR je mimo dobře
vyřešené vnitřní dispozice velmi vhodné zajistit zpracování potřebných průzkumů, jako je
například inženýrsko geologický nebo přesné geodetické zaměření pozemků. Tyto podklady
mohou velmi ovlivnit již základní návrh stavby. Výčet vhodných či potřebných studií a
průzkumů je uveden v jiné kapitole této studentské opory.
Umístit stavbu na pozemky je možné:
územním souhlasem
zjednodušeným územním řízením
územním řízením
jiným způsobem dle zákona (např. na základě územně plánovací informace)
Územní souhlas:
rodinný dům musí být do 150 m2 zastavěné plochy
dotčené orgány státní správy musí souhlasit (ve stanoviscích nesmí být výhrady nebo
podmínky)
podmínky správců sítí musí být zapracovány do projektové dokumentace
musí souhlasit ostatní účastníci výstavby (sousedé,….) - svůj souhlas napíšou na situaci
ke jménu, adrese, datu narození a připojí svůj podpis
Pokud jedna z výše uvedených podmínek není splněna, musí se absolvovat celé územní řízení.
Zjednodušené územní řízení:
stavba je v zastavitelné ploše nebo zastavěném území
nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) (u rodinných domů splněno
vždy)
jsou doložena závazná stanoviska dotčených orgánů (např. hasiči, hygiena, odbor
životního prostředí...) s výslovným souhlasem pro zjednodušené územní řízení
je doložen souhlas pro zjednodušené územní řízení všech účastníků řízení
Pokud jedna z výše uvedených podmínek není splněna, musí se absolvovat celé územní řízení.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
8
Vyřízení územního souhlasu trvá okolo 2 měsíců, celého územního řízení od 4 do 8 měsíců, ale
i déle. Jen příslušný úřad má na celou záležitost 60 dnů + lhůty na oznámení, poštu, atd., tedy
téměř 3 měsíce. Všechny doklady a stanoviska však již musí být připravené. Jejich získání trvá
minimálně 1 měsíc, ale mnohdy déle.
Stavby, které nevyžadují „Rozhodnutí o umístění stavby“ a tudíž pro ně nemusíme zpracovávat
Dokumentaci pro územní řízení jsou stanoveny ve stavebním zákoně 186/2006 Sb. §79 bod 2).
Dokumentace pro územní řízení musí být zpracována podle tohoto obsahu a rozsahu dle platné
prováděcí vyhlášky č.62/2013Sb. příloha 1. Zde je vypsáno zevrubné členění, podrobněji viz
výše zmíněná vyhláška.
Dokumentace obsahuje části:
A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Výkresová dokumentace
E Dokladová část
Dokumentace musí vždy obsahovat části A až E s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí
bude přizpůsoben druhu a významu stavby nebo zařízení (dále jen "stavba") a podmínkám
v území.
Dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území slouží, jak už název napovídá pro
změnu využití území. Podrobný výčet náležitosti dokumentace je uveden v příloze 2. prováděcí
vyhlášky č.62/2013Sb. V praxi se používá pouze minimálně, proto není v této části dále
popisována.
Dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území slouží pro změnu
vlivu užívání stavby na území. Podrobný výčet náležitosti dokumentace je uveden v příloze 3.
prováděcí vyhlášky č.62/2013Sb. V praxi se používá pouze minimálně, proto není v této části
dále popisována.
Dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení obsažená v §
78 odst. 1 stavebního zákona uvádí, že stavební úřad může na základě správního řádu územní a
stavební řízení spojit. Jak postupovat v případě spojeného územního a stavebního řízení?
Územní řízení oproti tomu stavebnímu je vždy veřejné. Stejně tak okruh účastníků řízení může
být různý. V každém případě se pro vedení spojeného řízení uplatňuje přísnější ustanovení z
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
9
hlediska procesních práv účastníků řízení. Před konáním veřejného ústního jednání se dodržuje
minimálně patnáctidenní lhůta. Rozhodnutí se ve spojeném řízení vydává společné, nicméně s
oddělenými výroky, a to pro územní rozhodnutí a stavební povolení. Zde stanoví stavební úřad
podmínky pro umístění a provedení stavby, popř. pro její užívání a odděleně rozhodne o
námitkách účastníků územního a stavebního řízení. Podmiňují-li se výroky společných
rozhodnutí, má odvolání proti rozhodnutí s podmiňujícím výrokem odkladný účinek i
vzhledem k rozhodnutí s navazujícím výrokem (§ 140 odst. 7 správního řádu). |Doručování
společného rozhodnutí se řídí přísnějšími požadavky pro doručování stavebního povolení.
Uplatňuje-li se § 144 správního řádu, tj. nastanou-li podmínky pro řízení s velkým počtem
účastníků (více než 30), doručuje se společné rozhodnutí žadateli jednotlivě a ostatním
účastníkům zvlášť. V příloze 4. prováděcí vyhlášky č.62/2013Sb. pak naleznete celý výčet
náležitostí dokumentace.
Dokumentace pro stavební řízení slouží k získání stavebního povolení a nazývá se proto také
dokumentace ke stavebnímu povolení (DSP). Zpracovává se detailněji než studie a projekt pro
územní řízení. Projektová dokumentace ke stavebnímu řízení obsahuje projekty statické části,
protipožárního zabezpečení stavby, projekty přípojek, elektroinstalací, zdravotně technických
instalací, měření, regulace atd.. Důležitý je zde soulad projektové dokumentace ke stavebnímu
řízení s platnými právními předpisy. Dokumentace ke stavebnímu řízení se zpracovává tak,
aby sloužila jako dostatečný podklad pro stavební řízení, ale nemusí být podrobná do té míry,
aby se podle ní mohla realizovat vlastní stavba. V případě připomínek dotčených účastníků
stavebního řízení odpovídá stupeň detailu riziku nutných změn. Sloučení územního a
stavebního řízení v jedno správní řízení lze provést u projektově jednodušších staveb
realizované tak, že se dokumentace vypracuje jednostupňově a to tak, že obsahuje náležitosti
pro obě dvě řízení. Současný stavební zákon umožňuje povolovat projektově jednodušší stavby
také na základě tzv. „Ohlášení“. Dokumentace pro stavební řízení a ohlášení jsou ve
skutečnosti totožné.
Nedílnou součástí pro ohlášení stavby a pro podání žádosti o stavební povolení jsou projektová
dokumentace pro ohlášení stavby a projektová dokumentace pro stavební povolení (dále jen
DSP). Pro oba uvedené případy se zpracovává stejný typ dokumentace. Vydání stavebního
povolení má v gesci místně příslušný stavební úřad a po nabytí právní moci tohoto povolení lze
zahájit realizaci stavby.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
10
Příloha vyhlášky č. 62/2013 Sb. specifikuje rozsah a obsah DSP, jenž postačují pro vydání
stavebního povolení. Musíme si však uvědomit, že není dostatečným podkladem pro provedení
stavby, ačkoli je oproti kompletní projektové dokumentaci cenově mnohem levnější.
Význam zpracování samostatné DSP a její následné rychlé schválení ve stavebním řízení se
provádí při realizaci komplexních staveb, a to z důvodu úspory času přípravy stavby. Dalším
krokem by vždy mělo být zpracování dalšího stupně projektové dokumentace - tedy
dokumentace pro provádění stavby.
V případě, že tento krok nenásleduje a stavba je zadána k realizaci jen s tímto stupněm
projektu, vystavuje se stavebník (investor stavby) nebezpečí, že dílo může v mnoha ohledech
dopadnout jinak, než byl původní záměr projektanta i investora. Všechny konstrukce a
materiály použité ve stavbě nemusí dokumentace pro stavební povolení jednoznačně
definovat, ale do značné míry ovlivňují celkovou kvalitu i cenu stavby. Použité výrobky,
materiál i některé konstrukce mohou být v DSP definovány velmi obecně, což může způsobit
mnoho komplikací při vlastní realizaci stavby, a to zejména při možných nesrovnalostech v
ceně (uvedených stavební firmou). V praxi často vznikají další nedorozumění v komunikaci se
stavební firmou proto, že se v DSP nemusí definovat přesné řešení technických instalací
(vytápění, elektroinstalace, zdravotní instalace a další). Stavebník si sám musí zvážit, co získá
(a co může ztratit) pokud vybere projekční firmu, která mu zpracuje pouze dokumentaci pro
stavební povolení a na možnost a případně potřebu zpracování dalšího stupně dokumentace ho
ani neupozorní.
Náklady v rámci zpracování projektové dokumentace skutečného provedení stavby (DSPS)
nejdou ještě zcela přesně stanovit. Závazně lze zpracovat pouze tzv. "propočet nákladů", který
se může během rozpracování DSP do úrovně dokumentace pro provedení stavby do určité míry
změnit. Jistým "kompromisem", například v případě přípravy menších staveb (rodinných
domů) může být možnost specifikovat s projektantem části projektu, které budou více
propracované (viz níže - dokumentace pro provedení stavby - DPS). V praxi to například
znamená, že stavební řešení a konstrukční řešení budou ve stupni pro provedení stavby a
některé části projektu můžou být ve stupni DSP.
Stavby, které nevyžadují Stavební povolení ani ohlášení a tudíž pro ně nemusíme zpracovávat
dokumentaci pro stavební řízení jsou stanoveny ve stavebním zákoně 186/2006 Sb. §103.
Stavby, které nevyžadují Stavební povolení ale vyžadují ohlášení jsou stanoveny ve stavebním
zákoně 186/2006 Sb. §104.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
11
Dokumentace pro stavební řízení musí být zpracována podle tohoto obsahu a rozsahu dle
platné prováděcí vyhlášky č.62/2013Sb. příloha 5. Zde je vypsáno zevrubné členění,
podrobněji viz výše zmíněná vyhláška.
Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v §104 odst. 1 písm. a)
až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení.
Projektová dokumentace obsahuje části:
A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení
E Dokladová část
Projektová dokumentace musí vždy obsahovat části A až E s tím, že rozsah a obsah
jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně
technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.
Dokumentace pro provádění stavby (DPS), tzv. prováděcí projekt je zpracován pro generálního
dodavatele stavby. Tuto dokumentaci neposuzují stavební úřady. V prováděcí dokumentaci
jsou oproti Dokumentaci ke stavebnímu řízení uvedeny bližší specifikace materiálů, řešení
detailů stavby, výpisy použitých prvků, detailní projekty profesí, technologické postupy apod.
Projekt pro provedení stavby vyžaduje zúčastnění několika specialistů, jako subdodávek
kompletního projektu a doplňkové dílenské dokumentace jednotlivých detailních částí stavby.
Projekt pro provedení stavby včetně seznamu dokumentace bývá přílohou smlouvy o dílo na
dodání stavby, proto musí být zpracován velmi pečlivě. Valná část stavebníků nerada investuje
do prováděcí dokumentace a to bývá nejčastější příčinou vzniku vícenákladů při samotné
stavbě. Podrobný výčet náležitostí dokumentace je uveden v příloze 6 prováděcí vyhlášky
č.62/2013Sb.
Dokumentace skutečného provedení stavby (DSPS), je projektová dokumentace, která se
dokládá při kolaudaci budovy a je dále uchovávána pro archivaci. Jedná se o skutečnou
dokumentaci, jak byla stavba provedena a jak skutečně vypadá. Podrobný výčet náležitostí
dokumentace je uveden v příloze 7 prováděcí vyhlášky č.62/2013Sb.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
12
Dokumentace bouracích prací (DBP), je dokumentace určená k demolicím či částečným
demolicím stávajících budov a její podrobný výčet je taktéž uveden v příloze 8 prováděcí
vyhlášky č.62/2013Sb.
Otázky a úkoly
1) Vyjmenujte fáze projektové dokumentace dle vyhlášky 62/2013Sb.
Úkoly k zamyšlení a diskuzi
1) Vyjmenujte v jakých případech se tvoří dokumentace pro umístění stavby či pro územní
řízení.
2) Vyjmenujte v jakých případech se tvoří dokumentace pro ohlášení stavby či pro
stavební povolení..
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
13
Kapitola 2: Přehled o souvisejících technických normách
Klíčové pojmy:
vyhlášky OTP, normy ČSN
Cíle kapitoly:
- pochopení pojmu závaznost vyhlášek OTP,
- porozumění základním normám.
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 6 hodiny
Výklad:
V rámci výstavby jsou důležité vyhlášky o obecných technických požadavcích na výstavbu tzv.
OTP. OTP dělíme na hlavní město Prahu – vyhláška 26/1999Sb. a pro zbytek republiky
vyhláška 268/2009Sb. Další důležitou vyhláškou je vyhláška č.398/2009Sb., o obecných
technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Tyto vyhlášky jsou
závazné a je nutné je dodržovat. Samostatnou kapitolu tvoří normy, které jsou nezávazné, ale
některé části vyhlášek na ně odkazují a proto musí být v některých případech brány jako
závazné.
Technické normy jsou od těch právních odlišné z kvalitativního hlediska, nevycházejí ve
Sbírce zákonů, nejsou obecně závazné a vztahují se k technické, ne však k právní problematice.
Oproti právním normám, které vytvářejí právníci, vznikají technické normy u odborníků
z technických specializací. Nicméně zde nelze opomíjet vzájemnou provázanost obou těchto
druhů norem, naopak musí se vzájemně respektovat a být v souladu. Existuje mnoho situací,
kdy se normy právní odvolávají na normy technické. Ve znění právního řádu nalezneme
definovaný pojem technický předpis, a to v § 3, zákona číslo 22/1997 Sb. o technických
požadavcích na výrobky a z toho plyne že náš právní řád považuje technické předpisy za
samostatnou skupinu předpisů. V § 4 zák.č. 22/1997 Sb. je také právně definován pojem česká
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
14
technická norma, a to jako dokument schválený pověřenou právnickou osobou pro opakované
nebo stálé použití, jehož vydání bylo oznámeno ve věstníku Úřadu pro technickou normalizaci.
Tímto je právně zakotvena existence a definice České státní normy ČSN. Dále § 4 stanovuje
českou technickou normu za obecně nezávaznou. V České republice upravují proces výstavby
zejména České státní normy (ČSN). Dřívější oborové normy (ON) jsou již neplatné. Ze
zahraničních technických norem jsou pro ČR nejdůležitější normy Evropského společenství,
tzv. Evropské normy. V § 4a zákona č. 22/1997 pro ČSN je zaveden pojem „harmonizované
české technické normy“, jenž jsou v souladu s normami Evropského společenství. Mezi
dokumenty tohoto druhu patří technická doporučení (například ministerstev) a typizační
směrnice nebo typizační podklady a sborníky. Dále jsou to i různé metodické pokyny nebo
technologické postupy vydávané výrobci stavebních materiálů a konstrukčních částí stavby
doporučující postupy při realizaci těchto částí stavby a zpracování materiálů a použití výrobků.
Nakonec jsou zde také interní pokyny a směrnice pro technologické postupy vydané různými
dodavateli staveb na základě jejich dlouhodobých zkušeností ze stavební praxe.
České státní normy, dle textu výše, nejsou obecně závazné, ale doporučené. V praxi to
znamená, že se doporučuje dodržovat ustanovení ČSN. V odůvodněných případech však
neexistuje žádná překážka, proč bychom se nemohli od ustanovení ČSN odchýlit, zvlášť když
je naše řešení v konkrétním případě vhodnější. V případě odchylky od ustanovení ČSN
musíme pamatovat na to, že vznikne-li problém z důvodu atypického řešení, budeme muset
před soudem obhájit odůvodnění, proč se náš postup lišil od daného doporučeného standardu
ČSN. Nepodaří-li se odchylku řádně obhájit, pohlíží soud na problém jako na chybu
z nedbalosti. To znamená, že se nebralo v úvahu normou doporučené řešení. Při odchýlení se
od ČSN platí důležitá zásada: lze se odchýlit od ustanovení ČSN, ale tato odchylka musí být
obhajitelná, tzn. musí být prokazatelné, že se jedná o vhodnější řešení. Od ustanovení ČSN se
nelze odchýlit pokud se jedná o ustanovení technické normy závazné viz níže uvedené případy:
1. ustanovení technické normy se odkazuje na obecně závazný právní předpis, je toto
ustanovení technické normy pro případ vymezený právní normou závazné. Např. mnoho
odkazů na technické normy obsahuje vyhláška číslo 268/2009 Sb. o obecných technických
podmínkách pro výstavbu.
2. Jestliže smlouva mezi účastníky výstavby výslovně vyžaduje dodržení ustanovení ČSN,
musí být toto smluvní ujednání respektováno. Odchylky od ustanovení ČSN by potom měly za
následek právní jednání z důvodu nedodržení smlouvy.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
15
3. Dodržení ustanovení ČSN může vynutit orgán státní správy ve svém rozhodnutí (např.
rozhodnutí o stavebním povolení). Podle § 66, zákona číslo 50/1976 Sb. - stavební zákon,
stavební úřad určí podmínky výstavby. Pokud je podmínkou dodržení ustanovení technických
norem je nutné tuto podmínku respektovat. Nesplnění takové podmínky znamená jednak
sankce podle § 105 resp. § 106, zák.č. 50/1976 Sb. a značné potíže s kolaudací stavby, nebo
dokonce nařízení jejího odstranění.
4. Dodržování ustanovení ČSN může být vynuceno také pokynem nadřízeného pracovníka v
zaměstnaneckém poměru. Zde podle § 273, zákona číslo 65/1965Sb. zákoník práce, může při
dodržování pracovněprávních povinností v souvislosti např. se zajištěním bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci nařídit vedoucí pracovník pracovní postupy výhradně v souladu s
ustanoveními ČSN.
Eurocody jsou evropské technické normy, které poskytují jednotnou soustavu pravidel pro
navrhování pozemních a inženýrských staveb a slučují se pod jednu normu pro Evropskou unii.
Zahrnují základní stavební materiály (beton, ocel, dřevo, zdivo, hliník, ocelobetonové
konstrukce), hlavní oblasti stavebního inženýrství (zásady navrhování, zatížení, požární
odolnost, geotechnika, účinky zemětřesení).
Přehled Eurocodů:
Eurokod 0 – Zásady navrhování konstrukcí
Eurokod 1 – Zatížení konstrukcí
Eurokod 2 – Navrhování betonových konstrukcí
Eurokod 3 – Navrhování ocelových konstrukcí
Eurokod 4 – Navrhování spřažených ocelobetonových konstrukcí
Eurokod 5 – Navrhování dřevěných konstrukcí
Eurokod 6 – Navrhování zděných konstrukcí
Eurokod 7 – Navrhování geotechnických konstrukcí
Eurokod 8 – Navrhování konstrukcí odolných proti zemětřesení
Eurokod 9 – Navrhování hliníkových konstrukcí
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
16
Otázky a úkoly
1) Závaznost a platnost ČSN.
2) V jakých případech je ustanovení ČSN závazné a kdy je nutné ČSN dodržovat.
3) Základní ČSN, na které se odvolává prováděcí předpis stavebního zákona.
Úkoly k zamyšlení a diskuzi
1) Vyjmenujte smysl a použití Eurocodů.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
17
Kapitola 3: Potřebné podklady k vytvoření technické
dokumentace staveb
Klíčové pojmy:
územně plánovací informace, územní plán, průzkumy a studie
Cíle kapitoly:
- pochopení pojmu Územně plánovací informace a Územní plán,
- porozumění jednotlivým studiím a průzkumům, jenž jsou nedílnou součástí
technické dokumentace staveb.
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 6 hodiny
Výklad:
Smyslem této kapitoly je pochopit nutnost podkladů pro technickou dokumentaci staveb. Před
zahájením projekčních prací je nutné získat informace o pozemku, na kterém plánuje investor
výstavbu. Možnosti zastavění pozemku se dozvíme z „Územně plánovací informace“ a
z Územního plánu. Viz též stavební zákon 186/2006.Sb §21 – Územně plánovací informace a
§43 – Územní plán. Jako podklad jsou dále pro úspěšnou přípravu projektové dokumentace též
studie a průzkumy.
Územně plánovací informace (ÚPI) slouží jako nástroj územního plánování (§ 21 SZ) – jedná
se o tzv. předběžnou informaci, která zajišťuje poskytování informací o stavu území, návrzích
na změny jeho využití a také o vydání příslušných rozhodnutí a opatření. Platnost ÚPI trvá
jeden rok ode dne jejího vydání. Každý může požadovat od příslušného správního orgánu
vydat rozhodnutí nebo podmiňující úkon, aby mu v písemné formě sdělil předběžnou
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
18
informaci o tom, zda lze určitý záměr uskutečnit jen za předpokladu vydání rozhodnutí nebo
podmiňujícího úkonu. A dále na základě jakých hledisek bude posuzovat žádost pro vydání
rozhodnutí nebo podmiňujícího úkonu, popř. za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět. V
téže věci lze předběžnou informaci požadovat jen jednou a lze ji požadovat i po zahájení řízení.
Každý může u stavebního úřadu požadovat jako předběžnou informaci územně plánovací
informaci o podmínkách využívání území a změn jeho využití a informace o tom, zda lze
určitý záměr uskutečnit na konkrétním pozemku a za jakých podmínek může realizovat stavbu.
Žadatel ve své žádosti musí uvést konkrétní požadavky na informaci v souvislosti se svým
záměrem na změnu v území a konkrétní údaje o svém záměru, zejména účel a technické
provedení stavby. Poskytnutá územně plánovací informace platí 1 rok ode dne jejího vydání,
pokud nedojde ke změně podmínek, za kterých byla vydána, zejména na základě provedení
aktualizace příslušných územně analytických podkladů, schválení zprávy o uplatňování zásad
územního rozvoje a zprávy o uplatňování územního plánu; o této skutečnosti však stavební
úřad bude žadatele informovat.
Územní plán (ÚP) je naprosto klíčový dokument pro jakýkoliv stavební rozvoj lidských sídel
a změny v krajině. Pro stavby nebo záměry, které nejsou v souladu s územním plánem, nesmí
žádný úřad vydat povolení, například územní rozhodnutí nebo stavební povolení. Naopak
projekty, které jsou v územním plánu zaneseny, jsou velmi obtížně odvratitelné. Územní plány
schvalují zastupitelstva obcí (územní plány obcí) nebo zastupitelstva krajů (územní plány tzv.
velkých územních celků). V některých případech zpracovává územní plány také Ministerstvo
obrany (územní plány vojenských újezdů) či Ministerstvo pro místní rozvoj. Územní plány
jsou tedy projevem dohody volených zástupců občanů – a občané samotní mají právo proces
územního plánování ovlivnit svými připomínkami. Aktuální územní plán musí být veřejně
přístupný na příslušném obecním nebo krajském úřadě (má-li úřad odbory, pak je zpravidla k
nahlédnutí na odboru územního rozvoje nebo odboru územního plánu). Často bývají územní
plány přístupné i na internetových stránkách příslušné obce či kraje.
Studie a průzkumy, které jsou nezbytným podkladem pro vytvoření technické dokumentace
staveb:
Geodetické zaměření
Smyslem zaměření stavby a pozemku, je získat jejich přesnou polohu a následné zanesení do
mapy. Opačný proces se nazývá vytyčení a obnáší jejich vyznačení v terénu, na základě
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
19
dokumentace. Zaměření pozemku přichází ve chvíli, kdy potřebujete zanést hranice pozemku
do mapy. Zaměřením pozemku získáte jeho přenou polohu v terénu vůči sousedním parcelám,
přilehlým komunikacím, inženýrským sítím jako je elektrické vedení, voda, plyn a pod. Pro
tvorbu technické dokumentace stavby je geodetické zaměření zvláště důležité při zakreslování
situace, tj. usazení objektu do terénu vzhledem k hranicím pozemku, průběhu inženýrských sítí
a ochranných pásem.
Radonový průzkum
Měření pronikání radonu R222 do staveb je stále aktuální a platná norma. Vzhledem k
předcházejícímu intenzivnímu průzkumu celého území a vytvoření radonových map, dnes již
stavební úřady od individuálního průzkumu pomalu upouští. Nelze však pominout, že v
ojedinělých případech jej bude muset stavebník nechat vypracovat. Radonový průzkum
vypracuje specializovaná firma. V případě geologického průzkumu je radonový průzkum jeho
součástí. Pozor také na možnost nařízení předkolaudačního měření pronikání radonu do již
postavené stavby. Dle stupně radonového indexu (nízký, střední, vysoký) se provede
odpovídající opatření proti vnikání radonu do budovy.
Inženýrsko geologický průzkum
je souhrn geologických poznatků, používaných při řešení praktických úkolů ve stavebnictví.
Inženýrsko-geologický (IG), je základním podkladem pro stavební inženýry - především
statiky, kteří dle ověřeného geologického profilu průzkumnou sondáží rozhodují o způsobu
založení a navrhují základové konstrukce. Inženýrsko-geologické průzkumy se týkají
především základových resp. IG poměrů pozemních staveb, liniových staveb, zemních těles,
stabilitou svahů, stabilitou stěn základových jam, apod. Významnou součástí inženýrskogeologického
průzkumu je mimo stanovení geomechanických parametrů zemin a hornin také
určení jejich rozpojitelnosti resp. těžitelnosti. Důležitou informací o základových poměrech
každé stavby jsou údaje o vlivu podzemní vody na základové konstrukce. V neposlední řadě IG
průzkumy obsahují i návrhy úpravy základové půdy.
Zpracovatel inženýrsko-geologického průzkum se významnou měrou podílí na celé řadě
stavenišť, kde se vychází z principu vyrovnané bilance, na výběru zemin vhodných do
násypových těles, na návrhu úpravy podloží násypů i podmínečně vhodných zemin do násypů
a na kontrolách provádění násypů s pomocí terénních geotechnických metod – například
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
20
zatěžovacích zkoušek. Spolu s dalšími aktivitami v průběhu zemních prací (přebírky základové
půdy plošných základových konstrukcí i kontroly paty pilot při hlubinném založení, návrhy
odvodnění staveniště, přetřiďování rozpojitelnosti zemin a hornin…) lze uvedené činnosti
zahrnout do inženýrsko-geologického, zkráceně do geologického jindy také geotechnického
dozoru.
Studie osvětlení a oslunění
Studie denního osvětlení hodnotí úroveň denního osvětlení v posuzované místnosti.
Rozdělením půdorysu místnosti je možné vymezit plochy vhodné pro trvalý pobyt osob při
denním nebo při sdruženém osvětlení, tedy při kombinaci přirozeného denního a umělého
osvětlení. Studie denního osvětlení umožňuje také posoudit vliv navrhované přístavby či
sousední stavby na denní osvětlení stávajících interiérů a prověřit, zda stavba na pozemku
souseda neovlivní negativně Váš dům či byt.
Studie doby oslunění hodnotí dobu oslunění bytů, rodinných domů případně venkovních
ploch určených pro rekreaci. Umožňuje posoudit vliv navrhované přístavby nebo sousední
stavby na oslunění interiérů stávajících domů nebo bytů. Studie doby oslunění stanoví, ve
které denní době je místnost nebo pozemek osluněn.
Požadavky na úroveň denního osvětlení a na dobu oslunění jsou závazné podle vyhlášky č.
137/1998 o obecných technických požadavcích na výstavbu v návaznosti na normy ČSN 73
0580:99 Denní osvětlení budov a ČSN 73 4301:05 Obytné budovy. Studie denního osvětlení a
studie doby oslunění se zpravidla zpracovává k vydání územního rozhodnutí nebo stavebního
povolení pro obytné budovy i pro budovy v sektoru služeb nebo průmyslu.
Průkaz energetické náročnosti budovy
Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) je dokument, který zpracovává oprávněná
osoba Ministerstvem průmyslu a obchodu – tedy oprávněný energetický specialista.
Energetický specialista spočítá na základě dostupných nebo osobně zjištěných informací
energetickou náročnost budovy. Podle novely zákona o hospodaření energií, která byla
schválena Vládou ČR 29. února 2012, je nutno od 1. ledna 2013 zpracovat tento průkaz
energetické náročnosti budovy pro každou nemovitost, která bude předmětem prodeje, či
nákupu. Průkaz energetické náročnosti budovy je nutno zpracovat již nyní vždy při nové
výstavbě. PENB je vždy součástí dokumentace pro stavební povolení nebo ohlášení stavby.
Průkaz energetické náročnosti budovy dokládá výpočty a graficky, kolik energie se spotřebuje
užíváním nemovitosti. Podle toho se budova zařadí do kategorií, které charakterizují úspornost
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
21
budovy. Podle evropské směrnice o energetické náročnosti budov je cílem všech úsporných
opatření v budoucnu stavět budovy co nejméně energeticky náročné. Do 31. prosince 2018 by
členské státy EU měly zajistit, aby všechny nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné
správy měly téměř nulovou spotřebu energie. Od konce roku 2020 se tomuto standardu budou
muset podřídit všechny nové budovy. Pořízení PENB je základním krokem k naplnění této
koncepce.
Akustická studie
Věrohodné výsledky měření hluku či hluková studie jsou důležitým podkladem pro
rozhodování při územním, stavebním či kolaudačním řízení i při řešení stížností občanů atd.
Hygienické limity hluku pro pracoviště, chráněný vnitřní prostor staveb, chráněný venkovní
prostor staveb a chráněný venkovní prostor stanoví Nařízení vlády o ochraně zdraví před
nepříznivými účinky hluku a vibrací č. 148/2006 Sb.
Nejnižší přípustné hodnoty zvukové izolace vnitřních dělicích konstrukcí budov i obvodových
plášťů stanoví ČSN 73 0532 Akustika - Ochrana proti hluku v budovách a související akustické
vlastnosti prvků - Požadavky, vydaná v roce 2000 (změna Z1 vydaná v roce 2005). Dodržení
požadavků této normy je požadováno obecně závaznými právními předpisy. Hygienická služba
nebo stavební úřady proto často potřebují jako podklad pro rozhodnutí výsledek měření
stavební vzduchové neprůzvučnosti stěn či stropů oddělujících výrobní či restaurační prostory
od obytných místností.
Další studie a průzkumy, které si může stavební úřad či náročnost stavby vyžádat
Mezi další studie a průzkumy náleží např. korozní průzkum, vliv stavby na konstrukci metra,
hydrogeologický průzkum, průzkum kontaminace zemin či blowdoor test. S těmito studiemi a
průzkumy se však setkáváme pouze u specifických staveb či na speciální požadavky od
dotčených orgánů statní správy .
Otázky a úkoly
1) Co je Územně plánovací informace a co je Územní plán.
2) Vyjmenujte základní studie a průzkumy pro dokumentaci staveb a stručně je popište.
Úkoly k zamyšlení a diskuzi
1) Diskutujte o nutnosti daných studií a průzkumů a nutnosti jejich potřeb v závislosti na
druhu a rozsahu projektové dokumentace.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
22
Kapitola 4: Tvorba výkresů, požadavky a zásady kreslení
Klíčové pojmy:
výkresy, formáty, čáry, legenda materiálů, text ve výkresech
Cíle kapitoly:
- pochopení pojmu výkresy stavebních objektů, rozvržení na výkresech, formáty
papíru, tloušťky a druhy čar, text ve stavebních výkresech, grafické znázornění
materiálů.
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 10 hodiny
Výklad:
Výkresy stavebních objektů musí být jednoznačné, úplné, zřetelné a přehledné. „Výkresy
musí splňovat nároky nejen na obsahovou stránku, ale i na formální jakost výkresů, mezi něž
patří vhodná volba formátu výkresu, měřítka zobrazovaných objektů, rozmístění prvků výkresu
apod.“
„Dále je třeba uvést další skutečnosti, které provázejí výkresovou dokumentaci. Například
počítačové zpracovávání, reprografie, export, tisk, zálohování apod., kdy musíme předem volit
různé atributy výkresové dokumentace jako: minimální a maximální tloušťky čar, velikost
písma, vhodné měřítko, volba univerzálního exportu do jiných souborových či tiskových
formátů aj.“
Rozvržení zobrazení, popisů, údajů na výkrese musí umožňovat snadnou a rychlou orientaci.
Při návrhu rozmístění jednotlivých prvků vycházíme z ČSN EN ISO 9431 viz. obrázek 1.
Zdroj: //fast10.vsb.cz/perina/ps1esf/pravidla-tvorby-vykresu.html
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
23
Obrazová plocha výkresu:
Obr.1: Rozvržení na výkresu
Orientace půdorysu stavebního objektu ve výkresu je následující:
hlavní vstup u dolního okraje výkresového listu
převládající (delší) rozměr rovnoběžně s dolním okrajem výkresového listu
sever nahoře (tj. směr k severu je kolmý k hornímu okraji výkresového listu)
V případě, že orientace půdorysu není severem nahoru, označuje se sever grafickou značkou, a
to nejméně na jednom půdorysu. Orientace pohledů na průčelí stavebního objektu a svislých
řezů stavebního objektu mají být rovnoběžné s dolním okrajem výkresového listu. Vedle toho
situační výkresy stavebních objektů se mají orientovat severem nahoru. V případě, že tomu tak
není, označí se sever na výkrese grafickou značkou.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
24
Orientace půdorysu stavebního objektu ve výkresu stejně jako základní formáty výkresů
definuje mezinárodní norma ISO 216 a ČSN EN ISO 5457. V našich zeměpisných šířkách
užíváme soustavu metrickou, hlavní řada ISO-A vzcházející z formátu o ploše jednoho
čtverečního metru. Veškeré základní formáty téže řady jsou si geometricky podobné, tzn. mají
stejný poměr stran. Dílčí formáty této řady se označují písmenem A s připojením arabské
číslice podle počtu dostupných dělení (například čtvercovým postupným půlením výchozího
formátu vznikne formát A4).
Formáty papíru:
Obr.2: Formáty papírů dle ISO
Označení, uspořádání a kreslení typu a tloušťky čar stanovuje ČSN EN ISO 120-20.
Norma ČSN EN ISO 128. 23 stanovuje vzájemný poměr tenkých, tlustých a velmi tlustých čar
(1:2:4), skupin čar a jejich použití ve výkresech.
Druhy čar používané v technických výkresech se dělí:
Podle konstrukce:
o plné čáry, tj. čáry plynulé (nepřerušované)
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
25
o přerušované čáry, tj. čáry s pravidelným opakováním týchž obrazových prvků
(například čáry čárkované, tečkované)
o střídavé čáry, tj. čáry s pravidelným opakováním skupin obrazových prvků
(například čáry čerchované)
Podle tloušťky:
o tenké čáry do 0,18
o středně tlusté 0,25 – 0,3
o tlusté čáry 0,4 – 0,7
o velmi tlusté čáry 1,0 – 1,4 – 2,0
Legenda druhů čar:
Obr.3: Nejčastěji používané typy čar
Text ve výkresové dokumentaci stanovuje ČSN ISO 3098-0, která definuje jak požadavky na
tvar a rozměry písmen, číslic a značek, tak i základní požadavky na popis technických výkresů.
Výkresy stavebních objektů se mají popisovat písmem kolmým, a to písmem velké abecedy
(technické normy mohou způsob psaní předepsat, například mm, MPa, pokud se tak stane,
musí se tento způsob popisu dodržet i na výkresech). Vypracování popisového pole na
technických výkresech a obdobných dokumentech upravuje ČSN ISO 7200. Popisové pole je
ohraničené místo ve výkresu obsahující rubriky pro vepsání předepsaných údajů a určující
zejména zpracovatele výkresu, stavební dílo, obsah výkresu, měřítko, datum zhotovení
výkresu, číslo výkresu apod. Doporučuje se, aby jeho šířka nepřekročila 170mm. Po složení
výkresu pak totiž zůstane pole viditelné v celé své délce. Výška má být co nejmenší, ale záleží
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
26
na množství vpisovaných údajů. Na kreslící ploše se popisové pole umísťuje do pravého
dolního rohu nebo nad původní popisové pole v případě opravy. Původní popisové pole se pak
křížem přeškrtne. Umístění popisového pole a tabulky změn na výkresech ve stavebnictví je
definováno v ČSN EN ISO 9431.
Grafické označení materiálu uváděné v plochách zobrazených v řezu, určuje jeho základní
charakteristiku. Detailní údaje o druhu materiálu, jeho jakosti apod. se uvádějí v popisech (na
výkresech, na odkazové čáře, ve specifikacích apod.) Převládající materiál se na výkresu
nemusí graficky označovat, popř. lze plochu v řezu odlišit všeobecným označením šikmými
rovnoběžnými čarami (šrafováním) bez ohledu na druh materiálu. V těchto případech pak
podle potřeby můžeme uvést druh převládajícího materiálu v legendě nebo v poznámce
výkresu, a to užitím doplňujícího grafického označení. Konstrukce určené k vybourání se
graficky označují tečkováním a vybarvují se žlutě. Starý stav se graficky neoznačuje. Způsob
grafického značení materiálů je zobrazen v Obr. 4.
Legenda materiálů:
Obr. 4: Příklad grafického značení materiálů na výkresech
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
27
Zařizovací předměty se zobrazují jejich zjednodušeným obrysem v měřítku výkresu bez
tvarových podrobností. Kreslí se čarami zvláštní tloušťky, kterou pro kreslení a popisování
značek stanoví ČSN ISO 128.23.
Zařizovací předměty v půdoryse se kreslí:
1. plnou čarou – předměty umístěné na podlaze zobrazovaného prostoru a předměty
upevněné na stěnách pokud se prostor pod předměty provozně nevyužívá
2. čerchovanou čarou se dvěma tečkami - předměty upevněné na stěnách pod nimiž se
prostor provozně využívá
čárkovanou čarou – předměty, popř. části předmětu, zakryté jinými předměty,
Otázky a úkoly
1) Vyjmenujte jednotlivé druhy čar a nastudujte grafické znázornění materiálů
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
28
Kapitola 5: Tvorba technických výkresů, půdorysy, řezy,
sklopené řezy a pohledy
Klíčové pojmy:
půdorys, řez a pohledy
Cíle kapitoly:
- pochopení pojmu kreslení v technických výkresech.
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 8 hodiny
Výklad:
Na výkresech používaných ve stavebnictví se stavební objekty a jejich konstrukce zobrazují
metodou pravoúhlého promítání. Obrazy se kreslí podle zásad deskriptivní geometrie, které
jsou však přizpůsobeny potřebám zobrazování technických výkresů. To znamená, že například
vycházejí z poučky pravoúhlého promítání, podle níž se rovnoběžným posunutím průmětny
nemění tvar ani velikost průmětu a vztah mezi kreslenou konstrukcí a jejím průmětem je tedy
na poloze nezávislý.
Zobrazování půdorysů – musí se objekt otevřít pomyslným vodorovným řezem a část objektu
nad řezem odstranit. Vodorovný řez, kromě prostorů, jejich tvaru, velikosti a souvislostí,
zachytí svislé nosné konstrukce a otvory, které jsou zobrazeny protnuté pomyslnou plochou
řezu. Získaný vodorovný řez objektem se zobrazí promítnutím na průmětnu rovnoběžnou
s plochou řezu a umístěnou pod vzniklým řezem paprsky kolmými k průmětně. K zobrazení
půdorysů výkopů, základů a střech se používají pohledy shora. Průmětna se umístí rovnoběžně
pod zobrazovaným výkopem, základem nebo střechou a promítne se na ni paprsky kolmými
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
29
k průmětně. Půdorys výkopu se kreslí jako pohled shora do prázdné výkopové jámy a do rýh a
patek základů. Půdorys základů se kreslí jako pohled shora na základy zbavené okolní zeminy
a zdiva nad základy. Půdorys střechy se kreslí jako pohled shora na dokončenou střechu.
Půdorys konstrukce střech s vaznicovou konstrukcí se kreslí podle pravidel a to v podstatě jako
pohled shora na nosnou konstrukci. Vodorovný řez objektem vznikne protnutím objektu
pomyslnou vodorovnou plochou řezu, která se musí vést rovnoběžně s podlahou nebo se
stropem tak, aby se plochy vnitřních prostorů, jejich tvary a vodorovné rozměry konstrukcí
zobrazovaly nezkreslené ve velikosti zmenšené podle měřítka. Déle se vodorovný řez vede asi
v 1/3 výšky podlaží, tj. přibližně 1m nad úrovní podlahy a tak aby procházel všemi otvory
(okna, dveře). Poloha pomyslné vodorovné plochy řezu pro zobrazení půdorysů se ve svislých
řezech neoznačuje.
Zobrazování svislých řezů – k získání svislého řezu objektem, který by zobrazil členění
vnitřních prostorů ve svislém směru, ukázal jejich výšky i výšky (tloušťky) konstrukcí, se musí
objekt otevřít pomyslným svislým řezem a část objektu před plochou řezu se musí odstranit.
Svislý řez, kromě prostorů a jejich výšek, má zachytit vodorovné nosné konstrukce v řezu,
výšky svislých konstrukcí a výšky otvorů. Získaný svislý řez objektem se zobrazí promítnutím
na průmětnu rovnoběžnou s plochou řezu a umístěnou za řezem paprsky kolmými k průmětně.
Svislý řez objektem vznikne rozříznutím objektu pomyslnou plochou řezu, která se musí vést
zpravidla rovnoběžně se svislými stěnami objektu, aby se výšky prostorů a výšky konstrukcí
zobrazovaly nezkreslené. Dále se řez vede tak, aby procházel otvory (okny, dveřmi) a nejlépe
schodištěm a tak, aby zobrazil charakteristický tvar zastřešení. Vede-li se pomyslná plocha
svislého řezu napříč objektem, vzniká příčný svislý řez. Vede-li se plocha objektem ve směru
jeho podélné osy, vzniká podélný svislý řez. Poloha pomyslné svislé plochy řezu se musí
označit v půdorysu tlustou čerchovanou čarou po straně obrazu, se šipkami ve směru pohledu
na pomyslnou plochu. Písmeny velké abecedy psanými vždy rovnoběžně s okolním okrajem
výkresu se označí plocha, zejména tehdy, protíná-li jeden půdorys několik ploch.
Zobrazování pohledů – nejjednodušší způsob zobrazení se používá při zobrazování pohledů
na průčelí, konstrukci apod. Průmětna se umístí za zobrazovaný předmět rovnoběžně se stěnou,
která se má zobrazit. Tvar stěny předmětu se promítne na zvolenou průmětnu paprsky kolmými
k průmětně. Kreslí se tedy na výkrese v určitém měřítku pohledy, např. pohled na průčelí
objektu, pohled na vnitřní stěnu místnosti, pohled na okno, pohled na dveře, pohled na obklad
stěny.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
30
Zobrazování sklopených průřezů – sklopené průřezy jsou pomocným zobrazením
vodorovných konstrukcí v půdorysech. Objasňují obvykle konstrukce stropů, nadpraží otvorů a
průvlaků. Rozdíl mezi řezem a průřezem: v řezu se zobrazuje pouze obraz řezu a viditelné
konstrukce za plochou řezu; v průřezu se zobrazuje pouze obraz řezu a viditelné konstrukce za
plochou řezu se nezobrazují. Myšlená svislá plocha sklopeného průřezu se vede
charakteristickou částí stropní konstrukce, přibližně středem průvlaku nebo nadpražím otvoru.
Vzniklý obraz svislého průřezu konstrukcí se sklopí do vodorovné roviny a promítne se do
půdorysny. Svislý průřez se sklápí buď směrem od dolního okraje výkresu nebo směrem od
pravého okraje výkresu. Rozhraní, kdy se směr sklápění mění, tvoří přímka skloněná od
vodorovné pod úhlem 30° doleva.
Níže jsou vloženy obrázky s příklady výkresu půdorysu typického patra a příčného řezu
Obr. 5: Půdorys Obr. 6: Řez
Otázky a úkoly
2) Nakreslit vzorový půdorys a řez domem
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
31
Kapitola 6: Měřítka a kótování výkresů
Klíčové pojmy:
měřítka výkresů, kótování
Cíle kapitoly:
- pochopení pojmu měřítko výkresů,
- porozumění rozdílům v kótování stavebních výkresů.
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 6 hodiny
Výklad:
Smyslem této kapitoly je pochopit způsob použitých měřítek ve stavebních výkresech a způsob
jejich kótování.
Měřítkem výkresu je poměr délkového rozměru prvku předmětu zobrazeného na originálu ke
skutečnému délkovému rozměru téhož prvku předmětu skutečného.
Měřítka výkresů stavebních objektů se volí dle těchto zásad:
1:5000, 1:2000, 1:1000, 1:500, 1:200 – pro situační výkresy a situační schémata
1:200, 1:100, 1:50 – pro výkresy půdorysů, řezů a pohledů stavebních objektů
1:20, 1:10, 1:5, 1:2, 1:1 – pro zobrazování konstrukčních detailů
Kótování stavebních výkresů určují normy ČSN a to: ČSN 01 3130, ČSN 01 3405, ČSN ISO
406.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
32
Zásady pro kótování stavebních výkresů z těchto norem je možné vyjádřit těmito stručnými
body:
pro určení rozměrů a polohy předmětů jsou rozhodující pouze kóty, tj. čísla určující
požadovanou nebo skutečnou velikost rozměrů, popř. polohu předmětu a jeho prvků,
bez ohledu na měřítko v němž je obraz na výkrese nakreslen
na výkrese se musí kótovat všechny rozměry, jichž je třeba k jednoznačnému
geometrickému určení zobrazených předmětů, tj. k úplnému určení tvaru, velikosti a
vztahů jednotlivých částí, v rozsahu závislém na účelu výkresu
kóty se mají uvádět tak, aby se potřebný rozměr mohl přečíst přímo a nebylo jej třeba
počítat z jiných kót
každý rozměr se má u téhož předmětu kótovat pouze jednou
kótovat rozměry zakrytých (neviditelných) obrysů se nedoporučuje, lze jej kótovat jen
tehdy, je-li takto kótovaný rozměr jednoznačně a zřetelně určen
kótují-li se na výkresech pomocné rozměry (například doplňkové, informativní,
teoretické) píší se do okrouhlých závorek
na výkresech je vždy rozhodující kóta, nikoli vyobrazení, kóta jež se zřejmě neshoduje
s nakresleným rozměrem na obraze, musí se podtrhnout, aby nevznikla pochybnost o
její správnosti
kótuje se vždy od hran, stěn, rozhraní a pevných bodů, které bude možno na stavbě
zjistit, popř. od označených os, přímek a prvků prostorové polohy předmětu
při kótování předmětu je třeba vždy vzít v úvahu způsob jeho provádění, aby při měření
(na stavbě, na dílci apod.) byla vždy dokončena ta část, od níž se kóty odvozují
pro zabezpečení požadované kvality, funkce, bezpečnosti a spolehlivosti stavebních
dílců, konstrukcí a objektů je nezbytné ve výkresech navrhnout systém geometrické
přesnosti, předepsáním tolerancí, mezních odchylek, vytyčovacích a kontrolních značek
Ve výkresech stavebních objektů pozemních staveb a stavebních konstrukcí se kótují:
délkové rozměry v milimetrech (měřící jednotka se neuvádí)
výškové úrovně (v absolutních nebo relativních hodnotách) v metrech na tři desetinná
místa (měřící jednotka se neuvádí – například 437, + 5,876), za výchozí vodorovnou
vztažnou (základní rovinu) (0,000) se u stavebních objektů volí zpravidla úroveň
povrchu podlahy prvního podlaží
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
33
rovinné úhly ve stupních (úhlových), měřící jednotky se ke kótám vždy připisují
(například 1°15´23“). Je-li úhel menší než 1° píše se před údaj minut vždy 0°.
sklony rovinných ploch poměrem 1:x, nebo v procentech, popř. v promilích, značky %
se připisují za číselný údaj.
Kótování jednotlivých částí dokumentace:
kótování výkopů V půdorysu se kótují rozměry jednotlivých vzdáleností délkovými
kótami. Úroveň dna jednotlivých částí výkopů se kótuje absolutními výškovými kótami
vepisovanými do obdélníku. U zešikmených výkopů se sklon šikmé stěny kótuje
poměrem výšky k délce nebo procenty psanými nad šipkou. Úroveň hran sklonitých
ploch výkopů se kótují výškovými kótami na odkazových čarách. Ve svislé řezu se
hloubky dělících čar pod úrovní hlavních čar kótují délkovými kótami. Úroveň
celkových i dílčích částí a terénu se kótuje výškovými kótami.
kótování základů V půdorysu se kótují délkovými kótami rozměry základů a jejich
umístění vzhledem ke vztažným přímkám, k vytyčovací síti a ke konstrukcím nad
základy. Úrovně dna kanálů se kótují v relativních výškách. Kóty se píší do obdélníčku
buď v ploše základu, nebo na odkazové čáře. Ve svislém řezu se délkovými kótami
kótují jednotlivé části základu nebo ústupky a to obvykle od úrovně podlahy nad
základy. Výškovými kótami se kótují zejména úroveň dna základu a úroveň podlahy
nad základem.
kótování půdorysů stavebních dispozic se kótují délkovými kótami vždy konstrukce,
které jsou tlustou čarou tj. na styku se vzduchem. Sklopené řezy se kótují šipkou
s relativní hodnotou. Výšková úroveň se kótuje relativní hodnotou v obdélníčku.
kótování oken se skladebnými rozměry se udává na kótovací čáře. V půdorysu se šířka
uvádí nad kótovací čáru, výška pod kótovací čáru, stejně tak i výška parapetu okna
pouze však je hodnota uvedena v oblých závorkách. Poloha okna je v půdorysu
stanovena okótováním hran na kótovací čáře, vedené zpravidla podél celého půdorysu.
Rozměr okna je zároveň stavebním otvorem ve zdivu v místě osazení okenního rámu.
Okna se v půdorysu označují číslem v kruhu, které slouží jako odkaz na výpis výrobků,
kde je okno popsáno. Stejná okna se označují stejně.
kótování dveří se v půdorysu kótuje délkovými kótami. Jmenovité rozměry se píší na
ose dveří a vrat, skladebné rozměry na kótovací čáře. Šířka se píše nad osu a výška pod
osu, v obou případech může být i pod kótovací čárou. U dveří v zasklené stěně se na
osu dveří píší jmenovité rozměry dveří a skladebné rozměry otvoru se píší na kótovací
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
34
čáru. Dveře a vrata se v půdorysu označují číslem v kruhu, které slouží jako odkaz na
výpis výrobků, kde jsou dveře popsány. Označení úpravy nadpraží se podobně jako u
oken vyjádří obvykle odkazem v kroužku na výpis prvků.
kótování schodišť v půdorysu se kótují rozměry schodišťového prostoru,
schodišťových ramen, podest a mezipodest a šířka zrcadla. Výškovými kótami se
udávají úrovně viditelných podest. Součinem výšky a šířky stupňů se označí rozměry
stupňů na výstupní čáře, nejsou-li tyto rozměry uvedeny v jiném zobrazení. Ve svislém
řezu se délkovými kótami kótují konstrukční výšky podlaží, světlé výšky a poloha
mezipodest. Výškovými kótami se udávají úrovně podest a mezipodest. Součinem
počet x výška x šířka se uvádí počet a rozměry stupňů v rameni (např.8x166x300).
Otázky a úkoly
1) Naučte se druhy měřítek pro jednotlivé druhy výkresů
2) Nastudujte kótování jednotlivých druhů výkresové dokumentace
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
35
Kapitola 7: Podklady pro předběžný a položkový rozpočet
stavby
Klíčové pojmy:
dokumentace zadání stavby, výkaz výměr
Cíle kapitoly:
- pochopení pojmu Dokumentace zadání stavby, Výkaz výměr,
- porozumění použití dokumentace zadání stavby a výkazu výměr při uzavírání
smluv s generálním dodavatelem stavby.
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 4 hodiny
Výklad:
Podkladem pro předběžný rozpočet stavby je dokumentace pro stavební povolení. Podrobný
výkaz výměr se zpracovává na základě dokumentace zadání stavby tzv. tendrové dokumentace
nebo na základě dokumentace pro provedení stavby. Dokumentací zadání stavby se rozumí
projektová dokumentace zpracovaná a upravená do rozpočtové struktury pro účely posouzení
skladby a výše cenové nabídky jednotlivých uchazečů o dodávku stavby. V rámci podkladů
pro výběr zhotovitele může být i návrh smluvní dokumentace pro zhotovení stavby včetně
všech příloh. Posouzení nabídek je tak mnohem objektivnější, pokud jsou dopředu nastaveny
všechny smluvní podmínky mezi zhotovitelem a objednatelem (termín, doba splatnosti faktur,
záruční doba, požadavky na jakost, kvalitu, pracovní dobu, záruka pečlivého prostudování
dokumentace ve fázi nabídky, možnosti reklamy na stavbě atd.) než pokud je předmětem
hodnocení jen cena a smlouva se dohaduje až poté. Základním prvkem pro určení předběžného
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
36
rozpočtu stavby je položkový rozpočet a výkaz výměr, jenž jsou zpracovány na základě
Dokumentace pro provádění stavby respektive zadání stavby.
Cenový odhad stavby na základě studie. Základní a nejjednodušší je propočet nákladů stavby.
Ukáže se v něm sice první cena, ale ta se může od reality lišit. Propočet by se ale neměl od
případného rozpočtu odchýlit o více než 15% ceny. I laik si může udělat základní kalkulaci
nákladů a to jednoduchým způsobem. Podle již realizovaných staveb se dá zjistit cena za 1m2
zastavěné plochy (přízemní/patrové). Druhým vodítkem je cena za 1m3 obestavěného prostoru.
Pozor na maličkost - u obestavěného prostoru je nutno vzít v úvahu taktéž konstrukce pod
zemí. Ceny zde uvádět nebudeme, mění se v čase a mohli by se stát zastaralými dříve, než
provedeme aktualizaci. Pro jistější a přesnější odhad je přece jen lépe nechat takovou
předběžnou kalkulaci na projektantovi.
Položkový rozpočet stavby je jeden z nejdůležitějších dokumentů stavby. Součástí tohoto
rozpočtu je i výkaz výměr. Na základě tohoto dokumentu je stavba prováděna a fakturována.
Jednotlivé ceny položek rozpočtu jsou určujícími pro stanovení fakturační ceny v návaznosti na
objem provedených prací za dané období a odčerpáním množství provedených prací z
položkového rozpočtu.
Výkaz výměr vymezuje druh, jakost a množství požadovaných prací, dodávek a služeb,
potřebných ke zhotovení vaší stavby a je tak podkladem pro zpracování nabídkové ceny
stavby. Podkladem pro vypracování výkazu výměr je v tomto případě projektová dokumentace
stavby a její technické specifikace. Výkaz výměr obsahuje ve své finální podobě položkový
soupis prací, dodávek a služeb ve skladbě odpovídající projektové dokumentaci stavby. Výkaz
výměr stavební části je pomocným matematickým výpočtem, který by při plánování vaší
stavby neměl chybět - přehled o vykonávaných pracích je pro plánování financování nezbytný.
Výkaz výměr kromě prací udává jednotlivé dodávky a služby, které stavba bude vyžadovat,
čímž se stává nezbytným podkladem pro vypracování nabídkové ceny. Netřeba snad dodávat,
že výkaz výměr technického vybavení budov (TZB) slouží pro výčet služeb a materiálových
dodávek, pokrývajících technické zabezpečení budov. Podkladem pro zhotovení Výkazu
výměr jsou projektová dokumentace stavby a její další specifikace - výkaz výměr technického
zabezpečení budov se tak stává pomocným matematickým výpočtem, jenž je nezbytný pro
přehled o prováděných, nebo lépe plánovaných investicích.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
37
Slepý rozpočet - používá se zejména pro výběr dodavatele stavby. Pro jednotné zadání
stavebních dodávek budete potřebovat tzv. slepý rozpočet, který obsahuje veškeré práce.
Čerpání rozpočtu je nástroj, který umožňuje udržování přehledu o aktuálním stavu toku peněz a
materiálu v průběhu stavby. Čerpání umožňuje zpětnou kontrolu prováděné zakázky. Aby
nebyl v čerpání chaos, nastavuje se po obdobích. Obdobím může být libovolný časový úsek
(týden, dva týdny, měsíc,...), definuje se počátečním a koncovým datem v kalendáři. Systém si
udržuje přehled o tom, kolik bylo odčerpáno celkem, kolik ještě zbývá odčerpat, či kolik bylo
přečerpáno.
Otázky a úkoly
1) Vyjmenujte základní podklady pro rozpočet stavby
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
38
Literatura
povinná literatura
DRASTÍK, F., Tvorba technické dokumentace, Česká technika - nakladatelství
ČVUT v Praze 2012, ISBN 978-80-01-05058-3
REMEŠ, J., UTÍKALOVÁ, I., KACÁLEK, P., KALOUSEK, L., PETŘÍČEK,
T., Stavební příručka Praha, Grada Publishing 2013. ISBN 978-80-247-3818-5
DOSEDĚL, A., A KOLEKTIV, Čítanka výkresů ve stavebnictví, SNTL –
nakladatelství technické literatury, 1989. ISBN 80-85920-15-8
VÍCHOVÁ, J., HOFMANOVÁ, A., KARLOVSKÁ I., Obecné technické
požadavky na výstavbu s komentářem, nakladatelství ARCH, 1999, ISBN 80-
86165-26-4
doporučená literatura
TOMAN, J., Technické kreslení podle mezinárodních norem II - pravidla tvorby
výkresů ve stavebnictví. Ostrava, Montanex 1995, ISBN 80-85780-27-5
CIBULKA,V., Odborné kreslení, Sobotáles 2010, ISBN 978-80-01-05058-3
BLAŽEK, J., Stavební zákon s komentářem a prováděcími vyhláškami,
nakladatelství ANAG, 2006. ISBN 80-7263-363-5