NABÍDKY A KALKULACE VE STAVEBNICTVÍ Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu CZ.1.07/3.2.08/03.0035 Seznam přednášek 1. Stavba Výměry stavebního objektu Cena stavby, kalkulační vzorec 2. Princip rozpočtování Členění nákladů stavby Podklady pro sestavení rozpočtu 3. Druhy rozpočtů Struktura rozpočtu Postup při sestavení rozpočtu 4. Cenové ukazatele ve stavebnictví pro rok 2014 Struktura ceníku Stanovení počtu měrných jednotek NABÍDKY A KALKULACE VE STAVEBNICTVÍ 1. • Stavba • Výměry stavebního objektu • Cena stavby, kalkulační vzorec Stavba Z konstrukčního hlediska se stavba skládá z technologické a stavení části. Technologická část je tvořena provozními soubory, stavební část se skládá ze stavebních objektů. • Stavební objekt Stavební objekt je prostorově ucelená nebo alespoň funkčně samostatná část stavby, která má charakter hmotného investičního majetku. Druhy stavebního majetku jsou vymezeny v Jednotné klasifikaci stavebních objektů (JKSO). Stavba • Stavební práce Stavební práce a konstrukce jsou členěny podle národního Třídníku stavebních konstrukcí a prací (TSKP). Pro statistické účely se používá část standardní klasifikace produkce (SKP),která je však pro účely oceňování méně vhodná. Podle TSKP jsou členěny práce do dvou velkých skupin. Jedná se o hlavní stavební práce (HSV) a přidružené stavební výroby (PSV),což jsou stavební řemesla. 5 Výměry stavebního objektu • Zastavěná plocha je plocha půdorysného řezu vymezené vnějším obvodem svislých konstrukcí uvažovaného celku budovy, podlaží nebo jejich částí. • Obestavěný prostor metodiku stanovení obestaveného prostoru popisuje ČSN 734055 Výpočet obestavěného prostoru pozemních stavebních částí. Vypočte se jako součet základního obestavěného prostoru a dílčích obestavěných prostorů doplňujících stavebních částí. Obestavěný prostor základů se vykazuje mimo to ještě odděleně. Výpočet obestavěného prostorů se doloží názorným rozměrovým náčrtkem. OP = OZ + OD (m3) • OP – obestavený prostor celkem • OZ – obestavěný prostor základní (délka x šířka x výška konstrukce) • OD – obestavený prostor dílčí Výměry stavebního objektu Obestavěný prostor • Základní obestavěný prostor je prostorové vymezení hlavní části objektu, zahrnující objem základů, spodní části objektu, vrchní části objektu a zastřešení. OZ = Oz + Os + Ov + Ot (m3) • Oz – obestavěný prostor základů • Os – obestavěný prostor spodní stavby • Ov – obestavěný prostor vrchní stavby • Ot – obestavěný prostor zastřešení Výměry stavebního objektu Obestavěný prostor • Dílčí obestavěný prostor neprostorové vymezení doplňujících stavebních částí objektů, tj. částí, které leží mimo hlavní část stavebního objektu, avšak těsně s ním souvisí. Výpočet obestavěného prostoru slouží např. k rychlému výpočtu orientační (směrné) ceny. Investor si hned může udělat představu o nákladech stavby. 8 Výměry stavebního objektu Orientační ceny rozpočtových ukazatelů stavebních objektů (RUSO) dle měrných jednotek objektů slouží pro potřeby hrubého ocenění stavebních objektů ve fázi investičního záměru, územního rozhodnutí, popř. stavebního povolení, kdy nejsou obvykle k dispozici potřebné projektové údaje pro podrobné ocenění, lze použít orientační ukazatele vybraných objektů klasifikovaných dle JKSO (Jednotná klasifikace stavebních objektů). Orientační cena = rozsah objektu x rozpočtový ukazatel(w1) 9 Cena stavby • Ceny na stavebním trhu jsou smluvní. Výše je sjednaná mezi kupujícím a prodávajícím a většinou je v písemné formě ve smlouvě o dílo, kde se stanoví další smluvní podmínky, za kterých bude cena vyplacena. • Cena stavby vyjadřuje hodnotu stavby v penězích. • Pořizovací cena stavby vyjadřuje hodnotu stavby v penězích v době pořízení stavby investorem, včetně nákladů spojených s pořízením. Cena stavby • Reprodukční cena stavby je cena stavby, za kterou by byla stavba pořízena v době, kdy se cena zjišťuje nebo, kdy se o ní účtuje. • Náklady na stavební objekt Pro jejich výpočet vždy potřebujeme informace o výměrách stavebního objektu a cenové informace. Náklady se stanoví jako součet součinů výměr a cen vztažených na příslušnou měrnou jednotku 11 Kalkulace • je způsob stanovení nákladů výpočtem. Pro zhotovení se používají různé kalkulační metody techniky. Kalkulaci nákladů dělá investor i dodavatel a je podkladem pro nabídkovou cenu. • Kalkulace nákladů je propočet, zjištění nákladů na kalkulační jednici. • Kalkulační jednice je dána určitým výrobkem, výkonem, službou vymezeným měrnou jednotkou např. kus, m,m2,m3, t a další. Kalkulace • Druhy kalkulací Kalkulace rozdělujeme z hlediska časového: • - předběžné(stanovujeme před zahájením stavby; vycházíme z odhadů nebo z norem spotřeby a norem pracnosti; můžeme zjistit, zda se nám investice vyplatí ), • - výsledné(sestavujeme po ukončení stavby; udává nám skutečné náklady vynaložené na výrobu kalkulační jednice). Kalkulace • Podle struktury rozdělujeme kalkulace na: - cenové (rozpočet stavebního díla, nabídková cena, fakturované cena), - nákladové (výrobní kalkulace, výrobní faktur). • Výrobní kalkulace je operativní kalkulace ve stavebnictví, kterou si sestavuje dodavatel na základě výkazu výměr k rozpočtu. Určuje výši nákladů a potřeb. Slouží k přímému řízení výroby. Kalkulační jednicí je konstrukční prvek. 14 Kalkulační vzorec • Vyhláška o kalkulaci byla zrušena a způsob kalkulace je věcí každé dodavatelské organizace. Přesto se většina výpočtů cen ve stavebnictví drží skladby bývalého oborového kalkulačního vzorce, který s drobnými úpravami vystihuje podstatu stavebních prací a dodávek. Na základě tohoto vzorce je cena definována : Cena : Materiál Mzdy Stroje Ostatní přímé náklady Režie výrobní Režie správní Zisk Kalkulační vzorec Cena = Materiál + Mzdy + Stroje + OPN + Režie výrobní + Režie správní + Zisk V tomto vzorci je obsaženo několik běžně používaných pojmů, které je při kalkulaci ceny nutné respektovat a zejména správně používat tak, aby jednoznačně určovaly, jaký typ nákladů má zpracovatel ceny na mysli. • Materiál + Mzdy + Stroje + OPN jsou náklady přímé, tedy náklady, které se přímo podílí na realizaci konkrétní práce • Režie výrobní + Režie správní jsou náklady nepřímé, tedy náklady, které nelze jednoznačně stanovit na určitou kalkulační jednici (konkrétní práci), ale které jsou k realizaci prací nezbytné • Materiál + Mzdy + Stroje + OPN + Režie výrobní + Režie správní jsou úplné vlastní náklady, tedy náklady, které jsou k provedení práce potřeba a které zhotovitel musí vynaložit. Ve zjednodušené formě lze konstatovat, že tyto náklady představují minimální cenu, za kterou musí být realizováno • Mzdy + Stroje + OPN jsou zpracovací náklady. Tato definice je teoretickou definicí pro potřeby výpočtu nepřímých nákladů a zisku Kalkulační vzorec 1. Materiálové náklady • Náklady na materiál tvoří ve většině stavebních prací rozhodující složku ceny a z hlediska kalkulace je jim třeba věnovat největší pozornost. Přitom právě materiálové náklady tvoří tu část ceny, ve které dochází při stanovení cen k podstatným rozdílům mezi jednotlivými dodavateli. Zčásti je to dáno různými cenovými relacemi materiálů pro jednotlivé regiony, ale zčásti i chybným stanovením celkových nákladů na materiál. • V rámci kalkulace nákladů na materiál je nutné stanovit spotřebu materiálu na měrnou jednotku práce, t.j. určit například spotřebu sádrokartonových desek na 1m2 příčky. Upozornění : Materiál se do ceny kalkuluje vždy bez DPH. Materiál = (čistá spotřeba + ztratné) x nákupní cena + dopravné Kalkulační vzorec 2. Mzdové náklady • Mzdové náklady tvoří druhou nejvýznamnější složku ceny (v průměru se jejich podíl v ceně pohybuje okolo 16-20 %), a zároveň tvoří rozhodující základnu pro výpočet režijních nákladů a zisku. • Stejně jako u materiálových nákladů i zde je nutné stanovit spotřebu práce na měrnou jednotku produkce. • Mzdy = mzda úkolová + mzda časová • Mzda úkolová = norma x sazba tarif.stupně • Mzda časová = úkolová mzda x podíl časové mzdy 18 Kalkulační vzorec 3. Náklady na stroje Tato složka ceny obsahuje náklady vynaložené zhotovitelem na zajištění nutných strojů a mechanizmů pro vykonání určitého druhu práce. Z hlediska dostupných podkladů představuje nejslabší článek ceny, protože údaje o spotřebě času stroje pro provedení určité práce nejsou vždy k dispozici a pomocné údaje jsou již velmi zastaralé. Doposud se používají strojočasy uvedené ve sbornících potřeb a nákladů. Nic však nebrání tomu, aby v případě, kdy na stavbě budou využity specielní stroje, byly do ceny dokalkulovány, a to v čase, který se stanoví buď dle technických údajů nebo odborným odhadem a v sazbách zjištěných od pronajímatele stroje nebo v sazbách vnitropodnikových, stanovených dle metodiky pro výpočet sazby strojohodin. S = norma stroje x sazba stroje za hodinu provozu 19 Kalkulační vzorec 4. Ostatní přímé náklady V ostatních přímých nákladech jsou započteny ty náklady, které je možné stanovit na kalkulační jednici (na konkrétní měrnou jednotku) a nejsou zahrnuty v předchozích typech nákladů. a) náklady související s vnitrostaveništní přepravou materiálů a zejména zeminy při zemních pracích, tzv. technologická doprava b) náklady na zdravotní a sociální pojištění OPN = Td + SZZ + (PVN) Td je technologická doprava a je udávána v Kč ve sbornících potřeb a nákladů a vyskytuje se zejména u přirážek přesunů hmot SZZ je odvod na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění ze mzdových nákladů 20 Kalkulační vzorec 5. Režijní náklady Základnu pro výpočet režijních nákladů pak tvoří přímé zpracovací náklady, t.j. mzdové náklady, náklady na stroje, a ostatní přímé náklady. 21 • Do režijních nákladů se započítávají zejména · spotřeba paliv, energií a materiálů souvisejících s řízením · náklady na opravu a údržbu hmotného investičního majetku · odpisy investičního majetku · odpisy drobného investičního majetku · výkony spojů, cestovné, nájemné a ostatní služby · mzdové náklady související s řízením a odvody z nich · osobní náklady · náklady na záruční opravy · pojistné · poplatky · ostatní finanční náklady 22 Kalkulační vzorec 6. Zisk Výše zisku kalkulovaná do cen stavebních prací je stejně jako ostatní hodnoty na zvážení každého zhotovitele. Nikde není stanoveno do jaké maximální výše smí zisk jít. V praxi se objevují tendence výpočtu zisku z celkových nákladů stavby, tj. zisk je počítán ze všech přímých i nepřímých nákladů. Z celkové ceny pak zisk představuje 1,5 – 9 % - orientačně! Zisk = procento zisku x (Mzdy + Stroje + OPN + Režijní náklady) 23 Použitá literatura: • ÚRS PRAHA. Rozpočtování a oceňování stavebních prací, Praha, 2012, 1.21.064 • ÚRS PRAHA. Rychlé rozpočtování, Praha, 1012, 1.21.063 • SCHNEIDEROVÁ,R.;KADLČÁKOVÁ,A.;KREMLOVÁ,L. Kalkulace a nabídky 1, . V Praze: České vysoké učení technické, 2009, 213 s.ISBN 978-80-01-03532-0. • MACÍK, Karel, Jiří LANČA a Ladislav ŠIŠKA. Kalkulace a rozpočetnictví: nástroje a metody. Vyd. 3. přeprac. V Praze: České vysoké učení technické, 2008, 213 s.ISBN 978-800-1039-267. • TICHÁ,A.; TICHÝ,J; VYSLOUŽIL,R. Rozpočtování a kalkulace ve výstavbě, Brno, Akademické nakladatelství CERM,s.r.o., 2004,ISBN 80-214 – 2639 - X • http://www.stavebnistandardy.cz/doc/ceny/manual_ceny.htm • http://www.stavebnistandardy.cz/default.asp?Typ=1&ID=6&Pop=0&IDm=689559 5&Menu=Cenov%E9%20ukazatele%20ve%20stavebnictv%ED 24 Obsah • Princip rozpočtování • Členění nákladů stavby • Podklady k sestavení rozpočtu Princip rozpočtování • Základní myšlenkou rozpočtování je sestavit výpočet pokud možno všech nákladů , které vznikají v souvislosti se stavební činností, a tyto náklady zařadit do předem dohodnutých skupin, tak aby byly srozumitelné a přehledné pro všechny účastníky stavebního řízení. • Rozpočet – komunikační prostředek – existuje soubor pravidel, který definuje jak má být sestaven → aby se určité náklady nezapočítaly vícekrát nebo se na nějaké nezapomnělo. • Aby byl rozpočet skutečně efektivní a transparentní komunikační prostředek v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů, používají se jako základ pro ocenění stavebních konstrukcí a prací obecně známé a respektované oceňovací podklady (cenové soustavy) Princip rozpočtování • Obecně platné principy rozpočtování : - Podrobnost projektové dokumentace musí být přiměřená míře podrobnosti použitých oceňovacích podkladů - Cena uvedená u položek musí zohledňovat použité členění nákladů uvedené v oceňovacích podkladech - Zařazení a cena položek v rozpočtu musí odpovídat jejich obsahu a způsobu použití - Způsob výpočtu množství položek musí odpovídat způsobům měření. - Různé oceňovací systémy mezi sebou nelze libovolně kombinovat - Forma výstupu rozpočtu musí mít odpovídající (dohodnuté) parametry. Základní rozdělení nákladů • Základní rozpočtové náklady = ZRN - Ceny zdrojů zabudovaných do stavby a náklady na jejich zabudování - Nejdůležitější náklady sledované na úrovni jednotlivých stavebních prací a k-cí - ZRN tvoří zpravidla položky rozpočtu a člení se na práce hlavní stavební výroby (HSV), přidružené stavební výroby (PSV) a montáže technologických zařízení (M) - HSV = konstrukční části hrubé stavby – zemní práce, základy, svislé a vodorovné kce, atd. - PSV = rozdělení po jednotlivých řemeslných oborech – tesařské, klempířské, truhlářské, instalatérské apd. - Práce M = mají charakter montážních souborů (NN, VN, VVN, plynovody, MaR apd. Základní rozpočtové náklady = ZRN Základní rozdělení nákladů • Vedlejší rozpočtové náklady = VRN - Slučují všechny ostatní náklady, které se do stavby přímo nezabudovávají, ale jsou nutné pro přípravu, realizaci a dokončení stavby (projektové, průzkumné a geodetické práce) a dále náklady vztahující se k umístění stavby, její přípravě a k dalším okolnostem , které souvisejí s individuálním provedením stavby jako celku. - Zohledňují rozdíly mezi jednotlivými stavbami. Nelze obvykle dopředu přesně odhadnout jejich výši a ve většině případů neexistují objektivní srovnání (ZRN=cenové soustavy) Vedlejší rozpočtové náklady = VRN Celková cena stavby Úrovně členění nákladů Podklady pro sestavení rozpočtu • Projektová dokumentace - Kvalitně zpracovaná PD - Z PD rozpočtář zjistí předmět a rozsah ocenění stavebného díla a výměry jeho k-cí a materiálů vč. všech kvalitativních podmínek - Informace o stavbě v dokumentech – souhrná, průvodní a technická zpráva, požární zpráva, vyjádření všech orgánů (památkáři aj.) Členění PD dle podrobnosti v závislosti na fázi projektu: - STS – Studie stavby - DUR – Dokumentace pro územní rozhodnutí - DSP – Dokumentace pro stavební povolení - DPS – Dokumentace pro provedení stavby - DSPS – Dokumentace skutečného provedení stavby Podklady pro sestavení rozpočtu • Smluvní dokumentace - Ustanovení SoD mezi investorem a dodavatelem stavebních prací – upřesňují a doplňují PD (dodací podmínky) • Technické normy (ČSN, EN, ISO) • Legislativa - Způsob oceňování stavebních prací není legislativně ošetřen, avšak existuje řada právních předpisů, které se rozpočtování dotýkají (zákon o veřejných soutěžích, stavební zákon, občanský zákoník, DPH) • Rozpočtář - Orientace v PD a oceňovacích podkladech, znalost stavebních technologií, znalost technických a právních norem, ovládání SW, orientace na stavebním trhu Podklady pro sestavení rozpočtu • Oceňovací podklady - Zdroje informací o cenách k-cí, prací a dodávek - Katalogy dodávané tvůrci Cenových soustav - Členění dle stupně podrobnosti : - Rozpočtové ukazatele stavebních objektů (RUSO) - Agregované položky (RYRO) Soustava RYRO - pro snadné a rychlé oceňování výstavby budov. Jedná se o agregované položky, pomocí kterých lze v přípravné fázi výstavby bez zbytečných složitostí velice rychle ocenit pozemní stavbu a to jak bytovou tak i nebytovou. - Katalog popisů a cen stavebních prací (KCSP) - Sborník cen materiálů (SPCM) Podklady pro sestavení rozpočtu • Oceňovací podklady - Vlastní – vytváří si rozpočtář individuálně - Výhoda : rozsah, struktura a obsah je podle individuálních potřeb - Nevýhoda : velká pracnost, nedostatečný rozsah a obtížná kalkulace - Převzaté – komplexní soubor informací s univerzálním využitím - Výhoda : aktuálnost, kvalita a vysoká odpovídající schopnost - Nevýhoda : jistá míra zobecnění , obsahují i nepotřebné údaje - Kombinované - Nejčastěji používané v rozpočtářské praxi – vznikají individuální úpravou převzatých OP V praxi – kombinace vlastních a převzatých podkladů – získané podklady jsou upravovány a doplňovány podle individuálních potřeb stavebních firem, rozpočtářů Podklady pro sestavení rozpočtu • Oceňovací podklady Zdroje OP : - Materiál – ceníky prodejců/výrobců, internet, cenové soustavy - Mzdy – podnikové informace, trh práce, cenové soustavy - Stroje – ceníky pronajímatelů, cenové soustavy - Jednotkové ceny – individuální kalkulace, cenové soustavy - Ostatní – vyhlášky, statistický úřad, cenové soustavy Komplexní oceňovací podklady tvoří tzv. Cenové soustavy – specifikují určité stavební činnosti, kce a výrobky a přiřazují jim podle předem stanoveného klíče (číselníku) kód, který umožňuje jejich jednoznačné zařazení, třídění a datové zpracování. Podklady pro sestavení rozpočtu • Cenové soustavy Cenová soustava ÚRS je uceleným systémem pro oceňování stavební produkce. Představuje nejpoužívanější a nejvíce aktualizované podklady pro oceňování stavební produkce v České republice. Zahrnuje katalogy popisů a směrných cen stavebních prací, Sborník pořizovacích cen materiálů a další podklady pro rozpočtáře a kalkulanty, které obsahují nejen směrné ceny a popisy stavebních prací, ale také sazby přímých nákladů a další unikátní informace. Databáze Cenové soustavy ÚRS obsahuje více než 170 tisíc položek stavebních prací a materiálů a dalších důležitých informací o užití položek, metodice rozpočtování, indexy změn cen, tarify, sazebníky atd. Nejčastější využití CS ÚRS • tvorba rozpočtů staveb • oceňování pojistných škod • osvojení procesu rozpočtování • rychlé ocenění stavebních prací • kontrola cenových nabídek • přehled o vývoji stavebnictví, cen Podklady pro sestavení rozpočtu • Komu CS ÚRS slouží? - Pomáhá investorům, projektantům i dodavatelům ve všech fázích výstavby - při přípravě stavby i její realizaci. Slouží jim jako zdroj informací o cenách materiálů, výrobků, stavebních prací. Je nepostradatelným nástrojem každého, kdo se věnuje problematice cen stavební produkce. Podklady CS ÚRS využívají zejména rozpočtáři, kalkulanti, stavební firmy, developeři a investoři pro transparentní a vzájemně akceptovatelné stanovení ceny stavebního díla. Z čeho se CS ÚRS skládá? • Katalogy popisů a směrných cen stavebních prací (HSV, PSV) • Katalogy montáží technologických zařízení (M) • Sborník pořizovacích cen materiálů (SPCM) • Vedlejší rozpočtové náklady (VRN) • Všeobecné podmínky použití cen • Rozpočtové ukazatele (RUSO) • Agregované položky komunikací (APK dle TP170) • Soustava agregovaných položek pro rychlé ocenění stavebních prací (RYRO) • Třídník stavebních konstrukcí a prací (TSKP) • Tarify a sazebníky • Indexy změn cen • Normativní základny Použitá literatura: • ÚRS PRAHA. Rozpočtování a oceňování stavebních prací, Praha, 2012, 1.21.064 • ÚRS PRAHA. Rychlé rozpočtování, Praha, 1012, 1.21.063 • SCHNEIDEROVÁ,R.;KADLČÁKOVÁ,A.;KREMLOVÁ,L. Kalkulace a nabídky 1, . V Praze: České vysoké učení technické, 2009, 213 s.ISBN 978-80-01-03532-0. • MACÍK, Karel, Jiří LANČA a Ladislav ŠIŠKA. Kalkulace a rozpočetnictví: nástroje a metody. Vyd. 3. přeprac. V Praze: České vysoké učení technické, 2008, 213 s.ISBN 978-800-1039-267. • TICHÁ,A.; TICHÝ,J; VYSLOUŽIL,R. Rozpočtování a kalkulace ve výstavbě, Brno, Akademické nakladatelství CERM,s.r.o., 2004,ISBN 80-214 – 2639 - X • http://www.stavebnistandardy.cz/doc/ceny/manual_ceny.htm • http://www.stavebnistandardy.cz/default.asp?Typ=1&ID=6&Pop=0&IDm=6895595& Menu=Cenov%E9%20ukazatele%20ve%20stavebnictv%ED Obsah • Druhy rozpočtů • Struktura rozpočtu • Postup při sestavení rozpočtu Druhy rozpočtů • Propočet Je prvotní informací o ceně investičního záměru( stavebního díla). Používá se v dokumentaci typu studie, návrh stavby, zadání, dokumentaci pro územní rozhodnutí. • Předběžný rozpočet stavby Předběžný rozpočet stavby je mezistupněm mezi propočtem a položkovým rozpočtem. Zpracovává se podle dokumentace pro stavení povolení nebo ohlášení. • Položkový rozpočet stavby Zpracovává se podle propracované projektové dokumentace. Je podrobný a musí zahrnovat všechny práce a materiály stavby. Na základě tohoto dokumentu je stavba finančně řízena. Je důležitým prvkem při porovnání nabídkových cen, nástrojem při sledování a kontrole čerpání rozpočtu v průběhu stavby. Druhy rozpočtů • Kontrolní rozpočet Kontrolní rozpočet se provádí při ověření, zda použité položky a ceny jsou oceněny v příslušné cenové úrovni. • Nabídkový rozpočet Používají se zejména ve výběrových řízeních na dodavatele nebo subdodavatele stavby. Nabídkové rozpočty jsou zpracovány uchazečem o zakázku. Podkladem pro nabídkové rozpočty jsou slepé rozpočty. • Slepý rozpočet Slepé rozpočty obsahují stejné údaje jako rozpočty položkové, avšak s vynechanými cenami. Ceny jsou následně doplněny uchazeči ve výběrovém řízení. Výsledné nabídkové rozpočty jsou porovnány a na základě podmínek výběrového řízení vybrán vítěz. Druhy rozpočtů • Rozpočet skutečného provedení stavby Provádí po dokončení stavby. Zachycuje skutečné náklady na provedení stavby. Podkladem je soupis provedených a prací dodávek. Podkladem jsou výrobní faktury, které se při uzávěrce období vypočítávají na základě čerpání položek. • Souhrnný rozpočet stavby Používá se v dokumentaci pro územní řízení, především však v dokumentaci pro stavební povolení. Je souhrnem všech nákladů na realizovanou stavební zakázku. V rozpočtu jsou náklady přehledně rozčleněny do kapitol (hlav, částí, oddílů). Rozpočet • Provádí se postupným oceněním všech konstrukcí a materiálů, ze kterých se stavební objekt skládá, ve formě položkového rozpočtu. • Každá položka rozpočtu reprezentuje vždy konkrétní konstrukci nebo práci a je do rozpočtu přebírána z oceňovacích podkladů (cenové soustavy) • Základním pravidlem pro zpracování rozpočtu ke, že musí obsahovat všechny náklady, které mají být podle projektu oceněny. Zároveň výše cen a způsob jejich použití musí splňovat kvalitativní a kvantitativní podmínky dané oceňovacími podklady, smlouvou o dílo a předepsanými legislativními a technickými normami. Základní typy položek rozpočtu • Kompletní – obsahují náklady na dodávku i montáž konstrukce • Montážní – obsahují pouze náklady na montáž, příp. náklady na pomocný (montážní) materiál • Specifikace – náklady na dodávku nosného materiálu (k montážním položkám) • Přirážky – obsahují související náklady s provedením stavebních prací (obvykle přesun hmot, suti, apd.) • R-položky – položky doplněné do rozpočtu rozpočtářem, které nejsou obsaženy v cenové soustavě • Agregované/skupinové položky – položky s MJ obsahující soubor prací nebo dílčích konstrukcí • Přesun hmot je část vnitrostaveništní dopravy materiálů, polotovarů a výrobků započítaných do cen stavebních prací jako přímý materiál a není součástí ceny stavebních prací. Jedná se o přesun z první skládky na staveništi k prostoru technologické manipulace. Postup při sestavení rozpočtu stavby • 1. Rozdělit stavební objekt na prvky (dle výkresové dokumentace) • 2. Sestavit výkaz výměr Výkaz výměr je nejdůležitějším podkladem pro stanovení ceny objektu. Je to soubor konstrukčních prvků odečtených z výkresové dokumentace. Umožňuje kvantifikaci potřeb a nákladů ( materiál, mzdy, stroje) v předepsaných měrných jednotkách ( m2,m3 , Nh, Sh). • 3. Přiřadit jednotkové ceny(z rozpočtového programuSW KROSplus nebo z papírových ceníků URS) • 4. Vypočítat ceny • 5. Sestavit rozpočet stavebního objektu jako ocenění výkazu výměr • 6. Vypočítat ZRN (základní rozpočtové náklady )jako přehledný součet cen všech prvků • 7. Stanovit NUS- Náklady na umístění stavby; VRN – vedlejší rozpočtové náklady (VRN můžeme zadat procenty z celkové ceny rozpočtu nebo přímo zadanou částkou). • 8. Vypočíst cenu stavebního objektu • 9. Nabídková cena stavebního objektu. Přesnost výpočtu je dána přesností dokumentace. Postup při sestavení položek rozpočtu Ať už použijeme při rozpočtování tužku a papír nebo specializovaný počítačový program, v zásadě se jedná vždy o stejnou sérii čtyř po sobě následujících činností stále se opakujících pro každou položku, resp. oceňovanou konstrukci či práci: • Najít – ekvivalentní stavební prvek z projektu • Ověřit – porovnání údajů z OP s PD a dalšími podklady (zda odpovídá uvedený popis a rozsah k-ce nebo práce v OP údajům v PD) • Spočítat – stanovení množství (počtu měrných jednotek položky) zvolené kce nebo práce z PD – výpočet výměry položky (odkud kam se měří, výměry, které se odečítají – otvory nebo přičítají – přesahy, ztratné, vzorce, koeficienty) • Zapsat – všechny údaje do předem dohodnuté struktury (položka obsahuje = kód, popis, měrnou jednotku, množství, jednotkovou cenu a cenu celkem) Postup při sestavení položek rozpočtu • Vyhledání položky - Oceňování položek pomocí směrných cen Cenové soustavy ÚRS - 72 katalogů s více než 100 000 položkami stavebních pracích a montáží - Obsahují popis, směrné ceny a podmínky jejich platnosti a užití - Číselné členění stav. prací vychází z klasifikace TSKP - SPCM = sborník pořizovacích cen materiálu – 40 000 materiálů dodavatelů 1. Kompletní a montážní položky 2. Dodávka (materiálu) oceňovaná samostatně ve specifikaci Postup při sestavení položek rozpočtu • Kompletní a montážní položky 1. Volba katalogu - určení konkrétního druhu objektu nebo řemeslného oboru Katalogy HSV Postup při sestavení položek rozpočtu • Katalogy PSV Jednotlivé položky všech katalogů jsou číslovány devítimístním kódem podle Třídníku stavebních konstrukcí a prací = TSKP Např. základové konstrukce – stavební díl 2.Základy – další rozdělení podle způsobu provádění – základy pro mostní pilíře x základy pro oplocení apd. Postup při sestavení položek rozpočtu 2. Volba části katalogu Katalogy směrných cen jsou členěny podle druhu prací : A – novostavební práce (zřízení konstrukcí) B – bourání (demontáž) C – opravy a rekonstrukce Postup při sestavení položek rozpočtu 3. Volba položky ze souboru cen Seznam souboru cen je rozčleněn podle částí katalogu zpravidla A01 až Axx, B01 až Bxx, C01 až Cxx. Název souboru cen vyjadřuje kromě popisu, typu a charakteru obsažených stavebních k-cí a prací také další důležité údaje – např. rozlišení montážních položek od kompletních. 57 Postup při sestavení položek rozpočtu Postup při sestavení položek rozpočtu 4. Sestavení popisu položky Rozlišujeme několik druhů popisů: - Zkrácený popis – rychlý přehled o položce - Plný popis - Úplný popis – maximální informace o položce včetně poznámek Pro použití položek z ÚRS – vždy jen úplný popis položky 59 Postup při sestavení položek rozpočtu Postup při sestavení rozpočtu 2. Dodávka (materiálu) oceňovaná samostatně ve specifikaci U montážních technologických zařízení, které se oceňují bez základního materiálu, je jeho množství uvedeno jako samostatná položka – specifikace. Materiály obsažené v SPCM jsou rozděleny do oborů. Postup při sestavení rozpočtu Postup při sestavení položek rozpočtu • Porovnání údajů z oceňovacích podkladů s projektovou dokumentací a dalšími podklady 1. Získání informací o kvalitativních podmínkách Postup při sestavení položek rozpočtu 2. Získání informací o kvantitativních podmínkách - kalkulační náplň položky - množství jednotlivých potřeb podle kalkulačního vzorce • Tištěné katalogy popisů a směrných cen • Databáze pro rozpočtovací a kalkulační SW Postup při sestavení položek rozpočtu • Výpočet výměr položek (sestavení výkazu výměr) Postup při sestavení rozpočtu • Výpočet výměr položek (sestavení výkazu výměr) Postup při sestavení rozpočtu Postup při sestavení rozpočtu • Zapsání položky do rozpočtu Postup při sestavení rozpočtu • Zapsání položky do rozpočtu Postup při sestavení rozpočtu Použitá literatura: • ÚRS PRAHA. Rozpočtování a oceňování stavebních prací, Praha, 2012, 1.21.064 • ÚRS PRAHA. Rychlé rozpočtování, Praha, 1012, 1.21.063 • SCHNEIDEROVÁ,R.;KADLČÁKOVÁ,A.;KREMLOVÁ,L. Kalkulace a nabídky 1, . V Praze: České vysoké učení technické, 2009, 213 s.ISBN 978-80-01-03532-0. • MACÍK, Karel, Jiří LANČA a Ladislav ŠIŠKA. Kalkulace a rozpočetnictví: nástroje a metody. Vyd. 3. přeprac. V Praze: České vysoké učení technické, 2008, 213 s.ISBN 978-800-1039-267. • TICHÁ,A.; TICHÝ,J; VYSLOUŽIL,R. Rozpočtování a kalkulace ve výstavbě, Brno, Akademické nakladatelství CERM,s.r.o., 2004,ISBN 80-214 – 2639 - X • http://www.stavebnistandardy.cz/doc/ceny/manual_ceny.htm • http://www.stavebnistandardy.cz/default.asp?Typ=1&ID=6&Pop=0&IDm=6895595& Menu=Cenov%E9%20ukazatele%20ve%20stavebnictv%ED Obsah • Cenové ukazatele ve stavebnictví pro rok 2014 • Struktura ceníku - Třídník stavebních konstrukcí a prací = TSKP • -Stanovení počtu měrných jednotek Cenové ukazatele ve stavebnictví - 2014 • V systému oceňování staveb a stavebních objektů tvoří významnou oblast oceňování záměrů staveb ve stadiu plánování a propočtů stavebních nákladů. Cenové ukazatele nebo také ceny podle účelových jednotek jsou základním prvkem pro první propočty cen staveb a stavebních objektů. Na základě dlouhodobých statistik cen staveb a stavebních objektů jsou na reprezentativních položkových rozpočtech sledovány náklady podle jednotlivých druhů staveb a z množiny cenových údajů jsou následně stanoveny průměrné hodnoty na měrnou jednotku odpovídající danému druhu staveb. • Struktura - Základní třídění vychází z Jednotné klasifikace stavebních objektů (JKSO) - 801 Budovy občanské výstavby – obor výstavby - 11 Skupina a podskupina jednotlivých druhů staveb - 1 Konstrukčně materiálová charakteristika a je stanoveno pro jednotlivé stavební obory jako reprezentativní souhrnná veličina a následně pro jednotlivé skupiny, tvořící základní rámec účelového třídění jednotlivých oborů staveb. Ve všech případech je cenový údaj evidován podle převažujícího druhu rozhodující konstrukce stavby nebo stavebního objektu (konstrukčně materiálová charakteristika) Cenové ukazatele ve stavebnictví - 2014 Cenové ukazatele ve stavebnictví - 2014 • Údaje pro jednotlivé stavební obory tvoří pouze statistickou průměrnou veličinu a jejich použití je víceméně pouze teoretické, protože při konkrétních propočtech předpokládaných nákladů stavby je v naprosté většině znám účel dané stavby a cenové údaje jsou přebírány z hodnot uvedených u jednotlivých skupin stavebních oborů • Ocenění staveb podle účelových měrných jednotek je nejjednodušším způsobem stanovení předpokládaných cen staveb a slouží zejména k prvnímu propočtu ceny stavebních prací. • Odchylka skutečné budoucí ceny od propočtu podle cenových ukazatelů může u konkrétních staveb dosahovat až 25%, a to podle technické a technologické náročnosti realizace konkrétní stavby a podle standardu případně nadstandardu jejího vybavení. Běžná odchylka se kterou je nutno kalkulovat je + - 15%. Cenové ukazatele ve stavebnictví - 2014 • Cenové ukazatele vyjadřují hodnotu Základních rozpočtových nákladů (ZRN). Neobsahují tedy žádné vedlejší rozpočtové náklady (VRN), které je nutno v rámci propočtu dokalkulovat podle konkrétních podmínek zamýšlené stavby (vlivy území, zařízení staveniště, případně jiné vlivy mající vztah k ceně stavby) a neobsahují rovněž žádnou rezervu nezbytnou ke korekci předpokládané chybové odchylky. Ceny podle cenových ukazatelů jsou cenami bez DPH. Účelové měrné jednotky : • u oborů pozemního stavitelství m3 obestavěného prostoru /m3OP/ • u oborů liniových staveb m délky trasy (m DT) • u oborů inženýrských staveb m2 upravované plochy (m2 UP) Cenové ukazatele ve stavebnictví - 2014 • 801 | Budovy občanské výstavby • Konstrukčně materiálová charakteristika: 1 | svislá nosná konstrukce zděná z cihel, tvárnic, bloků 2 | svislá nosná konstrukce monolitická betonová tyčová 3 | svislá nosná konstrukce monolitická betonová plošná 4 | svislá nosná konstrukce montovaná z dílců betonových tyčových 5 | svislá nosná konstrukce montovaná z dílců betonových plošných 6 | svislá nosná konstrukce montovaná z prostorových buněk 7 | svislá nosná konstrukce kovová 8 | svislá nosná konstrukce dřevěná a na bázi dřevní hmoty 9 | svislá nosná konstrukce z jiných materiálů. Cenové ukazatele ve stavebnictví - 2014 • 801 | Budovy občanské výstavby Cenové ukazatele ve stavebnictví - 2014 Cenové ukazatele ve stavebnictví - 2014 Cenové ukazatele ve stavebnictví - 2014 Cenové ukazatele ve stavebnictví - 2014 Cenové ukazatele ve stavebnictví - 2014 Cenové ukazatele ve stavebnictví - 2014 Cenové ukazatele ve stavebnictví - 2014 Cenové ukazatele ve stavebnictví - 2014 Cenové ukazatele ve stavebnictví - 2014 Struktura ceníku - TSKP Struktura ceníku - TSKP Struktura ceníku - TSKP • Příklad Struktura ceníku - TSKP Struktura ceníku - TSKP Struktura ceníku - TSKP Stanovení počtu měrných jednotek • Zemní práce vykopávky – množství se určuje v m3 horniny v rostlém stavu z rozměrů daných projektem, a to od úrovně přilehlého terénu, kterým může být terén přírodní, nebo terén po sejmutí ornice nebo drnu nebo po odstranění zpevněných povrchů, v případě pažení se šířka výkopu rozšíří o 0,1 m. zemníky – množství vykopávek ze zemníků se určuje v rostlém stavu; není-li to možné, určí se objem ze stavu nakypřeného do rostlého poměrem objemové hmotnosti sušiny v rostlém stavu a objemové hmotnosti sušiny ve stavu nakypřeném. roubení – množství měrných jednotek pažení se určuje v m2 plochy stěny výkopu, kterou bude třeba pažit. Nahoře je plocha omezena projektovanou výškovou kótou horní hrany pažení, nejvýše však úrovní přilehlého terénu, dole je plocha pažení omezena v závislosti na druhu pažin Stanovení počtu měrných jednotek objem rozepření zapažených stěn výkopu se určuje v m3 rozepřeného prostoru daného součine půdorysné plochy rozepřeného výkopu a průměrné výšky zapažené plochy rozepřených stěn. množství vzepření zapažených stěn se určuje v m2 zapažené plochy vzepřených stěn. manipulace s výkopkem – objem manipulace s výkopkem se určuje v rostlém stavu horniny na výkopišti. Způsob měření pro svislé přemístění sypané konstrukce – objem hotové konstrukce předepisuje projekt; do tohoto objemu se započítává i objem zatlačení násypů do podloží Stanovení počtu měrných jednotek • Konstrukce zděné množství jednotek zdiva se určuje v m3 nebo v m2 při zadané tloušťce zdiva; do objemu se započítává objem zdiva vyloženého z líce, objem klenbových nadezdívek (do svislého zdiva), objem obezdívek nosných ocelových koster a nosníků bez odpočtu objemu ocelových nosníků, od objemu se odečítá množství jednotek příček se určuje v m2, odpočty a přípočty • Konstrukce z betonu množství jednotek u betonových konstrukcí se určuje v m3 projektovaného objemu, u základů se množství zvyšuje o 3,5 % pokud z důvodu úspory bednění je předepsána betonáž přímo do výkopu – další obecně platná pravidla Stanovení počtu měrných jednotek • Bednění množství jednotek se určuje v m2 rozvinuté bedněné plochy betonové konstrukce, přípočty a odpočty • Výztuž – množství jednotek se určuje v t jmenovité hmotnosti výztuže. Stanovení počtu měrných jednotek • Omítky vnitřní množství jednotek vnitřních omítek a úprav povrchu stěn, pilířů, sloupů, stropů, průvlaků apod. se určuje v m2 rozvinuté plochy, přičemž délka stěn se určuje mezi lící konstrukcí omezujících plochu po stranách, výška stěn se určuje od podlahy ke spodnímu líci stropního podhledu desky, přípočty a odpočty – viz úvod k ceníku. Stanovení počtu měrných jednotek • Omítky vnější množství jednotek vnějších omítek a úprav průčelí včetně říms, arkýřů, lodžií, balkonů apod. se určuje v m2 pohledové plochy průčelí od úrovně upraveného terénu (chodníku) po horní hranu upravované římsy, přičemž boční lochy a půdorysný podhled arkýřů, lodžií, balkónů, markýz a říms se připočítají k ploše průčelí. Množství jednotek vnějších podhledů (podloubí, podchodů) rovných, žebrových apod., vnějších pilířů, sloupů a ostatních nejmenovaných konstrukcí se určuje v m2 rozvinuté plochy. Další podrobnosti, odpočty a přípočty Stanovení počtu měrných jednotek • Konstrukce podlahové množství jednotek násypů a mazanin se určuje v m3 projektovaného objemu. Objem vložených latí a dilatačních spár šířky do 40 mm v mazaninách se neodečítá. Množství jednotek dlažeb, potěrů, vložek do potěrů se určuje v m2 projektované plochy, plocha zabraná latěmi, špalíky a proniky jednotlivě do 0,05 m2 a dilatačními spárami se neodečítá. Množství jednotek soklíků a výplní do dilatačních spár v mazaninách se určuje v m délky. Od celkového množství se odečítá kótovaná šířka dveřních otvorů. Použitá literatura: • ÚRS PRAHA. Rozpočtování a oceňování stavebních prací, Praha, 2012, 1.21.064 • ÚRS PRAHA. Rychlé rozpočtování, Praha, 1012, 1.21.063 • SCHNEIDEROVÁ,R.;KADLČÁKOVÁ,A.;KREMLOVÁ,L. Kalkulace a nabídky 1, . V Praze: České vysoké učení technické, 2009, 213 s.ISBN 978-80-01-03532-0. • MACÍK, Karel, Jiří LANČA a Ladislav ŠIŠKA. Kalkulace a rozpočetnictví: nástroje a metody. Vyd. 3. přeprac. V Praze: České vysoké učení technické, 2008, 213 s.ISBN 978-800-1039-267. • TICHÁ,A.; TICHÝ,J; VYSLOUŽIL,R. Rozpočtování a kalkulace ve výstavbě, Brno, Akademické nakladatelství CERM,s.r.o., 2004,ISBN 80-214 – 2639 - X • http://www.stavebnistandardy.cz/doc/ceny/manual_ceny.htm • http://www.stavebnistandardy.cz/default.asp?Typ=1&ID=6&Pop=0&IDm=6895595& Menu=Cenov%E9%20ukazatele%20ve%20stavebnictv%ED