Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
Daně
Studijní opora pro kurz Oceňování podniku
v rámci projektu Inovace profesního vzdělávání ve vazbě
na potřeby Jihočeského regionu
Renata Strnadová
2013
České Budějovice
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
2
Obsah
Průvodce studiem předmětu................................................................................................................ 3
Základní okruhy studia......................................................................................................................... 3
Průběh studia, zakončení, komunikace.............................................................................................. 3
Kapitola 1: Daň..................................................................................................................................... 4
Kapitola 2: Daňový systém ................................................................................................................. 9
Kapitola 3: Daň z příjmů právnických osob.................................................................................... 13
Kapitola 4: Daň z příjmů fyzických osob........................................................................................ 16
Kapitola 5: Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků ................... 19
Kapitola 6: Daň z příjmů fyzických osob z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti ........... 22
Kapitola 7: Daň z příjmů fyzických osob z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatní příjmy...........25
Kapitola 8: Daň z přidané hodnoty................................................................................................... 28
Kapitola 9: Silniční daň ..................................................................................................................... 32
Kapitola 10: Spotřební daně.............................................................................................................. 34
Kapitola 11: Energetické daně .......................................................................................................... 37
Kapitola 12: Daň z nemovitostí ........................................................................................................ 39
Kapitola 13: Převodové daně ............................................................................................................ 42
Kapitola 14: Správa daní.................................................................................................................... 45
Použitá literatura................................................................................................................................. 49
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
3
Průvodce studiem předmětu
Tato učební opora je určena studentům v rámci projektu „Inovace profesního vzdělávání
ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu.“
Opora poskytuje základní přehled problematiky daní v České republice, a to k právnímu stavu
k 09/2013. Student by si na jejím základě měl udělat představu o fungování daňového
systému a o konstrukci jednotlivých daní. U každé kapitoly nalezne základní literaturu
pojednávající o dané problematice, stejně tak doporučenou literaturu, která poskytuje
podrobnější informace k tématu.
Opora není plnohodnotnou učebnicí, poskytuje pouze stručný přehled jednotlivých oblastí.
Pro jejich prostudování musí student využít další zdroje. V opoře student nalezne stručný
přehled tématu a zároveň cesty, kde hledat informace.
Základní okruhy studia
1. Daňová teorie;
2. Jednotlivé daně uplatňované v rámci daňového systému České republiky;
3. Správa daní.
Průběh studia, zakončení, komunikace
Další informace jsou uvedeny v Informačním systému VŠTE, kde je také uveden způsob
komunikace mezi účastníkem kurzu a vyučujícím (tutorem). Kromě kontaktní výuky bude
využívána zejména komunikace prostřednictvím Internetu. Každý vyučující i účastník kurzu
má zavedenu svoji e-mailovou adresu a další formy komunikace jsou možné i přes Informační
systém VŠTE.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
4
Kapitola 1: Daň
Klíčové pojmy:
daň, funkce daně, daňové principy, daňový subjekt, základ daně, sazba daně, sleva
na dani
Cíle kapitoly:
- pochopení pojmu daň, včetně jejích funkcí,
- znalost základních pojmů z daňové problematiky.
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 8 hodin
Výklad:
Základní vlastnosti a funkce daní
Daň je povinná, nenávratná, neekvivalentní a většinou neúčelová zákonem uložená platba,
která je příjmem veřejného rozpočtu.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
5
Daně jsou určeny především na úhradu veřejných statků, plynou tedy do veřejného rozpočtu.
S ohledem na skutečnost, že daň v podstatě představuje omezení svobody jednotlivce,
je povinnost jejich platby vždy stanovena zákonem. Daň je neúvěrovým příjmem, jedná se
o jednostranný přesun peněz ze soukromého sektoru do sektoru veřejného. Výše podílu
jednotlivce na veřejných příjmech nemá vliv na výši jím spotřebovávaných veřejných statků,
mluvíme o tzv. neekvivalentnosti daně. Daňové příjmy jsou shromažďovány ve veřejném
rozpočtu a následně přerozdělovány, přičemž zpravidla není vazba mezi konkrétní daní
a konkrétním veřejným výdajem. Mezi daně můžeme zařadit i cla a pojistné na sociální
zabezpečení.
Výše uvedené charakteristické znaky odlišují daň od poplatku a půjčky. Poplatek je cenou
veřejného statku, je dobrovolný, účelový a ekvivalentní. Půjčka je úvěrovým příjmem, je
dobrovolná a návratná. Je poskytována na základě ekvivalence, protože poskytujícímu
subjektu z ní plyne úrok.
Daně plní v rámci veřejných financí mnoho funkcí. Mezi nejdůležitější patří:
- alokační – narovnává neefektivnost v případě selhání tržních mechanismů;
- redistribuční – zmírňuje rozdíly v důchodech subjektů;
- stabilizační – zmírňuje cyklické výkyvy ekonomiky.
Kromě výše uvedených základních funkcí plní daně ještě zejména fiskální funkci, tj. plní
veřejné rozpočty a funkci stimulační, kdy daň stimuluje subjekt k určité činnosti
(např. k omezení spotřeby tabákových výrobků).
Požadavky na daně označujeme jako tzv. daňové principy. Nejčastější jsou:
- všeobecnost – daň platí všichni bez rozdílu na pohlaví, národnost atd.;
- spravedlnost;
o princip prospěchu – vazba výše daně a získaného užitku;
o princip platební schopnosti – vazba výše daně a platební kapacity subjektu;
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
6
- efektivnost – přiměřené administrativní náklady na daňový systém a minimální
zkreslení cen a užitku, tzv. distorzita daní;
- právní perfektnost.
Základní pojmy
Právní úpravu České republiky v oblasti daní dělíme na dvě skupiny, a to na hmotně právní,
která upravuje kdo, z čeho, kolik a jak má daň platit, a procesně právní, která definuje
pravidla při daňovém řízení. Hmotně právní úpravu daní představují zejména jednotlivé
daňové zákony, procesně právní pak především zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád.
Daňový subjekt
Právnická nebo fyzická osoba povinná daň strpět, odvádět nebo platit. Rozlišujeme poplatníka
a plátce daně. Daňový poplatník je subjektem přímých daní, tj. jeho příjem nebo majetek
podléhá dani. Plátce daně je oproti tomu subjektem u nepřímých daní. Daň neplatí ze svého
předmětu daně, ale odvádí daň vybranou od ostatních, kdy ji zahrnuje do cen své produkce.
Stejný pojem se používá i v případě srážky daně u zdroje.
Základ daně
Jedná se o věcně a časově určený předmět daně. Časový interval představuje zdaňovací
období a věcně se předmět daně vyjadřuje ve fyzických nebo peněžních jednotkách.
Předmětem daně mohou být následující veličiny:
- hlava – předmětem daně je osoba;
- důchod;
- majetek;
- spotřeba.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
7
Ne vždy musí celý předmět daně dani skutečně podléhat, pak mluvíme o osvobození
od daně. V některých případech je možné základ daně upravit o odpočitatelné položky,
přičemž rozeznáváme standartní odpočty (stanovené pevnou částkou) a nestandartní
odpočty (v prokazatelně vynaložené výši).
Sazba daně
Algoritmus, podle něhož se ze základu daně stanoví velikost daně. Známe jednotnou sazbu
daně, která je stejná pro všechny základy daně a diferencovanou, která je rozdílná podle
základu daně nebo subjektu daně. Dalším hlediskem, podle kterého můžeme rozlišovat druhy
sazby daně je typ jednotky, v které je vyjádřen základ daně. Sazba pak může být:
- pevná – stanovená k fyzické jednotce základu daně;
- relativní;
o proporcionální (lineární) – roste rovnoměrně se základem daně (většinou
stanovena procentem ze základu daně);
o progresivní – roste rychleji než základ daně.
Sleva na dani
Částka snižující výši daně. Sleva může být absolutní, stanovená pevnou částkou nebo
relativní, vymezená zpravidla v procentech. Stejně jako odpočty, dělíme i slevy na dani
na standardní a nestandardní.
Platba daně
Daňový subjekt je obvykle povinen daň sám vypočítat v daňovém tvrzení (přiznání) a daň
také v dané lhůtě zaplatit. Zvláštními způsoby placení daně je záloha, splátka a srážka daně
u zdroje. V případě, že zálohy převýší daňovou povinnost, vzniká daňovému subjektu
přeplatek na dani, v opačném případě se jedná o nedoplatek daně.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
8
Studijní materiály:
Základní literatura:
VANČUROVÁ, A. a L. LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012. 11., aktualizované vydání.
Praha.: VOX a.s., 2012. ISBN: 978-80-87480-05-2.
KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 5. aktualizované vydání. Praha.: Wolters Kluwer
ČR, a. s., 2010. ISBN: 978-80-7357-574-8.
Doporučené studijní zdroje:
HAMERNÍKOVÁ, B. A K. KUBÁTOVÁ. Veřejné finance. Praha.: Eurolex Bohemia, s. r. o.,
2001. ISBN: 80-864320-1-7.
STIGLITZ, J. E. Ekonomie veřejného sektoru. Praha.: Grada Publishing, spol. s r. o., 1997.
ISBN: 80-7169-454-1.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
9
Kapitola 2: Daňový systém
Klíčové pojmy:
daňový systém, daňová kvóta, faktory ovlivňující charakteristiku daňového systému,
daně přímé, daně nepřímé
Cíle kapitoly:
- pochopení pojmu daňový systém,
- porozumění základním principům mikroekonomické a makroekonomické teorie
daní,
- znalost hledisek třídění daní a jednotlivých druhů daní.
Výklad:
Daňový systém představuje souhrn všech vybíraných daní na daném území, jejich vzájemné
vztahy a pravidla pro jejich výběr. Obdobně, jako daňové principy vyjadřují požadavky
kladené na jednotlivé daně, platí tyto principy i pro celý daňový systém. Mezi hlavní funkce
daňového systému patří schopnost dosažení požadovaného daňového výnosu, právní
perfektnost, transparentnost, pružnost, jednoduchost a srozumitelnost. Dobrý daňový systém
by měl naplňovat i požadavky na daňovou spravedlnost a efektivnost. S efektivností daňového
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
10
systému souvisí i problematika tzv. nadměrného daňového břemene, což je situace, kdy daň
snižuje užitek subjektu, aniž by se zvýšil daňový výnos.
V souvislosti s daňovým systémem mluvíme o mikroekonomické a makroekonomické
daňové teorii. V případě mikroekonomické teorie, se na konkurenčním trhu bod rovnováhy
nachází v místě, kde se protínají křivky nabídky a poptávky a tento bod určuje prodávané
množství a cenu. V případě uložení daně se mění bod rovnováhy. Velikost změny souvisí s
elasticitou nabídky a poptávky, která má vliv i na to, jakou část uložené daně ponesou výrobci
a jakou spotřebitelé. Poplatníci daně mají zároveň tendenci se dani vyhnout a provádějí
substituci zdaněného statku.
V makroekonomické teorii můžeme rozlišit několik přístupů. Ať už se jedná o keynesiánskou
hospodářskou politiku, ve které je daním určena významná role nebo neoklasická ekonomie
prosazující minimální zásahy státu. Závislost daňového výnosu a daňové sazby ukazuje tzv.
Lafferova křivka. Do určitého budu, tzv. Lafferův bod, roste výnos daně s růstem její sazby.
Od tohoto bodu, ale výnos daně s růstem sazby klesá. S danou problematikou úzce souvisí
pojem daňová kvóta. Jedná se v podstatě o podíl vybraných daní na hrubém domácím
produktu, neboli jakou částku z každé nově vytvořené jednotky představuje daň.
Daňová kvóta = daňový výnos / HDP
Charakteristika daňových systémů jednotlivých zemí je dána mnoha faktory. Mezi základní
patří samozřejmě ekonomické, jako např. hospodářský růst, propojení s mezinárodním
obchodem, struktura pracovní síly atd. Dalšími faktory jsou politické, kulturněhistorické,
administrativní (byrokracie), ale také globalizace a míra pokroku. Všechny tyto faktory
společně ovlivňují podobu daňových systémů konkrétních zemí.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
11
Třídění daní
Daňový systém České republiky rozlišuje podle způsobu uložení následující typy daní:
- přímé - zatěžují důchod poplatníka, subjektem daně je poplatník;
o z příjmů;
z příjmů fyzických osob;
z příjmů právnických osob;
o majetkové daně;
z nemovitosti;
převodové daně;
dědická;
darovací;
z převodu nemovitostí;
- nepřímé - subjektem daně je plátce;
o univerzální;
daň z přidané hodnoty;
o selektivní;
spotřební daně;
daň silniční;
energetické daně;
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
12
cla;
- ostatní daňové příjmy;
o pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti;
o pojistné na veřejné zdravotní pojištění,
o místní poplatky.
Kromě výše uvedeného členění, můžeme daně dělit ještě podle mnoha hledisek. Například
podle vztahu k poplatníkovi rozeznáváme daně osobní a tzv. in rem (na věc), podle objektu
máme daně z důchodů, ze spotřeby, z majetku, podle daňového určení, tj. jakého rozpočtu
je daná daň příjmem, známe daně nadstátní, státní, vyšších územněsprávních celků
a municipální. Pro mezinárodní srovnání se využívá klasifikace OECD, která je rozděluje
do šesti hlavních skupin a dalších podskupin.
Studijní materiály:
Základní literatura:
VANČUROVÁ, A. a L. LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012. 11., aktualizované vydání.
Praha.: VOX a.s., 2012. ISBN: 978-80-87480-05-2.
KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 5. aktualizované vydání. Praha.: Wolters Kluwer
ČR, a. s., 2010. ISBN: 978-80-7357-574-8.
Doporučené studijní zdroje:
HAMERNÍKOVÁ, B. A K. KUBÁTOVÁ. Veřejné finance. Praha.: Eurolex Bohemia, s. r. o.,
2001. ISBN: 80-864320-1-7.
STIGLITZ, J. E. Ekonomie veřejného sektoru. Praha.: Grada Publishing, spol. s r. o., 1997.
ISBN: 80-7169-454-1.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
13
Kapitola 3: Daň z příjmů právnických osob
Klíčové pojmy:
poplatník, předmět daně, základ daně, odčitatelné položky, slevy na dani
Cíle kapitoly:
- získání přehledu o principu daně z příjmu právnických osob,
- pochopení problematiky stanovení výše daně z příjmů právnických osob.
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 8 hodin
Výklad:
Daň ze zisku společností nebo také daň z příjmu korporací, v České republice konkrétně daň
z příjmů právnických osob, nepatří přímo mezi daně s největším podílem na celkovém
daňovém výnosu. Mezi její nevýhody patří zejména náročnost definice "zdanitelného zisku",
problematika dvojího zdanění dividend (nejdříve v rámci zdanění zisku společnosti a následně
zdaněním u akcionáře) a přesun daně od korporace na spotřebitele. Má ovšem i své výhody,
jako např. možnost využití daně v rámci hospodářské politiky, daň kompenzuje omezené
ručení společností apod.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
14
Problematiku daně z příjmů společností v České republice upravuje konkrétně zákon
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP), kdy jeho II. část je přímo věnována
problematice daně z příjmů právnických osob.
Pro samotné určení výše daně musíme nejdříve definovat, kdo je poplatníkem. Rozlišujeme
daňového rezidenta a nerezidenta, přičemž daňovým rezidentem je každá právnická osoba,
která má na území České republiky sídlo nebo místo vedení a jako taková má
v ČR neomezenou daňovou povinnost, tzn., že v ČR daní své celosvětové příjmy. Podle účelu
založení nebo zřízení rozeznáváme podnikatelské a nepodnikatelské subjekty, kdy
podnikatelské subjekty, tedy založené za účelem podnikání (všechny obchodní společnosti
a družstva), daní veškeré příjmy.
Daň se vypočítává z daňového základu stanoveného za zdaňovací období, kterým může být
buď kalendářní, nebo hospodářský rok. Základ daně představuje výsledek hospodaření
upravený o:
- příjmy, které nejsou předmětem daně a příjmy od daně osvobozené;
- příjmy tvořící samostatný základ daně;
- rezervy a opravné položky, které jsou označeny jako nedaňové;
- náklady, které nejsou uznány jako daňové.
Samostatnou problematiku představuje nakládání s majetkem, kdy náklady na jeho pořízení
ovlivňují základ daně prostřednictvím daňových odpisů, kdy podmínky jejich uplatnění,
metody výpočtu a jednotlivé druhy odpisů, uvádí konkrétně zákon o dani z příjmů.
Základ daně je možné dále snížit o odčitatelné položky, jako jsou např. dary, ztráta
z předchozích období atd. Takto stanovený základ daně se následně zaokrouhlí na celé
tisícikoruny dolů a pro stanovení daně se vynásobí sazbou daně. Vypočtenou daň je ještě
možné snížit o slevy na dani. Ty mohou být uplatněny buď na základě zaměstnávání osob se
zdravotním postižením, nebo se jedná o slevy související s investičními pobídkami.
Výpočet výše daně provede poplatník v daňovém přiznání, které je povinen podat v základní
lhůtě do tří měsíců od skončení zdaňovacího období. Ve stejné lhůtě je daň také splatná.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
15
Na základě takto stanovené poslední známé daňové povinnosti může poplatníkovi vzniknout
povinnost hradit zálohy.
Studijní materiály:
Základní literatura:
ČESKO. Zákon č. 586 ze dne 20. 11. 1992 o daních z příjmů. In: Portál veřejné správy České
republiky [online]. Ministerstvo vnitra [cit. 2013-09-19]. Dostupné z:
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=586~2F1992&part=&name
=&rpp=15#seznam
Doporučené studijní zdroje:
VANČUROVÁ, A. a L. LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012. 11., aktualizované vydání.
Praha.: VOX a.s., 2012. ISBN: 978-80-87480-05-2.
JAROŠ, T. Daň z příjmů právnických osob v kontextu aktuální judikatury. Praha.: Wolters
Kluwer ČR, a. s., 2013. ISBN: 978-80-7478-035-6.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
16
Kapitola 4: Daň z příjmů fyzických osob
Klíčové pojmy:
poplatník, předmět daně, zdaňovací období, srážka daně u zdroje, osvobození od daně,
nezdanitelná částka, sleva na dani, daňové zvýhodnění
Cíle kapitoly:
- pochopení konstrukce daně z příjmu fyzických osob,
- znalost základních pojmů souvisejících s daní z příjmů fyzických osob.
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 8 hodin
Výklad:
Osobní důchodová daň nejlépe splňuje svými vlastnostmi požadavky spravedlnosti,
efektivnosti a také platební schopnosti. Daň pružně reaguje na hospodářský růst projevující se
růstem osobních důchodů, nezpůsobuje distorzi cen, velikost daně je pro poplatníka zřejmá a
v neposlední řadě je výhodou, že se vznikem předmětu daně současně vzniká i zdroj pro její
zaplacení.
Předmětem daně je důchod dosažený poplatníkem za zdaňovací období. Zdaňovacím
obdobím je uplynulý kalendářní rok, přičemž poplatník je ve většině případů povinen sám
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
17
daň vypočítat v daňovém přiznání, toto podat v základní lhůtě třech měsíců od konce
zdaňovacího období a ve stejné lhůtě daň také zaplatit.
Některé důchody z mezd a platů a také z kapitálových výnosů jsou zdaňovány srážkou
u zdroje. Základ daně se zaokrouhlí na celé koruny dolů, stejně jako vypočtená daň. Daň
vypočte a odvede plátce příjmu. V takovém případě poplatník již daňové přiznání nepodává.
Poplatníkem daně jsou všechny fyzické osoby, přičemž stejně jako u daně z příjmu
právnických osob rozlišujeme daňové rezidenty a nerezidenty. Při stanovení základu daně, je
nutné veškeré příjmy poplatníka upravit o příjmy, které nejsou předmětem daně a následně o
příjmy od daně osvobozené. Takto upravené příjmy ještě dále dělíme na příjmy tvořící
samostatné základy daně (zdaňované výše uvedenou srážkou u zdroje) a příjmy zahrnované
do základu daně.
Problematiku daně z příjmu fyzických osob v České republice upravuje zákon č. 586/1992
Sb., o daních z příjmů, a to konkrétně ve své I. části Daň z příjmů fyzických osob. Příjmy
poplatníka se dle tohoto zákona rozdělují na následující části:
- příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky;
- příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti;
- příjmy z kapitálového majetku;
- příjmy z pronájmu;
- ostatní příjmy.
Celkový základ daně z příjmů fyzických osob je možné ponížit o zákonem stanovené
nezdanitelné části základu daně (viz §15 ZDP). Po této úpravě se základ zaokrouhlí na celé
stokoruny dolů a vynásobením příslušnou sazbou daně se vypočte samotná daň. Tu je možné
následně ponížit o slevy na dani (viz § 35ba ZDP) a na závěr ještě o daňové zvýhodnění (viz
§ 35c ZDP), přičemž přesahuje-li výše zvýhodnění výši daně, vzniká poplatníkovi za určitých
podmínek nárok na daňový bonus. Stejně jako v případě daně z příjmů právnických osob,
vzniká poplatníkovi, v zákonem stanovených případech, povinnost hradit, v následujícím
zdaňovacím období, zálohy na daň.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
18
Charakter osobní důchodové daně má i pojistné sociálního pojištění. V následujících letech
by mělo dojít ke sloučení tohoto pojistného a daně z příjmů fyzických osob, jejich výběr bude
společný. V současnosti je ovšem problematika sociálního pojištění samostatnou oblastí
spravovanou Českou správou sociálního zabezpečení, na rozdíl od všech přímých daní
spravovaných Finanční správou prostřednictvím jednotlivých finančních úřadů.
Studijní materiály:
Základní literatura:
ČESKO. Zákon č. 586 ze dne 20. 11. 1992 o daních z příjmů. In: Portál veřejné správy České
republiky [online]. Ministerstvo vnitra [cit. 2013-09-19]. Dostupné z:
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=586~2F1992&part=&name
=&rpp=15#seznam
Doporučené studijní zdroje:
VANČUROVÁ, A. a L. LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012. 11., aktualizované vydání.
Praha.: VOX a.s., 2012. ISBN: 978-80-87480-05-2.
PELC, V. a P. PELECH. Daně z příjmů s komentářem 2013. Olomouc.: Anag, spol. s r. o.,
2013. ISBN: 978-80-7263-784-3
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
19
Kapitola 5: Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
a funkčních požitků
Klíčové pojmy:
předmět daně, základ daně, roční zúčtování, daňový bonus, záloha na daň, srážka daně,
osvobozené příjmy, sleva na dani
Cíle kapitoly:
- pochopení principu a konstrukce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
a funkčních požitků,
- schopnost stanovit daňovou povinnost u daně z příjmů fyzických osob ze závislé
činnosti a funkčních požitků.
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 8 hodin
Výklad:
Příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků představuje dílčí příjem v rámci celkových
příjmů zdaňovaných daní z příjmů fyzických osob. Definici příjmů ze závislé činnosti a
funkční požitky nalezneme v už zmiňovaném zákoně o dani z příjmů, a to konkrétně v § 6.
Jedná se zejména o "příjem ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
20
nebo členského a obdobného poměru, v němž poplatník při výkonu práce pro plátce
příjmu je povinen dbát příkazů plátce" (viz § 6 odst. 1 písm. a) ZDP).
Oproti tomuto druhu příjmu nelze uplatnit žádné výdaje a pro účely stanovení základu daně
se ještě dále navyšuje o částku pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní
politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem.
Poplatník tedy daní částku větší než je jeho disponibilní příjem. Navíc dílčí základ daně ze
závislé činnosti nelze snížit o ztrátu vykázanou v dalších dílčích základech daně z příjmů
fyzických osob (např. z podnikání).
Daň z příjmu ze závislé činnosti odvádí za poplatníka plátce příjmu, který ji také sám
vypočítá. Zaměstnavatel podle zákonem stanovených podmínek z daného příjmu buď daň
srazí, nebo odvede zálohu na daň. Zaměstnanec má následně možnost u zálohového odvodu
daně podat daňové přiznání a daň za dané zdaňovací období sám vypočítat nebo po splnění
zákonem stanovených podmínek přiznání nepodat a nechat zaměstnavatele provést tzv. roční
zúčtování.
Výpočet daně se liší v případě výpočtu zálohy na daň a samotné daně za celé zdaňovací
období. V obou případech je nejprve nutné určit veškeré příjmy poplatníka zahrnované do
příjmu dle § 6 ZDP, a to jak peněžní tak nepeněžní, a následně je upravit o příjmy
osvobozené. Dále se příjem navýší o pojistné hrazené za zaměstnavatele. V případě výpočtu
zálohy na daň v průběhu zdaňovacího období se takto navýšený příjem zaokrouhlí na celé
stokoruny nahoru. Z tohoto základu se vypočítá daň vynásobením sazbou daně a ta se
následně poníží o případné slevy na dani (viz § 35ba ZDP), postupem uvedeným v § 35d
ZDP. Takto upravená záloha se dále poníží o případné daňové zvýhodnění (viz § 35c ZDP) a
pokud je daňové zvýhodnění větší než upravovaná záloha, vzniká poplatníkovi daňový
bonus. Postup je tedy obdobný jako při výpočtu roční daňové povinnosti, rozdíl je ve výši
jednotlivých slev a daňového zvýhodnění, které jsou ve výši 1/12 částky nároku za celé
zdaňovací období a také v možnosti uplatnění těchto slev, protože ne všechny lze uplatnit při
výpočtu zálohy na daň.
V případě výpočtu daňové povinnosti za celé zdaňovací období je základ daně ještě možné
upravit o již zmiňované odčitatelné položky (viz §15 ZDP) a zaokrouhluje se na celé
stokoruny dolů. Vypočtená daňová povinnost se upraví o zaplacené zálohy a vzniká tak
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
21
případně přeplatek či nedoplatek na dani. Pokud poplatník nemá povinnost podat daňové
přiznání a daňovou povinnost mu vyrovnává zaměstnavatel prostřednictvím ročního
zúčtování, případný vzniklý nedoplatek se nevymáhá.
Studijní materiály:
Základní literatura:
ČESKO. Zákon č. 586 ze dne 20. 11. 1992 o daních z příjmů. In: Portál veřejné správy České
republiky [online]. Ministerstvo vnitra [cit. 2013-09-19]. Dostupné z:
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=586~2F1992&part=&name
=&rpp=15#seznam
Doporučené studijní zdroje:
VANČUROVÁ, A. a L. LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012. 11., aktualizované vydání.
Praha.: VOX a.s., 2012. ISBN: 978-80-87480-05-2.
PELECH, P. Zdanění mezd, platů a ostatních příjmů ze závislé činnosti v roce 2013.
Olomouc.: Anag, spol. s r. o., 2013. ISBN: 978-80-7263-798-0.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
22
Kapitola 6: Daň z příjmů fyzických osob z podnikání
a z jiné samostatné výdělečné činnosti
Klíčové pojmy:
výdaje, paušální výdaje, paušální daň, daňová evidence, příjmy z podnikání a jiné
samostatné výdělečné činnosti
Cíle kapitoly:
- porozumění konstrukci daně z příjmů fyzických osob z podnikání a jiné
samostatné výdělečné činnosti,
- schopnost definovat příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti,
- znalost možností uplatnění výdajů.
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 8 hodin
Výklad:
O příjmech z podnikání můžeme zjednodušeně říci, že se jedná o příjmy z činností
provozovaných samostatně podnikatelem, na vlastní odpovědnost, pod vlastním jménem. Jaké
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
23
příjmy se zahrnují do příjmů z podnikání a z jiné samostatné činnosti nalezneme konkrétně v
§ 7 ZDP, kde v odst. 1 jsou definovány příjmy z podnikání a v odst. 2 z jiné samostatné
výdělečné činnosti.
Oproti tomuto druhu příjmu lze uplatnit "výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení"
(viz § 7 odst. 3 ZDP). Poplatník má možnost místo skutečných výdajů, jejichž prokazování a
daňová uznatelnost bývá často komplikovaná, uplatnit tzv. paušální výdaje. Jedná se o
procentuálně vyjádřenou částku příjmu, o kterou lze daný příjem ponížit (viz § 7 odst. 7
ZDP). Využití paušálních výdajů potom následně omezuje poplatníka ve využití daňového
zvýhodnění a slevy na dani na manželku (manžela). Kromě toho má poplatník také možnost
stanovení paušální daně (viz § 7a ZDP). Vyhne se tak administrativní zátěži i jisté nejistotě o
výši své daňové povinnosti. Přesto není využití institutu paušální daně zrovna časté, protože
poplatník musí splnit celou řadu podmínek.
Při výpočtu výše daně postupuje poplatník v souladu se ZDP. Při stanovení základu daně
primárně vychází z výsledku hospodaření, který stanoví buď na základě vedení účetnictví,
nebo daňové evidence (viz § 7b ZDP). Výsledek hospodaření musí opět upravit o příjmy,
které nejsou předmětem daně, jsou od daně osvobozené nebo tvoří samostatný základ daně, a
pokud nevyužije variantu paušálních výdajů, tak také o výdaje nezahrnované do základu daně.
Oproti dílčímu základu daně dle §6, se příjmy logicky nezvyšují o pojistné, nevzniká zde totiž
žádná výhoda v podobě pojistného hrazeného zaměstnavatelem.
Po úpravě získá poplatník dílčí základ daně z podnikání a z jiné samostatné výdělečné
činnosti, který zahrne do svého celkového daňového základu. Následně vypočte daň již dříve
zmiňovaným standartním způsobem. V případě, že poplatník dosáhne u tohoto druhu příjmu
ztráty za dané zdaňovací období, má možnost, za zákonem stanovených podmínek, jejího
uplatnění v následujících zdaňovacích obdobích.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
24
Studijní materiály:
Základní literatura:
ČESKO. Zákon č. 586 ze dne 20. 11. 1992 o daních z příjmů. In: Portál veřejné správy České
republiky [online]. Ministerstvo vnitra [cit. 2013-09-19]. Dostupné z:
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=586~2F1992&part=&name
=&rpp=15#seznam
Doporučené studijní zdroje:
VANČUROVÁ, A. a L. LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012. 11., aktualizované vydání.
Praha.: VOX a.s., 2012. ISBN: 978-80-87480-05-2.
PELC, V. a P. PELECH. Daně z příjmů s komentářem 2013. Olomouc.: Anag, spol. s r. o.,
2013. ISBN: 978-80-7263-784-3
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
25
Kapitola 7: Daň z příjmů fyzických osob z kapitálového
majetku, z pronájmu a ostatní příjmy
Klíčové pojmy:
příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu, ostatní příjmy
Cíle kapitoly:
- pochopení konstrukce dílčích daňových základů u příjmů z kapitálového
majetku, z pronájmu a ostatních příjmů,
- znalost metod a podmínek zdanění příjmů z kapitálového majetku, z pronájmu a
ostatních příjmů.
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 8 hodin
Výklad:
V rámci dílčího daňového základu z příjmů z kapitálového majetku (viz § 8 ZDP) se
zdaňují běžné příjmy z finančního majetku, tj. příjmy plynoucí z držby tohoto majetku, jako
jsou úroky, dividendy apod. Většina těchto příjmů se zdaňuje srážkou u zdroje, kdy daň
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
26
vypočítá a srazí plátce příjmu. Výjimkou jsou např. úroky z vkladů na běžných účtech, které
jsou určeny bankou pro podnikání.
Další dílčí základ daně tvoří příjmy z pronájmu, které najdeme v § 9 ZDP. Patří sem příjmy
z pronájmu nemovitostí, bytů, nebytových prostor i movitých věcí. Musí se jednat o majetek
nevložený do obchodního majetku, jinak by tyto příjmy patřily do příjmů z podnikání, a také
nesmí jít o příležitostný pronájem, protože takové příjmy patří do skupiny ostatních příjmů.
Poplatník do dílčího základu daně musí zahrnout veškeré příjmy, i nepeněžní, a ty následně
může ponížit o výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení, za stejných pravidel jako se
uplatňují výdaje v rámci příjmů dle §7 ZDP. Poplatník má také možnost zvolit výdaje
paušální částkou ve výši 30 % z příjmů, nejvýše ovšem 600.000,- Kč.
Poslední skupinu tvoří ostatní příjmy, definované v § 10 ZDP. Patří sem všechny příjmy
poplatníka, které nelze zahrnout do žádného dalšího dílčího základu daně a ani netvoří
samostatný základ daně. Jedná se např. o důchody, příjmy z prodeje majetku, ze zemědělské
výroby osoby bez oprávnění k podnikání v zemědělské výrobě (tzv. přebytky ze zahrádek)
atd. Oproti těmto příjmům je možné uplatnit výdaje na jejich dosažení, ale pouze do výše
příjmu. Není tedy možné dosáhnout u tohoto druhu příjmu daňové ztráty. Většina příjmů
zahrnovaných v rámci ostatních příjmů je osvobozena od daně buď z části, nebo zcela.
Pokud příjmy zahrnované do výše uvedených dílčích základů daně plynou manželům z jejich
společného jmění, jsou zdaňovány pouze u jednoho z nich.
Studijní materiály:
Základní literatura:
ČESKO. Zákon č. 586 ze dne 20. 11. 1992 o daních z příjmů. In: Portál veřejné správy České
republiky [online]. Ministerstvo vnitra [cit. 2013-09-19]. Dostupné z:
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=586~2F1992&part=&name
=&rpp=15#seznam
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
27
Doporučené studijní zdroje:
VANČUROVÁ, A. a L. LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012. 11., aktualizované vydání.
Praha.: VOX a.s., 2012. ISBN: 978-80-87480-05-2.
PELC, V. a P. PELECH. Daně z příjmů s komentářem 2013. Olomouc.: Anag, spol. s r. o.,
2013. ISBN: 978-80-7263-784-3
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
28
Kapitola 8: Daň z přidané hodnoty
Klíčové pojmy:
daň na vstupu, daň na výstupu, nadměrný odpočet, vlastní daňová povinnost, osoba
povinná k dani, sazba daně, odpočet daně, koeficient, vývoz, dovoz, zvláštní režim,
dodání a pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie, poskytnutí a přijetí
služby od osoby registrované k dani v jiném členském státě Evropské unie
Cíle kapitoly:
- pochopení principu daně z přidané hodnoty,
- získání přehledu o jednotlivých režimech daně z přidané hodnoty,
- znalost povinností plátce daně, skutečností rozhodných pro vznik plátcovství,
- schopnost stanovit daňovou povinnost.
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 8 hodin
Výklad:
Daň z přidané hodnoty představuje univerzální daň ze spotřeby, přičemž se jedná o povinnou
daň v rámci Evropské unie a probíhá její trvalá harmonizace v rámci unie. Princip daně je
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
29
vybrat daň vždy z částky, která navyšuje hodnotu statku na jednotlivém stupni zpracování,
tedy z tzv. přidané hodnoty. Zjednodušeně můžeme říct, že plátce uvalí daň na veškerou svou
produkci, tzv. daň na výstupu a od její výše odečte daň zahrnutou jinými plátci v hodnotě
vstupů pro svoji produkci, tzv. daň na vstupu. Výsledný rozdíl představuje vlastní daňovou
povinnost. V případě, že hodnota daně na vstupu převyšuje hodnotu daně na výstupu, vzniká
poplatníkovi tzv. nadměrný odpočet. Problematiku upravuje v České republice zákon č.
235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH).
Poplatníkem daně je každý, kdo zakoupí statek zatížený touto daní. Definice plátce už je
poněkud složitější. Pro účely daně z přidané hodnoty dělíme osoby na nepovinné k dani a
povinné k dani, přičemž osobou povinnou k dani je každá osoba vykonávající ekonomickou
činnost a tyto osoby mohou být dále:
- osoby registrované k dani – osoba, která je plátcem v jiném státu Evropské unie;
- plátci daně – osoba registrovaná k dani v České republice.
Nejdůležitější skupinou jsou plátci daně. Tyto osoby se musí registrovat u svého místně
příslušného správce daně a uvalovat na své výstupy daň. Plátcem se ekonomický subjekt
stane buď dobrovolně, nebo ze zákona v případě, že nastanou zákonem stanovené skutečnosti
(např. obrat překročí registrační limit).
V České republice existuje základní a snížená sazba daně. Přičemž seznam zboží a služeb
podléhajících snížené sazbě najdeme v přílohách č. 2 a 3 k ZDPH. U části předmětu daně je
uplatněno osvobození od daně, dělí se ovšem do dvou skupin.
- Osvobození s nárokem na odpočet daně – hlava 2 díl 9 ZDPH;
- osvobození bez nároku na odpočet – hlava 2 díl 8 ZDPH.
Jestliže plátce poskytuje plnění osvobozená bez nároku na odpočet daně, je povinen daň na
vstupu krátit za pomoci koeficientu (viz § 76 ZDPH. Obdobně používá-li plátce přijatá plnění
zároveň pro neekonomické činnosti je povinen uplatnit odpočet pouze v poměrné výši (viz §
75 ZDPH).
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
30
Samostatnou oblast představuje dodání a pořízení zboží z jiného členského státu Evropské
unie, stejně tak jako poskytnutí či přijetí služby od osoby registrované k dani v jiném
členském státě. Obecně můžeme říct, že funguje na principu země spotřeby, neboli daň se
vybírá tam, kde dojde ke spotřebě. Toto pravidlo ovšem neplatí absolutně, problematika daně
z přidané hodnoty uplatňované na obchody v rámci Evropské unie je rozsáhlá a z uvedeného
pravidla platí řada výjimek.
Co se týče obchodu se zeměmi mimo Evropskou unii, mluvíme o tzv. třetích zemích a jedná
se nejčastěji o dovoz nebo vývoz. Vývoz je obecně plněním osvobozeným od daně z přidané
hodnoty s nárokem na odpočet daně. Dovoz naopak obecně podléhá dani z přidané hodnoty, a
to včetně všech nákladů souvisejících s pořízením (např. clo, doprava atd.). Ve výjimečných
případech je dovoz osvobozen, ale bez nároku na odpočet daně.
V současné době se v rámci daně z přidané hodnoty stále častěji využívá princip tzv.
přenesené daňové povinnosti (viz §92a ZDPH). Dodavatel plnění daní nezatíží, její výpočet
provádí odběratel, který zároveň uplatňuje i případný nárok na odpočet. Tento postup patří
mezi tzv. zvláštní režimy uplatňování daně z přidané hodnoty a najdeme je v hlavě 3 ZDPH.
Plátce daně je povinen vystavovat na svá plnění daňové doklady se všemi náležitostmi (viz
hlava 2 díl 5 ZDPH) a ve stanovených lhůtách (den uskutečnění zdanitelného plnění – viz
hlava 2 díl 4 ZDPH. Následně je povinen za zdaňovací období podat daňové přiznání a
uhradit případnou vlastní daňovou povinnost. Zdaňovacím obdobím je buď kalendářní měsíc,
nebo kalendářní čtvrtletí a lhůta pro podání přiznání je 25 dnů po skončení zdaňovacího
období. V současnosti je možné podávat přiznání ještě v papírové podobě, ale v budoucnu se
bude podávat už pouze elektronicky. V současné době se již některá oznámení v souvislosti
s daní z přidané hodnoty, jako např. souhrnné hlášení nebo výpis z evidence u přenesené
daňové povinnosti, podávají pouze elektronicky.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
31
Studijní materiály:
Základní literatura:
ČESKO. Zákon č. 235 ze dne 01. 04. 2004 o dani z přidané hodnoty. In: Portál veřejné správy
České republiky [online]. Ministerstvo vnitra [cit. 2013-09-19]. Dostupné z:
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=235~2F2004&part=&name
=&rpp=15#seznam
Doporučené studijní zdroje:
VANČUROVÁ, A. a L. LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012. 11., aktualizované vydání.
Praha.: VOX a.s., 2012. ISBN: 978-80-87480-05-2.
DRÁBOVÁ, M., O. HOLUBOVÁ a M. TOMÍČEK. Zákon o dani z přidané hodnoty –
komentář. 5., aktualizované vydání. Praha.: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2013. ISBN: 978-80-
7478-038-7.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
32
Kapitola 9: Silniční daň
Klíčové pojmy:
poplatník, předmět daně, daňová povinnost
Cíle kapitoly:
- znalost konstrukce silniční daně,
- schopnost stanovit daňovou povinnost.
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 8 hodin
Výklad:
Daň silniční představuje selektivní daň ze spotřeby, která je spravována Finanční správou
České republiky a legislativně ji upravuje zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční (dále je
ZDS). Tato daň má za úkol zdanit provoz motorových vozidel a její výnos by měl sloužit jako
zdroj pro renovaci a rozvoj silniční sítě.
Poplatníkem daně je právnická nebo fyzická osoba zapsaná v technickém průkazu jako
provozovatel vozidla registrovaného v České republice (viz §4 odst. 1 ZDS), případně
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
33
zaměstnavatel, který vyplatí cestovní náhradu zaměstnanci, pokud jemu daňová povinnost
nevznikla (viz §4 odst. 2 ZDS).
Předmět daně představují silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná
v České republice, pokud jejich největší povolená hmotnost je nad 3,5 t, nebo jsou používána
k podnikání či v přímé souvislosti s ním nebo k jiné samostatné činnosti (viz §2 ZDS).
Některá vozidla jsou od daně osvobozena (viz §3 ZDS), jedná se např. o vozidla policie nebo
jednostopá vozidla.
Daňovou povinnost stanoví poplatník na základě roční sazby (viz § 6 ZDS), určené podle
základu daně (viz §5 ZDS), který představuje buď zdvihový objem válců v motoru v cm³ u
osobních automobilů, nebo počet náprav u automobilů nad 3,5 t. Zákon dále umožňuje
poplatníkovi sazbu daně snížit, pokud splní zákonem stanovené podmínky anebo naopak
sazbu zvyšuje u vozidel registrovaných poprvé do 31. 12. 1989.
Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok, ovšem daň se platí zálohově již v průběhu
zdaňovacího období. Poplatník je povinen opět daň sám vypočítat v daňovém přiznání a podat
ho do 31. 1. následujícího kalendářního roku.
Studijní materiály:
Základní literatura:
ČESKO. Zákon č. 16 ze dne 21. 12. 1992 o dani silniční. In: Portál veřejné správy České
republiky [online]. Ministerstvo vnitra [cit. 2013-09-19]. Dostupné z:
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=16~2F1993&part=&name=
&rpp=15#seznam
Doporučené studijní zdroje:
VANČUROVÁ, A. a L. LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012. 11., aktualizované vydání.
Praha.: VOX a.s., 2012. ISBN: 978-80-87480-05-2.
TESAŘOVÁ, Z. Zákon o dani silniční – komentář s příklady. Praha.: Wolters Kluwer ČR, a.
s., 2013. ISBN: 978-80-7357-277-8.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
34
Kapitola 10: Spotřební daně
Klíčové pojmy:
předmět daně, režim podmíněného osvobození od daně, daňový sklad, zajištění daně,
daňová povinnost, osvobození od daně, nárok na vrácení daně
Cíle kapitoly:
- znalost principu spotřebních daní,
- povědomí o základních povinnostech vyplývajících ze zákona o spotřebních
daních,
- znalost postupu stanovení daňové povinnosti.
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 8 hodin
Výklad:
Spotřební daně patří mezi vůbec nejstarší daně a jejich výnos se řadí mezi významný zdroj
státního rozpočtu. Podléhají harmonizaci ze strany Evropské unie a oproti například přímým
daním, je jejich správou pověřena Celní správa. Právní úpravu poskytuje zejména zákon č.
353/2003 Sb., o spotřebních daních (dále jen ZOSD).
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
35
Spotřební daně (viz §1 odst. 2 ZOSD) jsou představovány daněmi z:
- minerálních olejů;
- z piva;
- z vína a meziproduktů;
- z lihu;
- z tabákových výrobků.
I když se jedná o nepřímou daň, stejně jako je daň z přidané hodnoty, její princip je jiný. Je
sice uplatňován princip zdanění v zemi spotřeby, ale předmět daně je zdaněn pouze jednou, a
to v souvislosti s uvedením výrobku do volného oběhu na území daného státu. Předmětem
daně jsou zákonem uvedené výrobky, na daňovém území Evropského společenství vyrobené
nebo na něj dovezené. V ten moment vzniká daňová povinnost, která se ovšem liší od
okamžiku daň přiznat a zaplatit. V období mezi těmito okamžiky, tj. v podstatě mezi výrobou
či dovozem do doby propuštění do volného oběhu, se předmět daně nachází v tzv. režimu
podmíněného osvobození od daně. Během tohoto režimu se předmět daně může nacházet
buď v daňovém skladu, nebo být součástí přepravy. Daňový sklad představuje prostorově
ohraničené místo, kde se výrobky vyrábějí, zpracovávají, skladují, přijímají nebo odesílají
(viz §3 písm. g) ZOSD). Po celou dobu musí být výrobky doloženy průvodními doklady, a
pokud dochází k přepravě výrobků, musí být provedeno tzv. zajištění daně (viz §21 ZOSD).
Plátcem spotřebních daní jsou tedy především provozovatelé daňových skladů a výrobci.
Daňová povinnost se určí pomocí sazby daně, která je stanovena pevnou sazbou, pouze u
cigaret se setkáme s kombinací s procentuální sazbou. Základem daně je množství vybraného
výrobku. Stejně jako u ostatních daní, jsou v některých případech výrobky osvobozeny od
daně (viz §11 ZOSD) nebo je možnost vzniku nároku na vrácení daně (viz § 14, 15, 15a
ZOSD).
Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc, kdy daňové přiznání se podává celnímu úřadu do
25. dne následujícího měsíce, a to za každou daň samostatně. Daň je splatná ve lhůtě 40 dní
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
36
od konce zdaňovacího období. Výjimku tvoří tabákové výrobky, kdy se daň vybírá
prostřednictvím tabákových nálepek a líh, u kterého je splatnost daně prodloužena na 55 dní.
Studijní materiály:
Základní literatura:
ČESKO. Zákon č. 353 ze dne 26. 09. 2003 o spotřebních daních. In: Portál veřejné správy
České republiky [online]. Ministerstvo vnitra [cit. 2013-09-19]. Dostupné z:
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=353~2F2003&part=&name
=&rpp=15#seznam
Doporučené studijní zdroje:
VANČUROVÁ, A. a L. LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012. 11., aktualizované vydání.
Praha.: VOX a.s., 2012. ISBN: 978-80-87480-05-2.
ŠULC, I. Zákon o spotřebních daních s komentářem. Olomouc.: Anag, spol. s r. o., 2010.
ISBN: 978-80-7263-608-2.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
37
Kapitola 11: Energetické daně
Klíčové pojmy:
plátce daně, předmět daně, daňová povinnost, osvobození od daně
Cíle kapitoly:
- znalost struktury a principu energetických daní.
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 8 hodin
Výklad:
V rámci daňového systému České republiky jsou energetické daně ty nejmladší, prvně byly
uvaleny na počátku roku 2008. Jedná se opět o daně ze spotřeby, přičemž je i zde uplatňován
princip zdanění v zemi spotřeby. Právní úprava v České republice tentokrát není
představována samostatným zákonem, ale nalezneme ji v zákoně č. 261/2007 Sb., o
stabilizaci veřejných rozpočtů, v částech 45, 46 a 47 tohoto zákona. Cílem těchto daní je
snížení spotřeby energie, takže se můžeme setkat i s označením ekologické daně. Správou
těchto daní je pověřena Celní správa.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
38
Mezi daně z energií patří:
- daň ze zemního plynu a některých dalších plynů;
- daň z pevných paliv;
- daň z elektřiny.
Plátcem daně je zejména dodavatel dodávající předmět daně konečnému spotřebiteli. V ten
moment také vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit. Daňová povinnost se stanoví
prostřednictvím základu daně, který představuje fyzické množství předmětu daně a sazby
daně, která je stanovena pevnou sazbou na jednotku množství. Každá z energetických daní má
výslovně stanovený okruh případů, kdy může být předmět od daně osvobozen.
Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc, přičemž lhůta pro podání daňového přiznání je 25
dní po skončení zdaňovacího období. Ve stejné lhůtě je daň i splatná. Daňové přiznání se
podává pro každou daň samostatně.
Studijní materiály:
Základní literatura:
ČESKO. Zákon č. 261 ze dne 19. 09. 2007 o stabilizaci veřejných rozpočtů. In: Portál veřejné
správy České republiky [online]. Ministerstvo vnitra [cit. 2013-09-19]. Dostupné z:
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=261~2F2007&part=&name
=&rpp=15#seznam
Doporučené studijní zdroje:
VANČUROVÁ, A. a L. LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012. 11., aktualizované vydání.
Praha.: VOX a.s., 2012. ISBN: 978-80-87480-05-2.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
39
Kapitola 12: Daň z nemovitostí
Klíčové pojmy:
daň z pozemků, daň ze staveb, koeficient, předmět daně, osvobození od daně
Cíle kapitoly:
- pochopení pravidel pro stanovení daně z nemovitostí,
- znalost povinností souvisejících s daní z nemovitostí.
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 8 hodin
Výklad:
Daň z nemovitostí představuje jednu z nejstarších přímých daní, což je dáno zejména
vlastnostmi předmětu daně (nemovitost je např. těžko zatajitelná). Její výnos plyne do
veřejných rozpočtů příslušných municipalit, ale její podíl na celkovém daňovém výnosu státu
je v dnešní době velmi malý. V současnosti upravuje daň z nemovitostí zákon č. 338/1992
Sb., o dani z nemovitostí (dále jen ZDN). Od 1. 1. 2014 by tento zákon měl být novelizován
v souvislosti se změnami v soukromém právu.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
40
Daň z nemovitostí zahrnuje:
- daň z pozemků;
- daň ze staveb.
Předmětem daně jsou tedy obecně pozemky a stavby na území České republiky (viz §2 a 7
ZDN). Zákon ovšem uvádí i pozemky a stavby, které jsou vyňaty z předmětu daně, a to
zejména v případech, kdy by zatížení těchto předmětů daní nebylo veřejně přínosné (např.
stavby rozvodů energií, dopravní cesty, pozemky určené pro obranu státu). Obdobně je část
předmětu daně od daně osvobozena (viz § 4 a 9 ZDN).
Poplatníkem daně je především vlastník, případně spoluvlastník, ale může jím být
v některých případech také nájemce nebo uživatel (viz §3 a 8 ZDN). Základ daně
představuje u daně z pozemků výměra v m², případně ještě vynásobená cenou (viz §5 ZDN),
u staveb je to zastavěná plocha, v případě bytů a nebytových prostor tzv. upravená
podlahová plocha (viz §10 ZDN). Sazba daně je stanovená různě podle předmětu daně buď
procentní, nebo pevnou sazbou a ta, se ještě v některých případech dále zvyšuje vynásobením
příslušným koeficientem.
Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Daňové přiznání podává poplatník k 31. 1., ale
pouze pokud dojde ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně. Rozhodný je vždy
stav k 1. 1. příslušného zdaňovacího období. Pokud se nemění předmět daně, ale pouze sazba
nebo např. výše koeficientu, poplatník přiznání nepodává a novou výši daně mu sdělí správce
daně platebním výměrem nebo hromadným seznamem. V případě nemovitosti ve
spoluvlastnictví, může podat daňové přiznání každý ze spoluvlastníků na výši svého podílu,
nebo jeden ze spoluvlastníků za celou nemovitost. Daň je splatná do 31. 5. běžného
zdaňovacího období, pokud výše daňové povinnosti přesáhne 5.000,- Kč, lze ji zaplatit ve
dvou splátkách do 31. 5. a do 30. 11. Poplatníci provozující zemědělskou výrobu mají termín
první splátky stanovený na 31. 8. Správou daně je pověřena Finanční správa České republiky.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
41
Studijní materiály:
Základní literatura:
ČESKO. Zákon č. 338 ze dne 04. 05. 1992 o dani z nemovitostí. In: Portál veřejné správy
České republiky [online]. Ministerstvo vnitra [cit. 2013-09-19]. Dostupné z:
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=338~2F1992&part=&name
=&rpp=15#seznam
Doporučené studijní zdroje:
VANČUROVÁ, A. a L. LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012. 11., aktualizované vydání.
Praha.: VOX a.s., 2012. ISBN: 978-80-87480-05-2.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
42
Kapitola 13: Převodové daně
Klíčové pojmy:
daň dědická, daň darovací, daň z převodu nemovitostí, předmět daně, poplatník, základ
daně, sazba daně
Cíle kapitoly:
- pochopení konstrukce a principu převodových daní,
- znalost poplatníka a jeho povinností u jednotlivých převodových daní.
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 8 hodin
Výklad:
Jako převodové daně označujeme daň:
- dědickou;
- darovací;
- z převodu nemovitostí.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
43
V současnosti nalezneme právní úpravu v zákoně č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani
darovací a dani z převodu nemovitostí. Od 1. 1. 2014 by mělo dojít k zásadní změně
v souvislosti se změnou soukromého práva. Daň dědická a darovací by měla být přesunuta do
zákona o daních z příjmů a daň z převodu nemovitostí by měla být řešena v zcela novém
zákoně o nabytí nemovitých věcí.
Daň dědická a darovací
Předmětem daně dědické je nabytí nemovitosti nebo movitého majetku děděním (viz §3
ZDDP) a poplatníkem je každý jednotlivý dědic (viz §2 ZDDP). Základem této daně je cena
nabytého majetku, která se snižuje o zákonem stanovené položky (viz §4 ZDDP).
Předmětem daně darovací je „bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu nebo
v souvislosti s právním úkonem“ (viz §6 ZDDP) a poplatníkem je nabyvatel (viz §5 ZDDP).
Základem daně je obdobně jako u daně dědické, cena majetku snížená o zákonem stanovené
položky (viz §7 a 7a ZDDP).
Pro účely obou výše uvedených daní, se poplatníci dělí do tří skupin dle vztahu
k poskytovateli majetku (viz §11 ZDDP). Od tohoto rozdělení se následně odvíjí případné
osvobození od daně a sazba daně. Ta je tzv. klouzavě progresivní, přičemž pro účely daně
dědické se sazba daně násobí ještě koeficientem 0,5. Výjimkou je bezúplatné nabytí
povolenek, kdy je sazba lineární 32 %.
Daňové přiznání se podává do 30 dnů ode dne rozhodného pro převod majetku, přičemž
poplatník v přiznání uvede pouze skutečnosti rozhodné pro vyměření daně, ale samotné
vyměření provede správce daně platebním výměrem. V případě nepodnikatelských
právnických osob je lhůta pro podání přiznání 30 dnů po uplynutí kalendářního roku a u
povolenek do 31.3. příslušného kalendářního roku.
Daň z převodu nemovitostí
Předmětem daně je úplatný převod vlastnictví k nemovitosti, dále pak vypořádání
podílového spoluvlastnictví a také směna nemovitostí (viz §9 ZDDP). Poplatníkem může být
jak prodávající tak nabyvatel, zákon stanovuje konkrétně pro jednotlivé případy, kdo je
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
44
poplatníkem (viz §8 ZDDP). Základem daně je zejména cena nemovitosti (viz §10 ZDDP) a
sazba daně je jednotná a činí 4 %. I v případě daně z převodu nemovitostí zákon uvádí
případy osvobození od této daně (viz §20 ZDDP).
Lhůta pro podání daňového přiznání je stanovena na tři měsíce po měsíci zapsání vkladu do
katastru nemovitostí. Poplatník je povinen v daňovém přiznání daň i sám vypočítat a lhůta pro
její úhradu je shodná s lhůtou pro podání přiznání.
Studijní materiály:
Základní literatura:
ČESKO. Zákon č. 357 ze dne 05. 05. 1992 o dani dědické, dani darovací a dani z převodu
nemovitostí. In: Portál veřejné správy České republiky [online]. Ministerstvo vnitra [cit.
2013-09-19]. Dostupné z:
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=357~2F1992&part=&name
=&rpp=15#seznam
Doporučené studijní zdroje:
VANČUROVÁ, A. a L. LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012. 11., aktualizované vydání.
Praha.: VOX a.s., 2012. ISBN: 978-80-87480-05-2.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
45
Kapitola 14: Správa daní
Klíčové pojmy:
zásady správy daní, fáze správy daní, věcná a místní příslušnost, daňové tvrzení, daň,
příslušenství daně, daňová kontrola, lhůta
Cíle kapitoly:
- získání přehledu o průběhu správy daní,
- znalost práv a povinností poplatníka spojených se správou daní.
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 8 hodin
Výklad:
Pochopitelně i správa daní je v České republice upravena zákonem a to konkrétně zákonem č.
280/2009 Sb., daňový řád (dále jen DŘ). „Správa daně je postup, jehož cílem je správné
zajištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady.“ (viz §1 odst. 2 DŘ). Ve stejné právní
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
46
normě nalezneme také definice osob zúčastněných při správě daní, jejich věcnou i místní
příslušnost a také základní zásady, mezi které patří například:
- Zákonnost;
- zákaz zneužití pravomoci;
- rovnost účastníků,
- přiměřenost úkonů správce daně;
- vzájemná součinnost a spolupráce subjektů,
- hospodárnost;
- mlčenlivost;
- atd.
Samotný proces správy daní můžeme rozdělit na jednotlivé fáze.
- Registrační řízení;
- nalézací řízení;
o vyměřovací řízení;
o doměřovací řízení;
- placení daní;
o evidence daní;
o vybírání daní;
o vymáhání daní.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
47
V rámci registračního řízení vydá správce daně subjektu osvědčení, v kterém mu přidělí
daňové identifikační číslo (tzv. DIČ), pod kterým bude subjekt nadále vůči správci daně
vystupovat. Registrační řízení zahrnuje nejen samotné přihlášení subjektu, ale také hlášení
veškerých změn.
Výše daně je stanovena vyměřovacím řízením, a pokud je nutno měnit již vyměřenou daň,
dochází k doměřovacímu řízení. Daň je povinen ve většině případů subjekt sám určit a to
prostřednictvím tzv. daňového tvrzení. Tím může být daňové přiznání, daňové hlášení nebo
vyúčtování daně. S ohledem na lhůtu pro podání daňového tvrzení rozeznáváme řádné,
opravné a dodatečné daňové tvrzení. Samotná lhůta pro stanovení daně je tři roky ode dne
uplynutí lhůty pro podání řádného daňového tvrzení. Správce daně může výši daně prověřit
prostřednictvím daňové kontroly, během níž má poměrně rozsáhlé pravomoci (viz DŘ).
Daň je splatná ve lhůtě splatnosti, která je až na výjimky shodná s lhůtou pro podání
daňového tvrzení. Daně jsou evidovány podle druhu příjmů, přičemž každá daň má
minimálně jeden příjmový daňový účet. Kromě daně samotné, rozeznáváme ještě tzv.
příslušenství daně:
- Za nesplnění nepeněžité povinnosti;
o pokuty;
o náklady řízení;
- vážící se k nedoplatku;
o úrok;
o penále;
o exekuční náklady.
Vymáhání daní představuje postup, během něhož se správce daně snaží vymoci úhradu daně
od dlužníka, který není ochoten nebo schopen daň zaplatit. Lhůta, tzv. lhůta pro placení daně,
činí šest let a běží ode dne splatnosti daně. Správce daně může během vymáhacího řízení
využít zajišťovacího řízení a především daňové exekuce.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
48
Studijní materiály:
Základní literatura:
ČESKO. Zákon č. 280 ze dne 22. 07. 2009 daňový řád. In: Portál veřejné správy České
republiky [online]. Ministerstvo vnitra [cit. 2013-09-19]. Dostupné z:
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=280~2F2009&part=&name
=&rpp=15#seznam
Doporučené studijní zdroje:
VANČUROVÁ, A. a L. LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012. 11., aktualizované vydání.
Praha: VOX a.s., 2012. ISBN: 978-80-87480-05-2.
KOBÍK, J. a A. KOHOUTKOVÁ. Daňový řád s komentářem. Olomouc: Anag, spol. s r. o.,
2013. ISBN: 978-80-7263-769-0.
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu
CZ .1.07/3.2.08/03.0035
49
Použitá literatura
HAMERNÍKOVÁ, B. A K. KUBÁTOVÁ. Veřejné finance. Praha.: Eurolex Bohemia, s. r. o.,
2001. ISBN: 80-864320-1-7.
KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 5. aktualizované vydání. Praha.: Wolters Kluwer
ČR, a. s., 2010. ISBN: 978-80-7357-574-8.
MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2013, úplná znění platná k 1. 1. 2013. Praha.: GRADA
Publishing a.s., 2013. ISBN: 978-80-247-4643-2.
STIGLITZ, J. E. Ekonomie veřejného sektoru. Praha.: Grada Publishing, spol. s r. o., 1997.
ISBN: 80-7169-454-1.
VANČUROVÁ, A. a L. LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012. 11., aktualizované vydání.
Praha.: VOX a.s., 2012. ISBN: 978-80-87480-05-2.