1
Vysoká škola technická a ekonomická
v Českých Budějovicích
Nauka o podniku – pro magisterské
studium
Studijní opora pro kombinovanou formu studia
Garant: doc. Ing. Eva Rosochatecká, CSc.
Ústav podnikové strategie
Katedra ekonomiky
Autor: doc. Ing. Eva Rosochatecká, CSc.
2
Obsah
1 Anotace...........................................................................................................................3
2 Příprava na přednášky ....................................................................................................7
2.1 Specifické ekonomiky..............................................................................................7
2.2 Průmyslová výroba – dobývání nerostných surovin, zpracovatelský průmysl,
výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody...........................................................................10
2.3 Zemědělství – zvláštnosti zemědělské výroby.......................................................13
2.4 Lesní podniky – obnova a ochrana lesa, těžba dřeva, významné činnosti.............18
2.5 Stavebnictví – zvláštnosti oproti průmyslové výrobě ............................................22
2.6 Podniky infrastruktury – doprava, byty, škola, výzkumné organizace, energetický
systém, vodohospodářství .................................................................................................26
2.7 Bankovní podniky – rizikovost, bankovní dohled, pojištění vkladů, kapitálová
přiměřenost, povinná rezerva............................................................................................30
2.8 Bankovní podniky – zákon o bankách, základní funkce, zvláštnosti bankovního
účetnictví, bankovní produkty...........................................................................................34
2.9 Obchodní podniky a podniky cestovního ruchu.....................................................39
2.10 Ekonomika a podnikání ve zdravotnictví...............................................................43
2.11 Ekonomika neziskových organizací – základní formy nevládních neziskových
organizací ..........................................................................................................................47
2.12 Ekonomika neziskových organizací – financování nevládních neziskových
organizací v ČR.................................................................................................................51
2.13 Aktuální otázky podnikatelského sektoru ..............................................................55
3
1 Anotace
Období 1. semestr/ 1. ročník
Název
předmětu
Nauka o podniku – pro magisterské studium
Vyučovací
jazyk
český
Garant
předmětu
doc. Ing. Eva Rosochatecká, CSc.
Garanční ústav Ústav podnikové strategie
Katedra Katedra ekonomiky
Vyučující
(přednášející)
Doc. Ing. Eva Rosochatecká, CSc.
Doc. Ing. Eva Ružinská, PhD., MBA
Vyučující
(cvičící)
---
Ukončení
předmětu
zkouška
Poznámka
k ukončení
Úspěšnost absolvování závěrečného testu minimálně na 70 %
Rozsah 2/0
Počet kreditů 3
Cíle předmětu Cílem předmětu je naučit studenty charakterizovat podniky specifických
ekonomik z hlediska předmětu činnosti, stupně zpracování, výrobního
množství, velikosti a tyto jednotlivé typy podniků umět specifikovat
pohledem jejich struktury, zvláštností a podílu na HDP. Zvláštní
pozornost je věnována specifikům společností působících ve vybraných
oblastech a aktuálním otázkám podnikatelského sektoru.
Výstupy z učení Po úspěšném absolvování předmětu student:
8.1 definuje základní znaky jednotlivých podniků v rámci specifických
ekonomik,
8.2 popíše problémy jednotlivých typů specifických ekonomik,
8.3 vysvětlí možné dopady ve vztahu podílu na celkové HDP typů
specifických ekonomik,
8.4 popíše a kvantifikuje hlavní cíle specifických ekonomik (zvláštnosti
zemědělské výroby),
8.5 dekomponuje dopady opatření do jednotlivých oblastí specifických
ekonomik,
8.6 rozumí nápravným opatřením v oblastech specifických ekonomik.
Osnova
předmětu
Přednášky
1. Specifické ekonomiky. (8.2)
2. Průmyslová výroba – dobývání nerostných surovin, zpracovatelský
průmysl, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. (8.1, 8.2)
4
3. Zemědělství – zvláštnosti zemědělské výroby. (8.1, 8.2, 8.5, 8.6)
4. Lesní podniky – obnova a ochrana lesa, těžba dřeva, významné činnosti.
(8.1, 8.2, 8.3, 8.4, 8.5, 8.6)
5. Stavebnictví – zvláštnosti oproti průmyslové výrobě. (8.1, 8.2, 8.3, 8.4,
8.5, 8.6)
6. Podniky infrastruktury – doprava, byty, škola, výzkumné organizace,
energetický systém, vodohospodářství. (8.1, 8.2, 8.3, 8.4, 8.5, 8.6)
7. Bankovní podniky – rizikovost, bankovní dohled, pojištění vkladů,
kapitálová přiměřenost, povinná rezerva. (8.1, 8.2, 8.3, 8.4, 8.5, 8.6)
8. Bankovní podniky – zákon o bankách, základní funkce, zvláštnosti
bankovního účetnictví, bankovní produkty. (8.1, 8.2, 8.3, 8.4, 8.5, 8.6)
9. Obchodní podniky a podniky cestovního ruchu. (8.1, 8.2, 8.3, 8.4, 8.6)
10. Ekonomika a podnikání ve zdravotnictví. (8.2, 8.3, 8.4, 8.6)
11. Ekonomika neziskových organizací – základní formy nevládních
neziskových organizací. (8.1, 8.2, 8.3, 8.4, 8.5, 8.6)
12. Ekonomika neziskových organizací – financování nevládních
neziskových organizací v ČR. (8.1, 8.2, 8.3, 8.4, 8.5, 8.6)
13. Aktuální otázky podnikatelského sektoru. (8.1, 8.2, 8.3, 8.4, 8.5, 8.6)
Organizační
formy výuky
přednáška
Komplexní
výukové
metody
frontální výuka
výuka podporovaná multimediálními technologiemi
Studijní zátěž
Aktivita
Počet hodin za semestr
Prezenční
forma
Kombinovaná
forma
Příprava na závěrečný test 20 32
Příprava na průběžný test 10 20
Příprava na přednášky 20 0
Příprava na seminář, cvičení,
tutoriál
0 16
Účast na přednáškách 26 0
Účast na
semináři/cvičeních/tutoriálu/exkurzi
0 8
Účast na testech (průběžném a
závěrečném)
2 2
Celkem: 78 78
Metody
hodnocení a
jejich poměr
Průběžný test – 30 %
Závěrečný test – 70 %
Podmínky pro
úspěšné
Hodnocení předmětu se skládá z průběžného hodnocení (30 – 0 bodů) a z
písemné zkoušky (70 – 0 bodů). Celková klasifikace je součtem bodů z
5
absolvování
předmětu včetně
jejich hodnocení
průběžného hodnocení a písemné zkoušky. Celková klasifikace předmětu,
tj. body z písemné zkoušky (70 - 0) + body z průběžného hodnocení (30 -
0 bodů): A 100 – 90, B 89,99 – 84, C 83,99 – 77, D 76,99 – 73, E 72,99 –
70, FX 69,99 – 30, F 29,99 - 0.
Informace
učitele
Účast na výuce ve všech formách řeší samostatná vnitřní norma VŠTE
(Evidence docházky studentů na VŠTE). Pro studenty prezenční formy
studia je na seminářích a cvičeních povinná 70% účast.
Literatura
povinná
DUŠEK, J., 2017. Elektronická evidence tržeb v přehledech. 2. vyd.
Praha: Grada. ISBN 978-80-271-9662-3.
MULAČOVÁ, V. et al., 2013. Obchodní podnikání ve 21. století. Praha:
Grada. ISBN 978-80-247-4780-4.
SYNEK, M. et al., 2015. Podniková ekonomika. 6. přeprac. a dopl. vyd.
Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-274-8.
VOCHOZKA, M. et al., 2012. Podniková ekonomika. Praha: Grada. ISBN
978-80-247-4372-1.
ČESKO, 2012. Zákon č. 89 ze dne 3. února 2012, občanský zákoník. In:
Sbírka zákonů České republiky. Částka 33.
ČESKO, 1992. Zákon č. 21 ze dne 20. prosince 1991 o bankách. In: Sbírka
zákonů České republiky. Částka 5.
ČESKO, 2004. Zákon č. 235 ze dne 1. dubna 2004 o dani z přidané
hodnoty. In: Sbírka zákonů České republiky. Částka 78, s. 4946-5004.
Literatura
doporučená
BARTUNEK, J. a V. VALA, 2014. Ekonomika lesního hospodářství.
Brno: Mendelova univerzita v Brně.
OCHRANA, F. et al., 2010. Veřejný sektor a veřejné finance.
Financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. Praha: Grada.
ISBN 978-80-247-3228-2.
ŠEDIVÝ, M. a O. MEDLÍKOVÁ, 2017. Úspěšné neziskové organizace.
3. aktual. a rozšíř. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-9261-8.
Webové stránky
Publikační
činnost
Garant předmětu a přednášející (doc. Ing. Eva Rosochatecká, CSc.)
SMUTKA, L., M. STEININGER, M. MAITAH a E. ROSOCHATECKÁ,
2013. Development in consumer food prices on the Czech market in the
context of food prices on the EU and world markets. Acta Universitatis
Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. 61(7), 2737-2755.
ISSN 1211-8516.
SMUTKA, L., M. STEININGER, M. MAITAH, E. ROSOCHATECKÁ,
A. BELOVÁ a N. SALIM, 2013. Retail food prices in the Czech Republic
- the influence of selected factors. Acta Universitatis Agriculturae et
Silviculturae Mendelianae Brunensis. 61(2), 481-492. ISSN 1211-8516.
6
BELOVÁ, A., L. SMUTKA, E. ROSOCHATECKÁ a A. BAZINA, 2012.
Competitiveness of Domestic Production of Poultry Meat on the EU
Market and on the World Market. AGRIS on-line Papers in Economics
and Informatics. 4(4), 11-25. ISSN 1804-1930.
SMUTKA, L., M. STEININGER, E. ROSOCHATECKÁ a A. BELOVÁ,
2012. ANALÝZA CEN POTRAVIN V ČESKÝCH RETAILOVÝCH
ŘETĚZCÍCH. Acta Universitatis Bohemiae Meridionales. 15(2/2012), 1-
15. ISSN 1212-3285.
ROSOCHATECKÁ, E., a L. SMUTKA, 2011. The impact of global
trends on Czech trade in agrarian and foodstuff products. Acta
Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. 59(4),
287-294. ISSN 1211-8516.
Přednášející (doc. Ing. Eva Ružinská, PhD., MBA)
RUŽINSKÁ, E. et al., 2014. Risk substances in woodworking industry Ecotechnical
methods of effective separation. Warszawa: Wydawnictwo
SGGW. ISBN 978-83-7583-591-5.
RUŽINSKÁ, E. et al., 2015. Modified method of evaluation the effect of
the protection retardant coatings applied on the surface of the wooden
building construction. Materials Science Forum. 818(-), 194-197. ISSN
1662-9752.
PAĽUN, M., I. MARKS, M. KORINTUŠOVÁ, V. HAGARA, E.
RUŽINSKÁ a M. ĎURKOVIČOVÁ ĎURIANOVÁ, 2016. The economic
prosperity, management and social possibilities of HNA: monograph.
Brno: Tribun EU. ISBN 978-80-263-1064-8.
RUŽINSKÁ, E., 2018. ACTUAL INNOVATION TRENDS OF THE
EDUCATON OF ECONOMIC SUBJECTS IN SECONDARY
SCHOOLS. Mladá veda. 6(1), 25-35. ISSN 1339-3189.
RUŽINSKÁ, E., 2017. Product Innovations in the Manafacturing
Processes of Special Composites. Littera Scripta. 2(2), 95-109. ISSN
1805-9112.
Témata
diplomových
prací
Dopad ekonomické krize na ekonomiku a vedení společnosti
Vliv dotací na konkurenceschopnost podniku
Analýza nákladových kalkulací podnikatelského subjektu a jejich
optimalizace
7
2 Příprava na přednášky
2.1 Specifické ekonomiky
Klíčová slova
kategorizace výrobních podniků, podniky výrobních typů, podniky organizačních typů
výroby, velký podnik, malý podnik, střední podnik
Cíle kapitoly
Cílem kapitoly je seznámit studenty se základními pojmy specifických ekonomik, vysvětlit
různá hlediska členění podniků, objasnit základní problémy podniků v kontextu
specifických ekonomik.
Výstupy z učení
 8.2 popíše problémy jednotlivých typů specifických ekonomik
Abstrakt
Základním objektem podnikového hospodářství je podnik, jenž je definován jako výrobní
hospodářství a v něm probíhající proces vyhotovování výkonů a jejich prodeje. Toto obecné
vymezení zahrnuje širokou škálu různorodých hospodářských jednotek, jež lze třídit dle
různých znaků, na jejichž základě je možné vymezit různé typologické skupiny podniků.
Existují různá hlediska členění podniků: členění podniků podle hospodářských odvětví a
sektorů na podniky primárního, sekundárního, terciárního a kvartálního sektoru, podle druhu
výkonů se podniky člení na podniky výrobní a podniky poskytující služby, podle způsobu
zhotovování výkonů existují podniky výrobních typů a organizačních typů výroby, podle
převládajícího výrobního faktoru se podniky dělí na pracovně intenzivní, kapitálově
intenzivní a materiálově intenzivní, podle velikosti podniku na malé, střední a velké podniky,
podle závislosti na stanovišti se podniky člení na podniky závislé na surovině, energii,
pracovní síle a odbyt, a podle pohyblivosti se podniky člení podniky zcela vázané na
stanoviště, z části vázané na stanoviště a cestující podniky. Podrobněji lze podniky členit dle
jejich příslušnosti k hospodářským odvětvím. V takovém případě je třeba hospodářským
odvětvím rozumět část národního hospodářství, jež produkuje určitou skupinu stejných či
8
podobných výrobků nebo služeb. V členění podle Klasifikace ekonomických činností (CZNACE)
se ve statistických přehledech České republiky sledují hospodářská odvětví.
Svaz průmyslu a dopravy České republiky preferuje jako hlavní kritérium členění podniků
počet zaměstnanců a velikost ročního obratu. Dle tohoto kritéria se podniky dělí na malé,
střední a velké podniky. Nejpoužívanějším kritériem kategorizace podniků v Evropské unii
je ukazatel počtu pracovníků, podle kterého se podniky rozdělují na mikropodniky, malé
podniky, střední podniky a velké podniky. Členění podniků dle statistického úřadu Evropské
unie (Eurostat) dělí podniky do tří skupin dle počtu zaměstnanců: na malé, střední a velké
podniky. Jednotlivé skupiny podniky mají své výhody a nevýhody. Mezi přednosti velkých
podniků patří např. snadnější přístup k úvěrovému financování, možnost nákupu ve velkém
za výhodnějších cenových podmínek, možnost prodeje na obchodní úvěr, velký objem
výroby dovoluje vyrábět s nižšími výrobními náklady a získávat tak konkurenční výhodu,
možnost zřízení vlastního vývojového oddělení.
Nevýhodou velkých podniků je prodražení výroby z důvodu většího rozsahu správních
povinností, pomalejší reakce na změny trhu, vrcholové vedení se vzdaluje od pracovníků na
nižších stupních, růst přepravních nákladů při expanzi na další trhy. Nevýhody velkých
podniků představují výhody malých a středních podniků a naopak.
Studijní literatura
Povinná literatura
SYNEK, M. et al., 2015. Podniková ekonomika. 6. přepr. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck.
ISBN 978-80-7400-274-8. (s. 335-337)
VOCHOZKA, M. et al., 2012. Podniková ekonomika. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-
4372-1. (s. 37, s. 489-504)
Zdroj využitý pro účely kategorizace podniků:
MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU, 2013. Koncepce podpory malých a
středních podnikatelů na období let 2014-2020 [online]. 26. 3. 2013, [cit. 9. 11. 2017].
Dostupné z: https://www.mpo.cz/cz/podnikani/male-a-stredni-podnikani/studie-a-
strategicke-dokumenty/koncepce-podpory-malych-a-strednich-podnikatelu-na-obdobi-let-
2014_2020--119071/
9
Kontrolní otázky
1. Klasifikujte odvětví národního hospodářství.
2. Klasifikujte podniky dle sektorů.
3. Klasifikujte podniky dle druhů výkonů.
4. Klasifikujte podniky dle převládajícího výrobního faktoru.
5. Klasifikujte podniky dle velikosti.
6. Klasifikujte podniky dle doporučujících kritérií Evropské unie.
7. Charakterizujte výhody a nevýhody velkých podniků.
8. Charakterizujte výhody a nevýhody malých a středních podniků.
9. Klasifikujte podniky dle závislosti na stanovišti.
10. Klasifikujte podniky dle pohyblivosti.
Zajímavosti z dané problematiky
Odkaz na webové stránky Českého statistického úřadu a jeho upřesnění představ o
otevřenosti české ekonomiky:
https://www.czso.cz/csu/czso/statistika_upresnuje_predstavy_o_otevrenosti_ceske_ekono
miky
Příklad dobré nebo špatné praxe
Financování malých a středních podniků
Vládou České republiky byla schválena Koncepce podpory malých a středních podniků pro
období let 2014 - 2020. Uvedená koncepce je financována z fondů Evropské unie, zejména
Evropského fondu pro regionální rozvoj (jehož úkolem je snižování regionálních rozdílů
napříč celou Evropskou unií) či Evropského sociálního fondu (jehož činnost se zaměřuje na
poskytování podpory neinvestičních projektů). Financování Koncepce je samozřejmě
podporováno rovněž národními prostředky, především státním rozpočtem. Národní finanční
prostředky jsou použity tam, kde není možné použít finanční prostředky z evropských fondů.
Posledním zdrojem financování Koncepce je přímé využití finančních prostředků z unijních
programů Evropské unie pocházejících z rozpočtu Evropské unie.
10
2.2 Průmyslová výroba – dobývání nerostných surovin,
zpracovatelský průmysl, výroba a rozvod elektřiny, plynu
a vody
Klíčová slova
průmysl, energetika, přirozený monopol, vodní hospodářství
Cíle kapitoly
Cílem kapitoly je seznámit studenty s pojmy souvisejícími s průmyslovou výrobou, objasnit
kategorizaci podniků zařazovaných do průmyslu a vysvětlit typologii výroby.
Výstupy z učení
 8.1 definuje základní znaky jednotlivých podniků v rámci specifických ekonomik
 8.2 popíše problémy jednotlivých typů specifických ekonomik
Abstrakt
Průmysl představuje v České republice hlavní odvětví národního hospodářství. Do průmyslu
jsou zařazovány tři skupiny podniků: dobývání nerostných surovin, zpracovatelský průmysl
a výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Členění podle tzv. klasifikace ekonomických
činností CZ-NACE, která nahradila klasifikaci OKEČ, a vytváří základ pro komparaci
statistických dat v různých ekonomických oblastech (např. v zemědělství, ve výrobě, atd.).
Prvovýrobní produkce představuje těžbu uhlí, ropy a zemního plynu, železných a
neželezných rud, kamenolomy apod. Zpracovatelský průmysl přeměňuje vytěžené nerostné
suroviny ve finální výrobky. Zpracovatelský průmysl zahrnuje průmysl potravinářský,
textilní, oděvní, strojírenský, elektronický, elektrotechnický, hutnický, dřevozpracující,
chemický a další.
Průmysl se člení na těžký a lehký průmysl. Těžký průmysl zahrnuje odvětví zabývající se
výrobou velkých investičních statků, lehký průmysl tvoří odvětví zabývající se výrobou
lehkého a malého zboží. Jedním z nejvýznamnějších odvětví českého hospodářství je
strojírenství zaměřené na výrobu strojů a jiných zařízení, hutnictví, které dodává výrobky
pro stavebnictví, strojírenství a další odvětví. Důležitou pozici zaujímá také chemický
průmysl. Pro spotřební průmysl je typický průmysl textilní a oděvní.
11
Odvětví energetiky zahrnuje tři energetické soustavy, a to elektroenergetickou, teplárenskou
a plynárenskou. Specifikem tohoto odvětví je, že zahrnuje neskladovatelné výrobky. Hlavní
energetické zdroje České republiky jsou fosilní paliva, zejména uhlí, ropa a zemní plyn,
jaderná energetika a energie vodních toků, které jsou neobnovitelnými zdroji. Zvláštní
formou energie je elektřina, produkovaná tepelnými, vodními a ostatními elektrárnami.
Součástí průmyslových odvětví je také vodní hospodářství, jehož úkolem je zajišťování
dostatku vody pro obyvatelstvo a národního hospodářství. Vodovody a kanalizace jsou
přirozeným monopolem, proto existuje vodní zákon, jenž ochraňuje zájmy fyzických a
právnických osob před zneužitím tohoto postavení.
Základním prvkem prostorového uspořádání podniku je pracoviště, na kterém kde jsou
vykonávány určité pracovní úkoly. Pracoviště jsou dále členěna na jednotlivé dílny. Existují
i kombinovaná pracoviště. Jednotlivé dílny vytváří provozy. Provozy soustředěné v jednom
místě vytváří závod, více závodů tvoří podnik. Toto uspořádání je charakteristické pro velké
podniky. Malé a střední podniky některé stupně vypouští.
Studijní literatura
Povinná literatura
SYNEK, M. et al., 2015. Podniková ekonomika. 6. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck.
ISBN 978-80-7400-274-8. (s. 337-344)
Zdroj využitý pro účely popisu průmyslových odvětví:
MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU, 2017. Panorama zpracovatelského
průmyslu ČR 2016 [online]. 9. 10. 2017, [cit. 9. 11. 2017]. Dostupné z:
https://www.mpo.cz/cz/prumysl/zpracovatelsky-prumysl/panorama-zpracovatelskeho-
prumyslu/panorama-zpracovatelskeho-prumyslu-cr-2016--232399/
Kontrolní otázky
1. Charakterizujte zvláštnosti průmyslu a energetiky.
2. Charakterizujte průmyslové podniky z hlediska typu výroby, podle velikosti a stupně
zpracování vyráběných statků.
3. Jaké zvláštnosti se vyskytují v energetickém průmyslu?
4. V čem spočívá specifičnost ve výrobě elektřiny?
5. Jaký je rozdíl mezi lehkým a těžkým průmyslem?
12
6. Jaké typy výroby odborná literatura rozlišuje?
7. Jaké výrobní procesy zahrnují průmyslové podniky?
8. V čem spočívá chemizace hospodářství?
9. Jaké činnosti lze zařadit do prvovýroby?
10. Jaký je hlavní úkol vodního hospodářství?
Zajímavosti z dané problematiky
Odkaz na webové stránky Českého statistického úřadu a údaje ze 7. 12. 2017 týkající se
indexu průmyslové produkce, tržbách z průmyslové činnosti, nových průmyslových
zakázkách, atd.: https://www.czso.cz/csu/czso/pru_cr
Příklad dobré nebo špatné praxe
Vliv průmyslu na životní prostředí
Průmysl, tj. průmyslová výroba, se poprvé objevila ve Velké Británii v 18. století. Od té doby
se výrazným způsobem začalo měnit i životní prostředí, protože každé průmyslové odvětví
svým způsobem životní prostředí ovlivňuje:
 těžba nerostných surovin ovlivňuje změny zemského povrchu tím, že se vlivem
hlubinné těžby propadá půda, mizí kopce, vznikají „místa bez života“, stavěním
ropných polí dochází k zastavování krajiny, vlivem těžby drahých kamenů dochází
ke vzniku hlubokých jam, těžba dřeva v tropických lesích způsobuje mýcení a
vypalování lesů,
 negativní vliv na životní prostředí má i energetika, např. tepelné elektrárny moří
vzduch popílkem a jinými látkami, a jsou jednou z příčin vzniku tzv. kyselých dešťů,
sluneční elektrárny ubírají zemědělcům půdu a jaderné elektrárny řeší problémy
s ukládáním jaderného odpadu,
 rizikem pro životní prostředí je také průmysl chemický, díky němuž se do vod
dostávají těžké kovy. Velký problém představuje likvidování toxických odpadů,
které bývají často nelegálně odváženy do moře,
 cementárny zatěžují své okolí zvýšenou prašností, potravinářský průmysl zatěžuje
své okolí zápachem, papírny a textilní průmysl znečišťují vody, hutě a strojírenství
zatěžují své okolí hlukem. Továrny s nedostatkem skládek svůj problém řeší
ukládáním odpadů na břehy moří, čímž vznikají nevábné plovoucí ostrovy odpadků
na mořích a oceánech.
13
2.3 Zemědělství – zvláštnosti zemědělské výroby
Klíčová slova
zemědělská výroba, zemědělský podnik, rostlinná výroba, živočišná výroba
Cíle kapitoly
Cílem kapitoly je seznámit studenty se zvláštnostmi zemědělské výroby oproti výrobě
průmyslové, objasnit specifika zemědělské výroby a vysvětlit základní pojmy související
s danou problematikou.
Výstupy z učení
 8.1 definuje základní znaky jednotlivých podniků v rámci specifických ekonomik
 8.2 popíše problémy jednotlivých typů specifických ekonomik
 8.5 dekomponuje dopady opatření do jednotlivých oblastí specifických ekonomik
 8.6 rozumí nápravným opatřením v oblastech specifických ekonomik
Abstrakt
Zemědělství a potravinářská výroba je považována za tradiční odvětví českého hospodářství.
Zemědělství představuje kvalifikované obdělávání půdy za účelem získávání úrody
(rostlinná výroba), chov hospodářských zvířat (živočišná výroba), včetně souvisejících
činností. Zemědělská výroba je realizována prostřednictvím zemědělských podniků.
Zvláštností zemědělské výroby je jeho velká závislost na přírodních podmínkách – musí se
permanentně přizpůsobovat nárokům živých organismů, z důvodu různé úrodnosti půdy
dosahují podnikatelské subjekty rozdílné výsledky, náklady na zemědělskou výrobu zvyšují
náklady na dopravu a manipulaci s materiálem, přírodní procesy v zemědělské výrobě jsou
obtížně ovlivnitelné.
Hlavním výrobním faktorem rostlinné výroby půda, která je využívána k pěstování
rostlinných produktů určených k přímému prodeji na trhu anebo k jejich dalšímu zpracování
v zemědělském podniku. Půda se dělí na ornou půdu, travní porosty a trvalé kultury. Půda se
podle klimatických podmínek zařazuje do pěti výrobních oblastí, a to kukuřičné, řepařské,
bramborářské, bramborářsko-ovesné a horské. Základním ukazatelem využívání zemědělské
půdy je hektarový výnos, což je poměr sklizně a sklizňové plochy.
14
Úkolem živočišné výroby je výroba plnohodnotných živočišných produktů. Mezi hlavní
činnosti patří chov hospodářských zvířat pro výrobu masa, mléka, vajec a dalších produktů.
Mezi vedlejší produkty patří kůže, peří, vlna, apod. Ukazatelem chovu hospodářských zvířat
je objem produkce na 1 ha zemědělské půdy. Mezi důležité ukazatele v živočišné výrobě
patří ukazatel užitkovosti hospodářských zvířat (např. průměrná roční dojivost mléka 1
krávy, průměrná snáška vajec 1 slepice, apod.). Z celkového počtu pracovníků hospodaří
jako samostatně hospodařící rolníci a soukromé obchodní společnosti 75 %, v družstevní
formě hospodaří 25 %, zbytek hospodaří v ostatních formách.
V zemědělství pracuje 2,2 % všech pracovníků národního hospodářství, čímž se Česká
republika blíží Rakousku a Německu. Na tvorbě HDP se tito pracovníci podílí necelými 3
%. Varovným signálem je pro Českou republiku úbytek orné půdy, zatímco pozemky
evidované v katastrech nemovitostí jako trvalé travní porosty narůstají.
V posledních letech se objevilo ekologické zemědělství, které představuje legislativně
zakotvený systém s poměrně přísně nastavenými a kontrolovanými pravidly. Kontrolou
dodržování těchto pravidel se zabývá v České republice Ministerstvo zemědělství.
Ekologická produkce dokládá, že je schopna zajistit dostatečné výnosy i v období, kdy
nejsou klimatické změny příznivé.
Studijní literatura
Povinná literatura
ČESKO, 2012. Zákon č. 89 ze dne 3. února 2012, občanský zákoník. In: Sbírka zákonů České
republiky. Částka 33. (s. 1026-1365)
SYNEK, M. et al., 2015. Podniková ekonomika. 6. přepr. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck.
ISBN 978-80-7400-274-8. (s. 344-349)
Zdroje využité pro účely objasnění zvláštností zemědělské výroby
MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ, Zemědělská výroba [online]. [cit. 12. 11. 2017].
Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/
MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ, Rostlinná výroba [online]. [cit. 12. 11. 2017]. Dostupné
z: http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/rostlinna-vyroba/
MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ, Živočišná výroba [online]. [cit. 12. 11. 2017].
Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/zivocisna-vyroba/
15
Kontrolní otázky
1. Charakterizujte zvláštnosti zemědělství.
2. Charakterizujte zemědělské podniky z hlediska typu výroby, podle velikosti a stupně
zpracování vyráběných statků.
3. V čem spočívá transformace české ekonomiky?
4. V čem spočívají zvláštnosti zemědělské výroby oproti výrobě průmyslové?
5. V čem spočívají zvláštnosti ekonomiky zemědělské výroby?
6. Charakterizujte rostlinnou výrobu.
7. Charakterizujte živočišnou výrobu.
8. Vyjmenujte hlavní výnosy a náklady zemědělských podniků.
9. Jaké proměny nastaly v zemědělské výrobě po roce 1989?
10. Charakterizujte ekologické zemědělství.
Zajímavosti z dané problematiky
Odkaz na webové stránky ministerstva zemědělství týkající se importu do České republiky
a exportu potravin z České republiky: http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-
zemedelstvi/
Příklad dobré nebo špatné praxe
Porovnání podmínek pro podnikání v zemědělství v České republice a ve Francii
Zahájení podnikání v zemědělské výrobě nasimulujeme na příkladu dvou zemědělců, jejich
charakteristika je následující: Jméno: Josef (ČR), Joseph (FR), Věk: oba 29 let, Stav: Josef
je svobodný, Joseph žije s partnerkou, Vzdělání: oba všeobecné gymnázium, Motivace:
nemohou nalézt práci ve městě. Předpokládáme, že jejich finanční situace jim umožňuje
koupi menšího hospodářství, nicméně koupi půdy, zvířat a potřebného zařízení budou
financovat bankovním úvěrem.
Podmínky pro zahájení zemědělské činnosti
Vykonávání zemědělské činnosti je v obou zemích podmíněno získáním potřebného
oprávnění, které je nezbytné zejména za situace, chce-li zemědělec usilovat o získání
finanční podpory z fondu EU. Josef tedy musí být „zemědělským podnikatelem“ a Joseph
musí dosáhnout určité „profesní kapacity“. Ve Francii jsou na zemědělce kladeny větší
nároky v oblasti dosaženého vzdělání, střední odborné vzdělání musí být zakončeno
povinnou stáží, pokud ta chybí, začínající zemědělec si ji musí doplnit, zatímco v ČR
16
postačuje, aby zemědělec získal ukončené střední odborné vzdělání v zemědělském oboru
nebo aby byl absolventem rekvalifikačního kurzu, popř. musí prokázat 5-letou praxi v oboru.
Ani Josef ani Joseph podmínky nesplňují. Zatímco Josefovi stačí absolvování
150hodinového rekvalifikačního kurzu k získání odborné způsobilosti, Josephova cesta
k dosažení potřebného odborného vzdělání bude delší.
Závěr: ve Francii jsou na profesní vzdělávání žadatelů o získání oprávnění k provádění
zemědělské činnosti kladeny vyšší nároky s tím, že odbornější vzdělání žadatele kladně
ovlivní i výši přidělované dotace. Oproti tomu v ČR dosažené vzdělání výši přidělené dotace
neovlivňuje.
Koupit či pronajmout si pozemek k provozování činnosti?
Ve Francii i v ČR si většina zemědělců pozemky pronajímá, a to zejména s ohledem na
vysokou cenu pozemků, i když v ČR je zemědělská půda v porovnání s ostatními
evropskými zeměmi relativně levná. V posledních letech je patrné snažení ČR o rozhýbání
trhu s půdou spočívají ve snížení pronajímané půdy a umožnit zemědělcům jejich koupi.
Z důvodu rostoucích cen pozemků by bylo vhodné, aby se Josef prostřednictvím
Pozemkového půdního fondu pokusil o koupi pozemků ve vlastnictví státu a aby s nákupem
pozemků dlouho neotálel, neboť cena pozemků bude vzrůstat.
Ve Francii je minimální doba pronájmu zemědělských pozemků stanovena na 9 let, oproti
tomu v ČR žádné takové omezení neexistuje, proto mají čeští zemědělci a vlastníci pozemků
větší volnost při uzavírání nájemních a pachtovních smluv.
Ve Francii spravuje a kontroluje trh s půdou agentura, kterou by bylo vhodné, aby využil
Joseph při hledání vhodných pozemků. Z důvodu vysokých cen pozemků by bylo vhodnější,
kdyby si Joseph uvedené pozemky pronajal a případnou koupi pozemků odložit až na dobu,
kdy bude mít dostatek finančních prostředků. Dle francouzského práva má navíc Joseph
k pozemkům předkupní právo pro případ, kdyby se je jejich vlastník rozhodl prodávat.
Závěr: Na rozdíl od Francie není trh se zemědělskou půdou nijak regulován, a proto mají
vlastníci pozemků a zemědělci větší volnost při uzavírání nájemních a pachtovních smluv, a
také při navazování prodejních vztahů.
Daňové prostředí
Podnikatelské prostředí je významným způsobem ovlivňováno daňovým systémem. Např.
daňové úlevy zemědělci uplatňují u daní z příjmů, příspěvků na sociální zabezpečení, u
majetkových daní, u daní z vozidel, atd. Ve Francii si zemědělci během prvních pěti let
podnikání mohou snížit daňový základ až o 50 %, v uvedené době jsou také osvobozeni od
17
povinnosti odvádění sociální příspěvky, taktéž je jim snížena pozemková daň. Daňový
systém ČR je proti tomu francouzskému velmi skromný.
Závěr: oproti ČR poskytuje francouzský daňový systém začínajícím zemědělcům více
daňových úlev a zvýhodnění.
18
2.4 Lesní podniky – obnova a ochrana lesa, těžba dřeva,
významné činnosti
Klíčová slova
určený majetek, hospodářské lesy, ochranné lesy, lesy zvláštního určení, lesy s vysokým
hospodářským potenciálem, lesy s nedostatečným hospodářským potenciálem
Cíle kapitoly
Cílem této kapitoly je seznámit studenty s úlohou lesů, kategorizací lesních pozemků a
specifiky lesního hospodářství, objasnit produkční a mimoprodukční funkci lesů.
Výstupy z učení
 8.1 definuje základní znaky jednotlivých podniků v rámci specifických ekonomik
 8.2 popíše problémy jednotlivých typů specifických ekonomik
 8.3 vysvětlí možné dopady ve vztahu podílu na celkové HDP typů specifických
ekonomik
 8.4 popíše a kvantifikuje hlavní cíle specifických ekonomik (zvláštnosti zemědělské
výroby)
 8.5 dekomponuje dopady opatření do jednotlivých oblastí specifických ekonomik
 8.6 rozumí nápravným opatřením v oblastech specifických ekonomik
Abstrakt
Lesnictví se zabývá zakládáním, obnovou, ochranou lesa, těžbou dřeva, chovem a ochranou
lesní zvěře. Pro Českou republiku mají lesy zásadní význam, neboť tvoří přibližně jednu
třetinu celkové rozlohy jejího území a plocha lesů se rok od roku zvyšuje.
Hlavní produkční funkce lesa je těžba dřeva, mimoprodukční funkce spočívá v účincích lesa
na životní prostředí, tělesní a duševní zdraví. Les funguje jako regulátor teplotních a
vlhkostních poměrů v půdě i v ovzduší, jenž ovlivňuje klimatické podmínky, srážky a
koloběh vody v přírodě. Les zpevňuje půdu kořeny stromů, čímž zabraňuje sesuvům půdy,
odvátí větrem, odplavování půdy, ve vyšších nadmořských výškách lesy zabraňují pohybu
sněžných lavin. Les slouží k relaxaci, sportu, rekreaci, k estetickým a zdravotním potřebám
19
průmyslových oblastí a velkých měst. Na tvorbě HDP se lesy podílí necelým 1 %, což je
zanedbatelný podíl.
Podle toho, která z funkcí lesa převažuje, lze rozlišovat:
 hospodářské lesy – jsou využívány jako zdroj dřevní hmoty, jež se získává těžbou a
pěstěním dřeva podle základních zásad lesního hospodářství. Tento typ lesů je v České
republice nejrozšířenější, protože tvoří bezmála 78,3 % celkové plochy lesů,
 ochranné lesy – pod tímto označením se skrývají větrolamy, ochranné lesní pásy či jiné
lesní porosty, jež chrání zemědělské pozemky před místním zrychlením větrů,
povodněmi, lavinami, regulují oběh vody, zpevňují břehy vodních nádrží apod., tvoří
z celkové plochy lesů téměř 2,9 %,
 lesy zvláštního určení – jedná se o lesy, které chrání vodní zdroje v pásmech léčivých a
minerálních vod, lázeňské lesy, lesy rekreační, lesy s klimatickou funkcí, krajinotvornou
funkcí, funkcí ochrany vod a funkcí ochrany půdy. Velkou část těchto lesů tvoří lesy
národních parků (v České republice se jedná o 4 národní parky – NP Šumava, KRNAP,
NP České Švýcarsko a NP Podyjí) a 809 přírodních rezervací. Z celkové plochy lesů tvoří
lesy zvláštního určení téměř 18,8 %,
 lesy s vysokým hospodářským potenciálem – jedná se o lesní porosty, jež se vyskytují ve
specifických podmínkách, přičemž jejich výsledkem je tvorba ozvučeného dřeva
(rezonanční porosty). Dále sem řadíme cenné listnaté dřeviny, např. třešeň, jeřáb, ořešák,
lípa, jasan, javor, atd., vyžadující specifický pěstební přístup (porosty s cennými
listnatými dřevinami),
 lesy s nedostatečným hospodářským potenciálem – do této kategorie spadají porosty ze
všech výše uvedených cílových skupin, v nichž je potřeba provést změnu dřevinné
skladby (např. porosty náhradních dřevin v imisních oblastech, porosty, jejich stanoviště
nevyhovuje dřevinné skladbě apod.).
Studijní literatura
Povinná literatura
SYNEK, M. et al., 2015. Podniková ekonomika. 6. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck.
ISBN 978-80-7400-274-8. (s. 349-350)
20
Doporučená literatura
BARTUNEK, J a V. VALA, 2014. Ekonomika lesního hospodářství. Brno: Mendelova
univerzita v Brně. (s. 54-91)
Zdroje využité pro rozbor produkční funkce lesů:
LESY ČESKÉ REPUBLIKY, s. p., 2015. Program trvale udržitelného hospodaření v lesích
[online]. 2015, [cit. 18. 11. 2017]. Dostupné z: https://lesycr.cz/pece-o-les/pestovani-
lesu/program-trvale-udrzitelneho-hospodareni/
LESY ČESKÉ REPUBLIKY, s. p., 2015. Koncepce strategického rozvoje Lesů ČR 2015-
2019 [online]. 20. 2. 2015, [cit. 18. 11. 2017]. Dostupné z: https://lesycr.cz/tiskova-
zprava/koncepce-strategickeho-rozvoje-lesu-cr-2015-2019/
Kontrolní otázky
1. Charakterizujte hlavní produkční funkce lesa.
2. Charakterizujte mimoprodukční funkce lesa.
3. Jaké typy lesů rozeznáváme?
4. Jaký vliv mají církevní restituce hospodaření Lesů České republiky, s. p.?
5. Jakým způsobem nakládají Lesy České republiky, s. p. s majetkem?
6. K jakým právním jednáním je vyžadován souhlas zakladatele?
7. Jaké kategorie nemovitého majetku rozlišujeme?
8. Jaké fondy Lesy České republiky, s.p. vytváří?
9. Jmenujte cíle Lesů České republiky, s. p. dle jejich Koncepce strategického rozvoje
podniku pro období let 2015-2019?
10. Jaký majetek Lesy České republiky, s. p. spravují?
Zajímavosti z dané problematiky
Odkaz na webové stránky Ministerstva zemědělství a informace o tom, jaký je podíl lesů ve
vztahu k rozloze celého území České republiky:
http://eagri.cz/public/web/mze/lesy/lesnictvi/
21
Příklad dobré nebo špatné praxe
Napadení stromů hmyzem
Ze zprávy o hospodaření 2016 Lesů České republiky, s. p. vyplývá, že lidožravý hmyz byl
celostátně zaregistrován v téměř zanedbatelném množství, výskyt podkorního hmyzu
zaznamenal výrazný nárůst. Největší míra poškození stromů je v oblasti střední a severní
Moravy a Slezska.
V České republice bylo v roce 2016 evidovaného 4,21 mil. m3
smrkového kůrovcového
dříví, což ve srovnání s rokem 2015, kdy bylo evidováno 2,24 mil. m3
,představuje téměř 100
% nárůst. Z napadeného objemu smrkového dříví napadeného kůrovcem bylo přibližně 50
tis. m3
odkorněno, přibližně 380 tis. m3
bylo chemicky asanováno, zbylá kůrovcem napadená
hmota byla vyvezena z lesů a asanována ve dřevoskladech a na pilách.
Ve smrkových lesích na většině území České republiky se kůrovec vyskytoval v kalamitním
stavu, nejhorší situace byla v oblasti Moravy a Slezska. Objem kůrovcového dříví v přepočtu
na 1 ha smrkových porostů představoval alarmující hodnotu 3,2 m3
/ ha, což představuje
téměř šestnáctinásobné překročení hodnoty představující základní stav. Z dlouhodobého
hlediska lze říci, že v roce 2016 vykázala hodnota kůrovcového dřeva rekordní hodnotu,
které doposud nebylo v České republice dosaženo. Výskyt kůrovcového dřeva na území
České republiky je velmi nerovnoměrný. Tento rozdíl mezi Čechami, Moravou a Slezskem
je popsán ve Zprávě o hospodaření 2016 Lesů České republiky, s. p. tak, že kůrovcové dříví
v okrese Bruntál vykazuje větší množství, než ve všech krajích v Čechách dohromady.
Nejdramatičtější situace je tak v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, jež dohromady
v roce 2016 vykázaly téměř 2,7 mil. m3
kůrovcového dřeva, což představuje téměř 2/3
objemu celé České republiky.
V roce 2016 byl registrován výskyt lidožravého hmyzu na 1.150 ha rozlohy České republiky,
což představuje nárůst oproti roku 2015, kdy byl výskyt lidožravého hmyzu na 750 ha
rozlohy České republiky. Na ploše 10 ha byly uskutečněny pozemní obranné zásahy proti
klíněnce jírovcové v oborách. Letecké zásahy uskutečněny nebyly. Dalšími druhy
lidožravého hmyzu byly ploskohřbetky, pilatky, bekyně mniška. Ze Zprávy o hospodaření
2016 Lesů České republiky vyplývá, že v roce 2016 nezpůsobil lidožravý hmyz významnější
poškození lesů než v předchozích letech.
22
2.5 Stavebnictví – zvláštnosti oproti průmyslové výrobě
Klíčová slova
stavební podnik, stavební dílo, malá stavební výroba, velká stavební výroba
Cíle kapitoly
Cílem kapitoly je pochopit základní pojmy stavební podnik, stavební dílo, seznámit studenty
se zvláštnostmi hlavních činností stavebního podniku, charakterizovat rozdíly stavebnictví
ve srovnání s průmyslovou výrobou.
Výstupy z učení
 8.1 definuje základní znaky jednotlivých podniků v rámci specifických ekonomik
 8.2 popíše problémy jednotlivých typů specifických ekonomik
 8.3 vysvětlí možné dopady ve vztahu podílu na celkové HDP typů specifických
ekonomik
 8.4 popíše a kvantifikuje hlavní cíle specifických ekonomik (zvláštnosti zemědělské
výroby)
 8.5 dekomponuje dopady opatření do jednotlivých oblastí specifických ekonomik
 8.6 rozumí nápravným opatřením v oblastech specifických ekonomik
Abstrakt
Stavebnictví se řadí mezi nejvýznamnější odvětví národního hospodářství, neboť se jedná o
odvětví poskytující velké množství manuálně náročných pracovních míst vyžadujících
odborné znalosti. Stavebnictví zahrnuje nejen stavební práce při výstavbě, opravách a údržbě
staveb a budov, ale také práce průzkumné, přípravné a projektové. Jedná se o odvětví
poskytující velké množství manuálně náročných pracovních míst, která vyžadují odborné
znalosti. Stavebnictví zaměstnává v průměru ročně 380 000 pracovníků, což představuje
přibližně 9 % všech pracovníků národního hospodářství. Na tvorbě HDP se podílí téměř 7
%.
Úkolem stavebnictví je uspokojování potřeb lidí a společnosti. Stavebnictví transformuje
práci strojů, lidskou práci a použité materiály ve stavební dílo. V užším pojetí je úkolem
stavebnictví uspokojování potřeb stavebních částí při stavbě či výstavbě nových objektů,
23
potřeb stavebních prací při opravování, udržování, modernizacích a rekonstrukcích, potřeb
demoličních prací na stávajících objektech. V širším pojetí stavebnictví zahrnuje
projektování, inženýrské činnosti, apod.
Zvláštností stavební výroby je minimální možnost produkce do vytváření zásob. Jednotlivá
stavební díla jsou zhotovena až po získání stavební zakázky a podle představ a požadavků
zákazníků. Ve stavebnictví se proto vyskytuje zakázkové riziko. Smlouva o zhotovení stavby
je pouhým příslibem k provedení výkonu, jež v době podepisování takové smlouvy ještě
neexistuje.
Porovnáním stavebnictví s průmyslovou výrobou lze poukázat na některá specifika, která
ovlivňují fungování podniků a výrazně zvyšují náročnost podnikání v tomto oboru. Rozdíly,
resp. zvláštnosti stavebnictví oproti výrobě průmyslové, jsou zaneseny v následující tabulce
Tabulka 1: Stavebnictví vs. průmyslová výroba
Stavebnictví Průmyslová výroba
stěhování výroby
dlouhý výrobní proces
individuální charakter výroby
mechanizace
roztříštěnost výroby
značné množství hmot
závislost na klimatických podmínkách
stabilní pracoviště
krátký výrobní proces
sériová nebo hromadná výroba
automatizace výroby
koncentrace výroby
menší hmotnost výrobků
výroba v chráněných prostorách
Zdroj: Vlastní zpracování
Studijní literatura
Povinná literatura
SYNEK, M. et al., 2015. Podniková ekonomika. 6. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck.
ISBN 978-80-7400-274-8. (s. 350-352)
Zdroje využité pro definici stavebnictví a popis specifik stavební výroby:
ČÁSENSKÝ, M., 2014. Přehled stavebnictví a stavebních podniků v České republice.
[online]. 2014, [cit. 20. 11. 2017]. Dostupné z:
http://k126.fsv.cvut.cz/predmety/126teri/teri_stavebnictvi_stavebni_podnik.ppt
24
KOLEKTIV AUTORŮ, 2013. Realizace staveb – teorie a praxe. Sborník mezinárodního
workshopu [online]. 11. 9. 2013, [cit. 20. 11. 2017]. Dostupné z:
https://issuu.com/oktaedr/docs/oktaedr_sbornik_realizace_staveb_te. (s. 11-16)
Kontrolní otázky
1. Jaké principy je nutné ve stavebnictví respektovat při přeměně vstupů na výstupy?
2. Charakterizujte stavebnictví v užším smyslu.
3. Jmenujte zvláštnosti stavebnictví oproti průmyslové výrobě.
4. Jaké zásady je dobré znát pro úspěšné podnikání ve stavebnictví?
5. Charakterizujte stavební podnik.
6. Jakým způsobem ovlivňuje počasí stavební výrobu?
7. Charakterizujte stavební výrobu.
8. Jaké faktory ovlivňují cenu stavebného díla?
9. Charakterizujte pracoviště typické pro stavebnictví a průmyslovou výrobu.
10. Jak lze kvalifikovat hlavní činnosti stavebního podniku?
Zajímavosti z dané problematiky
Odkaz na webové stránky Ministerstva průmyslu a obchodu a jeho dokument „Stavebnictví
České republiky 2016“ pojednávající o vývoji oboru stavebnictví v roce 2016:
https://www.mpo.cz/assets/cz/stavebnictvi-a-suroviny/informace-z-
odvetvi/2017/3/Stavebnictvi-2016.pdf
Příklad dobré nebo špatné praxe
DPH u stavebních a montážních prací
Stavebnictví a montážní práce jsou oblasti, pro které existují výjimky z obecných pravidel
týkajících se uplatňování základní nebo snížené sazby DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., o
dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“).
Režim přenesené daňové povinnosti
Zákon o DPH uvádí v hlavě III. tzv. zvláštní režimy, mimo jiné i režim přenesené daňové
povinnosti. Dle § 92e zákona o DPH se uvedený režim aplikuje také na poskytování
stavebních a montážních prací plátci.
Běžně dodavatel (plátce DPH) uvádí do daňového dokladu cenu bez DPH, výši DPH a
celkovou cenu. Celkovou cenu uhradí dodavateli odběratel. Poté dodavatel odvede DPH
25
jakožto daň na výstupu a odběratel si poté může uplatnit odpočet DPH jakožto daně na
vstupu. V režimu přenesené daňové povinnosti je situace obrácená, tj. DPH vypočítává a
přiznává odběratel, nikoliv dodavatel. Díky této skutečnosti tak dodavatel na daňový doklad
výši DPH neuvádí, odběratel si DPH sám vypočítá, přizná a současně uplatní odpočet DPH
na vstupu.
Ručení za nezaplacenou DPH
Pokud plátce přijme zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněné jiným
plátcem anebo poskytne úplatu na takové plnění (dále jako „příjemce zdanitelného plnění“),
pak ručí za nezaplacenou daň za podmínek stanovených v § 109 zákona o DPH.
Na základě aktuálního právního stavu při ručení příjemce zdanitelného plnění u stavebních
a montážních prací za nezaplacenou daň, lze doporučit:
 při výběru subdodavatelů jakožto plátců DPH není nutné testovat, zda se jedná o
nespolehlivého plátce DPH (což však neznamená, že není potřeba prověřit schopnost
subdodavatele dokončit zakázku řádně a včas),
 pro případ ručení za neodvedenou daň není nutné ve smlouvách o dílo sjednávat
žádné zajišťovací instrumenty,
 při provádění úhrad dílčích stavebních dodávek není třeba zjišťovat, zda bankovní
účet, na nějž je platba poukazována, je řádně zveřejněn, ani není třeba zjišťovat
aktuální stav v registru nespolehlivých plátců DPH.
26
2.6 Podniky infrastruktury – doprava, byty, škola, výzkumné
organizace, energetický systém, vodohospodářství
Klíčová slova
infrastruktura, doprava, bytová politika, sociální infrastruktura, výzkumné organizace,
vodohospodářská infrastruktura, státní energetická koncepce
Cíle kapitoly
Cílem kapitoly je pochopit důvody zásahu státu o infrastruktury, získat znalost základních
pojmů z oblasti infrastruktury a seznámit se specifiky podniků infrastruktury.
Výstupy z učení
 8.1 definuje základní znaky jednotlivých podniků v rámci specifických ekonomik
 8.2 popíše problémy jednotlivých typů specifických ekonomik
 8.3 vysvětlí možné dopady ve vztahu podílu na celkové HDP typů specifických
ekonomik
 8.4 popíše a kvantifikuje hlavní cíle specifických ekonomik (zvláštnosti zemědělské
výroby)
 8.5 dekomponuje dopady opatření do jednotlivých oblastí specifických ekonomik
 8.6 rozumí nápravným opatřením v oblastech specifických ekonomik
Abstrakt
Infrastrukturou je nazývána skupina národohospodářských odvětví zabezpečujících
předpoklady pro celkový rozvoj ekonomiky. Primárním cílem ekonomické infrastruktury je
generovat svou činností zisk, cílem sociální infrastruktury je uhradit své náklady. Dle
charakteru odvětví se infrastruktura dělí na ekonomickou (např. doprava či energetický
systém) a sociální (např. zdravotnictví, školy, byty). Dále je možné infrastrukturu členit na:
dopravní a spojový systém, energetický systém a vodohospodářská zařízení, výstavba a
provoz bytů, školy, zdravotnictví, výzkumné instituce apod.
Existují důvody, pro které stát zasahuje do infrastruktury: důležitost infrastruktury pro
vojenské účely, rozvoj oblastí, které jsou v porovnání s ostatními zaostalejší, dále politické,
27
ekologické, legislativní a fiskální důvody. Při podnikání v infrastruktuře se uplatňují tyto
typy vlastnictví: státní veřejné podniky, neziskové organizace a podnikatelské subjekty.
Dopravou se rozumí přemísťování osob nebo zboží. V užším kontextu dopravu chápeme
jako pohyb dopravních prostředků po dopravních cestách. Z hlediska druhu dopravní cesty
a dopravních prostředků ji členíme na: silniční, železniční, leteckou, vodní (námořní a
vnitrozemskou), nekonvenční (např. lanovky, ropovody, plynovody a ostatní druhy).
Bytovou politiku si každý stát vytváří dle vlastních představ, přičemž využívá obecná
makroekonomická opatření, např. zdanění, vliv na úrokové sazby, cenovou regulaci,
rozpočtové výdaje, apod. Při zásahu do bytové politiky stát využívá nástroje: regulace,
posilování konkurence, podporu výzkumu a poskytování informací, subvencování neboli
poskytování podpory z veřejných prostředků.
Sociální infrastruktura spolu s technickou infrastrukturou vytváří předpoklady pro rozvoj
každého regionu, neboť právě sociální infrastruktura je předpokladem pro spokojený život
obyvatel. Obsahuje čtyři oblasti, a to školství a vzdělávání, kulturu a sport, cestovní ruch a
zdravotnictví a sociální služby. Vedlejší oblastí je bydlení.
Státní energetická koncepce České republiky představuje dokument, jehož úkolem je zajistit
dodávání energie pro potřebu obyvatel a ekonomiky ČR za přijatelnou cenu a za standardních
podmínek. Dlouhodobá strategie energetiky České republiky spočívá ve třech strategických
cílech, a to: bezpečnosti, udržitelnosti a konkurenceschopnosti.
Vodohospodářská infrastruktura zahrnuje vodohospodářské nádrže, stavby pro odběr
povrchových vod, kanalizační a vodovodní přípojky, stoky k odvádění odpadních vod,
kanalizační objekty, vodojemy apod.
Studijní literatura
Povinná literatura
SYNEK, M. et al., 2015. Podniková ekonomika. 6. vyd. Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-
7400-274-8. (s. 380-392)
Zdroj využitý pro vysvětlení energetické koncepce ČR:
MAULE, P. et al., 2015. Energetická bezpečnost v aktualizované Státní energetické koncepci
České republiky; Úloha rozvoje decentralizovaných energetických zdrojů [online]. 2015,
[cit. 23. 11. 2017]. Dostupné z: http://www.mpo-
28
efekt.cz/upload/7799f3fd595eeee1fa66875530f33e8a/energeticka-bezpecnost-v-asek_propredani-vc.obr_final.pdf.
(s. 7-133)
BEDNÁRIKOVÁ, D. a P. FRANCOVÁ, 2011. Studie infrastruktury sociální ekonomiky
v ČR – plná verze [online]. 2011, [cit. 21. 11. 2017]. Dostupné z: http://www.ceske-socialni-
podnikani.cz/cz/ke-stazeni/569-studie-infrastruktury-socialniekonomiky-v-cr
LUX, M., 2002. Bydlení věc veřejná: sociální aspekty bydlení v České republice a zemích
Evropské unie. Praha: Sociologické nakladatelství.
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Výzkumné infrastruktury
ČR [online]. [cit. 23. 11. 2017]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj-
2/vyzkumne-infrastruktury-cr
VZDĚLÁVACÍ INFORMAČNÍ PORTÁL-VŠE O NEJCENNĚJŠÍ SUROVINĚ NA
JEDNOM MÍSTĚ. [online]. [cit. 26. 11. 2017]. Dostupné z:
http://www.vodarenstvi.cz/?s=st%C3%A1tn%C3%AD+infrastruktura
Kontrolní otázky
1. Klasifikujte infrastrukturu.
2. Za jakých okolností stát do infrastruktury zasahuje?
3. Za jakých okolností stát podniky infrastruktury dotuje?
4. Jak členíme typy finančního hospodaření podniků infrastruktury?
5. Charakterizujte dopravní infrastrukturu.
6. Jaké druhy dopravy znáte?
7. Vysvětlete pojem „zasílatelství“.
8. Charakterizujte poštu.
9. Charakterizujte elektronickou komunikaci.
10. Jaké služby elektronická komunikace poskytuje?
Zajímavosti z dané problematiky
Odkaz na webové stránky Českého sociálního podnikání a jeho Vyhodnocení dotazníkového
šetření sociálních podniků v ČR, kde se lze dozvědět zajímavé údaje a statistiky o sociální
infrastruktuře, např. poměr žen a mužů ve vedení sociálního podniku, nejčastější právní
formy podniků sociální infrastruktury apod.: http://www.ceske-socialni-
podnikani.cz/images/pdf/Socialni_podniky_setreni_2015.pdf
29
Příklad dobré nebo špatné praxe
Zajímavé podnikatelské záměry v podnicích infrastruktury – Student Agency
Student agency, k. s., byla zapsána do obchodního rejstříku 11. 11. 1996 jako Student agency,
s. r. o. vedeného u Krajského soudu v Brně. Od jejího založení byl jejím jediným vlastníkem
a jednatelem Ing. Radim Jančura. V listopadu 2015 Ing. Radim Jančura oznámil jeho úmysl
převést na značku RegioJet z důvodu lepší srozumitelnosti pro cizince. V roce 2016 proto
pod značkou RegioJet zavádí autobusové linky na Slovensku a také linky ze Slovenska do
Rakouska. Tato autobusová přeměna byla zahájena 4. 4. 2016, postupně bylo změněno logo
na autobusech i nádražích, v informačních hlášeních, na propagačních materiálech,
internetových stránkách, apod.
Z Výroční zprávy 2015 vyplývá, že hlavním předmětem činnosti je činnost cestovní
kanceláře. Dalšími činnostmi jsou činnosti reklamní, vydavatelská, nakladatelská a silniční
motorová doprava osobní. Společnost má majetek zatížený zástavním právem nebo věcným
břemenem – movitý majetek zastaven ve prospěch financujících bank příslušného movitého
majetku. Bankovní domy poskytly společnosti bankovní záruky do výše 80 mil. Kč
zajišťující obchodní aktivity společnosti. Tyto bankovní záruky jsou krátkodobé, tj. do
jednoho roku. Společnost zajišťuje bankovní záruky společností ve skupině – v celkové výši
do 60 mil. Kč.
V polovině roku 2013 společnost získala dlouhodobý úvěr ve výši 300 mil. Kč od bankovní
společnosti na úhradu kupní smlouvy, jejímž předmětem bylo pořízení vagonů. Realizace
kupní smlouvy (převzetí předmětu kupní smlouvy) proběhlo až počátkem roku 2014. Tento
úvěr byl na začátku roku 2016 upraven dodatkem, čímž byla prodloužena splatnost úvěru.
Dále v roce 2015 společnost získala investiční úvěr na pořízení dalších vagonů, které byly
v roce 2015 uvedeny do provozu nebo jsou připraveny k rekonstrukci.
Společnost neeviduje pohledávky a závazky starší 5-ti let. Rovněž nejsou evidovány žádné
významné soudní spory.
Za zmínku však stojí soudní spor Student agency, k. s. s Úřadem pro ochranu hospodářské
soutěže, který společnosti udělil pokutu za příliš nízké ceny jízdenek. Uvedený spor se dostal
až k soudu Ústavnímu, jenž dal za pravdu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Dle
dřívějších soudních verdiktů se společnost snažila touto cenovou politikou „vytlačit“
konkurenčního dopravce. Student agency, k s. tak musel zaplatit 5 mil. Kč.
30
2.7 Bankovní podniky – rizikovost, bankovní dohled,
pojištění vkladů, kapitálová přiměřenost, povinná
rezerva
Klíčová slova
banka, centrální banka, povinná rezerva, bankovní dohled, kapitálová přiměřenost
Cíle kapitoly
Cílem kapitoly je seznámit studenty se specifickým postavením bank mezi podniky, vysvětlit
problematiku centrální banky a pochopit rizika, se kterými se bankovní instituce potýkají.
Výstupy z učení
 8.1 definuje základní znaky jednotlivých podniků v rámci specifických ekonomik
 8.2 popíše problémy jednotlivých typů specifických ekonomik
 8.3 vysvětlí možné dopady ve vztahu podílu na celkové HDP typů specifických
ekonomik
 8.4 popíše a kvantifikuje hlavní cíle specifických ekonomik (zvláštnosti zemědělské
výroby)
 8.5 dekomponuje dopady opatření do jednotlivých oblastí specifických ekonomik
 8.6 rozumí nápravným opatřením v oblastech specifických ekonomik
Abstrakt
Banka zaujímá mezi podniky specifické postavení. Je vymezena řadou specifických znaků
vyplývajících z bankovní činnosti a z celkového významu bank pro ekonomiku. Specifičnost
bank je určována legislativním a ekonomickým prostředím, v němž banky vykonávají svou
činnost. Banka funguje jako zprostředkovatel pohybu finančních prostředků mezi
ekonomickými subjekty navzájem. Banky shromažďují dočasně volné finanční prostředky
od svých klientů a alokují je do míst, kde dochází k optimálnímu zhodnocení. Banky
poskytují úvěry a nakupují cenné papíry, dále přijímají depozita a úvěry nebo provádí emise
vlastních dluhopisů.
Banky jsou právnické osoby se sídlem v České republice, jež byly založeny jako akciové
společnosti pro přijímání vkladů a poskytování úvěrů, a od České národní banky získaly
31
povolení k působení v České republice jako banka. Český bankovní systém je dvoustupňový
univerzální bankovní systém, tvořený Českou národní bankou – centrální bankou, a ostatními
bankami (univerzální banky a spořitelny, stavební spořitelny, hypoteční banky, spořitelní a
úvěrová družstva).
Stěžejní úlohu hraje Česká národní banka, která vykonává dohled nad činnostmi bank,
poboček zahraničních bank a konsolidačních celků, činností jiných osob než bank, jimž bylo
uděleno povolení dle jiných zvláštních předpisů, pečuje o bezpečné fungování a rozvoj
českého bankovního systému. Bankovní dohled lze charakterizovat jako posouzení žádosti
o udělení povolení k působení v České republice jako banka, kontrolu nad dodržováním
pravidel, jež stanovila Česká národní banka a vyvozování důsledků při zjištění, že tato nejsou
dodržována.
Specifičnost bank je patrná rovněž z legislativního a ekonomického prostředí, v němž banky
vykonávají svou činnost, což je patrné zejména z té skutečnosti, že oproti podnikům
podnikajícím v jiných oblastech ekonomiky podléhají o mnoho rozsáhlejší regulaci.
Důvodem větší regulace je snaha zabezpečit stabilitu bankovního systému a drobných klientů
bank.
V možnostech regulace a dohledu v tržních podmínkách České národní banky nemůže být
prevence krachu každé úvěrové instituce. Aby případné ukončení činnosti úvěrové instituce
přineslo minimální dopady pro klienty, k tomu slouží pojištění pohledávek z vkladů, jež je
upraveno zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
Studijní literatura
Povinná literatura
ČESKO, 1992. Zákon č. 21 ze dne 20. prosince 1991 o bankách. In: Sbírka zákonů České
republiky. Částka 5. (§25-§41)
SYNEK, M. et al., 2015. Podniková ekonomika. 6. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck.
ISBN 978-80-7400-274-8. (s. 353-370)
Zdroj využitý pro popis činnosti České národní banky:
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Oficiální webové stránky [online]. [cit. 26. 11. 2017].
Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/
32
Kontrolní otázky
1. V čem spočívá specifičnost bank?
2. S ohledem na jaká hlediska je prováděna transformace kapitálu?
3. Klasifikujte všechny činnosti bank.
4. Charakterizujte aktiva majetku bank.
5. Jaké instituce tvoří český bankovní systém?
6. Charakterizujte úlohu České národní banky.
7. Jaké nástroje při své činnosti Česká národní banka využívá?
8. Jaké funkce plní pojištění pohledávek?
9. S jakými riziky jsou spojeny činnosti bank?
10. Jaké požadavky musí splnit banka, aby jako banka mohla působit v České republice?
Zajímavosti z dané problematiky
Odkaz na webové stránky obsahují přehled bank působících na českém trhu k 23. 12. 2017:
https://www.banky.cz/banky/
Příklad dobré nebo špatné praxe
Banka roku 2017
Cílem projektu banka roku 2017 je ocenění služeb a produktů bank, jež působí v České
republice. Určujícím kritériem je zaměření činnosti bank na drobnou klientelu.
Na webových stránkách o tomto projektu pořadatelé sdělují, že o vítězích v kategoriích
Banka roku, Pojišťovna roku a Hypotéka roku rozhoduje odborná porota. Hlasování, stejně
jako zpracování výsledků, probíhá pod notářským dohledem. Odborná porota se skládá
z odborníků z finanční oblasti, státní správy, sféry bankovnictví, politické i akademické
sféry, a skládá se z 50 členů, přičemž žádný z členů poroty není zaměstnancem žádné
z hodnocených institucí.
V rámci hodnocení bank jsou rovněž udělovány tituly Bankéř a Pojišťovák roku. Uvedené
osobní kategorie oceňují vrcholné představitele bankovních domů. V obou uvedených
kategoriích hlasují sami bankéři (Bankéř roku) či šéfové pojišťoven (Pojišťovák roku).
Veřejnost hlasuje pouze v jedné kategorii, kterou je Nejdůvěryhodnější banka roku. Pro
uvedený účel je realizován společností STEM/MARK výzkum, jenž probíhá na
reprezentativním vzorku formou osobního dotazování na území celé České republiky.
33
Ve spolupráci s Kontem bariéry je udělován titul v kategorii Banka bez bariér. V uvedené
kategorii hlasují handicapovaní spoluobčané, a to vyplněním dotazníku v jakémkoliv
krajském městě.
Posledním udělovaným titulem je Privátní banka roku, v níž o udělení titulu hlasuje 300
nejbohatších Čechů a Slováků.
Tabulka č. 2: Hodnotící kritéria bank pro kalendářní rok 2017
Zdroj: © 2017 KPMG Česká republika s.r.o. provozující portál www.bankaroku.cz
34
2.8 Bankovní podniky – zákon o bankách, základní funkce,
zvláštnosti bankovního účetnictví, bankovní produkty
Klíčová slova
zákon o bankách, účetnictví bankovních institucí, směrná účtová osnova, bankovní produkty
Cíle kapitoly
Cílem kapitoly je seznámit studenty s právní úpravou bankovních institucí, objasnit základní
funkce bank a vysvětlit zvláštnosti bankovního účetnictví.
Výstupy z učení
 8.1 definuje základní znaky jednotlivých podniků v rámci specifických ekonomik
 8.2 popíše problémy jednotlivých typů specifických ekonomik
 8.3 vysvětlí možné dopady ve vztahu podílu na celkové HDP typů specifických
ekonomik
 8.4 popíše a kvantifikuje hlavní cíle specifických ekonomik (zvláštnosti zemědělské
výroby)
 8.5 dekomponuje dopady opatření do jednotlivých oblastí specifických ekonomik
 8.6 rozumí nápravným opatřením v oblastech specifických ekonomik
Abstrakt
Podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „zákon
o bankách“), je za banku či spořitelnu považována právnická osoba splňující zákonem
stanovené podmínky. V České republice může na základě licence udělené Českou národní
bankou působit i pobočky zahraničních bank.
Zákon o bankách upravuje většinu oblastí fungování bank, zejména jejich organizaci a
dohled nad nimi, udělování a odnímání bankovních licencí, jiné povinnosti banky (např.
pravidla vedení účetnictví, provozní požadavky, povinnost mlčenlivosti, obchodní
dokumentace bank, apod.), pravidla pojištění pohledávek a vkladů v případě problémů
(opatření k nápravě, nucená správa banky, různé sankce v případě porušení předpisů ze
strany banky). Banky plní čtyři základní funkce: finanční zprostředkování, emise
35
bezhotovostních peněz, provádění bezhotovostního platebního styku, zprostředkování
finančního investování.
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, upravuje vedení účetnictví
pro všechny subjekty. Banky jako specifické podnikatelské subjekty mají Ministerstvem
financí stanovenou účtovou osnovu a postupy účtování pro banky. Účetní závěrku bank tvoří
rozvaha, výkazu zisku a ztráty a příloha. Součástí přílohy je přehled o peněžních tocích a
přehled o změnách vlastního kapitálu. Konsolidovaná účetní závěrka je speciální závěrkou
pro banky, které mají alespoň jednu dceřinou společnost. Tato účetní závěrka slučuje stav
majetku a závazků dosažených mateřskou společností a její dceřinou společností.
Banky nabízí svým klientům řadu různých služeb, poskytovaných zpravidla za úplatu,
označovaných jako bankovní produkty. Podle účelu (funkce), který produkt pro klienta plní,
lze produkty členit do čtyř skupin:
1. Finančně úvěrové bankovní produkty – jedná se o bankovní produkty, které z pohledu
klienta znamenají obdržení finančních prostředků.
2. Depozitní (vkladové) bankovní produkty klientům umožňují ukládat své volné finanční
prostředky.
3. Platební bankovní produkty se využívají k provádění platebního a zúčtovacího styku.
Patří sem bankovní převody, šeky, platební karty, elektronické platební prostředky a
dokumentární platební instrumenty.
4. Produkty investičního bankovnictví, které klientům slouží k investování svého volného
kapitálu do instrumentů peněžního nebo kapitálového trhu a také ke sjednávání obchodů
sloužících k zajištění finančních rizik.
Studijní literatura
Povinná literatura
ČESKO, 1992. Zákon č. 21 ze dne 20. prosince 1991 o bankách. In: Sbírka zákonů České
republiky. Částka 5. (s. 98-105)
SYNEK, M. et al., 2015. Podniková ekonomika. 6. vyd. Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-
7400-274-8. (s. 353-374)
Kontrolní otázky
1. Jaké podmínky musí splňovat banka dle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění
pozdějších předpisů?
36
2. Jaké právní normy ovlivňují bankovní prostředí?
3. Jaké oblasti fungování bank nalezneme v zákoně č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění
pozdějších předpisů?
4. Jaké funkce banky plní?
5. Jaké zásady jsou banky povinné dodržovat dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
ve znění pozdějších předpisů?
6. Charakterizujte směrnou účetní osnovu.
7. Popište bankovní produkty.
8. Charakterizujte účetní uzávěrku.
9. Charakterizujte účetní závěrku.
10. S jakými subjekty vytváří banky právní vztahy?
Zajímavosti z dané problematiky
Odkaz na webové stránky Ministerstva pro místní rozvoj s údaji o poskytnutých hypotečních
úvěrech v období od roku 2002 do 3. čtvrtletí 2017: https://www.mmr.cz/cs/Uzemni-a-
bytova-politika/Bytova-politika/Hypotecni-uvery/Hypotecni-uvery-(2002-2008)
Příklad dobré nebo špatné praxe
Přehled vybraných podnikatelských účtů a jejich komparace
Na českém bankovním trhu působí cca 46 českých i zahraničních bank. Mezi nejčastěji
nabízené služby uvedenými bankami je poskytování úvěrových služeb a nabízení
vkladových produktů. Vkladové produkty jsou bankami nabízeny v různých variantách. Pro
komparaci byly zvoleny srovnatelné produkty nejznámějších bankovních institucí
působících na českém trhu, a to (srovnáno abecedně): Česká spořitelna, a.s., Equa bank a.s.,
Fio banka, a.s., Raiffeisenbank a.s., UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s.,
Sberbank CZ, a.s. Charakteristiky nabízených služeb byly pořízeny z oficiálních webových
stránek bankovních institucí:
Podnikatelské konto MAXI nabízené Českou spořitelnou, a.s.:
V ceně produktu jsou tyto služby: internetové a mobilní bankovnictví, jež je k dispozici 24
hodin denně, neomezené domácí platby, bezkontaktní platební karta, neomezený výběr
z bankomatů České spořitelny, a.s. a Erste Group, osobní účet pro oddělení soukromých a
firemních financí, měsíční výpisy z bankovního účtu, 25 SMS zpráv informujících o zůstatku
na bankovním účtu, možnost čerpání kontokorentního úvěru až do 50 000,- Kč.
37
Doplňkové služby: cestovní pojištění, pojištění platební karty, pojištění osobních věcí, další
platební karta k bankovnímu účtu, 2 příchozí platby v eurech zdarma, 2 zvýhodněné odchozí
platby v eurech.
Doplňující informace: poplatek za vedení bankovního účtu činí 299,- Kč/ měs., zůstatek do
1 mil. Kč na běžném účtu je úročen roční úrokovou sazbou 0,3 % a nad 1 mil. Kč sazbou 0,1
%, při čerpání kontokorentního úvěru je tento úročen roční úrokovou sazbou 16,9 %.
Běžný podnikatelský účet All inklusive nabízený Equa bank a.s.:
V ceně produktu jsou tyto služby: vedení běžného bankovního účtu zdarma, 2 bezkontaktní
platební karty, možnost výběrů ze všech bankomatů v České republice zdarma, internetové
bankovnictví, možnost měnit disponibilní osoby k bankovnímu účtu.
Doplňující informace: pakliže je měsíční zůstatek na účtu nižší než 750 000,- Kč, činí
poplatek za vedení účtu 369,- Kč, zůstatek na běžném bankovním účtu je úročen roční
úrokovou sazbou 0,01 %., k běžnému účtu není možnost čerpat kontokorentní úvěr.
Podnikatelský účet nabízený Fio bankou, a.s.:
V ceně produktu: založení, vedení i zrušení bankovního účtu, internetové a mobilní
bankovnictví, neomezené domácí platby, platby v eurech na Slovensko i ze Slovenska, 10
výběrů/ měs. z bankomatů Fio banky, a. s., 2 bezkontaktní platební karty k účtu, možnost
volby čísla účtu.
Doplňující informace: vedení účtu zdarma, k běžnému účtu není možnost čerpat
kontokorentní úvěr, zůstatek na běžném účtu není úročen žádnou úrokovou sazbou.
Podnikatelské eKonto KOMPLET nabízené Raiffeisenbank a. s.:
V ceně produktu: neomezené domácí platby, internetové a mobilní bankovnictví, vedení účtu
zdarma, spořící účet, pojištění asistenční služby pro podnikatele, 2 embosované platební
karty, úrazové pojištění, neomezené výběry ze všech bankomatů v České republice i
v zahraničí.
Doplňující informace: roční úroková sazba pro běžný účet činí 0,01 %, v rámci balíčku je
nabízena možnost čerpání kontokorentního úvěru s roční úrokovou sazbou 5,08 %.
Business konto MASTER nabízené UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a. s.:
V ceně produktu: internetové a mobilní bankovnictví, 60 domácích plateb, vedení až 4
běžných bankovních účtů v korunách i zahraniční měně, elektronický výpis z běžného účtu,
2 embosované debetní karty, neomezené výběry z bankomatů UniCredit Group v České
republice i v zahraničí, 2 výběry z bankomatů jiné banky.
Doplňující informace: při splnění podmínek aktivního využívání je vedení bankovního účtu
zdarma, v opačném případě činí poplatek za vedení účtu částku 449,- Kč, zůstatek na běžném
38
bankovním účtu je úročen roční úrokovou sazbou 0,01 %, k běžnému účtu není možnost
čerpat kontokorentní úvěr.
FÉR konto PODNIKATEL nabízené Sberbank CZ, a. s.:
V ceně produktu: neomezené domácí platby, neomezené výběry z bankomatů Sberbank CZ,
Era a ČSOB, vedení běžného bankovního účtu pro soukromé účely, internetové
bankovnictví, debetní karty VISA Classic či MasterCard Standard, účty v cizích měnách.
Doplňující informace: při nesplnění podmínek aktivního využívání je vedení bankovního
účtu zpoplatněno částkou 129,- Kč, FÉR konto pro podnikatele nenabízí možnost čerpat
kontokorentní úvěr, zůstatek na běžném bankovním účtu není zhodnocován žádnou
úrokovou sazbou.
Závěr: ačkoliv byly pro komparaci vybrány co možná nejpodobnější produkty, jsou
v jednotlivých položkách velmi rozdílné, např. cenové rozpětí poplatku za vedení účtu,
četnost výběrů z bankomatů, úrokové sazby z vkladů na běžném účtu atd. Bankovních
institucí nabízejících tytéž služby je mnoho, záleží proto na každém jednotlivém podniku,
které požadavky budou preferovány a které nikoliv.
39
2.9 Obchodní podniky a podniky cestovního ruchu
Klíčová slova
obchodní podnik, obchodní kategorie, cestovní ruch
Cíle kapitoly
Cílem této kapitoly je objasnit kategorizaci obchodních podniků a podniků cestovního ruchu,
seznámit studenty se zvláštnostmi podnikání v obchodě a cestovním ruchu.
Výstupy z učení
 8.1 definuje základní znaky jednotlivých podniků v rámci specifických ekonomik
 8.2 popíše problémy jednotlivých typů specifických ekonomik
 8.3 vysvětlí možné dopady ve vztahu podílu na celkové HDP typů specifických
ekonomik
 8.4 popíše a kvantifikuje hlavní cíle specifických ekonomik (zvláštnosti zemědělské
výroby)
 8.6 rozumí nápravným opatřením v oblastech specifických ekonomik
Abstrakt
V podmínkách tržního prostředí je obchod charakterizován jako nákup za účelem prodeje.
Obecnějším pojmem pro rozdělování vyrobených produktů je distribuce. V případě výroby
hovoříme o odbytu, což vystihuje situaci, kdy ekonomický subjekt má výrobky nebo zboží
na prodej. V širším slova smyslu obchod znamená prodej zboží nebo služeb. Obchodní
činností se mohou zabývat i výrobní podniky, které mají zpravidla funkčně, organizačně i
časově oddělený nákup a prodej. Obchod může zahrnovat i činnosti, při kterých se obchoduje
s informacemi, energií nebo s cennými papíry apod. V nejširším kontextu lze do obchodu
zahrnovat také služby např. rezervace zboží, montáž, úprava velikostí, prodej pobytů, prodej
nápojů a jídel, pronájem předmětů, dopravních úkonů, ubytování, osobní služby, prodej
bankovních produktů apod. Zvláštností v obchodní firmě je přímý kontakt se zákazníkem.
Úspěch obchodní firmy je ovlivněn nákupním chováním zákazníka. Typickým znakem
obchodní činnosti je pohotová reakce na potřeby konečného spotřebitele z hlediska zboží,
služeb, výkonů. Nerovnoměrnost v čase je dána u obchodních jednotek sezónností poptávky
40
(např. letní dovolená, letní sporty, zimní sporty, podzimní oblečení), odlišnou intenzitou
nákupů během týdne i v rámci jednotlivých dnů (např. v návaznosti na zaměstnání
zákazníků, na nákupních zvyklostech zákazníků). Proti nerovnoměrnému rozložení
poptávky obchodní firmy brání tím, že rozšiřují prodejní dobu, posilují během dne nástupy
zaměstnanců, zavádějí výprodeje, organizují rozdílnost cen ubytování apod. Maloobchod,
cestovní kanceláře, stravovací zařízení apod. je do značné míry závislý na řadě dalších
faktorů, jako je např. příjemné vystupování pracovníků, způsob jednání, schopnost verbální
i neverbální komunikace, schopnost ovlivnit nákupní chování zákazníka, umění propagovat
výrobek, provozovnu, prodejnu. Kontrolu nad provozováním obchodních činností provádí
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Světová obchodní organizace (WTO) garantuje
liberalizaci zahraničního obchodu.
Cestovní ruch spočívá v cestování a pohybu lidí v místech odlišných od jejich obvyklého
pobytu. Cestovní ruch v rámci státu je označován jako tuzemský. Příjezdy turistů ze
zahraničí se označují jako aktivní cestovní ruch a výjezdy do zahraničí jako pasivní cestovní
ruch. Podnikatelským specifikem cestovního ruchu je místo, na kterém se nachází atraktivity
pro realizování cestovního ruchu, časovost, tedy místní a časové propojení pro tvorbu,
realizování a spotřebu služeb, a pomíjivost. Služby cestovního ruchu poskytují vlastní
podniky cestovního ruchu, mezi které patří cestovní kanceláře, hotely a jiná ubytovací
zařízení, stravovací podniky, společensko-zábavní podniky, lázeňské podniky, dopravní
podniky, podniky vyrábějící turistické zboží apod.
Studijní literatura
Povinná literatura
SYNEK, M. et al., 2015. Podniková ekonomika. 6. vyd. Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-
7400-274-8. (s. 354-403)
MULAČOVÁ, V. et al., 2013. Obchodní podnikání ve 21. století. Praha: Grada. ISBN 978-
80-247-4780-4. (s. 15-92)
Kontrolní otázky
1. Charakterizujte obchodní podniky.
2. Jak můžeme obchodní podniky členit?
3. Jaký je základní cíl obchodních podniků?
4. Co jsou obchodní kategorie?
41
5. Jaká jsou specifika cestovního ruchu?
6. Jak se člení podniky působící v cestovním ruchu?
7. Jaká je podstata služeb cestovního ruchu?
8. Jak členíme podniky cestovního ruchu?
9. Jaké další faktory ovlivňují úspěch obchodního podniku?
10. Jaký podíl zaujímá obchod na vytváření pracovních příležitostí v ČR?
Zajímavosti z dané problematiky
Odkaz na webové stránky Ministerstva pro místní rozvoj, statistické údaje příjezdového
cestovního ruchu: https://www.mmr.cz/cs/Regionalni-politika-a-cestovni-ruch/Cestovni-
ruch/Statistiky-Analyzy/Statistiky-cestovniho-ruchu-2016
Příklad dobré nebo špatné praxe
Problematika krachu cestovních kanceláří
Pojišťovny se se státem dohadují o tom, kdo je zodpovědný za krach cestovní kanceláře
v případě, kdy ty zatají informaci o dostatečném pojištění na vyplácení klientů pro případ
jejich krachu. V posledních letech případů zkrachovalých cestovních kanceláří přibývá,
v letech 2004 až 2012 pojišťovny odškodnily klienty 22 zkrachovalých cestovních kanceláří,
v 16 případech bylo vyplaceno plnění ve výši 100 % vzniklé škody, v ostatních případech
bylo vyplaceno maximálně 50 % vzniklé škody.
V roce 2016 vydal Ústavní soud rozhodnutí týkající se vyplácení celkové ceny zájezdu
(nikoliv jen části) pojišťovnami, čímž potvrdil, že klienti mají právo v případě úpadku
cestovní kanceláře na plnou úhradu zájezdu. Dle odůvodnění Ústavního soudu je princip
ochrany spotřebitele důležitým principem i v rámci Evropské unie a pojišťovny mají
klientům vyplácet veškerou vzniklou škodu. Dle názoru pojišťoven však ty mají hradit
vzniklou škodu pouze do sjednaného limitu, nikoliv neomezeně. Toto tvrzení pojišťoven
však bylo Ústavním soudem zamítnuto.
Obdobně jako Ústavní soud České republiky rozhodl i Evropský soudní dvůr, když vydal
rozhodnutí, v jehož odůvodnění je uvedeno, že „klienti jsou chráněni pro případ úpadku
cestovní kanceláře a mají právo na plnou úhradu zaplaceného zájezdu“, a dále, že „povinné
pojištění cestovní kanceláře pro případ úpadku je na ochranu spotřebitele a to i v případě,
že cestovní kancelář jedná podvodně.“
42
Dle serveru epojisteni.cz v roce 2017 pojištění pro případ úpadku nezískaly desítky
cestovních kanceláří, přes více než 100 stávajícím cestovním kancelářím nebylo pojištění
obnoveno, zejména z důvodu špatných ekonomických výsledků. Pojištění proti úpadku
nezískaly také nově vznikající cestovní kanceláře, a to především z důvodu nedostatečného
podnikatelského plánu či předložení nerealistického plánu.
Prostředí cestovního ruchu se neustále mění, na trh vstupují nové a nové cestovní kanceláře,
trh cestovního ruchu se stává přesycen, a proto se není čemu divit, že při tak velkém množství
cestovních kanceláří se některé nejsou schopny uživit a skončí v úpadku. Je proto v zájmu
klientů, aby si při koupi zájezdu ověřili, zda má zrovna „jejich“ cestovní kancelář pojištění
proti úpadku zřízeno a v případě, že si klient sjednává zájezd prostřednictvím agentury, tak
se u této agentury o existenci pojištění proti úpadku informovat, neboť cestovní agentura je
povinna tuto informaci klientovi poskytnout.
43
2.10 Ekonomika a podnikání ve zdravotnictví
Klíčová slova
zdravotnické zařízení, management zdravotnického zařízení, podnikání zdravotnického
zařízení
Cíle kapitoly
Cílem kapitoly je seznámit studenty se službami, které poskytují zdravotnická zařízení,
objasnit specifika, která jsou pro provozování zdravotnických zařízení typická a vysvětlit
manažerské přístupy při řízení zdravotnických zařízení v porovnání s průmyslovými
podniky.
Výstupy z učení
 8.2 popíše problémy jednotlivých typů specifických ekonomik
 8.3 vysvětlí možné dopady ve vztahu podílu na celkové HDP typů specifických
ekonomik
 8.4 popíše a kvantifikuje hlavní cíle specifických ekonomik (zvláštnosti zemědělské
výroby)
 8.6 rozumí nápravným opatřením v oblastech specifických ekonomik
Abstrakt
Na rozdíl od ostatních služeb jako např. doprava, hotelnictví či opravárenství, se v
poskytování zdravotnických služeb vyskytují určitá specifika, která jsou pro provozování
zdravotnických služeb typická. Jedná se o předmět činnosti, vztah pacienta (tj. zákazníka)
k poskytovateli služby (tj. lékaři, zdravotnickému zařízení), povinnost poskytovatele služby
službu poskytnout, odborná způsobilost poskytovatele služby k poskytování zdravotních
služeb, respektování přísných pravidel při poskytování služby týkající se ochrany osobních
údajů pacientů, dodržování řady hygienických předpisů poskytovatele služby. Zdravotní
výkony ve většině případů nejsou hrazeny přímo pacientem (tj. zákazníkem), ale státní
zdravotnická zařízení získávají finanční prostředky ze všeobecného zdravotního pojištění
anebo přímo ze státního rozpočtu, zdravotnická zařízení získávají finanční prostředky rovněž
ze soukromých zdrojů, od různých podnikatelských subjektů či za poskytování
44
nadstandartních služeb pacientům. Poskytování služeb privátními lékaři je hrazeno
z veřejného zdravotního pojištění.
Zdravotnická zařízení reflektují obvyklé požadavky finančního řízení, tj. finanční plánování
musí být promítnuto v dílčích finančních plánech a rozpočtech, nutnost zajistit finanční
prostředky pro chod a rozvoj zdravotnického zařízení, finanční controlling je prováděn jak
na straně zdrojů, tak i výdajů a je nutné pravidelně hodnotit finanční zdraví zdravotnického
zařízení, nutnost hledání možností, jak zvýšit hospodárnost provozních nákladů a výkonnost
zdravotnického zařízení. V tomto směru neexistují výrazné rozdíly v řízení zdravotnických
zařízení oproti jiným organizacím.
Podnikání v oblasti zdravotnictví je ovlivněno rychlým vývojem léčebných postupů a
medicínské technologie. Řízení zdravotnického zařízení je ztíženo prosazováním silného
vlivu centrálních institucí, zejména Ministerstvem financí České republiky, Ministerstvem
zdravotnictví České republiky, Státním ústavem pro kontrolu léčiv, zdravotními
pojišťovnami a dalšími subjekty.
Podnikání ve zdravotnických službách znamená nutnost respektovat řadu právních předpisů,
které udávají limity zdravotní péče, ale i způsobilosti zdravotnického personálu vykonávat
zdravotnickou práci, požadavky na technické vybavení, požadavky na hygienické
zabezpečení apod. Soukromá zdravotnická zařízení musí mít pro potřeby hrazení
zdravotnických výkonů ze všeobecného zdravotního pojištění smlouvu, na jejímž základě
jim za tyto výkony bude poskytnuta příslušná finanční náhrada.
Studijní literatura
Povinná literatura
SYNEK, M. et al., 2015. Podniková ekonomika. 6. vyd. Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-
7400-274-8. (s. 433-444)
Doporučená literatura
OCHRANA, F. et al., 2010. Veřejný sektor a veřejné finance. Financování
nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3228-2. (s.
124-135)
45
Zdroj využitý pro účely zpracování problematiky podnikání ve zdravotnictví:
MINISTERSTVO ZAHRANIČÍ. Princip fungování zdravotnictví [online]. [cit. 5. 12. 2017].
Dostupné z: http://www.czech.cz/cz/66216-princip-fungovani-zdravotnictvi
Kontrolní otázky
1. V čem spočívají specifika zdravotnických služeb?
2. Jaké úkoly musí řešit management zdravotnického zařízení?
3. Jaká specifika musí respektovat podnikatelé podnikající ve zdravotnictví?
4. Jaké jsou obvyklé požadavky finančního řízení?
5. Jaký by měl být obsah finančního plánu zdravotnického zařízení?
6. Je vhodné, aby byl lékař současně manažerem?
7. Svou předchozí odpověď odůvodněte.
8. Jaké právní předpisy jsou specifické pro obor zdravotnictví?
9. Co je operativním nástrojem pro řízení peněžních toků ve zdravotnickém zařízení?
10. Jakým způsobem mohou manažeři usilovat o prosperitu jimi řízených organizací?
Zajímavosti z dané problematiky
Odkaz na webové stránky obsahující výsledky celostátních projektů Nemocnice České
republiky: http://www.hc-institute.org/cz/projekty/nemocnice-ceske-republiky.html
Příklad dobré nebo špatné praxe
Systém vzdělávání nelékařských oborů na příkladu všeobecné sestry
Základním právním dokumentem upravujícím činnost nelékařských oborů ve zdravotnictví,
je zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu
nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním
zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských
zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů. Uvedený zákon definuje
jednotlivá nelékařská povolání a rovněž vymezuje podmínky pro získání odborné kvalifikace
pro jednotlivé nelékařské obory. Vstupem České republiky do Evropské unie začalo
docházet k přizpůsobení požadavkům Evropské unie, zejména při restrukturalizaci systému
vzdělávání zdravotníků. Směrnice Evropské unie č. 2005/36/ES řeší systém kvalifikací,
způsob jejich uznávání v rámci Evropské unie a také reguluje nelékařská povolání. Např.
porodní asistentky a všeobecné sestry patří mezi profese regulované v České republice, tj.
46
uvedené profese smí vykonávat pouze lidé s relevantním odborným vzděláním a
absolvováním odborné přípravy. Výše uvedená směrnice Evropské unie představuje určitou
formu ochrany a zajištění podmínek k výkonu povolání všeobecné sestry, která klade
požadavky nejen na odborné vzdělání, ale i praxi. Cílem uvedené směrnice není omezování,
nýbrž podporování rozvoje všeobecných sester a současně ochrana příjemce služeb.
Všeobecná sestra je jedním z více než 40 nelékařských oborů, jejichž definice je obsažena
v zákoně o nelékařských zdravotnických povoláních. Uvedený zákon v § 5 mimo jiné
stanoví, že získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání všeobecné sestry bez
odborného dohledu je možné na 2 typech škol, a to minimálně tříletého akreditovaného
zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu všeobecných sester anebo
minimálně tříletého studia v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšší odborné škole.
Uplatnění absolventů z obou typů škol je srovnatelné.
Z hlediska fungování infrastruktury pro vzdělávání v oboru všeobecná sestra je počet vyšších
odborných i vysokých škol považován s ohledem na demografické parametry České
republiky za nepřiměřeně velký. Dle údajů Ministerstva školství a tělovýchovy je
v současnosti obor všeobecná sestra realizován na 25 vyšších odborných školách a na 16
vysokých školách v bakalářské formě.
V rámci zvoleného typu studia k získání odborné způsobilosti výkonu povolání všeobecné
sestry musí student absolvovat minimálně 4 600 hodin teoretické výuky a 2 300 až 3 000
hodin praktického vyučování. Nelze opomenout rovněž na souvislou praxi v klinickém
prostředí, jež je nedílnou součástí studia. Tato praxe bývá studenty nejčastěji vykonávána
v době studijního volna.
47
2.11 Ekonomika neziskových organizací – základní formy
nevládních neziskových organizací
Klíčová slova
neziskové organizace, spolek, nadace, nadační fond, veřejně prospěšná společnost
Cíle kapitoly
Cílem kapitoly je vysvětlit kategorizaci neziskových organizací, objasnit význam základních
pojmů a seznámit se základními formami fungování neziskových organizací.
Výstupy z učení
 8.1 definuje základní znaky jednotlivých podniků v rámci specifických ekonomik
 8.2 popíše problémy jednotlivých typů specifických ekonomik
 8.3 vysvětlí možné dopady ve vztahu podílu na celkové HDP typů specifických
ekonomik
 8.4 popíše a kvantifikuje hlavní cíle specifických ekonomik (zvláštnosti zemědělské
výroby)
 8.5 dekomponuje dopady opatření do jednotlivých oblastí specifických ekonomik
 8.6 rozumí nápravným opatřením v oblastech specifických ekonomik
Abstrakt
Pojem „neziskové organizace“ je velmi různorodý a terminologie není nijak ustálená.
Veškerá označení tohoto sektoru jsou významově identická, pouze kladou důraz na konkrétní
činnost či specializaci, na níž se jednotlivé neziskové organizace zaměřují. Neziskové
organizace se vyskytují v meziprostoru, který na jedné straně vytváří tržní selhávání a na
straně druhé vládní selhávání. V produkci, ve které stát i trh selhává, hrají neziskové
organizace svou produkcí důležitou roli. Existence tržních selhání je důvodem vzniku
neziskových organizací.
V souvislosti s rekodifikací občanského práva došlo mimo jiné ke změnám velkého rozsahu
i v oblasti neziskových organizací. Nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský
zákoník, ve znění pozdějších předpisů, se občanská sdružení transformovala na spolky a
48
obecně prospěšné společnosti se transformovaly na ústavy. Všechny neziskové organizace
se staly právnickými osobami, které se zapisují do veřejných rejstříků.
Od 1. 1. 2014 jsou nadace a nadační fondy označovány společným názvem fundace. Nadace
představuje účelové sdružení majetku, jež slouží ke splnění prospěšného cíle. Cílem nadací
může být např. ochrana duchovních hodnot, kulturních památek, lidských hodnot, nebo
dobročinnost projevující se v podpoře potřebných osob. Nadační fondy se zakládají
k dosažení hospodářsky nebo společensky užitečnému účelu. Dle nové právní úpravy obecně
prospěšné společnosti nahradily ústavy, jejichž posláním je provozovat činnosti užitečné pro
veřejnost. Dřívější občanská sdružení byla nahrazena spolky, které jsou právnickými
osobami zřízenými za účelem naplňování zájmu jeho zakladatelů. Občanská sdružení se dle
nové právní úpravy mohou přeměnit buď na ústav, nebo sociální družstvo, které je zcela
novou formou právnické osoby. Předmětem zájmu sociálního družstva je obecně prospěšná
činnost, která se zaměřuje na podporu sociální soudržnosti s cílem integrovat znevýhodněné
osoby do společnosti. Dávají přednost uspokojování lokálních potřeb a využívání lokálních
zdrojů podle místa sídla a působnosti sociálního družstva. Sociální družstvo je formou tzv.
sociálního podnikání. Účelová zařízení církví jsou novým občanským zákoníkem
respektována. Organizacemi tohoto typu jsou diakonie a charity. Součástí římskokatolické
církve je Sdružení Česká katolická charita, jejímž posláním je pomoc bližním v nouzi.
Dalším významným subjektem je Diakonie Českobratrské církve evangelické, která se
zabývá sociální, zdravotnickou a výchovně vzdělávací péčí.
Studijní literatura
Povinná literatura
SYNEK, M. et al., 2015. Podniková ekonomika. 6. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck.
ISBN 978-80-7400-274-8. (s. 460-468)
ČESKO, 2012. Zákon č. 89 ze dne 3. února 2012, občanský zákoník. In: Sbírka zákonů České
republiky. Částka 33. (s. 1026-1365)
Doporučená literatura
ŠEDIVÝ, M. a O. MEDLÍKOVÁ, 2017. Úspěšné neziskové organizace. 3. aktual. a rozšíř.
vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-9261-8. (s. 55-123)
49
Zdroj využitý pro účely objasnění právních forem neziskových organizací dle nového
občanského zákoníku:
TOMAŠČÁKOVÁ, M., 2016. Dopady nového občanského zákoníku na nestátní neziskové
organizace v teorii a (hlavně) v praxi [online]. 2016 [cit. 11. 12. 2017]. Dostupné z:
http://www.annojmk.cz/sites/all/files/2016_dopady-noz-na-nno-teorie-praxe.pdf. (s. 5-40)
Kontrolní otázky
1. V jakých právních formách mohou neziskové organizace v České republice
existovat?
2. Dle jakých kritérií lze neziskové organizace členit?
3. Jaké změny nastaly pro neziskové organizace v souvislosti s rekodifikací občanského
práva?
4. Charakterizujte spolek.
5. Jaký je nejvyšší orgán spolku?
6. Charakterizujte obecně prospěšnou společnost.
7. Jaké jsou obligatorní náležitosti zakladatelské listiny obecně prospěšné společnosti?
8. Charakterizujte ústav.
9. Charakterizujte nadaci.
10. Charakterizujte nadační fond.
Zajímavosti z dané problematiky
Odkaz na webové stránky Vlády ČR obsahující dokument se zajímavými daty a fakty o
neziskovém sektoru ČR:
https://www.vlada.cz/assets/ppov/rnno/dokumenty/studie_prouzova_data_a_fakta_o_nezis
kovem_sektoru_1.pdf
Příklad dobré nebo špatné praxe
Role neziskových organizací ve společnosti
Role neziskových a příspěvkových organizací ve společnosti je poměrně diskutovaným
tématem a lze se proto setkat s řadou protichůdných názorů. Všechny názory však spojuje
fakt, že jejich role a přínos společnosti jsou podceňovány.
50
Základními hodnotami, jež jsou v neziskových organizacích uplatňovány, jsou (a v minulosti
byly) solidarita, dobrovolnost a spravedlnost. V Čechách k takovým organizacím, hlásícím
se k uvedeným zásadám, patří např. hasiči, nebo také první česká tělovýchovná organizace
Sokol založená v roce 1862 Tyršem a Fügnerem. Obecně lze konstatovat, že se každá
nezisková organizace snaží různými prostředky dosáhnout konkrétního skupinového zájmu
lidí, kteří jsou spojeni určitou společnou ideou. Tato idea zpravidla vypovídá o důvodu
existence neziskové organizace a zejména o tom, jakého cíle chce dosáhnout.
Neziskové organizace existují proto, aby společnost a životy jednotlivců změnily k lepšímu,
přičemž je v podstatě jedno, zda tohoto cíle dosáhnou zlepšením komunikace mezi
jednotlivci, poskytnutím pomoci při ochraně majetku jednotlivce anebo zrealizováním
sportovní aktivity ke zlepšení fyzické a duševní kondice jednotlivce. O poslání neziskových
organizací ve společnosti jsou vedeny rozsáhlé diskuze. Neziskové organizace pomáhají
budovat pocit solidarity a komunity jednotlivců, jednotlivcům také napomáhají s tvorbou
důvěry a vzájemné spolupráce, což je důležité pro správné fungování trhu a demokratického
systému obecně. Neziskové organizace představují jakousi spojku mezi státem a
jednotlivcem (občanem), která se snaží o to, aby se jednotlivec (občan) účastnil veřejné
politiky jiným způsobem, než prostřednictvím referend či voleb.
Stát na řadu problémů reaguje se zpožděním, zatímco neziskové organizace reagují
flexibilněji, a to proto, že jsou blízko problému. Svými aktivitami proto mnohdy dokážou
reagovat rychleji, než veřejná správa. V souvislosti s těmito aktivitami přichází neziskové
organizace s novými službami, provádí inovace služeb v oblastech, které jsou občanům
prospěšné. Tím, že se sami občané zapojují do správy a řízení neziskových organizací, je
napomáháno kultivování lidského potenciálu, tj. výchovné působení na samotné členy
neziskové organizace. V neziskových organizacích jsou lidé vychováváni a motivováni pro
společné cíle, nejčastěji veřejně prospěšné cíle, a učí se občanské sounáležitosti a
uvědomělosti.
Současná odborná literatura ve většině případů hovoří o „bohatství rolí, které neziskové
organizace ve společnosti hrají, a nepřeberné množství činností, které vykonávají“, a to pod
záštitou dvou stěžejních funkcí, expresivní a servisní. Expresivní funkce spočívá
v propůjčování jména neziskové organizace a jejího vlivu k prosazení určitého zájmu,
servisní funkce spočívá v poskytování služeb. Neziskové organizace jsou pro společnost
významným přínosem, a to nejen díky službám, které poskytují, ale i díky svému
pozitivnímu vlivu na občany samotné.
51
2.12 Ekonomika neziskových organizací – financování
nevládních neziskových organizací v ČR
Klíčová slova
vícezdrojové financování, veřejné zdroje, soukromé zdroje
Cíle kapitoly
Cílem kapitoly je seznámit se zdroji financování neziskových organizací, objasnit členění
finančních zdrojů a principy financování neziskového sektoru.
Výstupy z učení
 8.1 definuje základní znaky jednotlivých podniků v rámci specifických ekonomik
 8.2 popíše problémy jednotlivých typů specifických ekonomik
 8.3 vysvětlí možné dopady ve vztahu podílu na celkové HDP typů specifických
ekonomik
 8.4 popíše a kvantifikuje hlavní cíle specifických ekonomik (zvláštnosti zemědělské
výroby)
 8.5 dekomponuje dopady opatření do jednotlivých oblastí specifických ekonomik
 8.6 rozumí nápravným opatřením v oblastech specifických ekonomik
Abstrakt
Nevládní neziskové organizace jsou zvláštním typem právnických osob, které si sami zdroje
nevytváří, ale získávají je na své projekty. U těchto organizací se aplikuje princip
vícezdrojového financování. Finanční zdroje nevládních neziskových organizací by měly být
dostatečně diverzifikovány, aby nebyly závislé pouze na jednom zdroji. Některé organizace
jsou naprosto soběstačné a jsou schopny se zcela samofinancovat, zatímco jiné jsou
odkázány na vnější zdroje. Nevládní neziskové organizace, které disponují značným
majetkem, jsou schopny se ve větší míře samofinancovat než organizace, které takový
majetek nemají. Zdroji peněz nevládních neziskových organizací jsou:
a) Členské příspěvky – představují základní zdroj příjmů ve spolcích.
b) Veřejné rozpočty – jsou rozhodujícím zdrojem financování nevládních neziskových
organizací v sociální sféře. Peníze plynou do příjmů organizací přes nadace a nadační
52
fondy. Prostřednictvím státní dotační politiky poskytují prostředky obce, krajské
úřady a ministerstva.
c) Nadace a nadační fondy – smyslem je alokovat peněžní prostředky v podobě darů
na veřejně prospěšné účely.
d) Firemní dárcovství, firemní nadace, firemní nadační fondy – zřizovateli jsou
společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti.
e) Individuální dárcovství – realizuje se prostřednictvím veřejných sbírek.
f) Loterie a sázkové hry – udělení licence je podmíněno povinností odvádět část zisku
na veřejně prospěšné účely.
g) Doplňková hospodářská činnost – jde o vedlejší činnost vzájemně prospěšných
organizací, přičemž u některých subjektů představují příjmy z této činnosti až 60 %
veškerých příjmů.
h) Dobrovolná práce členů – hodnota práce odvedená dobrovolníky několikanásobně
převyšuje finanční rozpočet malých a středních neziskových organizací.
Neziskové organizace, které využívají a drží majetek, jsou ve výhodě, neboť jej mohou
využívat i pro potřeby samofinancování. Zpravidla se jedná o kolektivní majetek, který
z hlediska účtování není vlastním kapitálem, ale považuje se za majetek ve správě a účtuje
se o něm tzv. fondově. Po skončení činnosti neziskové organizace by takový majetek měl i
nadále zůstat v neziskové sféře. Zákon o obecně prospěšných společnostech ochranu
takového majetku upravoval, zatímco ostatním neziskovým organizacím se doporučuje
zakomponovat do svých stanov nebo statutů způsob ochranu majetku při jejich vzniku.
Studijní literatura
Povinná literatura
SYNEK, M. et al., 2015. Podniková ekonomika. 6. vyd. Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-
7400-274-8. (s. 468-473)
Zdroje využité pro účely vysvětlení financování nevládních neziskových organizací:
ÚŘAD VLÁDY ČR. Státní politika vůči nestátním neziskovým organizacím na léta 2015-
2020 [online]. [cit. 15. 12. 2017]. Dostupné z:
https://www.vlada.cz/assets/ppov/rnno/dokumenty/statni_politika.pdf. (s. 43-60)
53
BERGEROVÁ, M., 2013. Řízení neziskových organizací [online]. [cit. 15. 12. 2017].
Dostupné z: http://www.vossp.cz/wp-content/uploads/2013/11/Rizeni_NNO.pdf. (s. 81-
104)
Kontrolní otázky
1. Jaké základní zdroje financování mohou neziskové organizace využívat?
2. V čem spočívá vícezdrojové financování neziskových organizací?
3. Jaké právní předpisy jsou stěžejní pro získávání dotací z veřejných rozpočtů?
4. Charakterizujte přímé zdroje financování neziskových organizací.
5. Uveďte důvody, proč veřejná správa neziskové organizace poskytováním dotací
z veřejných rozpočtů podporuje?
6. Proč nepovažujeme finanční prostředky z rozpočtu EU za dotace poskytované ze
státního rozpočtu?
7. Jaké jsou oblasti, na něž je zaměřen Program česko-švýcarské spolupráce?
8. Charakterizujte nepřímé zdroje financování neziskových organizací.
9. V jakých činnostech spočívají vlastní zdroje neziskových organizací?
10. V jakém financování spočívají zdroje od soukromých osob?
Zajímavosti z dané problematiky
Odkaz na webové stránky Vlády ČR obsahující prezentaci týkající se financování českého
neziskového sektoru z veřejných rozpočtů (12. 5. 2014):
https://www.vlada.cz/assets/ppov/rnno/dokumenty/prezentace_prouzova_pro_web.pdf
Příklad dobré nebo špatné praxe
Fundraisingový plán neziskových organizací
Problematika financování je pro všechny typy neziskových organizací společná, neboť
získávání finančních prostředků je nezbytné pro jejich existenci. Vyhledávání finančních
prostředků představuje nepřetržitý proces, bývá označován jako „fundraising“. Fundraising
je pro neziskové organizace důležitý i z hlediska zajištění trvalé udržitelnosti a rozvoje, je
založen na určitých zásadách a pravidlech, která však nelze aplikovat vždy bez výjimky, i
z toho důvodu, že stejně jako člověk, tak i neziskové organizace jsou jedinečné a mají svá
specifika, omezení a schopnosti.
54
Co vše by tedy měl fundraisingový plán neziskové organizace obsahovat, to záleží na
specifických okolnostech každé neziskové organizace:
Základem je roční rozpočet, jenž zohledňuje plánované příjmy a výdaje na nadcházející
kalendářní rok. Při sestavování této položky bere ekonom ohledy na zkušenosti z uplynulých
let (u déle existujících neziskových organizací), přičemž je doplňuje o nové poznatky a
skutečnosti.
Významnými výdajovými částmi rozpočtu jsou položky na mzdy (vč. daní, pojištění, apod.),
nemateriálové položky (např. energie, provoz, apod.) a materiálové položky (např. pomůcky,
vybavení, apod.).
Příjmové části rozpočtu jsou určovány ze zdrojů, na něž má nezisková organizace nárok ze
zákona, z osvědčených zdrojů, a zdrojů nových, které musí fundraiser vyhledávat.
Rozpočet by měl být zpracován nejlépe do konce listopadu předcházejícího kalendářního
roku, neboť většina dotačních a grantových výzev má uzávěrku pro podání žádosti již
začátkem dalšího kalendářního roku.
Vývoj neziskové organizace a s tím související příjmovou a výdajovou složku rozpočtu
neziskové organizace je vhodné pravidelně sledovat a inovovat dle aktuálních trendů.
Fundraisingový plán z dlouhodobého hlediska zahrnuje i oblast PR, tj. média, práci
s dobrovolníky, propagační materiály, dárcovské kampaně, uzávěrky žádostí o dotace a
granty, společenské akce, apod.
Při realizaci fundraisingového plánu je doporučováno využít metodu tzv. vícezdrojového
financování, tedy využití finančních prostředků získaných z více různých zdrojů.
55
2.13 Aktuální otázky podnikatelského sektoru
Klíčová slova
kontrolní hlášení, elektronická evidence tržeb, jednotná měna
Cíle kapitoly
Cílem této kapitoly je seznámit studenty s aktuálními ekonomickými problémy, objasnit
problematiku elektronické evidence tržeb, pochopit podstatu kontrolního hlášení a vysvětlit
výhody a nevýhody vstupu České republiky do eurozóny.
Výstupy z učení
 8.1 definuje základní znaky jednotlivých podniků v rámci specifických ekonomik
 8.2 popíše problémy jednotlivých typů specifických ekonomik
 8.3 vysvětlí možné dopady ve vztahu podílu na celkové HDP typů specifických
ekonomik
 8.4 popíše a kvantifikuje hlavní cíle specifických ekonomik (zvláštnosti zemědělské
výroby)
 8.5 dekomponuje dopady opatření do jednotlivých oblastí specifických ekonomik
 8.6 rozumí nápravným opatřením v oblastech specifických ekonomik
Abstrakt
Aktuálně se podnikatelský sektor potýká s kontrolním hlášením, elektronickou evidencí
tržeb a potencionálním dopadem zavedení eura. Kontrolní hlášení představuje specifické
daňové tvrzení, které bylo do zákona č. 235/2004 Sb., zákon o dani z přidané hodnoty,
včleněno zákonem č. 360/2014 Sb. Zavedení kontrolní hlášení je nástrojem boje proti
daňovým únikům. Původně netransparentní odpočet DPH se zavedením kontrolního hlášení
stal průhledným a zřetelným. Nekalá myšlenka podvodů s DPH se nejčastěji objevuje u
karuselových podvodů, jejichž základním pilířem je netypické chování DPH, což je možnost
vrácení daně v podobě odpočtu. Tento podvod se od jiných odlišuje zneužitím dočasného
režimu DPH u přeshraničních obchodů, tj. daňovým zatížením až v místě dodání. Kontrolní
hlášení představuje snahu finanční správy bojovat proti daňovým podvodům, tj. zvrátit
neblahý vývoj inkasa DPH, a tím naplnit příjmovou stránku státního rozpočtu. Odpočet DPH
56
se může uskutečnit jen u zaevidovaných a doložených výdajů. Za splnění určitých podmínek
stát subjektu část DPH vrátí, což je fakt, který má blízko od myšlenky vrácení DPH vyšší
než byla ve skutečnosti odvedena. Pro boj s touto konstrukcí proto vzniklo kontrolní hlášení.
Elektronická evidence tržeb (EET) je upravena zákonem č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb,
ve znění pozdějších předpisů. V některých oblastech podnikání v České republice se stalo
dlouhodobé a systematické krácení daňových povinností považováno za běžnou záležitostí.
Podle Českého statistického úřadu nevykázané příjmy dosahují částky 170 mld. Kč ročně.
EET představuje online registraci tržeb, kdy údaje o všech transakcích obchodníka jsou
zaslány Finanční správě. Při zrealizování evidované tržby obchodník prostřednictvím vlastní
elektronické pokladny odešle datovou zprávu o provedené transakci na server Finanční
správy, kde budou informace o zaevidované tržbě uloženy a následně bude vygenerován
unikátní kód. Poté může obchodník vytisknout účtenku s kódem a předat ji zákazníkovi.
Zavedením eura je očekávána větší hospodářská stabilita a rovněž růst, protože jednotná
měna poskytuje nové příležitosti, které vyplývají z integrace a rozsahu hospodářství, čímž je
zajištěna větší efektivita jednotného evropského trhu. Hospodářského růstu mělo být
docíleno zvýšením obchodu a investic nejen v rámci eurozóny, ale také celosvětově, protože
silná jednotná měna má poskytnout nové příležitosti v hospodářství celosvětovém. Jedním
z cílů, jež jsou zakotveny v řízení hospodářské a měnové unie, je ekonomická stabilita, která
měla především podporovat hospodářský růst, zaměstnanost a prosperitu.
Studijní literatura
Povinná literatura
DUŠEK, J., 2017. Elektronická evidence tržeb v přehledech. 2. vyd. Praha: Grada. ISBN
978-80-271-9662-3. (s. 19-35)
ČESKO, 2004. Zákon č. 235 ze dne 1. dubna 2004 o dani z přidané hodnoty. In: Sbírka
zákonů České republiky. Částka 78. (s. 4946-5004)
Zdroje využité pro účely vysvětlení aktuálních problémů podnikatelské sféry:
FINANČNÍ SPRÁVA, 2016-2017. Etržby [online]. [cit. 25. 12. 2017]. Dostupné z:
http://www.etrzby.cz/
FINANČNÍ SPRÁVA, 2016-2017. Kontrolní hlášení DPH [online]. [cit. 25. 12. 2017].
Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-pridane-hodnoty/kontrolni-
hlaseni-DPH
57
MINISTERSTVO FINANCÍ, 2007. Studie vlivu zavedení eura na ekonomiku ČR [online].
[cit. 25. 12. 2017]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/gallery/2/850-
studie_vlivu_zavedeni_eura_v_cr_na_ekonomiku.pdf
Kontrolní otázky
1. Nahrazuje kontrolní hlášení řádné daňové přiznání k DPH či souhrnné hlášení?
2. Komu je kontrolní hlášení určeno?
3. Co je obsahem kontrolního hlášení?
4. Co zapříčinilo vznik kontrolního hlášení?
5. Charakterizujte EET.
6. Co je hlavním cílem EET?
7. Jaký typ nástroje EET představuje pro Finanční správu?
8. Jaká byla očekávání ve vývoji HDP před zavedením společné měny v eurozóně?
9. Jaký je skutečný vývoj HDP po zavedení společné měny v eurozóně?
10. Jaké skutečnosti zřejmě nejvíce ovlivnily stabilitu a důvěryhodnost eurozóny?
Zajímavosti z dané problematiky
Odkaz na webové stránky Finanční správy týkající se EET:
http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/eet
Příklad dobré nebo špatné praxe
Dopady zavedení EET a jeho vliv na státní rozpočet České republiky
V červnu 2016 byla Ministerstvem financí spuštěna kampaň, v níž Ministerstvo financí
uvádělo, že prostřednictvím EET bude za rok na daních vybráno o cca 18 mld. Kč více, než
by tomu bylo bez existence EET. Těchto 18 mld. Kč navíc by představovalo finanční
prostředky na vybavení 18 nemocnic nebo vybavení 140 škol a školek anebo vybudování
280 km modernizovaných železnic. Tyto předpoklady se však mezi odborníky i
ministerstvem financí liší.
Český statistický úřad k vývoji salda v letech 2007 - 2016 uvádí, že v roce 2016 činily
celkové příjmy státního rozpočtu částku 1 281,62 mld. Kč, celkové výdaje činily částku 1
219,84 mld. Kč a přebytek hospodaření činil částku 61,77 mld. Kč. Uvedený přebytek
hospodaření dosáhl vůbec nejvyšší výše od vzniku samostatné České republiky. Významně
se na tomto výsledku podepsal nejen výběr daní, ale také mimořádné příjmy z fondů
58
Evropské unie, posun české ekonomiky do kondice po globální finanční krizi a rovněž pokles
nezaměstnanosti. Můžeme se proto domnívat, že vysoký přebytkový rozpočet po zavedení
EET je pouhou shodou náhod mnoha faktorů, nikoliv že by se tak stalo pouhou zásluhou
EET.
V následujících letech již odborníci přebytkový rozpočet neočekávají, neboť odezní příjmy
z rozpočtů Evropské unie, a proto se spíše předpokládá, že se rozpočet navrátí do deficitu.
Tomuto předpokladu odpovídají údaje Českého statistického úřadu z konce března 2017, kdy
přebytek státního rozpočtu činil částku 4,68 mld. Kč. Pro porovnání - údaj ze stejného období
předcházejícího roku - státní rozpočet vykazoval rekordní přebytek 43,6 mld. Kč. Příčinou
tohoto rapidního propadu přebytku rozpočtu je zřejmě odliv finančních prostředků z fondů
Evropské unie.
Jak vyplývá z odhadů Evropské unie, tak úniky na DPH se v České republice ročně pohybuji
kolem 80 mld. Kč. Předpokládá se, že inkaso DPH v roce 2017 bude pozitivně ovlivněno
promítáním jednotlivých opatření zavedených v roce 2016, zejména zavedením kontrolního
hlášení a EET, do níž se od prosince 2016 (první fáze) zapojili podnikatelé v oblastech
stravovacích a ubytovacích služeb a od března 2017 (druhá fáze) maloobchod a velkoobchod.
V tuto chvíli se dá pouze předpokládat, že vyšší inkasovaná DPH je způsobena zejména
zavedením kontrolního hlášení, jehož prostřednictvím získala Finanční správa lepší přehled
o všech plátcích DPH. Dle vyjádření Ministerstva financí se vliv EET na daňových příjmech
doposud nestihl projevit.