Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Mikroekonomie - pro magisterské studium Studijní opora pro kombinovanou formu studia Garant: doc. Ing. Marek Vochozka, MBA, Ph.D. Ústav znalectví a oceňování Ústav znalectví a oceňování Autor: doc. Ing. Marek Vochozka, MBA, Ph.D. i Obsah 1 Anotace...........................................................................................................................4 2 Příprava na přednášky....................................................................................................9 2.1 Nástroje používané v mikroekonomii. Chování spotřebitele a formování poptávky.............................................................................................................................9 2.2 Užitek, preference a optimum spotřebitele...........................................................13 2.3 Poptávka................................................................................................................17 2.4 Rozhodování spotřebitele v podmínkách rizika. Chování firmy a formování nabídky.............................................................................................................................20 2.5 Volba technologie.................................................................................................23 2.6 Náklady a příjmy firmy.........................................................................................26 2.7 Volba výstupu dokonale konkurenční firmou, rozhodování firmy v postavení monopolu o výstupu a ceně..............................................................................................29 2.8 Rozhodování firmy o výstupu a ceně v monopolistické konkurenci, optimální výstup firmy v podmínkách oligopolu. Trhy výrobních faktorů......................................32 2.9 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu......................................35 2.10 Poptávka na dokonale a nedokonale konkurenčním trhu práce............................38 2.11 Nabídka práce........................................................................................................42 2.12 Trh kapitálu...........................................................................................................45 2.13 Rovnováha, efektivnost a úloha státu....................................................................48 3 Příprava na semináře....................................................................................................51 3.1 Základní metody a nástroj e mikroekonomické analýzy........................................51 3.2 Měření užitku, indiferenční křivky, linie rozpočtu, optimum spotřebitele, přebytek spotřebitele.......................................................................................................................54 3.3 Poptávka, vliv změny ceny statku a důchodu na poptávku, elasticita..................57 3.4 Funkce užitku, optimální rozhodnutí v podmínkách rizika..................................59 3.5 Produkční funkce, izokvanta, mezní míra substituce, křivka rostoucího výstupu 62 2 3.6 Náklady a príjmy firmy (celkové, průměrné, mezní veličiny)..............................65 3.7 Volba výstupu dokonale konkurenční firmou, rozhodování firmy v postavení monopolu o výstupu a ceně..............................................................................................68 3.8 Rozhodování firmy o výstupu a ceně v monopolistické konkurenci, optimální výstup firmy v podmínkách oligopolu.............................................................................71 3.9 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu......................................74 3.10 Poptávka na dokonale a nedokonale konkurenčním trhu práce............................77 3.11 Nabídka práce........................................................................................................79 3.12 Trh kapitálu, spotřební rozhodování, investiční rozhodování...............................81 3.13 Rovnováha, efektivnost a úloha státu: všeobecná rovnováha, tržní selhání, mikroekonomická politika státu.......................................................................................83 3 1 Anotace Období 1. semestr/ 1. ročník Název předmětu Mikroekonomie - pro magisterské studium Vyučovací jazyk český Garant předmětu doc. Ing. Marek Vochozka, MBA, Ph.D. Garanční ústav Ustav znalectví a oceňování Katedra Ústav znalectví a oceňování Vyučující (přednášející) doc. Ing. Marek Vochozka, MBA, Ph.D. Vyučující (cvičící) Ing. Pavel Rousek, Ph.D. Ukončení předmětu zkouška Poznámka k ukončení docházka na přednášky a semináře Rozsah 2/2 Počet kreditů 5 Cíle předmětu výstupy z učení Předmět se soustředí na středně pokročilou analýzu rozhodování jednotlivých ekonomických subjektů na trzích hotových produktů a trzích vstupů. Výstupy z učení Po úspěšném absolvování předmětu student: 6.1 vysvětlí principy mikroekonomické teorie, 6.2 uplatňuje nástroje mikroekonomické analýzy v rozhodovacích problémech při řízení podniku, 6.3 chápe chování spotřebitele, 6.4 rozumí formování poptávky na trhu výrobků a služeb, 6.5 měří užitek spotřebitele, 6.6 chápe chování firmy na trhu výrobků a služeb, 6.7 rozumí formování nabídky na trhu výrobků a služeb, 6.8 interpretuje produkční funkci, 6.9 analyzuje náklady a příjmy firmy, 6.10 rozhodne o výstupu firmy na trhu výrobků a služeb, 6.11 chápe trh výrobních faktorů, 6.12 analyzuje trh práce, 6.13 analyzuje trh kapitálu, 6.14 chápe rovnováhu, efektivnost, 6.15 rozumí úloze státu, 6.16 analyzuje rovnováhu a efektivnost na trhu. Osnova předmětu Přednášky 1. Nástroje používané v mikroekonomii. Chování spotřebitele a formování poptávky. (6.1, 6.2, 6.3, 6.4) 4 2. Užitek, preference a optimum spotřebitele. (6.3, 6.5) 3. Poptávka. (6.4) 4. Rozhodování spotřebitele v podmínkách rizika. Chování firmy a formování nabídky. (6.4, 6.6, 6.7) 5. Volba technologie. (6.6) 6. Náklady a příjmy firmy. (6.9) 7. Volba výstupu dokonale konkurenční firmou, rozhodování firmy v postavení monopolu o výstupu a ceně. (6.7) 8. Rozhodování firmy o výstupu a ceně v monopolistické konkurenci, optimální výstup firmy v podmínkách oligopolu. Trhy výrobních faktorů. (6. 10,6.11) 9. Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu. (6.11) 10. Poptávka na dokonale a nedokonale konkurenční trhu práce. (6.12) 11. Nabídka práce. (6.12) 12. Trh kapitálu. (6.13) 13. Rovnováha, efektivnost a úloha státu. (6.14, 6.15, 6.16) Semináře 1. Základní metody a nástroje mikroekonomické analýzy. (6.2) 2. Měření užitku, indiferenční křivky, linie rozpočtu, optimum spotřebitele, přebytek spotřebitele. (6.5) 3. Poptávka, vliv změny ceny statku a důchodu na poptávku, elasticita. (6.4) 4. Funkce užitku, optimální rozhodnutí v podmínkách rizika. (6.5) 5. Produkční funkce, izokvanta, mezní míra substituce, křivka rostoucího výstupu. (6.8) 6. Náklady a příjmy firmy (celkové, průměrné, mezní veličiny). (6.9) 7. Volba výstupu dokonale konkurenční firmou, rozhodování firmy v postavení monopolu o výstupu a ceně. (6.10) 8. Rozhodování firmy o výstupu a ceně v monopolistické konkurenci, optimální výstup firmy v podmínkách oligopolu. (6.10) 9. Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu. (6.12, 6.13) 10. Poptávka na dokonale a nedokonale konkurenčním trhu práce. (6.12) 11. Nabídka práce. (6.12) 12. Trh kapitálu, spotřební rozhodování, investiční rozhodování. (6.13) 13. Rovnováha, efektivnost a úloha státu: všeobecná rovnováha, tržní selhání, mikroekonomická politika státu. (6.15, 6.16) Organizační přednáška, seminář formy výuky Komplexní výukové metody Studijní zátěž frontální výuka skupinová výuka - kooperace brainstorming kritické myšlení samostatná práce Aktivita Počet hodin za semestr Prezenční forma Kombinovaná forma 5 Příprava na průběžný test 26 26 Příprava na seminář, cvičení, tutoriál 22 32 Účast na přednáškách 26 0 Účast na semináři/cvičeních/tutoriálu/exkurzi 26 16 Průběžný test 2 2 Příprava na závěrečný test 26 52 Závěrečný test 2 2 Celkem: 130 130 Metody hodnocení a jejich poměr závěrečný test 70 % průběžný test 30 % Podmínky pro úspěšné absolvování předmětu včetně jejich hodnocení Účast na přednáškách a seminářích. Zisk alespoň 70 % bodů z průběžného a závěrečného testu. Informace učitele U tohoto předmětu je vyžadována 100 % účast na všech přednáškách a seminářích. V případě objektivní překážky je možné omluvit u vyučujícího. Literatura povinná HOLMAN, R., 2002. Mikroekonomie: středně pokročilý kurz. Praha: C. H. Beck. ISBN 80-7179-737-5. HOŘEJŠÍ, B., J. SOUKUPOVÁ, L. HOŘEJŠÍ a J. SOUKUP, 2006. Mikroekonomie. 4. rozšiř, vyd. Praha: Management Press. ISBN 978-80-7261-150-8. HOŘEJŠÍ, B., J. SOUKUPOVÁ, L. HOŘEJŠÍ a J. SOUKUP, 2010. Mikroekonomie. 5., aktualiz. vyd. Praha: Management Press. ISBN 978-80-7261-218-5. Literatura doporučená FIALOVÁ, H. a J. FIALOVÝ, 2011. Ekonomie pro studenty. Praha: Fiala Partners s.r.o., Vydavatelství A plus. ISBN 978-80-903804-6-2. JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Příjmy, náklady, zisk, bod zvratu [online]. Interní pracovní materiál - Katedra ekonomiky EF JU v Českých Budějovicích. Dostupné z: http ://ww w2. ef.jcu.cz/~j alina/sim/rev .pdf JINDRA, V. Katedra ekonomie. Univerzita Hradec Králové [online], [cit. 2017-12-02] Dostupné z: https://edu.uhk.cz/~jindrvol/files/miek2/texty/ 6 JUREČKA, V. et al., 2013. Mikroekonomie. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4385-1. FIALOVÁ, H., 2016. Studijní materiály pro makro a mikroekonomiku [online], [cit. 2017-12-02]. Dostupné z: http://docplayer.cz/2192335-Doc-ing-helena-fialova-csc-katedra-ekonomiky-manazerstvi-a- humanitnich-cvut-v-praze-fel.html. KEŘKOVSKÝ, M. a J. LUŇÁČEK, 2012. Úvod do mikroekonomie - s využitím prvků distančního studia. Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7179-365-6. LIPOVSKÁ, H., 2017. Moderní ekonomie; Jednoduše o všem, co byste měli vědět. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-9608-1. MANKIW, N. G., 1999. Zásady ekonomie. Praha: Grada. ISBN 978-80-7169-891-3. UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ. Chování spotřebitele a formování poptávky [online], [cit. 2017-12-02]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/2515435/ Webové stránky www.mpo.cz (analytické materiály Ministerstva průmyslu a obchodu ČR) www.czso.cz (data pro analýzy, Český statistický úřad) http://ec.europa.eu/eurostat (data pro analýzy, Eurostat) http://www.worldbank.org/ (data pro analýzy, Světová banka) Publikační činnost Garant předmětu a přednášející (doc. Ing. Marek Vochozka, MBA, Ph.D.) VOCHOZKA, M., Z. ROWLAND a J. VRBKA, 2016. Evaluation of solvency of potential customers of a company. Matematyčne modeljuvannja v ekonomici. 5(1), 5-18. ISSN 2409-8876. ASHMARINA, S. L, A. V. STRELTSOV, E. M. DOROZHKIN, M. VOCHOZKA a A. M. IZMAILOV, 2016. Organizational and economic directions of competitive recovery of Russian pharmaceutical enterprises. In: IEJME - Mathematics Education. Netherlands: LOOK Academic Publishers, 2581-2591. ISSN 2468-4945. NOVÁK, V., M. VOKOUN, F. STELLNER, M. VOCHOZKA a R. ZEMAN, 2016. Trhy práce v České republice po roce 1989: regionální komparace politik zaměstnanosti. Praha: Setoutbooks.cz. ISBN 978-80-86277-81-3. NOVÁK, V., M. VOKOUN, F. STELLNER a M. VOCHOZKA, 2016. Institutional analysis of the contemporary regional labour market in the Czech Republic. E+M Ekonomie a Management. 19(3), 4-15. ISSN 1212-3609. VOCHOZKA, M. a M. PSÁRSKA, 2016. Factors supporting growth of added value, performance and competitivness of SMEs and selected EU countries. In: Innovation Management Entrepreneurship and Corporate 7 Sustainability. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 756-767'. ISBN 978-80-245-2153-4. Cvičící (Ing. Pavel Rousek, Ph.D.) ROUSEK, P., 2016. Brief report on public spending on inland and maritime waterways in particular country in certain period of time. Naše More. 63(3), 177-181. ISSN 0469-6255. ROUSEK, P., 2015. Selected Forms of Cooperation between Small and Medium-Sized Enterprises and Public Sector Institutions. In: Innovative Economic Symposium 2015. České Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 93-97. ISSN 2464-6369. ROUSEK, P., 2016. Mutual Foreign Trade between China and the Visegrád Group. Littera Scripta. 9(3), 42-51. ISSN 1805-9112. ROUSEK, P., 2017. Základní komparace finančních metod soukromého a veřejného sektoru. Mladá veda. 5(7), 77-86. ISSN 1339-3189. ROUSEK, P. a M. VOCHOZKA, 2015. Public Production of Private and Public Goods in the Czech Republic in 2013. In: 7th international conference Economic Challenges in Enlarged Europe. Tallinn: Tallinn University of Technology, 1-9. ISSN 2382-6797. Témata diplomových prací Predikce poptávky na vybraném trhu výrobků Analýza cenotvorby konkrétního produktu na trhu výrobků Analýza vývoje nabídky a poptávky na trzích práce v ČR 8 2 Příprava na přednášky 2.1 Nástroje používané v mikroekonomii. Chování spotřebitele a formování poptávky Klíčová slova mikroekonomie, firmy, výroba, poptávka, nabídka Cíle kapitoly Cílem této kapitoly je pochopit a následně správne interpretovat úvod do předmětu Mikroekonomie a porozumět základním pojmům, grafům a mikroekonomickým nástrojům. Výstupy z učení > 6.1 vysvětlí principy mikroekonomické teorie > 6.2 uplatňuje nástroje mikroekonomické analýzy v rozhodovacích problémech při řízení podniku > 6.3 chápe chování spotřebitele > 6.4 rozumí formování poptávky na trhu výrobků a služeb Abstrakt Ekonomie se podle tradiční definice zabývá zkoumáním alokace vzácných zdrojů mezi různá alternativní užití tak, aby byly uspokojeny lidské potřeby. Všechny lidské potřeby však nemohou být uspokojeny vzhledem k tomu, že zdroje sloužící k jejich uspokojení nejsou dostatečné. Hovoříme proto o jejich nedostatku či vzácnosti. A s vzácností jakéhokoliv zdroje bezprostředně souvisí nutnost rozhodování: protože den má jen 24 hodin, musím se rozhodnout, zda budu studovat nebo půjdu do kina, pokud mám omezen finanční prostředky, musím volit mezi možnostmi koupit si studijní literaturu nebo lístky do kina. Grafickým znázorněním základních rozhodovacích jednotek a základních činností probíhajících v ekonomickém systému je známé schéma oběhu: 9 Obrázek 1: Schéma oběhu v ekonomickém systému Zkoumání mikroekonomie se zaměřuje zejména na zjišťování optima a hledání rovnováhy. Problémy spojené se zjišťováním optima jsou rozhodovacími problémy jednotlivých tržních subjektů. Při řešení optimalizačních problémů jde tedy o zjištění hodnot nezávisle proměnné (proměnných), při nichž daný tržní subjekt maximalizuje či minimalizuje svoji cílovou funkci. Problémy rovnováhy j sou spojeny se vzájemným působením alespoň dvou tržních subjektů. Rovnovážným problémem by bylo např. zjišťování důsledku činnosti odborových svazů na mzdové sazby. Tvar poptávkové křivky určuje cena, sklon je dle elasticity a polohu křivky určují příjmy, zvyklosti, ceny substitutů a komplementů či charakter zboží (dále také demografické charakteristiky, vládní zákony či očekávání). Při vysvětlování příčin, podstaty a následků ekonomických proměnných a při predikci jejich vývoje v důsledku změn jiných proměnných používá ekonomická teorie modely. Model zachycuje podstatné rysy ekonomického systému. Je zpravidla založen na zjednodušujících předpokladech. Může být formulován verbálně, graficky nebo algebraicky. Charakteristickými rysy většiny modelů jsou předpoklad cateris paribus, racionální chování a pozitivní či normativní přístup. Zákon poptávky říká, že pokud vzroste cena nějakého zboží, budeme ho kupovat méně. Rovnováha na trhu vzniká, pokud se protíná křivka poptávky a nabídky. Cena zboží se přizpůsobí tak, aby byla právě poptávka a nabídka v rovnováze. Do tržní rovnováhy nejčastěji zasahuje stát. Na jedné straně je jeho působení na trhu pozitivní v tom smyslu, že vytvářením právního rámce umožňuje efektivnější fungování trhu. Na druhé straně však některé státní zásahy, spojené s nesporně pozitivní snahou zjemnit dopad cenového mechanismu na jednotlivé tržní subjekty, mohou zabraňovat tomu, aby byl trh v rovnováze. Podle toho, zda stát považuje za nutné chránit spotřebitele nebo výrobce, můžeme rozlišit dva případy intervence do tržní rovnováhy: stanovení nižší než rovnovážné 10 ceny a stanovení vyšší než rovnovážné ceny. Studijní literatura Povinná literatura HOŘEJŠÍ, B., J. SOUKUPOVÁ, L. HOŘEJŠÍ a J. SOUKUP, 2010. Mikroekonomie. 5., aktualiz. vyd. Praha: Management Press. ISBN 978-80-7261-218-5. (s. 19-44) Doporučená literatura FIALOVÁ, H. a J. FIALOVÝ, 2011. Ekonomie pro studenty. Praha: Fiala Partners s.r.o., Vydavatelství A plus. ISBN 978-80-903804-6-2. (s. 1) FIALOVÁ, H., 2016. Studijní materiály pro makro a mikroekonomiku [online], [cit. 2017- 12-02]. Dostupné z: http://docplayer.cz/2192335-Doc-ing-helena-fialova-csc-katedra- ekonomiky-manazerstvi-a- humanitnich-cvut-v-praze-fel.html. (s. 2-9) JUREČKA, V. et al., 2013. Mikroekonomie. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4385-1. (s. 18- 52) LIPOVSKÁ, H., 2017. Moderní ekonomie; Jednoduše o všem, co byste měli vědět. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-9608-1. (s. 60-63) UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ. Chování spotřebitele a formování poptávky [online], [cit. 2017-12-02]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/2515435/. (s. 23) Kontrolní otázky 1. Charakterizujte jednotlivé tržní subjekty a vztahy mezi nimi. 2. Zhodnoťte tvrzení: Roste-li mezní veličina, průměrná veličina musí klesat. 3. Myslíte si, že se miliardáři setkávají s problémem vzácnosti zdrojů? 4. Když j e celková funkce rostoucí, j e rostoucí též funkce mezní. 5. Když je celková funkce rostoucí, je mezní funkce kladná. 6. Je-li mezní veličina konstantní, je grafem celkové veličiny přímka. 7. Cenový strop vede k nedostatku na trhu. 8. Mezní veličina je algebraicky...............(prosím doplňte) celkové veličiny. 9. Je-li celková veličina konstantní, je mezní veličina..................(prosím doplňte) 10. Důsledkem cenového prahu je...............(prosím doplňte) na trhu. 11 Zajímavosti z dané problematiky https://search.proquest.com/docview/1868570616/D2BDB8415E414EFDPQ/l?accountid= 133446 Odkaz na praktickou část 3.1 Základní metody a nástroje mikroekonomické analýzy 12 2.2 Užitek, preference a optimum spotřebitele Klíčová slova užitek, indiferenční mapa, preference, rozpočtová přímka, optimum spotřebitele Cíle kapitoly Cílem této kapitoly je seznámit studenta s problematikou a tématem užitku, preference a optima spotřebitele. Student dokáže spočítat užitek spotřebitele a jeho optimum. Výstupy z učení > 6.3 chápe chování spotřebitele > 6.5 měří užitek spotřebitele Abstrakt Základ pro odvození poptávky je analýza chování spotřebitele (domácnosti) na trhu statků. Racionálně jednající spotřebitel maximalizuje užitek v rámci svého rozpočtového omezení. Při analýze chování spotřebitele předpokládáme některé axiómy: úplnosti srovnání, tranzitivity, popř. nenasycenosti. V teorii užitku odlišujeme kardinalistickou a ordinalistickou verzi. V kardinalistické verzi předpokládáme přímou měřitelnost užitku, v ordinalistické verzi pouze schopnost spotřebitele určit preference. V obou případech užitek jednoho statku závisí nejen na množství tohoto statku, ale i na množství ostatních statků. Celkový užitek je celkové uspokojení, které obdrží spotřebitel z užití daného výrobku nebo služby naopak mezní užitek, je přírůstkem celkového užitku dle spotřeby další jednotky výrobku či služby. Každý spotřebitel chce maximalizovat svůj celkový užitek ze spotřeby a naleznout tak své optimum. Důležitou analýzou spotřebitele jsou i jeho preference a možnosti. Jde o upřednostnění produktů či služeb, které spotřebiteli přináší vyšší úroveň uspokojení. Vzniká nám tak preferenční mapa, která je vždy podle spotřebitele individuální. Spotřebitelská substituce je nahrazení jednoho uspokojení jiným uspokojením. Většina statků jsou si navzájem substituty, a to tím lepšími, čím delší období uvažujeme. Mezní míra substituce je poměr, ve kterém spotřebitel nahradí malý úbytek jednoho statku přírůstkem druhého statku tak, aby se jeho uspokojení nezměnilo. Je dána sklonem tečny k indiferenční křivce. Spotřebitel jev 13 rovnováze v bodě dotyku linie rozpočtu a nejvyšší dostupné indiferenční křivky. Tak určíme optimální kombinaci statků X a Y, pro kterou je poměr, v němž je spotřebitel ochoten nahrazovat jeden statek druhým. Dále může také vznikat přebytek spotřebitele, což je rozdíl mezi celkovým užitkem a výdaji na jeho získání. Určuje ho tržní hodnota. Preference znamenají, že spotřebitelé upřednostňují produkty, které jim přinášejí vyšší úroveň uspokojení. Na základě jednotlivých preferencí vzniká preferenční mapa. Na této mapě můžeme zkoumat, vjakém vztahu jsou kombinace vzhledem k bodu A. Optimum spotřebitele je hledání maxima uspokojení spotřebitele. Jde o spojení rozpočtové přímky a indiferenční mapy. „Maximálního uspokojení dosáhne spotřebitel tehdy, když nemůže své celkové uspokojení zvýšit tím, že ztrátu jednoho zboží nahradí větším množstvím druhého zboží (při daném příjmu). Je to tzv. Paretovo optimum. mux _ Px MUy Py Obrázek 2: Optimum spotřebitele B v d Ir n i |m 'i'm+s.J Zdroj: Fialová 2016 Studijní literatura Povinná literatura HOLMAN, R., 2002. Mikro ekonomie: středně pokročilý kurz. Praha: C. H. Beck. ISBN 80-7179-737-5. (s. 51) HOŘEJŠÍ, B., J. SOUKUPOVÁ, L. HOŘEJŠÍ a J. SOUKUP, 2006. Mikroekonomie. 4. rozšiř, vyd. Praha: Management Press. ISBN 978-80-7261-150-8. (s. 67-71) Doporučená literatura FIALOVÁ, H. a J. FIALOVÝ, 2011. Ekonomie pro studenty. Praha: Fiala Partners s.r.o., Vydavatelství A plus. ISBN 978-80-903804-6-2. (s. 2) 14 FIALOVÁ, H., 2016. Studijní materiály pro makro a mikroekonomiku. [Online] http://docplayer.cz/2192335-Doc-ing-helena-fialova-csc-katedra-ekonomiky-manazerstvi-a- humanitnich-cvut-v-praze-fel.html. (s. 20-21) JINDRA, V. Katedra ekonomie. Univerzita Hradec Králové [online], [cit. 2017-12-02] Dostupné z: https://edu.uhk.cz/~jindrvol/files/miek2/texty/. (s. 17) JUREČKA, V. et al., 2013. Mikroekonomie. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4385-1. (s. 78-87) Kontrolní otázky 1. Proč prochází křivka mezních nákladů minimy křivky průměrných variabilních a průměrných celkových nákladů? 2. Richard si koupil lístek za 150 Kč. Když přijde do kina, zjistí, že ho ztratil. Mohl by si sice koupit v pokladně nový lístek, ale řekne si: „Za 300 Kč mi ten film nestojí." A jde raději domů. Zachoval se racionálně? 3. Co vyjadřuje indiferenční křivka? 4. Co platí pro rovnováhu spotřebitele? 5. Mezní užitek spotřebitele ze spotřeby statku x definujeme jako: ....................... (prosím doplňte) 6. Určete mezní užitek při spotřebě páté jednotky X, pokud znáte funkce celkového užitku TU = 24X - X2 7. Co se stane s linií rozpočtu, když cena statku x vzroste o 5 % a cena statku y se zvýšila z 30 na 60 Kč? 8. Jaké jsou vlastnosti indiferenčních křivek a jak souvisí s axiómy racionálního chováno spotřebitele? 9. Vysvětlete podmínku optima spotřebitele. 10. Předpokládejme, že indiferenční křivky jsou negativně skloněné. Co můžeme říci o preferencích spotřebitele? Zajímavosti z dané problematiky https://scholar.google.cz/scholar?hl=cs&as_sdt=0%2C5&as_vis=l&q=U%C5%BEitek%2 C+preference+a+optimum+spotr%CC%8Cebitele&btnG= 15 Odkaz na praktickou část 3.2 Měření užitku, indiferenční křivky, linie rozpočtu, optimum spotřebitele, přebytek spotřebitele 16 2.3 Poptávka Klíčová slova elasticita, tržní rovnováha, nerovnováha, poptávka, komplementy Cíle kapitoly Cílem této kapitoly je seznámit studenta s problematikou poptávky a poptávkové funkce. Dále rozumět tvorbě, formování a elasticitě poptávkové křivky. Výstupy z učení > 6.4 rozumí formování poptávky na trhu výrobků a služeb Abstrakt Poptávka je vztah mezi různými cenami zboží a množstvím, které spotřebitelé chtějí a jsou schopni při těchto cenách koupit v určitém časovém období. Množství, které spotřebitelé zamýšlejí koupit při dané ceně v určitém časovém období, je nazýváno poptávané množství. V rámci této kapitoly je probíráno, zda se jedná o tržní či individuální poptávku. Výstupem je klesající poptávková křivka a zákon poptávky, který je definován následovně: S rostoucí cenou se poptávané množství snižuje. Vztah mezi změnou ceny zboží a poptávaného množství zboží se vyjadřuje jako cenová pružnost poptávky (tzn. též cenová elasticita poptávky, price elasticity of demand). Obrázek 3: Tržní poptávka Zdroj: Jurečka2013 17 Na základě kombinace více faktorů, které ovlivňují právě pružnost poptávky, se poté spotřebitel či firma rozhodují, jak se dále rozhodnout. Mezi nej důležitější faktory se řadí význam produktu či služby pro spotřebitele, podíl výdajů v rozpočtu spotřebitele, existence substitutů a časové období. Vliv cenové změny na poptávku lze rozložit na substituční a důchodový efekt. Pro normální statky jsou oba efekty negativní - poptávané množství se pohybuje opačně než cena. Celkový efekt je tedy jednoznačně negativní. Pro méněcenné statky je substituční efekt negativní, avšak důchodový efekt je pozitivní. Může nastat situace, že důchodový efekt převáží a s růstem ceny roste poptávané množství (Giffenův paradox). Důchodová elasticita poptávky měří reakci poptávky na změnu důchodu (I) spotřebitelů. Je to tedy procentuální změna: _ %&Qx 1 %A/ Křížová elasticita poptávky udává, o kolik procent se změní poptávané množství statku, když se cena druhého statku změní o jedno procento. Je kladná v případě, že substituční efekt převáží nad důchodovým efektem. V takovém případě zvýšení ceny druhého statku vede k růstu poptávky po sledovaném statku. Pokud však důchodový efekt převáží nad substitučním efektem je křížová elasticita poptávky záporná: zvýšení ceny druhého statku vede k poklesu poptávky po sledovaném statku. Vyjadřuje se následujícím vzorcem: AQi A 6.4 rozumí formování poptávky na trhu výrobků a služeb > 6.6 chápe chování firmy na trhu výrobků a služeb > 6.7 rozumí formování nabídky na trhu výrobků a služeb Abstrakt Výsledky většiny našich rozhodnutí j sou nejisté - rozhodujeme se v podmínkách rizika. Čím nižší pravděpodobnost výsledku, tím větší je riziko. Očekávaný výnos dané alternativy získáme, když její možné výnosy vynásobíme jejich pravděpodobností a sečteme je. V samotné kapitole je blíže popsáno, jaké vztahy k riziku spotřebitel může mít. Spotřebitel se nerozhoduje podle očekávaného výnosu, nýbrž podle očekávaného užitku. Jedná se o averzi k riziku, vyhledávání rizika a lhostejnost k riziku. Zjednodušený model rozhodování za rizika předpokládá pouze dvě možné situace určující výsledek určité alternativy rozhodnutí: SI a S2. Za těchto předpokladů lze pro modelování rozhodování v podmínkách rizika použít indiferenční křivky, přímku rozpočtu, resp. přímku stejného očekávaného výnosu, a přímku jistoty. Přímka jistoty představuje výnosy shodné v obou situacích, které mohou ve zjednodušeném modelu rizika nastat. Rozpočtová přímka v tomto modelu vyjadřuje konstantní očekávaný výnos. Indiferenční křivky v tomto případě vyjadřují preference ohledně obou možných výsledků. Indiferenční křivky j sou klesající, j sou konvexní při averzi k riziku, konkávni při vyhledávání rizika a přímky rovnoběžné s přímkou stejného očekávaného výnosu v případě neutrálního vztahu k riziku. 20 Obrázek 4: Vztah k riziku celkového a mezního užitku a) TU a vyhledáváni rizika b) TU a lhostejný vztah k riziku 20 30 / (tis Ktthod ) 20 30 l (tis. Ktíhoó) c) MU a vyhledáváni rizika d) MU a lhostejný vztah k riziku U U MU 12 MU 20 30 | 0 (tis. Kfchod.) 20 30 / (tis. KŮhod ) Zdroj: Jindra 2013 Jako ochranu před rizikem spotřebitelé volí pojištění, záruky výrobců a diverzifikaci rizika. Diverzifikace umožňuje snížení rizika tehdy, když je možné rozdělit úsilí mezi různé aktivity. Optimálním rozdělením je graficky bod dotyku linie rozpočtu a nej vyšší dosažitelné indiferenční křivky. Linie rozpočtu vyjadřuje cenu rizika, zatímco indiferenční křivky v tomto případě vyjadřují vztah mezi rizikem (variabilitou) a výnosem. Spotřebitel se rozhoduje podle očekávaného výsledku, což je střední hodnota všech možných výsledků neboli vážený průměr (pravděpodobnost každého výsledku bereme jako jeho váhu). Studijní literatura Povinná literatura HOLMAN, R., 2002. Mikroekonomie: středně pokročilý kurz. Praha: C. H. Beck. ISBN 80-7179-737-5. (s. 138-145) HOŘEJŠÍ, B., J. SOUKUPOVÁ, L. HOŘEJŠÍ a J. SOUKUP, 2006. Mikroekonomie. 4. rozšiř, vyd. Praha: Management Press. ISBN 978-80-7261-150-8. (s. 119-125) Doporučená literatura FIALOVÁ, H., 2016. Studijní materiály pro makro a mikroekonomiku [online], [cit. 2017- 12-02]. Dostupné z: http://docplayer.cz/2192335-Doc-ing-helena-fialova-csc-katedra- 21 ekonomiky-manazerstvi-a- humanitnich-cvut-v-praze-fel.html. (s. 9-31) JINDRA, V. Katedra ekonomie. Univerzita Hradec Králové [online], [cit. 2017-12-02] Dostupné z: https://edu.uhk.cz/~jindrvol/files/miek2/texty/. (s. 1-24) Kontrolní otázky 1. Co to znamená, když řekneme, že spotřebitel má k riziku averzi, vyhledává riziko nebo má k riziku neutrální vztah? 2. Jak byste vysvětlili tvrzení, že jednotlivec maximalizuje očekávaný užitek? 3. Jakým způsobem diverzifikace činnosti snižuje riziko? 4. Lidé vyhledávající riziko mají rostoucí mezní užitek? 5. Konkávnímu tvaru křivky užitku příjmu odpovídá konvexní tvar indiferenčních křivek? 6. Při neutrálním vztahu k riziku jsou indiferenční křivky vyjadřující preference vzhledem k riziku výnosu lineární? 7. Dostatečným projevem averze k riziku je ................... (prosím doplňte) mezní užitek příjmu. 8. Očekávaný výnos sázky, která nabízí 1 mi. Kč s pravděpodobností 0,25, 2 mil. Kč s pravděpodobností 0,40 a 3 mil. Kč s pravděpodobností 0,35 je .......... (prosím doplňte) Kč. 9. Při rozhodování v modelu dvou možných situací jsou indiferenční křivky vyjadřující averzi k riziku..............(prosím doplňte) 10. Dokonale konkurenční firma vždy usiluje o výrobu v bodě odpovídajícím minimu křivky AC. Odkaz na praktickou část 3.4 Funkce užitku, optimální rozhodnutí v podmínkách rizika 22 2.5 Volba technologie Klíčová slova produkční funkce, celkový produkt, krátké a dlouhé období, izokvanta Cíle kapitoly Cílem této kapitoly je role firmy, která je hlavním subjektem na trhu, který tvoří nabídku na trhu výrobků a služeb. Dále se student naučí chápat, jak funguje volba technologie a jak je tvořena produkční funkce firmy. Výstupy z učení > 6.6 chápe chování firmy na trhu výrobků a služeb Abstrakt Smyslem výroby není vytváření hmotných věcí, ale poskytování užitečných služeb. Každá činnost uspokoj i něčí potřebu, j e produktivní, bez ohledu na to, j estli vytváří hmotný výrobek nebo nehmotnou službu. Firma se zabývá volbou technologie především z toho důvodu, že tyto možnosti ovlivňují přeměnu vstupů ve výstupy a ovlivňují tak i náklady firmy. Produkční funkce je vztah mezi množstvím vstupů (práce, půda, kapitál), které byly vynaloženy ve výrobě v daném období a maximálním objemem výstupů, které byly vytvořeny. Smyslem firmy tedy je, aby přetvářela vstupy ve výstupy a produkční funkce udává množství výstupů v závislosti na tom, kolik bylo použito vstupů při daných technologiích. Produkční funkci rozlišujeme dle krátkého a dlouhého období. Při krátkodobé produkční funkci bereme v potaz i fixní náklady a projevuje se zde zákon klesajících výnosů z variabilního faktoru. Naopak při dlouhodobé produkční funkci není žádný z výrobních faktorů fixní, ale všechny jsou variabilní. Při dlouhodobém růstu firmy se posléze začnou projevovat klesající výnosy z rozsahu, tedy produkce roste pomaleji než práce a kapitál. Mezní míra technické substituce (MRTS) je poměr, ve kterém může výrobce nahradit jednotku jednoho vstupu jiným vstupem tak, aby se celková produkce nezměnila. Nebo-li, kolik dělníků můžu nahradit stroji. Izokosta je křivka tvořená všemi kombinacemi vstupů, které může firma nakoupit za dané celkové náklady. Nákladové optimum firmy leží v bodě dotyku izokosty a izokvanty. Může 23 být představováno takovou optimální kombinací vstupů, při které firma minimalizuje své náklady spojené s výrobou daného výstupu, nebo optimální kombinací vstupů, která firmě umožňuje vyrábět s danými náklady maximální výstup. Druhou determinantou dlouhodobé produkční funkce jsou výnosy z rozsahu. „Ukazují, jak se změní výstup, změní-li se proporcionálně vstupy, které firma k jeho tvorbě používá. Konstantní výnosy z rozsahu potom znamenají, že výstup se mění ve stejné proporci jako vstupy. Obrázek 5: Celkový, průměrný a mezní produkt a, Zdroj: Hořejší 2006 Studijní literatura Povinná literatura HOLMAN, R., 2002. Mikro ekonomie: středně pokročilý kurz. Praha: C. H. Beck. ISBN 80-7179-737-5. (s. 192-200) HOŘEJŠÍ, B., J. SOUKUPOVÁ, L. HOŘEJŠÍ a J. SOUKUP, 2006. Mikroekonomie. 4. rozšiř, vyd. Praha: Management Press. ISBN 978-80-7261-150-8. (s. 168-201) 24 Doporučená literatura JINDRA, V. Katedra ekonomie. Univerzita Hradec Králové [online], [cit. 2017-12-02] Dostupné z: https://edu.uhk.cz/~jindrvol/files/miek2/texty/. (s. 1-29) Kontrolní otázky 1. Znamenají klesající mezní výnosy variabilního faktoru současně klesající průměrné výnosy tohoto variabilního faktoru? Vysvětlete. 2. Srovnejte izokvantu s indiferenční křivkou. Jaké jsou vlastnosti izokvanty? 3. Zákon klesajících výnosů neplatí v případě konstantních výnosů z rozsahu. 4. Směrnice izokosty vyj adřuje poměr mezi MPl a MPk. 5. V bodě nákladového optima vždy platí MC = AC. 6. Rozdíl mezi krátkým a dlouhým obdobím spočívá v tom, že v krátkém období existuje alespoň jeden fixní vstup, kdežto v dlouhém období jsou všechny vstupy variabilní. 7. Účetní zisk je rozdílem mezi příjmy a..................... (prosím doplňte) náklady. 8. Konkávni tvar křivky růstu výstupu v dlouhém období ukazuje na kapitálově ......................(prosím doplňte) výrobu. 9. Elasticita substituce je definována jako procentní změna poměru K/L dělená procentní změnou.........................(prosím doplňte). 10. V případě rostoucích výnosů z rozsahu platí, že: f (m • K, m • L) .......... (prosím doplňte) m • f (K, L) = m • Q (kde m je kladná konstanta). Odkaz na praktickou část 3.5 Produkční funkce, izokvanta, mezní míra substituce, křivka rostoucího výstupu 25 2.6 Náklady a príjmy firmy Klíčová slova náklady, nákladové optimum, utopené náklady, fixní a variabilní náklady, krátké a dlouhé období Cíle kapitoly Cílem kapitoly je objasnit finanční okolnosti výroby firmy, tedy jaké náklady jsou ve firmě vynaloženy. Dále je nutné se zaměřit na definice nákladů a na nalezení nákladového optima firmy, tak aby firma maximalizovala zisk. Výstupy z učení > 6.9 analyzuje náklady a příjmy firmy Abstrakt Dnešní svět je dynamický, dělíme v ekonomii období do třech kategorií. Velmi krátké období (všechny vstupy zůstávají stejné), krátké období (alespoň jeden vstup se nemění), dlouhé období (všechny vstupy se mohou měnit) a velmi dlouhé období (změny vstupuje v něm ani neprojeví). Do těchto období poté dělíme náklady. Základní kategorie nákladů jsou náklady obětované příležitosti, náklady variabilní a náklady fixní. Další kategorií jsou explicitní (jasně viditelné náklady, např. materiál, energie, práce) a implicitní (na první pohled skryté) náklady. Nadále se můžeme setkat se soukromými, externími, společenskými či transakčními náklady). Nákladová funkce vyjadřuje vztah mezi náklady firmy a vyrobeným výstupem. Tvar nákladové funkce je přímo ovlivňován charakterem příslušné produkční funkce. Konkrétní výše nákladů je potom determinována množstvím používaných vstupů (to je již obsaženo v produkční funkci) a jejich cenami. Jestliže v krátkém období je produkční funkce zpočátku rostoucí a poté klesají výnosy z variabilního faktoru, tak jsou fixní náklady konstantní. Nadále také průměrné fixní náklady klesají, pokud roste výstup. V neposlední řadě průměrné variabilní náklady, průměrné náklady a mezní náklady s rostoucím výstupem prvně klesají a poté rostou, mají tedy tvar písmene „U". 26 Obrázek 6: Celkové, mezní a průměrné náklady Růst cen používaných vstupů způsobí posun nákladových křivek. Rozsah tohoto posunu bude ovlivněn zejména významem vstupu, jehož cena se změnila, ve výrobě a snadností či obtížností vzájemného nahrazování vstupů. Růst firmy vyvolává náklady řízení. Zahrnují také neefektivnosti vyvolávané byrokratickým rozhodováním na základě neúplných informací. Když se firmy zvětšuje, spoří transakční náklady, ale na druhé straně sejí zvyšují náklady řízení. Nákladově optimální velikost firmy splňuje podmínku, že mezní transakční náklady se rovnají mezním nákladům na řízení. Cíl firmy si vždy určuje podnikatel, ale většinou je to dlouhodobá maximalizace zisku neboli maximalizace tržní hodnoty firmy (maximální tok budoucích očekávaných zisků firmy). Studijní literatura Povinná literatura HOLMAN, R., 2002. Mikro ekonomie: středně pokročilý kurz. Praha: C. H. Beck. ISBN 80-7179-737-5. (s. 163-170) HOŘEJŠÍ, B., J. SOUKUPOVÁ, L. HOŘEJŠÍ a J. SOUKUP, 2006. Mikroekonomie. 4. rozšiř, vyd. Praha: Management Press. ISBN 978-80-7261-150-8. (s. 235-240) Doporučená literatura FIALOVÁ, H. a J. FIALOVÝ, 2011. Ekonomie pro studenty. Praha: Fiala Partners s.r.o., Vydavatelství A plus. ISBN 978-80-903804-6-2. (s. 2) JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Příjmy, náklady, zisk, bod zvratu [online]. Interní pracovní materiál - Katedra ekonomiky EF JU v Českých Budějovicích. Dostupné z: http://www2.ef.jcu.cz/~jalina/sim/rev.pdf. (s. 4) 27 JINDRA, V. Katedra ekonomie. Univerzita Hradec Králové [online], [cit. 2017-12-02] Dostupné z: https://edu.uhk.cz/~jindrvol/files/miek2/texty/. (s. 26) JUREČKA, V. et al., 2013. Mikroekonomie. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4385-1. (s. 150-170) Kontrolní otázky 1. Umíte rozlišit velmi krátké, krátké, dlouhé a velmi dlouhé období? 2. Proč se nazývají „fixní náklady" fixními a „variabilní náklady" variabilními? 3. Co rozumíte mezními náklady firmy? Umíte je vypočítat? 4. Dokážete vysvětlit průběh jednotlivých nákladových křivek a jejich souvztažnost? 5. Jak chápete kategorii „utopených nákladů" a proč j sou tak nazývány? 6. Jestliže v krátkém období sníží firma objem vyráběného výstupu na nulu, budou fixní náklady záporné, kladné nebo nulové? 7. Křivka MC protíná vždy křivku AC v minimu. 8. Pokud LMC rostou, potom LAC musí být větší, než LMC. 9. Pokud křivka APl roste, potom křivka AVC .............................. (prosím doplňte) 10. Mezní produkt práce v krátkém období je při dané úrovni vstupu větší, než průměrný produkt práce. Platí tedy, že při této úrovni vstupu budou MC............................ (prosím doplňte) než AVC. Odkaz na praktickou část 3.6 Náklady a příjmy firmy (celkové, průměrné, mezní veličiny) 28 2.7 Volba výstupu dokonale konkurenční firmou, rozhodování firmy v postavení monopolu o výstupu a ceně Klíčová slova dokonale konkurenční trhu, ekonomický zisk, rozhodování firmy o výstupu, maximalizace zisku Cíle kapitoly Cílem této kapitoly je, aby student pochopil, proč firma volí právě dané vstupy a výstupy. Jakým způsobem dosahuje maximalizace ekonomického zisku. V kapitole j e popsána situace na dokonalém i nedokonalém trhu. Výstupy z učení > 6.7 rozumí formování nabídky na trhu výrobků a služeb Abstrakt Základním rysem dokonalé konkurence je nemožnost tržních subjektů ovlivnit tržní cenu. Firmy jsou příjemci ceny. Rozhodují pouze o objemu produkce. Poptávková křivka (D) jedné firmy je dokonale elastická. Firmy podřizují volbu vstupů i výstupů pro dosažení maximálního ekonomického zisku. Ekonomický zisk je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Níže je daný vzorec rozepsán. n = TR - TC n = P * Q — w * L — r * K n = P * f (K, L)—w*L—r*K Dokonale konkurenční firma je „price-takerem" a její rozhodování spočívá ve volbě výstupu, jehož prodejem realizuje maximální zisk (tzv. optimální výstup). Dlouhou rovnováhu odvětví ovlivňuje počet firem na trhu. V podmínkách dokonalé konkurence je dosahováno výrobní i alokační efektivnosti. Přesnou analýzu efektivnosti dokonalé konkurence umožňují instrumenty teorie všeobecné rovnováhy. Naopak v nedokonalé konkurenci platí, že alespoň jeden prodávající nebo kupující ovlivňuje tržní cenu. „Ve srovnání s dokonalou konkurencí je monopol alokačně neefektivní. Prodává menší množství za vyšší cenu než dokonale 29 konkurenční odvětví, zmenšuje přínos pro společnost a vede ke ztrátě (nákladům) mrtvé váhy. Její rozsah může být zmenšen použitím cenové diskriminace. Důležitou poznámkou je, že křivka nabídky monopolu není definována. Optimální výstup firmy v krátkém období lze zjistit na základě rozdílu mezi celkovými příjmy a celkovými náklady nebo na základě rovnosti mezních příjmů a mezních nákladů. „Optimální výstup firmy v dlouhém období je potom odvozen z rovnosti mezních příjmů a dlouhodobých mezních nákladů (P = MR = LMC). Cena optimálního vystupuje stanovena nad úrovní mezních nákladů v takové výši, kterou akceptuje tržní poptávka. Převis ceny nad mezními náklady nepřímo úměrně závisí na elasticitě poptávky. Dispozice monopolní silou umožňuje použít některou z forem cenové diskriminace. Její podstatou je stanovení rozdílných cen stejných výrobků, aniž by k tomu vedly nákladové důvody. Cílem cenové diskriminace je přeměna přebytku spotřebitele v zisk monopolu. Obrázek 7: Optimální výstup firmy Kčlq Zdroj: Jindra 2013 Studijní literatura Povinná literatura HOŘEJŠÍ, B., J. SOUKUPOVÁ, L. HOŘEJŠÍ a J. SOUKUP, 2006. Mikroekonomie. 4. rozšiř, vyd. Praha: Management Press. ISBN 978-80-7261-150-8. (s. 278-285) Doporučená literatura FIALOVÁ, H. a J. FIALOVÝ, 2011. Ekonomie pro studenty. Praha: Fiala Partners s.r.o., Vydavatelství A plus. ISBN 978-80-903804-6-2. (s. 2) JINDRA, V. Katedra ekonomie. Univerzita Hradec Králové [online], [cit. 2017-12-02] Dostupné z: https://edu.uhk.cz/~jindrvol/files/miek2/texty/. (s. 1-21) LMC 30 Kontrolní otázky 1. Vysvětlete, za jakých okolností firma pokračuje ve výrobě, i když dosahuje ztráty. 2. Jako téměř dokonale konkurenční trh bývá uváděn trh zemědělské produkce. Předpokládejme, že na světovém trhu dojde k růstu cen ropy. Ovlivní tato skutečnost nějak tvar křivky dlouhodobé nabídky zemědělství? 3. Pro dokonalou konkurenci platí, že existuje velký počet kupujících i prodávajících, takže každý může ovlivnit tržní cenu. 4. Je možné, aby existovalo odvětví, ve kterém budou všechny firmy realizovat v dlouhém období nulový ekonomický zisk. 5. Nutnou podmínkou maximalizace ziskuje rovnost.................. (prosím doplňte) a....................(prosím doplňte) 6. Ekonomický zisk je rozdílem mezi ................... (prosím doplňte) ziskem a .................. (prosím doplňte) náklady 7. Je dána funkce TC = 2Q2 a funkce MR = 40. Optimální výstup firmy, která maximalizuje zisk, je................(prosím doplňte) jednotek. 8. Bod uzavření firmy je bod, pro který platí rovnost............... (prosím doplňte) 9. Krátkodobá křivka nabídky firmy j e tvořena..............(prosím doplňte) částí křivky .............(prosím doplňte), jejíž spodní hranicí je................(prosím doplňte). 10. Zamyslete se, zda je pravdivé následující tvrzení: celkový zisk je maximální při výrobě stejného výstupu, při kterém je maximální dodatečný zisk na jednotku produkce. Zajímavosti z dané problematiky https://apps.webofknowledge.com/full_record. do ?product=WOS&search_mode=GeneralS earch&qid=2&SID=C6HRlNuNj2uKwpHc2Cj&page=l&doc=l Odkaz na praktickou část 3.7 Volba výstupu dokonale konkurenční firmou, rozhodování firmy v postavení monopolu o výstupu a ceně 31 2.8 Rozhodovaní firmy o výstupu a ceně v monopolistické konkurenci, optimální výstup firmy v podmínkách oligopolu. Trhy výrobních faktoru Klíčová slova monopol, oligopol, kartel, Cournotův model, trh výrobních faktoru Cíle kapitoly Cílem této kapitoly je věnovat pozornost formám nedokonale konkurenčního trhu a jeho hlavním modelům. Dále se zaměřuje na trh výrobních faktorů a jeho grafickému znázornění. Výstupy z učení > 6.10 rozhodne o výstupu firmy na trhu výrobků a služeb > 6.11 chápe trh výrobních faktorů Abstrakt Je důležité si uvědomit, že rozhodování v oligopolu je strategickým rozhodováním, jelikož každá firma musí brát v úvahu, jak na její změny budou reagovat ostatní firmy a jak to ovlivní jejich zisk. Protože firma v monopolistické konkurenci vyrábí produkt lišící se od produktu jiných firem, je individuální poptávkou křivka po její produkci mezi prodávanými výrobky a jejich cenami. Proto sníží-li jedna z firem cenu, je pravděpodobné, že to zvýší objem jejích prodejů více než proporcionálně. Tato skutečnost, posílená existencí velkého počtu substitutů nemonopolně konkurenčním trhu způsobuje, že individuální poptávková křivka je velmi elastická. Oligopol je tržní struktura charakterizována relativně malm počtem firem v odvětví a poměrně vysokým stupněm vzájemné závislosti jejich rozhodování. Rozhodování firem v oligopolu je proto rozhodováním strategickým: každá firma musí vzít v úvahu, jak budou na její volbu velikosti výstupu nebo výše ceny reagovat ostatní firmy v odvětví. Základem Counotova modelu oligopolu (duopolu) je předpoklad, že firmy přijímají rozhodnutí současně a každá z nich považuje výstup svého konkurenta za fixní. Výstup odvětví je mezi obě firmy rovnoměrně rozdělen a firmy přitom maximalizují svůj zisk. Obě firmy stanoví stejnou cenu. Rovnovážná cena odvětví bude nižší než monopolní cena, ale 32 vyšší než cena v dokonalé konkurenci. Výstup odvětví bude větší než v případě monopolu, ale menší než v dokonalé konkurenci. Trh výrobních faktoru je místem, kde se střetává nabídka a poptávka po výrobních faktorech. Zde v roli poptávajícího stojí firmy a v roli nabízejícího spotřebitelé neboli domácnosti. Domácnosti nabízejí výrobní faktory za jej ich cenu a firmy šije kupují. Oproti trhu výrobků a služeb, kde se kupující snaží maximalizovat užitek, zde se snaží firmy maximalizovat zisk. Nutnou podmínkou maximalizace zisku na trhu výrobních faktorů je, aby kupovala tolik dodatečných jednotek vstupu, aby se vyrovnaly dodatečné náklady na jednotku vstupu s dodatečným příjmem. Příjem z mezního produktu daného vstupu představuje změnu celkového příjmu firmy, způsobenou změnou objemu tohoto vstupu o jednotku. Mezní náklady na faktor představují změnu celkových nákladů firmy spojenou s nájmem dodatečné jednotky vstupu. Obrázek 8: Trh výrobních faktorů i i F* F Zdroj: Fialová 2011 Studijní literatura Povinná literatura HOŘEJŠÍ, B., J. SOUKUPOVÁ, L. HOŘEJŠÍ a J. SOUKUP, 2006. Mikroekonomie. 4. rozšiř, vyd. Praha: Management Press. ISBN 978-80-7261-150-8. (s. 316-381) Doporučená literatura FIALOVÁ, H. a J. FIALOVÝ, 2011. Ekonomie pro studenty. Praha: Fiala Partners s.r.o., Vydavatelství A plus. ISBN 978-80-903804-6-2. (s. 3) JINDRA, V. Katedra ekonomie. Univerzita Hradec Králové [online], [cit. 2017-12-02] Dostupné z: https://edu.uhk.cz/~jindrvol/files/miek2/texty/. (s. 2-21) 33 Kontrolní otázky 1. Porovnejte monopolistickou konkurenci: a. s dokonalou konkurencí, b. s monopolem. 2. Vysvětlete, proč je individuální poptávková křivka po produkci firmy v monopolistickém odvětví vysoce elastická. 3. Charakterizujte rozdíly mezi monopolistickou konkurencí a oligopolem. 4. Vysvětlete Cournotovo řešení rovnováhy duopolu. 5. Mohla by zalomená poptávková křivka existovat v homogenním oligopolu? Jaký by měla tvar? 6. V modelu se zalomenou křivkou poptávky platí, že když jedna firma zvýší cenu, ostatní firmy na to reagují snížením ceny. 7. Dominantní firma dodává při .............. (prosím doplňte) ceny na trh menší množství produkce než dodávala před změnou ceny. 8. V modelu duopolu předpokládáme ........................... (prosím doplňte) mezní náklady, 9. Má-li trh podobu oligopolu s dominantní firmou, potom v případě poklesu ceny dominantní firma dodává na trh..................(prosím doplňte) množství produkce, než dodávala před změnou ceny. 10. Když se skupina firem explicitně domluví na stanovení ceny a výrobních kvót, potom tvoří tzv................... (prosím doplňte). Odkaz na praktickou část 3.8 Rozhodování firmy o výstupu a ceně v monopolistické konkurenci, optimální výstup firmy v podmínkách oligopolu 34 2.9 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu Klíčová slova maximalizace zisku, odvozená poptávka, trh práce, trh kapitálu, produkční funkce Cíle kapitoly Cílem kapitoly je pochopit, že na tento trh vstupují firmy jako poptávající a jednotlivci naopak nabízí daný vstup. Dále budou definovány nákladové veličiny v analýze trhu výrobních faktorů. Výstupy z učení > 6.11 chápe trh výrobních faktorů Abstrakt Práce je nej důležitějším výrobním činitelem, bez kterého by všechny statky zůstali mrtvými věcmi. Vlastníci práce dostávají za poskytnuté služby od firem důchod, nebo-li mzdu. Na trhu práce hraje velkou roli čas, náklady obětované příležitosti a na základě toho je tvořena individuální nabídka práce. Důchodový efekt rostoucích mezd proto podněcuje pracovníky ke snížení nabízeného množství práce. Důchodový efekt růstu mzdové sazby je spojen s růstem reálného důchodu jednotlivce a se zvýšenou spotřebou všech statků, včetně volného času. Důchodový efekt je pozitivní. Poptávku na trhu práce vytváří zaměstnavatelé (firmy) a je poptávkou odvozenou. Jednotlivec maximalizující užitek bude pracovat takový počet hodin denně, při kterém bude mezní míra substituce volného času spotřebou stejná jako mzdová sazba. Důležitou součástí této problematiky je také rovnováha na trhu práce, což je sumarizace práce všech jednotlivců, kteří jsou ochotni pracovat při určitých mzdách. Na trhu kapitálu rozlišujeme kapitál na lidský, finanční a kapitálové statky. Pro firmy i jednotlivce je společné, že právě vynaložený kapitál jim v budoucnu přináší příjem nebo užitek. Při vstupu na kapitálový trh se musíme rozhodnout o jeho spotřebu v čase a o budoucí investici. Sledujeme dokonale konkurenční trh, kde neexistuje inflace a riziko. Jedinec na tomto trhu vynakládá svůj příjem na nákup jednoho statku ve dvou různých obdobích. Užitek ze spotřeby statku v obou obdobích maximalizuje, pokud vyrovná mezní míru svých časových preferencí s reálnou úrokovou mírou. 35 Obrázek 9: Trh práce Vyjádření podmínek pro maximalizaci zisku na trhu práce v podobě matematického aparátu: Sn STR STC = 0 SK SK SK STR STC SK SK Sn STR STC neboli MRPK = MFCK = 0 SL SL SL ÔTR ÔTC —— = —— neboli MRP, = MFC, SL SL l l Studijní literatura Povinná literatura HOŘEJŠÍ, B., J. SOUKUPOVÁ, L. HOŘEJŠÍ a J. SOUKUP, 2006. Mikroekonomie. 4. rozšiř, vyd. Praha: Management Press. ISBN 978-80-7261-150-8. (s. 420-461) Doporučená literatura FIALOVÁ, H. a J. FIALOVÝ, 2011. Ekonomie pro studenty. Praha: Fiala Partners s.r.o., Vydavatelství A plus. ISBN 978-80-903804-6-2. (s. 3) JINDRA, V. Katedra ekonomie. Univerzita Hradec Králové [online], [cit. 2017-12-02] Dostupné z: https://edu.uhk.cz/~jindrvol/files/miek2/texty/. (s. 1-2) JUREČKA, V. et al., 2013. Mikroekonomie. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4385-1. (s. 250-257) 36 Kontrolní otázky 1. Uveďte rozdíl mezi pojmy „mezní príjem" a „príjem z mezního produktu" 2. Definujte pojem „mezní náklady" a „mezní náklady na faktor". 3. Když se změní poptávka po výrobku firmy, změní se také poptávka této firmy po výrobních faktorech. 4. V případě, kdy kupující nemá tržní sílu k ovlivnění ceny, určuje skutečnou cenu výrobního faktoru pouze MRP. 5. Porovnejte rozdíl mezi postačujícími podmínkami maximalizace zisku při volbě optimálního výstupu firmy a při volbě optimálního množství vstupů. 6. Platba za služby výrobního faktoru s fixní nabídkou se nazývá........................... (prosím doplňte) 7. Pokud známe MR a MP, můžeme pro každý výrobní faktor vypočítat................ (prosím doplňte). 8. S růstem jednotek výrobního faktoru zapojených do výroby (při konstantním množství ostatních vstupů) klesá mezní produktivita tohoto faktoru v souladu se .................. (prosím doplňte)................................(prosím doplňte). 9. Vysvětlete, proč na trhu vstupů existuje zlaté pravidlo maximalizace zisku v modifikované podobě. 10. Cena výrobního faktoru j e dokonale konkurenční firmě diktována.............(prosím doplňte). Odkaz na praktickou část 3.9 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu 37 2.10 Poptávka na dokonale a nedokonale konkurenčním trhu práce Klíčová slova poptávka, krátké a dlouhé období, celkové náklady na práci, optimální množství práce Cíle kapitoly Na základě potřeby maximalizace zisku firmy přicházejí kupovat výrobní faktory. V rámci této kapitoly se zaměříme na rozdělení trhu práce na dokonale konkurenční a nedokonale konkurenční. Výstupy z učení > 6.12 analyzuj e trh práce Abstrakt Poptávka po práci je podobně jako poptávka po jiných výrobních faktorech poptávkou odvozenou od poptávky po výrobcích a službách, které jsou touto prací či jiným výrobními faktory produkovány. Krátkodobá poptávka po práci je klesající, protože příjem z mezního užitku produktu práce (za jinak stejných okolností) klesá vlivem působení zákona klesajících výnosů z variabilního faktoru. Dlouhodobá poptávka po práci je odvozena z dlouhodobé produkční funkce. Je klesající vlivem působení substitučního efektu a produkčního efektu změny mzdy. Tržní nabídka práce je rostoucí, protože na pracovní trh nejprve vstupují lidé s levnějšími obětovanými příležitostmi, teprve s růstem mzdy jsou na trh „vtahováni" lidé s dražšími obětovanými příležitostmi. Firma poptává takové množství práce, jejíž zapojení do výroby jí přináší maximální zisk. Množství najímané práce odvozuje z rovnosti příjmu z mezního produktu práce a mezních nákladů na práci (MRPL = MFCL). Pokud je na trhu práce dokonalá konkurence, firma je na trhu jednou z velkého počtu firem a cenu práce (mzdovou sazbu) nemůže ovlivnit. Je-li na trhu práce nedokonalá konkurence, firma se může mít výsadní postavení a mít tedy schopnost ovlivnit cenu práce. Dále také je potřeba rozlišit, zda poptávka po práci je v krátkém či dlouhém období. 38 Obrázek 10: Poptávka firmy po práci v krátkém období Zdroj: Hořejší 2006 Produkční efekt ukazuje změnu optimální kombinace vstupů, která je spojena pouze se změnou výstupu firmy. Nákladový efekt je bezprostředně spojen s produkčním efektem, proto řada ekonomů nákladový efekt nerozlišuje a spojuje jej s produkčním efektem. Při formování dlouhodobé křivky poptávky firmy po práci působí substituční, produkční a nákladový efekt poklesu mzdové sazby. Dlouhodobá poptávka po práci je elastičtější než krátkodobá poptávka po práci. Za jinak stejných okolností bude MRPL nedokonale konkurenční firmy nižší než MRPL dokonale konkurenční firmy. 39 Studijní literatura Povinná literatura HOLMAN, R., 2002. Mikro ekonomie: středně pokročilý kurz. Praha: C. H. Beck. ISBN 80-7179-737-5. (s. 437) HOŘEJŠÍ, B., J. SOUKUPOVÁ, L. HOŘEJŠÍ a J. SOUKUP, 2006. Mikroekonomie. 4. rozšiř, vyd. Praha: Management Press. ISBN 978-80-7261-150-8. (s. 385-404) Doporučená literatura JINDRA, V. Katedra ekonomie. Univerzita Hradec Králové [online], [cit. 2017-12-02] Dostupné z: https://edu.uhk.cz/~jindrvol/files/miek2/texty/. (s. 1-8) JUREČKA, V. et al., 2013. Mikroekonomie. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4385-1. (s. 252) Kontrolní otázky 1. Znázorněte formování tržní poptávky po práci. 2. Odvoďte z rovnice mezních nákladů na faktor práce vztah mezi těmito dodatečnými náklady na práci a mzdovou sazbou. 3. Definujte individuální nabídku práce z hlediska firmy. Znázorněte ji, jestliže na trhu práce je: a) dokonalá konkurence b) nedokonalá konkurence 4. Individuální nabídka práce je výsledkem porovnání substitučního efektu a důchodového efektu změny mzdové sazby. 5. Hlavním omezujícím faktorem při rozhodování o substituci mezi lenošením (volný čas) a prací je čas. 6. Při rovnosti reálné mzdové sazby a mezní míry substituce volného času spotřebou je splněna podmínka maximalizace užitku při nabízení práce. Pokud se........... (prosím doplňte) efekt neprojevuje silně, potom zpětné zakřivení křivky individuální nabídky práce je způsobeno převahou ......... (prosím doplňte) efektu. 7. Při rozhodování o počtu nabízených hodin práce pracovník porovnává užitek z ...................(prosím doplňte) a užitek ze..........(prosím doplňte). 8. V podmínkách nedokonalé konkurence na trhu práce je křivka nabídky práce firmě.........(prosím doplňte) 40 9. Podmínkou maxima užitku při nabízení práce je rovnost w = ....... (prosím doplňte). 10. V podmínkách dokonalé konkurence na trhu práce je křivka nabídky práce firmě ........(prosím doplňte). Odkaz na praktickou část 3.10 Poptávka na dokonale a nedokonale konkurenčním trhu práce 41 2.11 Nabídka práce Klíčová slova tržní nabídka práce, celková mzda, mezní míra substituce volného času spotřebou, užitek Cíle kapitoly Cílem této kapitoly je vysvětlit formování individuální a tržní nabídky práce. Je důležité si uvědomit, co je nabídka práce jednoho zaměstnance a co je nabídka práce firmy. Výstupy z učení > 6.12 analyzuj e trh práce Abstrakt Nabídka je vztah mezi různými cenami zboží a množstvím nabízeným prodávajícími za určité časové období. Tržní nabídka práce představuje různá množství práce, kterou jsou její vlastníci ochotni a schopni nabízet na trhu konkrétní práce při měnící se mzdové sazbě. Nabízené množství produktu je množství, které výrobci plánují prodat v daném časovém období při dané ceně. Zákon nabídky říká, že za neměnných okolností, s růstem ceny roste nabízené množství a s poklesem ceny nabízené množství klesá. Na trhu se ale vyskytují i substituční výrobky či služby, díky kterým vzniká změna, že se nabídka produktu sníží při zvýšení ceny substitutu a naopak. Při převažujícím substitučním efektu vede růst mzdové sazby k růstu počtu hodin práce nabízené jednotlivcem. Křivka individuální nabídky práce bude rostoucí. Cíle odborových svazů - maximalizace ekonomické renty členů (bod A), maximalizace celkových mezd členů (bod B), maximalizace zaměstnanosti (bod C). Celková mzda = w * L Mezní mzda MRL = (d(w * L))/dL Tržní nabídka práce vzniká horizontálním součtem všech individuálních křivek nabídky práce a je pouze rostoucí. Monopol nabídky práce představuje jeden subjekt nabízející práci. Nejčastěji je spojován s odborovými svazy. Determinanty individuální nabídky jsou cena, ceny vstupů, technologie a očekávání. Aby jednotlivec při dané reálné mzdové sazbě maximalizoval svůj užitek, měl by pracovat tolik hodin, aby se mezní míra substituce 42 volného času spotřebou rovnala mzdové sazbě (w). Na trhu jsou dva subjekty monopson a monopol (odborový svaz). „Zatímco firma v postavení monopsonu usiluje o zaplacení co nejnižší mzdové sazby svým zaměstnancům, odborové svazy se snaží prosadit co nejvyšší mzdy svých členů. Rovnováha na trhu vzniká ve chvíli, kdy se protne poptávková a nabídková křivka. Rovnovážná cena je ta, která vyrovnává nabídku a poptávku. Rovnovážné množství je nabízené množství a poptávané množství v situaci, kdy je cena taková, že vyrovnává nabídku i poptávku. Nejvíce konkurenceschopným je ten nabízející, který má ze všech nejlevnější obětovanou příležitost. Nejméně konkurenceschopným je mezní nabízející. Studijní literatura Povinná literatura HOLMAN, R., 2002. Mikro ekonomie: středně pokročilý kurz. Praha: C. H. Beck. ISBN 80-7179-737-5. (s. 208) HOŘEJŠÍ, B., J. SOUKUPOVÁ, L. HOŘEJŠÍ a J. SOUKUP, 2006. Mikroekonomie. 4. rozšiř, vyd. Praha: Management Press. ISBN 978-80-7261-150-8. (s. 388-420) Doporučená literatura JINDRA, V. Katedra ekonomie. Univerzita Hradec Králové [online], [cit. 2017-12-02] Dostupné z: https://edu.uhk.cz/~jindrvol/files/miek2/texty/. (s. 2-7) JUREČKA, V. et al., 2013. Mikroekonomie. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4385-1. (s. 60-62) MANKIW, N. G., 1999. Zásady ekonomie. Praha: Grada. ISBN 978-80- 7169-891-3. (s. 94-143) 43 Kontrolní otázky 1. Definujte individuální nabídku práce. 2. Vysvětlete, proč je mzdová sazba alternativním nákladem jedné hodiny volného času. 3. Definujte celkovou a mezní mzdu. 4. Rozdíl mezi dokonale konkurenčním trhem práce a nedokonale konkurenčním trhem práce spočívá v tom, že zmonopolizovaný trh práce (přítomnost oboru) je charakterizován nedostatkem pracovních sil a neefektivností trhu práce. 5. Křivka MRl na trhu práce se podobá křivce MR na trhu statků, protože obě dvě se dají vysvětlit jako změna celkových příjmů (celkového objemu vyplácených mezd pro odboráře) ku změně množství. 6. Jestliže jde odborovým svazům o maximalizaci celkové mzdy, potom svého cíle dosáhnou v případě, že platí MRl = 0. 7. Schopnost odborů ovlivňovat mzdovou sazbu odráží jejich ............ (prosím doplňte). 8. Změnu celkové mzdy způsobenou tím, že pokles mzdové sazby umožnil firmě najmout dodatečnou jednotku práce, popisuje veličina............ (prosím doplňte), kterou lze vyjádřit jako podíl......(prosím doplňte) 9. V situaci bilaterálního monopolu je minimální množství najímané práce určeno průsečíkem křivek...... (prosím doplňte) a......(prosím doplňte). 10. Při srovnání dokonale konkurenčního trhu práce s trhem práce, kde působí odbory, zjišťujeme, že na trhu práce s odbory bude najímáno......(prosím doplňte) práce než by tomu bylo na dokonale konkurenčním trhu práce. Odkaz na praktickou část 3.11 Nabídka práce 44 2.12 Trh kapitálu Klíčová slova kapitál, linie tržních příležitostí, vnitřní výnosové procento, spotřební rozhodování, investiční rozhodování Cíle kapitoly Cílem této kapitoly je pochopení principů tvorby cen na trhu výrobních faktorů. Také jaký je rozdíl mezi spotřebním a investičním rozhodováním. Výstupy z učení > 6.13 analyzuj e trh kapitálu Abstrakt Kapitál nabývá různých podob například ve smyslu kapitálových statků, finančního kapitálu a lidského kapitálu. „Společným rysem všech uvedených forem kapitálu je to, že v budoucnosti obvykle přinášejí ekonomickému subjektu (jednotlivci, firmě nebo státu), který v současnosti vynaložil určité zdroje na jeho získání, nějaký další, dodatečný příjem nebo užitek. Pokud ekonomický subjekt získá příjem, může ho vynaložit na nákup statků, které běžně spotřebovává. Příjem je vynaložen na současnou spotřebu. Úspory jsou ta část důchodu, která nebyla použita k nákupu (spotřební výdaje). Linie tržních příležitostí - dle výše příjmu víme, že při určité ceně si budeme moci koupit určitý počet výrobků. Neexistuje riziko a lze tedy odhadnout, kolik si koupíme v budoucnu. Nájemní cena kapitálového statku musí přinejmenším pokrýt ušlý úrok a částku opotřebení. Musí se proto přinejmenším rovnat kupní ceně násobené součtem úrokové míry a míry opotřebení. Jakmile se rozhodneme, že použijeme část kapitálu, musíme ihned zvažovat základní otázky. Jedna se týká rozhodování o spotřebě kapitálu v čase a ta druhá se zabývá investováním. „Na spotřební i na investiční rozhodování ekonomických subjektů výrazně působí pohyb cenové hladiny. Růst cenové hladiny pro naše potřeby ztotožníme s inflací a budeme zkoumat, jak může inflace očekávaný budoucí příjem ekonomickému subjektu buď částečně, nebo dokonce i úplně znehodnotit. 45 Spotřební rozhodování nastává v tu chvíli, kdy jednotlivec získá příjem a ten může využít na současnou spotřebu (běžný nákup) anebo jako úspory (nepoužita část důchodu k nákupu). Jednotlivce nejvíce zajímá, jaký užitek z budoucí spotřeby statků. Různé investiční možnosti mohou být spojeny s odlišnými investičními náklady. Potom je nutno upravit současnou (resp. budoucí) hodnotu aktiv na jejich čistou současnou (resp. budoucí) hodnotu. Inflace je faktorem, který působí negativně na investiční rozhodování: snižuje je celkový rozsah investic a mění jejich strukturu v neprospěch investic dlouhodobějších. Optimum spotřebitele - formulace cílové funkce a omezení umožní nalézt optimum spotřebitele. V případě vnitřního řešení optima se rovná mezní míra časových preferencí spotřebitele reálné úrokové míře. t = r Investoři se orientují na základě očekávaného výnosu a proměnlivosti nejistého výnosu. Očekávaný výnos je ukazatel střední hodnoty rizikového výsledku. Proměnlivost výnosu se nejčastěji měří pomocí směrodatné odchylky. Obrázek 13: Vliv kapitálového trhu na investiční a spotřební rozhodnutí «1 w Zdroj: Hořejší 2006 Studijní literatura Povinná literatura HOLMAN, R., 2002. Mikro ekonomie: středně pokročilý kurz. Praha: C. H. Beck. ISBN 80-7179-737-5. (s. 473) HOŘEJŠÍ, B., J. SOUKUPOVÁ, L. HOŘEJŠÍ a J. SOUKUP, 2006. Mikroekonomie. 4. rozšiř, vyd. Praha: Management Press. ISBN 978-80-7261-150-8. (s. 425-461) 46 Doporučená literatura JINDRA, V. Katedra ekonomie. Univerzita Hradec Králové [online], [cit. 2017-12-02] Dostupné z: https://edu.uhk.cz/~jindrvol/files/miek2/texty/. (s. 1-12) Kontrolní otázky 1. Vysvětlete, proč liší čistá současná hodnota a čistá budoucí hodnota jedné investice. 2. Porovnejte linii příjmu a indiferenční křivky při rozhodování v podmínkách jistoty a za rizika. 3. Jakým způsobem diverzifikace portfolia snižuje riziko? 4. Lidský kapitál jsou finanční prostředky vlastněné obyvatelstvem dané země. 5. Když roste úroková míra, budou ti, co spoří, za jinak nezměněných okolností snižovat objem svých úspor. 6. Když úroková míra klesá, budoucí hodnota aktiv se (za jinak nezměněných okolností) snižuje. 7. Odměnou za podstoupení rizika je čistý ekonomický zisk. 8. Platba za použití kapitálu v podobě finančních prostředků se nazývá.......(prosím doplňte). 9. Když je úroková míra menší než míra výnosu z kapitálu, budou na trhu kapitálu úspory...... (prosím doplňte) než investice. 10. Riziko investice, které je možné diverzifikovat, se označuje jako............ (prosím doplňte) riziko. Odkaz na praktickou část 3.12 Trh kapitálu, spotřební rozhodování, investiční rozhodování 47 2.13 Rovnováha, efektivnost a úloha státu Klíčová slova všeobecná rovnováha, efektivnost, krabicové schéma, alokační pravidla, hranice výrobních možností Cíle kapitoly Cílem této kapitoly je pochopit, že efektivita je ve výrobě velmi důležitá a je třeba správně alokovat zdroje v rámci firmy. Výstupy z učení > 6.14 chápe rovnováhu, efektivnost > 6.15 rozumí úloze státu > 6.16 analyzuje rovnováhu a efektivnost na trhu Abstrakt Ekonomická analýza se většinou zabývá problémy dílčí rovnováhy, tj. studiem otázek determinace ceny a množství statku, prodávaného na určitém trhu, za předpokladu, že tento trh není ovlivňován jinými trhy. Analýza všeobecné rovnováhy studuje všechny trhy současně, přičemž bere v úvahu jejich vzájemnou propojenost a podmíněnost. K popisu ekonomické rovnováhy použijeme jednoduchý model 2x2x2x2, tedy 2 vstupy, 2 výstupy, 2 spotřebitelé a 2 výrobce. Z tohoto modelu jde odvodit vše podstatné, co nás zajímá. Všeobecná rovnováha předpokládá především efektivnost ve výrobě produktů. Dosažení výrobní efektivnosti je závislé na splnění tří alokačních pravidel: rovnost mezní míry technické substituce jednotlivých zdrojů u různých produktů; rovnost mezní produktivity různých firem a rovnost mezní míry transformace produktu u různých firem. Pro efektivnost v rozdělování používáme kritérium Paretova optima - rozdělení statků je efektivní, jestliže už nelze zvýšit uspokojení některého člověka, aniž by se zároveň nesnížilo uspokojení jiného člověka. Situace, splňující tuto podmínku, nazýváme pareto-optimální, a ty, kteréjí nesplňují, jsou pareto-suboptimální. Kromě výrobní efektivnosti je předpokladem celkové rovnováhy efektivnost ve výběru žádané kombinace produktů. Té je dosaženo tehdy, když mezní míra transformace produktu mezi libovolnými dvěma výrobky je shodná s jejich 48 mezní mírou substituce ve spotřebě. Přerozdělení dané zásoby obou statků mezi spotřebitele nemůže zvýšit užitek jednoho, aniž by se nesnížil užitek druhého. Krabicové schéma směny znázorňuje všechny možné způsoby rozdělení dvou statků mezi dva spotřebitele. Poměr, ve kterém jsou dva statky nahraditelné ve spotřebě, se musí shodovat s poměrem, v němž jsou nahraditelné ve výrobě. MRSC = MRPT Ekonomicky efektivní alokace nemusí být současně společensky žádoucí. Hledáním společenského optima se zabývá teorie společenského blahobytu. Společenský blahobyt je chápán jako synonymum úrovně uspokojení, resp. užitku členů společnosti. Podmínkou efektivní kombinace statků je, aby se jejich mezní transformace u výrobců rovnala mezní míře substituce u spotřebitelů. Výrobci a spotřebitelé vyrovnávají mezní míry transformace a mezní míry substituce nepřímo, a to tak, že je vyrovnávají s poměrem tržních cen. Dosahování všeobecné rovnováhy nám zabezpečí následující tři podmínky: 1. mezní míra technické substituce jednoho výrobního faktoru za druhý by měla být stejná pro oba dva statky, 2. mezní míra substituce ve spotřebě jednoho statku za druhý by měla být stejná pro oba dva spotřebitele, 3. společná mezní míra substituce ve spotřebě by se měla rovnat společné mezní míře transformace. Studijní literatura Povinná literatura HOLMAN, R., 2002. Mikro ekonomie: středně pokročilý kurz. Praha: C. H. Beck. ISBN 80-7179-737-5. (s. 494-495) HOŘEJŠÍ, B., J. SOUKUPOVÁ, L. HOŘEJŠÍ a J. SOUKUP, 2006. Mikroekonomie. 4. rozšiř, vyd. Praha: Management Press. ISBN 978-80-7261-150-8. (s. 425-434) Doporučená literatura JINDRA, V. Katedra ekonomie. Univerzita Hradec Králové [online], [cit. 2017-12-02] Dostupné z: https://edu.uhk.cz/~jindrvol/files/miek2/texty/. (s. 8-26) 49 Kontrolní otázky 1. Vysvětlete, jak může zpětná vazba mezi trhy podstatně odlišit analýzu celkové rovnováhy od analýzy dílčí rovnováhy. 2. Prostřednictvím krabicového schématu směny vysvětlete, proč je MRSc obou spotřebitelů na smluvní křivce shodná. 3. Jaké podmínky musí být splněny, aby alokace zdrojů odpovídala bodu na smluvní křivce výroby? 4. Co vyjadřuje mezní míra transformace produktu? Vysvětlete, proč MRPT jednoho produktu za druhý se rovná poměru mezních nákladů výroby obou statků. 5. Může existovat taková efektivní alokace dvou statků mezi dva spotřebitele, při níž platí, že jeden ze spotřebitelů dosahuje nižšího užitku než při jiné alokaci, která není efektivní. (ANO/NE) 6. PPF je křivka, která znázorňuje alternativní kombinace dvou výrobků, které lze efektivně vyrobit s určitým fixním rozsahem zdrojů. 7. Alokace je efektivní tehdy, pokud není možné zvýšit užitek jednoho ekonomického subjektu, aniž by se současně snížil užitek druhého jedince. 8. Graf, který ukazuje všechny možné způsoby alokace dvou výrobních faktorů mezi výroby dvou produktů, se nazývá...............(prosím doplňte) výroby. 9. Smluvní křivka výroby představuje všechny......... (prosím doplňte) alokace práce a kapitálu. Odkaz na praktickou část 3.13 Rovnováha, efektivnost a úloha státu: všeobecná rovnováha, tržní selhání, mikroekonomická politika státu 50 3 Příprava na semináře 3.1 Základní metody a nástroje mikroekonomické analýzy Klíčová slova maximalizace funkce, proměnné, průměrné veličiny, vztah mezi nimi Cíle kapitoly Cílem této kapitoly je blíže se seznámit s funkcemi a grafickým znázorněním maximalizace funkce s jednou proměnnou, s více proměnnými či s omezením. Dále také upřesnění vztahu mezi mezními a průměrnými veličinami. Výstupy z učení > 6.2 uplatňuje nástroje mikroekonomické analýzy v rozhodovacích problémech při řízení podniku Příklad, uvedení vzorového úkolu Zadání: Vypočítejte rovnovážnou cenu a rovnovážné množství. Znázorněte graficky. Pd= 100-4Qd, Ps=40 + 2Qs Řešení: 100 - 4Q = 40 - 2Q Q= 10 PD = 100 - 40 = 60 PS = 40 + 20 = 60 QD = 25, QS = -20 51 p A 100 M 2tj 0 10 20 30 Q Rovnovážný bod [10, 60] Zadání samostatné práce (úkolu) 1. Určete lokální extrém funkce z = 8x3 + 2xy - 3x2 + y2 + 1. 2. Určete, jaký objem výstupu má firma vyrábět, aby byl její celkový příjem maximální, když je funkce celkového příjmu dána rovnicí TR = 400Q - 4Q2 3. Jedna z realitních kanceláří v Praze zjistila, že poptávka po bytech je dána funkcí QD = 4. Které z uvedených otázek uvádějí optimalizační problémy a které obsahují problémy ekonomické rovnováhy: a. Mám jako vlastník obchodu provádět každoročně krátkodobé výprodejní akce při snížených cenách nebo mám udržovat o něco nižší, ale stabilní ceny po celý rok? b. Jestliže budou objevena nová naleziště stříbra v Kutné Hoře, zvýší se v tomto městě nájemné za průměrný byt? c. Sníží se počet vražd v ČR, jestliže se zostří tresty za vraždu? d. Proč během roku kolísají ceny jahod více než ceny brambor? e. Jestliže mám již tři dcery, mám mít čtvrté dítě s nadějí, že to bude syn nebo mám již rezignovat? Studijní literatura Povinná literatura HOŘEJŠÍ, B., J. SOUKUPOVÁ, L. HOŘEJŠÍ a J. SOUKUP, 2006. Mikroekonomie. 4. 52 100 000 - 5P. P = průměrné měsíční nájemné v Kč. Na magistrátu odhadují, že nabídka bytuje dána funkcí QS= 50 000 + 5P. Jaká bude úroveň rovnovážného měsíčního nájemného? rozšiř, vyd. Praha: Management Press. ISBN 978-80-7261-150-8. (s. 23, s. 26, s. 34-36, s. 40-42) 53 3.2 Měření užitku, indiferenční křivky, linie rozpočtu, optimum spotřebitele, přebytek spotřebitele Klíčová slova teorie užitku, mezní užitek, přebytek spotřebitele, bod nasycení, mezní míra nasycení Cíle kapitoly Cílem kapitoly je pochopit teorii měření užitku a vše o optimu spotřebitele a následně vše správně aplikovat v praxi. Díky příkladům a detailnějšímu rozpracování teorie lze lépe určit linie rozpočtu a také i přebytek spotřebitele. Výstupy z učení > 6.5 měří užitek spotřebitele Příklad, uvedení vzorového úkolu Zadání: Celkový užitek je popsán rovnicí TU = 60q - 3q2. Určete: a) rovnici mezního užitku, b) při jakém množství se dosáhne bodu nasycení, c) graficky znázorněte TU a MU, d) kolik statku nakoupí spotřebitel, pokud maximalizuje užitek a cena P = 12, e) kolik je celkový užitek při P = 12. Řešení: a) MU = — = 60 - 6q ' dQ H b) MU = 0, 60 - 6q = 0, q = 10 54 d) MU = P, MU = 12,12 = 60 - 6q,q = 8 e) TU = 60q - 3q2 = 60 * 8 - 3 * 82 Zadání samostatné práce (úkolu) 1. Friedrich ve svém ročním rozpočtu na kulturu vyčlenil 4 400 Kč. Nakupuje hudební CD a navštěvuje koncerty. Funkce užitku ze spotřeby CD a návštěvy koncertů je U = 10X + 24Y - 0,5X2 - 0,5Y2, kde X je počet CD a Y počet navštívených koncertů. Jedno CD stojí 200 Kč, lístek na koncert stojí 600 Kč. a) Stanovte MRSC. b) Stanovte linii rozpočtu. c) Jak se změní MRSC v bodě optima, pokud se zvýší cena CD na 300 Kč? d) Jak se změní MRSC v bodě optima, pokud se sníží cena vstupenky na koncert na 300 Kč? Ilustrujte změnu ceny graficky. 2. Určete, jak se v následujících případech mění linie rozpočtu a její směrnice. Jak jednotlivé změny linie rozpočtu ovlivní užitek spotřebitele v bodě optima? K vysvětlení použijte graf. a) Ceny statku X i Y se zvýší o 20 %. b) Ceny statku X i Y se zvýší o 20 % a důchod se zároveň sníží o 15 %. c) Ceny statku X i Y se zvýší o 20 % a důchod se zároveň zvýší o 15 %. d) Ceny statku X i Y se sníží o 20 % a důchod se zároveň sníží o 15 % e) Cena statku X se sníží o 20 % a cena statku Y se zvýší o 20 %. 3. Vysvětlete: a) Vysvětlete vztah mezi mezní mírou substituce a mezní užitkem. b) Jaký důsledek na MRSC má klesající mezní užitek všech statků? c) Plyne z klesající mezní míry substituce nutně klesající mezní užitek všech statků? 55 Studijní literatura Povinná literatura HOŘEJŠÍ, B., J. SOUKUPOVÁ, L. HOŘEJŠÍ a J. SOUKUP, 2006. Mikroekonomie. 4. rozšiř, vyd. Praha: Management Press. ISBN 978-80-7261-150-8. (s. 54-68) Doporučená literatura JINDRA, V. Katedra ekonomie. Univerzita Hradec Králové [online], [cit. 2017-12-02] Dostupné z: https://edu.uhk.cz/~jindrvol/files/miek2/texty/. (s. 15) 56 3.3 Poptávka, vliv změny ceny statku a důchodu na poptávku, elasticita Klíčová slova poptávka, substituční a důchodový efekt, elasticita, Giffenův paradox Cíle kapitoly Cílem kapitoly je vydefinovat co je poptávka a její druhy. V návaznosti na konkrétní příklady se lépe představí téma v celé šíři i hloubce. Výstupy z učení > 6.4 rozumí formování poptávky na trhu výrobků a služeb Příklad, uvedení vzorového úkolu Zadání: Při ceně zmrzliny Kč 10,- za kopeček si pan Bílý koupí 5 kopečků týdně, avšak při ceně Kč 8,-již 7 kopečků. Pan Černý při ceně zmrzliny Kč 10,- za kopeček nakupuje 7 kopečků týdně, avšak při ceně Kč 8,- nakupuje 8 kopečků. Vypočtěte cenovou elasticitu pana Bílého a pana Černého. Učiňte závěr. Řešení: Již ze zadání je vidět, že pan Bílý změnil poptávané množství po poklesu ceny více než pan Černý. I výpočet potvrdil, že cenová elasticita poptávky pana Bílého je vyšší než elasticita poptávky, kterou vykazuje pan Černý. Zadání samostatné práce (úkolu) 1. Teenager vynakládá celý svůj příjem na nákup CD s nahrávkami moderní hudby a módní oděvy. a. Jaká je cenová elasticita poptávky po CD, pokud se při zvýšení ceny CD nezmění objem výdajů na módní oblečení? b. Znázorněte uvedenou situaci pomocí křivky PCC a odvoďte křivku poptávky po CD (CD jsou na ose x, oblečení na ose y). 57 2. Uvažujte statek, jež je do důchodu 5 000 Kč normálni, od 5 000 Kč do 10 000 Kč je spotřebovávané množství tohoto statku na důchodu nezávislé a od důchodu 10 000 Kč se stává méněcenným. a) Nakreslete odpovídající Engelovu křivku. b) Jakých hodnot nabývá důchodová elasticita? 3. Bude pro následující dvojice statků křížová elasticita poptávky kladná nebo záporná? a) Tenisová raketa a tenisový míček b) Párek v rohlíku a hamburger c) Máslo a tlačenka 4. V grafu a) vyznačte odpovídající spotřební křivku a z jejího tvaru odvoďte charakter statku X. a) Graficky určete velikost substitučního a důchodového efektu a rozhodněte, zda jsou oba efekty kladné nebo záporné. b) Specifikujte statek X a popište tvar křivky poptávky po takovémto statku. Studijní literatura Povinná literatura HOŘEJŠÍ, B., J. SOUKUPOVÁ, L. HOŘEJŠÍ a J. SOUKUP, 2006. Mikroekonomie. 4. rozšiř, vyd. Praha: Management Press. ISBN 978-80-7261-150-8. (s. 75-89) Doporučená literatura JINDRA, V. Katedra ekonomie. Univerzita Hradec Králové [online], [cit. 2017-12-02] Dostupné z: https://edu.uhk.cz/~jindrvol/files/miek2/texty/. (s. 1-7) 58 3.4 Funkce užitku, optimální rozhodnutí v podmínkách rizika Klíčová slova vztah k riziku, optimální rozhodnutí v podmínkách rizika, užitek, axióm úplnosti Cíle kapitoly Cílem této kapitoly je pochopení toho, co pro spotřebitele znamená užitek a jak moc je ochoten podstupovat riziko. Zároveň vysvětlení toho, jak vypadá optimální rozhodování v podmínkách rizika. Výstupy z učení ^ 6.5 měří užitek spotřebitele Příklad, uvedení vzorového úkolu Zadání: DK trh. Běžná cena jednotky produktu je 70 Kč za kus, krátkodobá TC je popsána funkcí: TC = 800 + 16q + q2, kde q je množství sáhů za měsíc: a) Při jakém výstupu dochází k maximalizaci zisku? b) Vypočtěte krátkodobé zisky (nebo ztráty). c) Splňuje tato firma pravidlo vyrábět jen tehdy, když uhrazuje VC? Měla by tedy vyrábět? Řešení: a) MC = MR = P MC = dTC/dq = 16 + 2q MR = P = 70 16 + 2q = 70 q = 27 Max ziskuje dosahováno při q = 27. b) Zisk = TR - TC = (70 • 27) - (800 + 16 • 27 + 272) Zisk = -71 59 Firma v bodě svého optima dosahuje ztráty ve velikosti 71 Kč. c) Ano, firma by v krátkém období měla minimalizovat ztrátu pokračováním ve výrobě. P> AVC AVC = VC/q =16 + q = 16 + 27 = 43 (70 > 43) nebo TR (1890) > VC (1161) Zadání samostatné práce (úkolu) 1. Rovnice užitku příjmu spotřebitele Pepy je dána rovnicí U(I) = 21- 0,II2. Pepa má možnost zapojit se do hry, která vynáší 4 nebo 8 tis. Kč se stejnou pravděpodobností. a) Jaký je očekávaný užitek této hry pro Pepu? b) Jakého užitku by Pepa dosáhl, jestliže by byla zajištěna výhra ve výši očekávané peněžní hodnoty ze hry? 2. Cena statku X je 120 Kč a cena statku Y 80 Kč. Důchod spotřebitele je 5000 Kč. a) Určete MRSe. b) Co se stane s linií rozpočtu a jak se změní MRSe, pokud důchod vzroste na 8000 Kč? c) Co se stane s linií rozpočtu a jak se změní MRSe, pokud cena statku X klesne na 100 Kč? d) Co se stane s linií rozpočtu a jak se změní MRSe, pokud cena statku Y stoupne o 20 Kč? e) Co se stane s linií rozpočtu a jak se změní MRSe, jestliže Px vzroste o 18 Kč a Py vzroste o 12 Kč? 3. Určete charakter statku X a Y v uvedených třech indiferenčních mapách. 60 Studijní literatura Povinná literatura HOŘEJŠÍ, B., J. SOUKUPOVÁ, L. HOŘEJŠÍ a J. SOUKUP, 2006. Mikroekonomie. 4. rozšiř, vyd. Praha: Management Press. ISBN 978-80-7261-150-8. (s. 127-132) Doporučená literatura JINDRA, V. Katedra ekonomie. Univerzita Hradec Králové [online], [cit. 2017-12-02] Dostupné z: https://edu.uhk.cz/~jindrvol/files/miek2/texty/. (s. 1-11) 61 3.5 Produkční funkce, izokvanía, mezní míra substituce, křivka rostoucího výstupu Klíčová slova produkční funkce, izokvanta, mezní míra substituce, křivka rostoucího výstupu, výnosy z rozsahu Cíle kapitoly Cílem této kapitoly je pochopit problematiku existence firmy. Dále také správně pochopit a interpretovat produkční funkci a další detaily této problematiky v praktických příkladech. Výstupy z učení > 6.8 interpretuje produkční funkci Příklad, uvedení vzorového úkolu Zadání: Graficky znázorněte křivku poptávky, křivku mezních příjmů a křivku mezních nákladů monopolu. Znázorněte rozsah výroby maximalizující zisk a cenu maximalizující zisk. Doplňte dále křivku průměrných nákladů tak, aby váš graf znázorňoval: a) existenci kladného čistého ekonomického zisku monopolu b) existenci nulového ekonomického zisku monopolu c) existenci "monopolní ztráty" Řešení: p Pmax. Omax. MR 62 Zadání samostatné práce (úkolu) 1. Poptávková křivka po měsíční produkci monopolního výrobce hodin j e dána následující rovnicí: Q= 10 000- 100P. a) Jestliže MC výroby jsou konstantní a rovny 10$, kolik hodin vyrobí výrobce maximalizující svůj zisk za měsíc a za jakou cenu je prodá? b) Jaká by byla produkce a cena hodin, kdyby byly prodávány na dokonale konkurenčním trhu? 2. Zjistěte mezní míru technické substituce kapitálu prací, jestliže produkční funkce firmy je dána vztahem Q = 4L 2K2 a firma používá 2 jednotky práce a 4 jednotky kapitálu. 3. Monopolní výrobce má MC = AC = 5. Křivka tržní poptávky je dána vztahem: Q = 53 - P. Vypočtěte: a) Objem produkce a cenu, při níž monopol maximalizuje celkový čistý ekonomický zisk. b) Objem produkce a cenu dokonalé konkurence. 4. V grafu, který znázorňuje změnu celkového produktu s rostoucím množstvím práce při dvou různých množstvích kapitálu: tp a) Určete druhé stadium výroby pro produkční funkci TPli a TPll (Použijte co nejpřesnější grafické odvození počátku a konce druhého stadia výroby.) b) Porovnejte 2. stadium výroby v obou případech a stručně vysvětlete. 5. Monopolně konkurenční firma sleduje maximalizaci zisku. AR = 86 - 4q TC = 3q2 + 2q + 4 a) Jaká bude rovnovážná cena a rovnovážné množství v krátkém období? b) Určete velikost maximálního zisku. c) Lze určit velikost fixních nákladů? 63 Studijní literatura Povinná literatura HOŘEJŠÍ, B., J. SOUKUPOVÁ, L. HOŘEJŠÍ a J. SOUKUP, 2006. Mikroekonomie. 4. rozšiř, vyd. Praha: Management Press. ISBN 978-80-7261-150-8. (s. 180-192) Doporučená literatura JINDRA, V. Katedra ekonomie. Univerzita Hradec Králové [online], [cit. 2017-12-02] Dostupné z: https://edu.uhk.cz/~jindrvol/files/miek2/texty/. (s. 50-55) 64 3.6 Náklady a príjmy firmy (celkové, průměrné, mezní veličiny) Klíčová slova náklady a príjmy firmy, druhy nákladu, príjem, náklady v krátkém a dlouhém období Cíle kapitoly Po prostudování této kapitoly by student měl umět vypočítt náklady a príjmy firmy na základě zmíněných matematických vyjádření. Pochopení funkcí z grafu. Výstupy z učení ^ 6.9 analyzuje náklady a příjmy firmy Příklad, uvedení vzorového úkolu Zadání: Předpokládejme, že obchodní management nového supermarketu ve velkém městě očekává měsíční fixní náklady ve výši 71 400 Kč. Dále předpokládá, že náklady na dopravu, nezbytné služby a skladování zásob budou tvořit celkem 15 % z celkových tržeb. Průměrné tržby na jednoho návštěvníka supermarketu se očekávají ve výši 60,- Kč, takže celkový měsíční zisk je odhadován na 70 % z celkových tržeb. Na základě těchto údajů určete: a) kolik návštěvníků musí supermarket měsíčně navštívit, aby bylo dosaženo bodu zvratu b) kolik návštěvníků musí supermarket měsíčně navštívit, aby bylo dosaženo plánovaného zisku Řešení: a) Pro bod zvratu platí podmínka TR = TC řešíme rovnost P ■ Q = FC + VC 60Q = 71400+ 0,15 • 60Q Q = 1400 b) Zisk = TR - TC ~ 0,70 • 60Q = 60Q - (71400 + 0,15 • 60Q) 65 Q = 7933,3 Zadání samostatné práce (úkolu) 1. Graficky znázorněte vztah mezi SMC a SAC. Funkce krátkodobých celkových nákladu má tvar STC = 100+ 3Q2. a) O j aké výnosy z variabilního vstupu se j edná? b) Načrtněte odpovídající tvar křivek SMC a SAC. 2. Vyjděte z předpokladu, že tržní poptávková křivka oligopolního trhu s dominantní firmou je dána vztahem P = 30 - 3Q. Dále víte, že podíl trhu, který připadá dominantní firmě, se odvíjí na základě poptávky, která se chová podle vztahu p = 15 - q. Pokud všechny firmy na daném trhu maximalizují celkový zisk, stanovte: a) rovnovážný obj em výroby dominantní firmy za předpokladu, že j ej í MC = AC = 5 b) rovnovážnou cenu, za kterou realizuje svoji výrobu dominantní firma c) rovnovážnou cenu konkurenčního lemu d) celkovou nabídku výrobku daného oligopolního trhu 3. Můžete určit, zda jsou AVC rostoucí nebo klesající, jestliže víte, že: a) MC výroby j sou rostoucí b) MC výroby j sou vyšší než AVC? 4. V grafu vyznačte křivku FC. a) Vyznačte, s použitím přesného grafického odvození, při jaké výši výstupu jsou minimální AC a při jaké AVC. b) Při jaké výši výstupu se začínají projevovat klesající výnosy z variabilního vstupu? c) Při jaké výši výstupu končí na 1. a začíná 2. stadium výroby? KB Q 66 Studijní literatura Povinná literatura HOŘEJŠÍ, B., J. SOUKUPOVÁ, L. HOŘEJŠÍ a J. SOUKUP, 2006. Mikroekonomie. 4. rozšiř, vyd. Praha: Management Press. ISBN 978-80-7261-150-8. (s. 208-229) Doporučená literatura FIALOVÁ, H. a J. FIALOVÝ, 2011. Ekonomie pro studenty. Praha: Fiala Partners s.r.o., Vydavatelství A plus. ISBN 978-80-903804-6-2. (s. 2-3) 67 3.7 Volba výstupu dokonale konkurenční firmou, rozhodování firmy v postavení monopolu o výstupu a ceně Klíčová slova maximalizace zisku, Chamberlinův model, optimální výstup, monopol Cíle kapitoly V této kapitole je grafický znázorněna a vysvětlena problematika rozhodování firmy v monopolistické konkurenci. Maximalizace zisku firmy je zde probrána v krátkém i dlouhém období. Výstupy z učení > 6.10 rozhodne o výstupu firmy na trhu výrobků a služeb Příklad, uvedení vzorového úkolu Zadání: Vyjděte z předpokladu, že tržní poptávková křivka oligopolního trhu s dominantní firmou je dána vztahem P = 30 - 3Q. Dále víte, že podíl trhu, který připadá dominantní firmě, se odvíjí na základě poptávky, která se chová podle vztahu p = 15 - q. Pokud všechny firmy na daném trhu maximalizují celkový zisk, stanovte: a) rovnovážný objem výroby dominantní firmy za předpokladu, že její MC = AC = 5, b) rovnovážnou cenu, za kterou realizuje svoji výrobu dominantní firma, c) rovnovážnou cenu konkurenčního lemu, d) celkovou nabídku výrobků daného oligopolního trhu. Řešení: a) Vyjdeme z předpokladu MR = MC, neboť se jedná o firmy maximalizující zisk, určíme MR jako první parciální derivaci funkce TR —► MR = 15 - 2q, řešíme rovnost 15 - 2q = 5^q = 5b. b) Dosazením do poptávky po produkci dominantní firmy dopočítáme p = 10. 68 c) Konkurenční lem přebírá cenu dominantní firmy. P = 30 - 3Q 10 = 30 - 3Q Q = 6,67 Z této hodnoty dodává na oligopolní trh. d) Dominantní firma množství produkce Q = 5 konkurenční lem Q = 1,67. Zadání samostatné práce (úkolu) 1. V grafu je d konvenční a D proporcionální křivka poptávky po produkci firmy v monopolistickém odvětví a krivka LAC Graf 10-5 Kč/Q vyjadřuje vývoj nákladu firmy v dlouhém období. a) Jaká je cena a výstup každé firmy v odvětví za předpokladu, že firmy mají nulový ekonomický zisk? b) Určete, zda jsou za podmínek (a) všechny firmy v daném odvětví v dlouhodobé rovnováze. c) Může určitá firma v tomto odvětví předpokládat, že je za uvedených podmínek možné dosáhnout kladného ekonomického zisku? d) Projeví se odchod některé firmy z odvětví posunem proporcionální křivky D doleva? e) Bude křivka LAC v bodě dlouhodobé rovnováhy firmy rostoucí, klesající nebo vodorovná? 2. Předpokládejme, že vzájemné působení sil nabídky a poptávky na dokonale konkurenčním trhu vedlo k formování krátkodobé rovnovážné ceny ve výši 70 Kč za jednotku. Předpokládejme dále, že měsíční výrobní náklady reprezentativní firmyjsou dány vztahem TC = 200 + 25Q - 6Q2 + (1/3)Q3 . Určete výstup, při jehož výrobě by tato firma maximalizovala zisk a velikost zisku nebo ztráty. 3. Zvažte, zda má firma pokračovat ve výrobě, jestliže při rozsahu produkce na úrovni MR = MC jsou její průměrné fixní náklady 8Kč, průměrné variabilní náklady 15Kč a cena výrobku je 20Kč. (Doporučení: rozlište rozhodování firmy v krátkém a dlouhém období.) 4. Vysvětlete, j aký vliv bude mít zvýšení ceny variabilních vstupů na rovnovážnou cenu a rovnovážné množství na dokonale konkurenčním trhu v krátkém období. Znázorněte graficky. 69 Studijní literatura Povinná literatura HOŘEJŠÍ, B., J. SOUKUPOVÁ, L. HOŘEJŠÍ a J. SOUKUP, 2006. Mikroekonomie. 4. rozšiř, vyd. Praha: Management Press. ISBN 978-80-7261-150-8. (s. 316-324) 70 3.8 Rozhodovaní firmy o výstupu a ceně v monopolistické konkurenci, optimální výstup firmy v podmínkách oligopolu Klíčová slova oligopol, kartel, Cournotův model, velikost trhu jako bariéra vstupu Cíle kapitoly Tato kapitola studentovi přiblíží problematiku a základní východiska pro optimální výstup firmy v podmínkách oligopolu. Teorii této kapitoly následně otestuje v příkladech a úkolech na dané téma. Výstupy z učení > 6.10 rozhodne o výstupu firmy na trhu výrobku a služeb Příklad, uvedení vzorového úkolu Zadání: V roce 1980 vyrábělo téměř tři čtvrtiny piva v USA pět firem: Anheuser-Busch, Miller, Pabst, Schlitz a Coors. V šedesátých letech byly LAC v pivovarnictví minimální tehdy, když firma vyráběla kolem 2mil. barelů piva ročně, koncem sedmdesátých let to již bylo při výrobě 18mil. barelů ročně. a) Dokážete vysvětlit, proč došlo k této změně? b) Domníváte se, že uvedené změny v křivce LAC měly za následek pokles počtu firem v působících pivovarnictví uvedený v následující tabulce? Řešení: Rok 1963 1967 1972 1976 Počet firem 171 125 108 49 a) Ke změně ^AC došlo v důsledku technologické změny. Například v roce 1965 bylo možné naplnit pivem 900plechovek za minutu, koncem 70. let kolem 1500 plechovek za minutu. 71 b) Uvedené změny v křivce LAC byly určitě jedním z důvodů poklesu počtu firem působících v pivovarnictví. Vzhledem k tomu, že se pivovary musely zvětšovat, bylo jich zapotřebí stále méně. Zadání samostatné práce (úkolu) 1. Na trhu, jehož tržní poptávka je znázorněna křivkou DT v grafu 11-la), působí 2 výrobci (Filips a Pilifs) postrádající schopnost učit se ze zkušeností, tj. každý z nich předpokládá, že druhý výrobce nebude v reakci na rozhodnutí prvního výrobce ohledně výstupu svůj výstup měnit. Za předpokladu, že oba výrobci mají stejné mezní náklady 300Kč. a) Vyznačte Courtnotovu rovnováhu v grafu. b) Načrtněte reakční křivky a jejich prostřednictvím určete bod Cournotovy rovnováhy. Kč/C 1 200 1 000 800 600 400 200 1. Předpokládejme, že na tento trh pronikla druhá firma; tržní poptávka Q je potom uspokojována výstupem obou firem Q = qi + q2 = 53 - P. Budeme pro zjednodušení předpokládat, že náklady obou firem jsou stejné. S využitím Cournotova modelu zjistěte reakční křivku každé firmy, objem výstupu každé firmy, tržní cenu a zisk každé z firem. 2. Vysvětlete jak je možné, že může být hodnota Lornerova indexu v případě monopolu nižší, než v případě oligopolu. 3. Kartel je tvořený firmami. Tabulka popisuje funkce celkových nákladů jednotlivých firem. Kolik jednotek výstupu by měla každá z firem vyrábět v případě, že se kartel rozhodl pro výrobu 11 jednotek. 72 Grat 11-1a)-zadání Jednoky výstupu TC (v tis. Kč) i. firma 2. firma 3 hrma 0 20 25 15 1 25 35 22 2 3S 50 32 3 50 SO 47 4 60 120 77 S 120 160 117 Studijní literatura Povinná literatura HOŘEJŠÍ, B., J. SOUKUPOVÁ, L. HOŘEJŠÍ a J. SOUKUP, 2006. Mikroekonomie. 4. rozšiř, vyd. Praha: Management Press. ISBN 978-80-7261-150-8. (s. 330-337) Doporučená literatura FIALOVÁ, H. a J. FIALOVÝ, 2011. Ekonomie pro studenty. Praha: Fiala Partners s.r.o., Vydavatelství A plus. ISBN 978-80-903804-6-2. (s. 3) 73 3.9 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu Klíčová slova mezní a průměrné náklady, mezní a průměrné příjmy Cíle kapitoly Cílem této kapitoly je seznámit studenty s matematickým vyjádřením mezních a průměrných nákladů a příjmů. Výstupy z učení > 6.12 analyzuj e trh práce ^ 6.13 analyzuj e trh kapitálu Příklad, uvedení vzorového úkolu Zadání: a) Vysvětlete, co mají společného a čím se liší MR a MRP. Vysvětlete vztah mezi nimi. b) Vysvětlete rozdíl mezi MC a MFC. c) Jakým způsobem ovlivní změna konkurenčních podmínek na trhu výrobního faktoru veličiny MC a MFC (resp. vysvětlete rozdíl mezi MC a MFC v podmínkách dokonalé a nedokonalé konkurence)? d) Vysvětlete rozdíl mezi MRP v podmínkách dokonalé a nedokonalé konkurence na trhu produkce. Řešení: a) V obou případech jde o změnu TR.MR je změna TR vyvolaná změnou Q, zatímco MRPjezměna TR vyvolána změnouL. Jejich vztah určuje rovnice MRP =MR* MP. b) V obou případech jde o změnu TC, ale MC =dTC/dQ a MFC = dTC/dL. c) Na rozdíl od MC, které nejsou typem konkurence na trhu výrobního faktoru ovlivněny, MFC typem konkurence na trhu výrobního faktoru ovlivněny j sou, a to následuje způsobem: v případě dokonalé konkurence MFC = w 74 v případě nedokonalé konkurence MFC rostou společně s růstem zaměstnanosti: aby firma mohla najmout další jednotku práce, musí zaplatit vyšší mzdovou sazbu. Dříve najaté jednotky práce byly najaty za nižší w. Jestliže však firma najme dodatečnou jednotkou práce za vyšší w, musí i dříve najatým jednotkám práce zaplatit tuto vyšší w, a tím firmě vzniká dodatečný náklad na nájem dodatečné jednotky práce - tj. náklad na mezní fyzický produkt práce, a) Obecně (dokonalá i nedokonalá konkurence) platí MRP = MR * MP, v dokonalé konkurenci MR = P, tzn., že platí MRP = P * MP. MRP je příjem z mezního produktu, resp. příjem z dodatečně najaté jednotky výrobního faktoru, tj. dodatečně najatá jednotka výrobního faktoru vyrobila dodatečnou produkci (MP), tuto produkci prodá na trhu výrobků a služeb a obdrží dodatečný příjem (MR), kterým je třeba „ohodnotit" mezní fyzický produkt (MP) dodatečně jednotky na změnu celkových příjmů firmy, tj. na mezní příjmy (MR). V případě nedokonalé konkurence na trhu statků a služeb nelze zaměňovat MR (mezní příjem z prodané produkce) za P (cena produkce, určující průměrný příjem z každé prodané jednotky, AR), protože se při různém objemu produkce liší. K výpočtu MRP lze v tomto použít pouze MR, protože tak zjistíme veličinu přesně odpovídající smyslu a názvu MRP (viz výše). Zadání samostatné práce (úkolu) 1. Rozhodněte, který níže uvedených grafů by mohl představovat: a. Veličinu MR na dokonale konkurenčním trhu statků a služeb b. Veličinu MRP, když MP klesá c. Křivku nabídky práce, když forma nemá tržní sílu k ovlivnění w d. Křivku poptávky po práci na dokonale konkurenčním trhu práce e. Křivku poptávky po produkci dokonale konkurenčního odvětví 6. Křivku poptávky po produkci dokonale konkurenční firmy 75 a) b) Q c) w d! 2. Zdůvodněte, proč bude firma v krátkém období zvyšovat množství najímaného výrobního faktoru, dokud ARPvf nebude menší nebo roven ceně výrobního faktoru Pvf. 3. Nalezněte k veličinám v levém sloupci správný výraz z pravého sloupce: 1) Celkové náklady (TC) a) P * Q 2) Mezní náklady (MC) b) 5TR/ÔL 3) Celkové príjmy (TR) c) w * L 4) Mezní příjmy (MR) d) 5TC/ 5Q 5) Příjem z mezních produktů (MRP) e) 5TR/5Q Studijní literatura Povinná literatura HOŘEJŠÍ, B., J. SOUKUPOVÁ, L. HOŘEJŠÍ a J. SOUKUP, 2006. Mikroekonomie. 4. rozšiř, vyd. Praha: Management Press. ISBN 978-80-7261-150-8. (s. 375-381) 76 3.10 Poptávka na dokonale a nedokonale konkurenčním trhu práce Klíčová slova dokonalá konkurence, nedokonalá konkurence, poptávka, faktory Cíle kapitoly Cílem kapitoly je vymezení si základních pojmů poptávky, grafické vyjádření na dokonalém a nedokonalém trhu. Zároveň i matematické vyjádření a následné pochopení souvislostí. Výstupy z učení > 6.12 analyzuj e trh práce Příklad, uvedení vzorového úkolu Zadání: Předpokládejme následující tvrzení: „Mzdová sazba vždy odpovídá násobku P • MPl." (P je cena výstupu.) Zvažte platnost tohoto tvrzení v následujících případech: a) dokonalá konkurence b) monopol c) monopson Řešení: a) Dokonalá konkurence - platí. Optimální množství najímané práce určuje rovnost MRPL = MFCl (resp. P MPl = w). b) Monopol - neplatí. Optimální množství najímané práce sice také určuje rovnost MRPL = MFCl, ale MRPL = MR MPl a platí MR < P. c) Monopson - neplatí. Optimální množství najímané práce také určuje rovnost MRPl = MFCl, ale firma stanoví w na úrovni AFCl, přičemž AFCl < MFCl. 77 Zadání samostatné práce (úkolu) 1. Proč je křivka poptávky firmy po práci v případě, že má firma monopolní sílu na trhu výrobků a služeb více elastická, než v případě, že prodává vyrobené statky na dokonale konkurenčním trhu? 2. V grafu předpokládáme nedokonale konkurenční podmínky na trhu práce, resp. monopolní sílu na straně poptávky po práci. a) Vyznačte křivku nabídky práce této firmě. b) Určete, jaké množství práce bude najímat firma maximalizující zisk. c) Vyznačte pravděpodobnou výši mzdové sazby na tomto trhu. 3. Uveďte faktory, které ovlivňují elasticitu poptávky po práci, a doplňte, jakým způsobem ji ovlivňují. 4. Vysvětlete pomocí grafu, za jakých podmínek by platilo toto tvrzení: „Pokud by byla křivka individuální nabídky práce zpět zakřivená, zaměstnavatel by musel pro získání většího množství práce snížit mzdovou sazbu." 5. Předpokládejme firmu prodávající svůj výstup A na dokonale konkurenčním trhu za cenu PA = 20 Kč a) Jestliže její produkční funkci můžeme pro 0 až 6 hodin práce vyjádřit jako Q = 12L -L2, odvoďte a graficky znázorněte křivku individuální poptávky po práci. b) Určete množství najímané práce, jestliže firma maximalizuje zisk a práci kupuje na jejím dokonale konkurenčním trhu za cenu 80 Kč. Studijní literatura Povinná literatura HOŘEJŠÍ, B., J. SOUKUPOVÁ, L. HOŘEJŠÍ a J. SOUKUP, 2006. Mikroekonomie. 4. rozšiř, vyd. Praha: Management Press. ISBN 978-80-7261-150-8. (s. 386-408) MFC. .ARPL AFC, MHP, Ĺ 78 3.11 Nabídka práce Klíčová slova individuální a tržní nabídka práce, spotřeba, volný čas, užitek Cíle kapitoly Jednotlivec maximalizující užitek bude pracovat takový počet hodin denně, při kterém bude mezní míra substituce volného času spotřebou stejná jako mzdová sazba. Výstupy z učení > 6.12 analyzuj e trh práce Příklad, uvedení vzorového úkolu Zadání: Někteří rockoví muzikanti si vydělají za rok více než 1 mil. Kč. Vysvětlete tento vysoký důchod pomocí pojmu ekonomická renta. Znázorněte graficky. Řešení: Jestliže předpokládáme, že pro špičkovou rockovou hudbu je nabídka fixní a tito hudebníci by provozovali svoji muziku za téměř jakýkoli plat, pak ekonomická renta bude rozdílem mezi 1 mil. Kč a částkou, při které by již odmítli hrát. Zadání samostatné práce (úkolu) 1. Kalendářní měsíc obsahující 30 dní má celkem 720 hodin. Předpokládejme mzdovou sazbu jednotlivce ve výši 100 Kč/hod. a) Vypočítejte maximální možný měsíční důchod tohoto jednotlivce. 79 b) Zjistěte, kolik hodin měsíčně bude tento jednotlivec pracovat, když se vzdává 75 % svého důchodu ve prospěch volného času. c) Objeví se bohatý příbuzný, který mu bude poukazovat měsíčně částku 8000 Kč. Jestliže náš jednotlivec i nadále obětuje 75 % svého důchodu ve prospěch volna, kolik hodin v měsíci bude pracovat? d) Jak by se změnila odpověď c) v případě vzrůstu mzdové sazby na 200 Kč/hod.? 2. Křivka DL v grafu představuj e poptávku a křivka SL nabídku práce. Jaké množství práce bude firma najímat za předpokladu, že odborové svazy vyjednají takovou výši mzdové sazby, která jim umožňuje maximalizovat celkovou mzdu? a. Vyznačte najímané množství práce L*. b. Vyznačte výši mzdové sazby w*. c. Vyznačte velikost celkové mzdy. d. Vyznačte množství práce Ľ a výši mzdové sazby w', které by odpovídaly snaze odborů maximalizovat zaměstnanost. Studijní literatura Povinná literatura HOŘEJŠÍ, B., J. SOUKUPOVÁ, L. HOŘEJŠÍ a J. SOUKUP, 2006. Mikroekonomie. 4. rozšiř, vyd. Praha: Management Press. ISBN 978-80-7261-150-8. (s. 410, s. 412-415) Doporučená literatura JINDRA, V. Katedra ekonomie. Univerzita Hradec Králové [online], [cit. 2017-12-02] Dostupné z: https://edu.uhk.cz/~jindrvol/files/miek2/texty/. (s. 1-2) 80 3.12 Trh kapitálu, spotřební rozhodování, investiční rozhodování Klíčová slova inflace, úspory, tržní příležitosti, hranice výrobních možností Cíle kapitoly Sledovat dokonale konkurenční trh, kde neexistuje inflace a riziko. Jedinec na tomto trhu vynakládá svůj příjem na nákup jednoho statku ve dvou různých obdobích. Užitek ze spotřeby statku v obou obdobích maximalizuje, pokud vyrovná mezní míru svých časových preferencí s reálnou úrokovou mírou. Výstupy z učení > 6.13 analyzuj e trh kapitálu Příklad, uvedení vzorového úkolu Zadání: Uvažujeme dvě období (t = 1,2). V každém z nich má spotřebitel příjem ve výši 10 000 Kč, za něj nakupuje statek C. Úroková míra je 10 %. Situaci spotřebitele dokumentuje následující graf. Graf 17-2 6 363,6 8 863.6 Cena statku C v současném období je Pi = 1 Kč. Spotřebitel očekává, že se cena statku C v budoucím období nezmění. a) Kolik jednotek statku C bude spotřebitel kupovat v obou obdobích? 81 b) Kolik korun si bude chtít spotřebitel půjčit (resp. jak velké úspory spotřebitel bude mít)? II. Předpokládejme, že jsou všechny trhy v rovnováze. Spotřebitel očekává, že se cena statku C zvýší v budoucím období o 25 %. a) Kolik jednotek statku C bude spotřebitel kupovat v obou obdobích? b) Kolik Kč si bude chtít spotřebitel půjčit (resp. jak velké úspory spotřebitel bude mít)? c) Lze očekávat, že se promítne očekávaná míra inflace do stability cen v současném období? Řešení: I. a. Bod rovnováhy bude Cl = 6 363,6 a C2 = 14 000. b. Spotřebitel šetří, velikost úspor je S = 7 636 Kč. II. a. Bod rovnováhy bude Cl = 8 863,6 a C2 = 9 000. b. Spotřebitel šetří, velikost úspor se sníží na S = 1 136 Kč. c. Pokud se jedná o typického spotřebitele, úspory se sníží a při dané poptávce po úsporách zde bude tlak na růst úrokové sazby. Zvýší se tak poptávka po finální produkci a při dané nabídce finálních statků se objeví tlak na růst jejich cen v běžném období. Zadání samostatné práce (úkolu) 1. Určete, zda j e zvýšení úrokové míry výhodné a. pro vlastníka věčné renty (perpetuity) b. pro vlastníka doživotní renty (anuity) a vysvětlete. 2. Existuje nějaká hranice pro negativní úrokovou míru? Vysvětlete. 3. Jsou možné záporné úrokové míry? Vysvětlete! Studijní literatura Povinná literatura HOŘEJŠÍ, B., J. SOUKUPOVÁ, L. HOŘEJŠÍ a J. SOUKUP, 2006. Mikroekonomie. 4. rozšiř, vyd. Praha: Management Press. ISBN 978-80-7261-150-8. (s. 423-446) 82 3.13 Rovnováha, efektivnost a úloha státu: všeobecná rovnováha, tržní selhání, mikroekonomická politika státu Klíčová slova rovnováha, efektivnost, vyhledávání renty, selhávání státu, externality Cíle kapitoly Cílem této kapitoly je přiblížení tématu rovnováhy, efektivnosti a úlohy státu v mikroekonomii. Hlavním tématem je všeobecná rovnováha, pojem externality a úloha státu z mikroekonomického pohledu. Výstupy z učení > 6.15 rozumí úloze státu > 6.16 analyzuje rovnováhu a efektivnost na trhu Příklad, uvedení vzorového úkolu Zadání: Tržní poptávku po zboží X lze popsat funkcí P = 200 - 1,9Q. Předpokládejme, že při výrobě tohoto statku se používá technologie, která vykazuje konstantní výnosy z rozsahu. Dlouhodobé průměrné náklady LAC = 10 Kč. a) Určete rovnovážný objem produkce a výši ceny za předpokladu, že neexistují žádné bariéry vstupu do odvětví. b) Předpokládejme, že vláda chce udělit monopol na výrobu statku X vybrané firmě. Určete maximální částku, kterou bude ochotna každá firma vynaložit, aby úspěšně prošla vládním výběrem a získala tento monopol. c) Vypočtěte náklady mrtvé váhy pro případ, že v odvětví působí jediná firma. Řešení: a) Cena se rovná LAC, tj. P = 10 Kč. Dosazením do funkce poptávky zjistíme, že rovnovážné množství je Q = 100 jednotek. 83 b) Vypočteme nejdříve objem produkce a výši ceny neregulovaného monopolu: Q = 50, P = 105 Kč. Když firma získá monopolní postavení, dosahuje zisk: n = (105 -10) • 50 = 4 750 Kč. Náklady na vyhledávání renty by neměly přesáhnout tuto částku. c) Náklady mrtvé váhy j sou 2375 Kč. Zadání samostatné práce (úkolu) 1. V grafu je znázorněna křivka poptávky po produkci monopolu. Antimonopolní úřad stanoví regulovanou cenu ve výši Pi. a) Nakreslete mezní příjmy monopolu při cenové regulaci. b) Doplňte graf tak, aby cena Pl zabezpečovala maximální alokační efektivnost. c) Načrtněte nový graf tak, aby cena Pl znamenala nulový ekonomický zisk. 2. Výroba papíru produkuje zápornou externalitu. Mezní náklady výroby znázorňuje v grafu křivka MC a externí náklady (tj. dodatečné náklady vznikající společnosti v důsledku záporné externality) křivka EMC. Tržní poptávka po papíru je znázorněna křivkou D. a) Určete optimální výši výstupu z hlediska firem maximalizujících zisk a z hlediska celé společnosti. b) Vysvětlete, v čem spočívají tzv. společenské náklady neefektivnosti a vyznačte jejich velikost v grafu představujícím výrobu papíru. 84 3. Předpokládejme, že nová příčina způsobí, že se výrobní proces s konstantními výnosy z rozsahu ve výrobě jednoho produktu přemění v proces s prudce rostoucími výnosy. Jak tato skutečnost ovlivní smluvní křivku výroby? 4. Určete mezní míru transformace produktu televizoru a rádia, když víte, že výroba obou statků j e efektivní a televizor j e desetkrát dražší než rádio. Vysvětlete, jakým způsobem jste MPvPT určili. 5. Pavel má 4 láhve piva a 2 chlebíčky. Petr má 2 láhve piva a 2 chlebíčky. Pavlova mezní míra substituce (MRS) piva za chlebíčky je 3, Petrova MRS je 1. Pomocí krabicového schématu vysvětlete, zdaje toto rozdělení efektivní. Jestliže není, jaká změna by zvýšila užitek obou spotřebitelů? Studijní literatura Povinná literatura HOŘEJŠÍ, B., J. SOUKUPOVÁ, L. HOŘEJŠÍ a J. SOUKUP, 2006. Mikroekonomie. 4. rozšiř, vyd. Praha: Management Press. ISBN 978-80-7261-150-8. (s. 508-553) Doporučená literatura JINDRA, V. Katedra ekonomie. Univerzita Hradec Králové [online], [cit. 2017-12-02] Dostupné z: https://edu.uhk.cz/~jindrvol/files/miek2/texty/. (s. 2) 85