1
Vysoká škola technická a ekonomická
v Českých Budějovicích
Metody komplexního hodnocení
podniku
Studijní opora pro kombinovanou formu studia
Garant: doc. Ing. Marek Vochozka, MBA, Ph.D.
Ústav znalectví a oceňování
Ústav znalectví a oceňování
Autor: doc. Ing. Marek Vochozka, MBA, Ph.D.
2
Obsah
1 Anotace...........................................................................................................................4
2 Příprava na přednášky ....................................................................................................9
2.1 Hodnocení podniku z pohledu jeho jednotlivých stakeholderů ..............................9
2.2 Hodnocení podniku – finanční a nefinanční metody, vstupní data pro analýzu...13
2.3 Manažerské pojetí zisku........................................................................................17
2.4 Finanční analýza podniku – analýza absolutních ukazatelů .................................20
2.5 Finanční analýza podniku – horizontální a vertikální analýza výkazů účetní závěrky
23
2.6 Analýza trendu, časové řady .................................................................................26
2.7 Finanční analýza podniku – výpočet a interpretace poměrových ukazatelů finanční
analýzy (ukazatele rentability, likvidity a zadluženosti)..................................................29
2.8 Finanční analýza podniku – výpočet a interpretace poměrových ukazatelů finanční
analýzy (ukazatele aktivity, produktivity práce, kapitálového trhu a další) ....................32
2.9 Vývoj metod komplexního hodnocení podniku, statisticko-matematické metody Vícenásobná
diskriminační analýza.................................................................................35
2.10 Vybrané bankrotní modely – Altmanovy indexy, indexy IN................................38
2.11 Vybrané bankrotní modely – Beaverova profilová analýza, Tafflerův index,
Beermanova diskriminační funkce...................................................................................41
2.12 Vybrané bonitní modely – index bonity a další ....................................................44
2.13 Vybrané bankrotně bonitní modely – Tamariho model, Grünwaldův index, Rychlý
Kralickův test ...................................................................................................................47
2.14 Vážené průměrné náklady na kapitál, model CAPM............................................50
2.15 Ekonomická přidaná hodnota EVA Entity............................................................53
2.16 Alternativní náklady na vlastní kapitál, stavebnicová metoda..............................56
2.17 Ekonomická přidaná hodnota EVA Equity...........................................................59
2.18 Hodnota podniku jako ukazatel výkonu................................................................62
2.19 Výnosové metody stanovení hodnoty podniku, diskontované volné peněžní toky,
diskontovaná EVA ...........................................................................................................65
2.20 Benchmarkingové modely, INFA .........................................................................68
2.21 Balance scorecard, metoda Harryho Pollaka ........................................................71
2.22 Grafická analýza....................................................................................................74
3
2.23 Vývoj metod komplexního hodnocení podniku pomocí neuronových sítí ...........77
2.24 Neuronové sítě – klasifikační analýza...................................................................80
2.25 Neuronové sítě – regresní analýza (časové řady)..................................................83
2.26 Neuronové sítě – shluková analýza (Kohonenovy sítě)........................................86
3 Příprava na semináře ....................................................................................................89
3.1 Identifikace stakeholderů podniku........................................................................89
3.2 Finanční analýza – souvislý příklad......................................................................93
3.3 Aplikace bankrotních modelů ...............................................................................97
3.4 Aplikace bonitních a bankrotně bonitních modelů .............................................100
3.5 Tvorba komplexní metody hodnocení podniku pomocí vícenásobné diskriminační
analýzy ...........................................................................................................................105
3.6 Výpočet EVA Entity ...........................................................................................108
3.7 Výpočet EVA Equity ..........................................................................................111
3.8 Stanovení hodnoty podniku pomocí diskontovaného volného CF pro firmu .....114
3.9 Stanovení hodnoty podniku pomocí diskontovaného volného CF pro akcionáře116
3.10 Aplikace metody INFA – identifikace generátorů hodnoty podniku..................118
3.11 Aplikace metody Harryho Pollaka......................................................................121
3.12 Tvorba komplexní metody hodnocení podniku pomocí vybrané neuronové sítě123
3.13 Syntéza a interpretace výsledků..........................................................................127
4
1 Anotace
Období 2. semestr/ 1. ročník, 4. semestr/ 2. ročník
Název
předmětu
Metody komplexního hodnocení podniku
Vyučovací
jazyk
český
Garant
předmětu
doc. Ing. Marek Vochozka, MBA, Ph.D.
Garanční ústav Ústav znalectví a oceňování
Katedra Ústav znalectví a oceňování
Vyučující
(přednášející)
doc. Ing. Marek Vochozka, MBA, Ph.D.
Vyučující
(cvičící)
Ing. Simona Hašková, Ph.D.
Ukončení
předmětu
zkouška
Poznámka
k ukončení
docházka na přednášky a semináře
Rozsah 4/2
Počet kreditů 8
Cíle předmětu
výstupy z učení
Předmět se zabývá etablovanými metodami komplexního hodnocení
podniku, jako jsou bankrotní a bonitní modely. Zároveň věnuje svou
pozornost benchmarkingovým modelům a konstrukci nejdůležitějších
indikátorů charakterizujících výkon podniku (např. ROE, ROA, EVA
Equity, EVA Entity). Ve své druhé část se předmět zabývá tvorbou metod
komplexního hodnocení podniku. Konkrétně učí studenta využití
vícenásobné diskriminační analýzy a neuronových sítí při tvorbě
bankrotních a bonitních modelů.
Výstupy z učení Po úspěšném absolvování předmětu student:
15.1 zná vybrané bankrotní a bonitní modely,
15.2 zná vybrané benchmarkingové metody komplexního hodnocení
podniku,
15.3 využívá konkrétní bankrotní, bonitní a benchmarkingové modely při
hodnocení životaschopnosti, bonity a potenciálu podniku,
15.4 vytváří metody komplexního hodnocení podniku pomocí
vícenásobné diskriminační analýzy,
15.5 vytváří metody komplexního hodnocení podniku pomocí
neuronových sítí (především vícevrstvých perceptronových sítí,
neuronových sítí radiální základní funkce, probabilistických neuronových
sítí, generalizovaných regresních neuronových sítí),
5
15.6 provede funkční rozklad vrcholových indikátorů výkonnosti podniku
(hodnoty pro akcionáře, ROE, ROA, EVA Equity, EVA Entity a dalších),
15.7 identifikuje generátory hodnoty podniku (resp. konkrétního
podniku),
15.8 zná metodu finanční analýzy dle Schmallenbachovy společnosti,
15.9 aplikuje soustavu ukazatelů finanční analýzy dle Schmallenbachovy
společnosti,
15.10 stanoví hodnotu podniku pomocí diskontovaných peněžních toků
v různých variantách,
15.11 určí a interpretuje ekonomickou přidanou hodnotu podniku.
Osnova
předmětu
Přednášky
1. Hodnocení podniku z pohledu jeho jednotlivých stakeholderů. (15.1,
15.2, 15.3, 15.4, 15.5, 15.6, 15.7, 15.8, 15.9, 15.10, 15.11)
2. Hodnocení podniku – finanční a nefinanční metody, vstupní data pro
analýzu. (15.1, 15.2, 15.3, 15.4, 15.5, 15.6, 15.7, 15.8, 15.9, 15.10,
15.11)
3. Manažerské pojetí zisku. (15.9)
4. Finanční analýza podniku – analýza absolutních ukazatelů. (15.9)
5. Finanční analýza podniku – horizontální a vertikální analýza výkazů
účetní závěrky. (15.9)
6. Analýza trendu, časové řady. (15.9)
7. Finanční analýza podniku – výpočet a interpretace poměrových
ukazatelů finanční analýzy (ukazatele rentability, likvidity a
zadluženosti). (15.9)
8. Finanční analýza podniku – výpočet a interpretace poměrových
ukazatelů finanční analýzy (ukazatele aktivity, produktivity práce,
kapitálového trhu a další). (15.9)
9. Vývoj metod komplexního hodnocení podniku, statistickomatematické
metody – Vícenásobná diskriminační analýza. (15.1)
10. Vybrané bankrotní modely – Altmanovy indexy, indexy IN. (15.1)
11. Vybrané bankrotní modely – Beaverova profilová analýza, Tafflerův
index, Beermanova diskriminační funkce. (15.1)
12. Vybrané bonitní modely – index bonity a další. (15.1)
13. Vybrané bankrotně bonitní modely – Tamariho model, Grünwaldův
index, Rychlý Kralickův test. (15.1)
14. Vážené průměrné náklady na kapitál, model CAPM. (15.11)
15. Ekonomická přidaná hodnota EVA Entity. (15.11)
16. Alternativní náklady na vlastní kapitál, stavebnicová metoda. (15.11)
17. Ekonomická přidaná hodnota EVA Equity. (15.11)
18. Hodnota podniku jako ukazatel výkonu. (15.10)
19. Výnosové metody stanovení hodnoty podniku, diskontované volné
peněžní toky, diskontovaná EVA. (15.10)
20. Benchmarkingové modely, INFA. (15.2, 15.6)
21. Balance scorecard, Metoda Harryho Pollaka. (15.2)
22. Grafická analýza. (15.2)
23. Vývoj metod komplexního hodnocení podniku pomocí neuronových
sítí. (15.5)
24. Neuronové sítě – klasifikační analýza. (15.5)
25. Neuronové sítě – regresní analýza (časové řady). (15.5)
6
26. Neuronové sítě – shluková analýza (Kohonenovy sítě). (15.5)
Semináře
1. Identifikace stakeholderů podniku. (15.1, 15.2, 15.3, 15.4, 15.5, 15.6,
15.7, 15.8, 15.9, 15.10, 15.11)
2. Finanční analýza – souvislý příklad. (15.9)
3. Aplikace bankrotních modelů. (15.3)
4. Aplikace bonitních a bankrotně bonitních modelů. (15.3)
5. Tvorba komplexní metody hodnocení podniku pomocí vícenásobné
diskriminační analýzy. (15.4)
6. Výpočet EVA Entity. (15.11)
7. Výpočet EVA Equity. (15.11)
8. Stanovení hodnoty podniku pomocí diskontovaného volného CF pro
firmu. (15.10)
9. Stanovení hodnoty podniku pomocí diskontovaného volného CF pro
akcionáře. (15.10)
10. Aplikace metody INFA – identifikace generátorů hodnoty podniku.
(15.6)
11. Aplikace metody Harryho Pollaka. (15.3)
12. Tvorba komplexní metody hodnocení podniku pomocí vybrané
neuronové sítě. (15.5)
13. Syntéza a interpretace výsledků. (15.1, 15.2, 15.3, 15.4, 15.5, 15.6,
15.7, 15.8, 15.9, 15.10, 15.11)
Organizační
formy výuky
přednáška, seminář
Komplexní
výukové
metody
frontální výuka
skupinová výuka - kooperace
brainstorming
kritické myšlení
samostatná práce
Studijní zátěž
Aktivita
Počet hodin za semestr
Prezenční
forma
Kombinovaná
forma
Příprava na průběžný test 26 26
Příprava na seminář, cvičení,
tutoriál
46 48
Účast na přednáškách 52 0
Účast na semináři/cvičeních/
tutoriálu/exkurzi
26 24
Průběžný test 2 2
Příprava na závěrečný test 52 104
Závěrečný test 4 4
Celkem: 208 208
7
Metody
hodnocení a
jejich poměr
závěrečný test 70 %
průběžný test 30 %
Podmínky pro
úspěšné
absolvování
předmětu včetně
jejich hodnocení
Účast na přednáškách a seminářích.
Zisk alespoň 70 % bodů z průběžného a závěrečného testu.
Informace
učitele
U tohoto předmětu je vyžadována 100% účast na všech přednáškách a
seminářích. V případě objektivní překážky je možné omluvit u
vyučujícího.
Literatura
povinná
KISLINGEROVÁ, E., 2010. Manažerské finance. Praha: C. H. Beck.
ISBN 978-80-7400-194-9.
VOCHOZKA, M., 2011. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha:
Grada. ISBN 978-80-247-3647-1.
VOCHOZKA, M., J. JELÍNEK, J. VÁCHAL, J. STRAKOVÁ a V.
STEHEL, 2017a. Využití neuronových sítí při komplexním hodnocení
podniků. Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-642-5.
VOCHOZKA, M., J. VRBKA, S. HAŠKOVÁ, Z. ROWLAND a V.
MACHOVÁ, 2017b. Přehled metod komplexního hodnocení podniků.
České Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých
Budějovicích. ISBN 978-80-7468-119-6.
Literatura
doporučená
KNÁPKOVÁ, A. a D. PAVELKOVÁ, 2017. Finanční analýza.
Komplexní průvodce s příklady. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-0563-2.
SCHOLLEOVÁ, H. a P. ŠTAMFESTOVÁ, 2015. Finance podniku.
Sbírka řešených příkladů a otázek. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5544-
1.
MAŘÍK, M. et al., 2011. Metody oceňování podniku. Praha: Ekopress,
s.r.o. ISBN 978-80-86929-67-5.
Webové stránky www.mpo.cz (analytické materiály Ministerstva průmyslu a obchodu ČR)
http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar/ (data pro analýzy, prof.
Damodaran)
www.czso.cz (data pro analýzy, Český statistický úřad)
http://ec.europa.eu/eurostat (data pro analýzy, Eurostat)
http://www.worldbank.org/ (data pro analýzy, Světová banka)
https://www.google.com/analytics/ (data pro analýzy, Google)
Publikační
činnost
Garant předmětu a přednášející (doc. Ing. Marek Vochozka, MBA, Ph.D.)
VOCHOZKA, M. et al., 2017. Využití neuronových sítí při komplexním
hodnocení podniků. Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-642-5.
VOCHOZKA, M., J. VRBKA, S. HAŠKOVÁ, Z. ROWLAND a V.
MACHOVÁ, 2017. Přehled metod komplexního hodnocení podniků.
8
České Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých
Budějovicích. ISBN 978-80-7468-119-6.
VOCHOZKA, M., J. STRAKOVÁ a J. VÁCHAL, 2015. Model to predict
survival of transportation and shipping companies. Naše More. 62(Special
issue), 109-113. ISSN 0469-6255.
DVOŘÁKOVÁ, L. a M. VOCHOZKA, 2015. Vykorystannja nejronnych
merež dlja prognozuvannja rozvytku kompaniji. Matematyčne
modeljuvannja v ekonomici. -(3), 5-12. ISSN 2409-8876.
VOCHOZKA, M. a Z. ROWLAND, 2015. The Evaluation and Prediction
of the Viability of Construction Enterprises. Littera Scripta. 8(1), 60-75.
ISSN 1805-9112.
Cvičící (Ing. Simona Hašková, Ph.D.)
HAŠKOVÁ, S., 2016. Rozhodování o výběru projektu v rámci
komplexního rizika. Auspicia. 13(2), 67-75. ISSN 2464-7217.
HAŠKOVÁ, S., E. BABULAK a M. VOCHOZKA, 2016. Intellectual
Capital Optimisation in Microeconomic Sphere. In: Proceedings of the
8th European Conference on Intellectual Capital (ECIC 2016). Reading:
Academic Conferences and Publishing International Limited, 112-118.
ISBN 978-1-910810-89-7.
HAŠKOVÁ, S., 2017. Komplexní analýza a predikce vývoje stavebnictví
na základě finanční analýzy průměrného stavebního podniku. Mladá
veda. 5(9), 13-32. ISSN 1339-3189.
VOCHOZKA, M., J. VRBKA, S. HAŠKOVÁ, Z. ROWLAND a V.
MACHOVÁ, 2017. Přehled metod komplexního hodnocení podniků.
České Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých
Budějovicích. ISBN 978-80-7468-119-6.
HAŠKOVÁ, S., 2017. Holistic assessment and ethical disputation on a
new trend in solid biofuels. Science and Engineering Ethics. 23(2), 509-
518. ISSN 1353-3452.
Témata
diplomových
prací
Aplikace vybraných metod komplexního hodnocení na konkrétní podnik.
Stanovení hodnoty podniku pomocí diskontovaných volných peněžních
toků pro akcionáře.
Vývoj bankrotního modelu pomocí vícenásobné diskriminační analýzy.
9
2 Příprava na přednášky
2.1 Hodnocení podniku z pohledu jeho jednotlivých
stakeholderů
Klíčová slova
hodnocení podniku, interní uživatelé, externí uživatelé, finanční situace podniku
Cíle kapitoly
Cílem kapitoly je pochopit hodnocení podniku všemi subjekty, které mají co do činění
s danou firmou.
Výstupy z učení
 15.1 zná vybrané bankrotní a bonitní modely
 15.2 zná vybrané benchmarkingové metody komplexního hodnocení podniku
 15.3 využívá konkrétní bankrotní, bonitní a benchmarkingové modely při hodnocení
životaschopnosti, bonity a potenciálu podniku
 15.4 vytváří metody komplexního hodnocení podniku pomocí vícenásobné
diskriminační analýzy
 15.5 vytváří metody komplexního hodnocení podniku pomocí neuronových sítí
(především vícevrstvých perceptronových sítí, neuronových sítí radiální základní
funkce, probabilistických neuronových sítí, generalizovaných regresních
neuronových sítí)
 15.6 provede funkční rozklad vrcholových indikátorů výkonnosti podniku (hodnoty
pro akcionáře, ROE, ROA, EVA Equity, EVA Entity a dalších)
 15.7 identifikuje generátory hodnoty podniku (resp. konkrétního podniku)
 15.8 zná metodu finanční analýzy dle Schmallenbachovy společnosti
 15.9 aplikuje soustavu ukazatelů finanční analýzy dle Schmallenbachovy společnosti
 15.10 stanoví hodnotu podniku pomocí diskontovaných peněžních toků v různých
variantách
 15.11 určí a interpretuje ekonomickou přidanou hodnotu podniku
10
Abstrakt
V dnešní době, kdy hospodaření většiny firem u nás i ve světě významně ovlivnil nástup
hospodářské krize, se téma hodnocení podniků stává opět více aktuálním a jeho význam
roste. Účel k jakému má hodnocení sloužit, případně komu má sloužit, je základním
kritériem majícím zásadní vliv na určení celého procesu hodnocení (Vochozka 2011).
Informace, které se týkají především hospodářskou situací daného podniku, se zajímá řada
subjektů. Získané informace o podniku slouží jednotlivým subjektům zejména pro jejich
rozhodování. Uživatelé, kteří mají zájem o informace spojené s finančním zdravím podniku,
je možno rozdělit na interní a externí, čili investoři, věřitelé, banky, management, odběratelé,
dodavatelé, zaměstnanci a mnoho jiných uživatelů, kteří mají s organizací cokoli do činění.
Dle Vochozky et al. (2017a) mají interní uživatelé výhodu oproti externím uživatelům,
a to především v přístupu k velmi podrobným informacím o společnosti. Jedná se tedy
zejména
o data spojená s účetnictvím finančním, manažerským a vnitropodnikovým, informace
z plánů podniku, kalkulací, apod. Manažeři podniku získané informace využívají především
pro dlouhodobé a operativní finanční řízení společnosti. Znalosti o podniku a o jeho finanční
situaci je potřeba využít pro správné rozhodování, např. při rozdělování zisku, oceňování
podniku, tvorbě podnikatelského záměru nebo finančního plánu, získávání finanční zdrojů,
apod.
Zaměstnanci podniku mají především zájem o to, aby společnost nadále prosperovala a byla
hospodářsky stabilní, a to z hlediska jejich stability zaměstnání, růstu mezd a sociálních
výhod. Podobně jako manažeři jsou zaměstnanci hmotně zainteresování na hospodářském
výsledku podniku.
Externí uživatelé, kteří mají zájem o informace týkající se situace daného podniku, si mohou
prostudovat zveřejněné účetní výkazy či jiné veřejně dostupné zdroje. Mezi hlavní externí
uživatele můžeme zařadit zejména investory, kteří se zajímají především o rentabilitu,
stabilitu
a likviditu podniku, o jeho disponibilní zisk a také o manažery podniku a jejich podnikatelské
záměry.
Dalšími uživateli jsou především banky, jelikož ty umožňují podniku získat potřebný kapitál,
prostřednictvím úvěru, a proto se podrobně zajímají o údaje týkající se finančního stavu
potencionálního dlužníka, aby se co nejlépe rozhodli o poskytnutí a výši úvěru. Banky
11
rozdělují podniky dle jejich finanční situace do rizikových skupin, na kterých závisí
konkrétní podmínky úvěrových smluv (Vochozka et al., 2017b).
Mezi další externí uživatele řadíme dodavatelé a odběratelé. Dodavatelé si na základě
zjištěných informací vybírají své budoucí obchodní partnery. Zaobírají se především finanční
situací podniku a tím, jak je podnik schopen hradit své závazky. Při krátkodobé spolupráci
se dodavatelé zajímají především o likviditu dané firmy, avšak dlouhodobý dodavatelé
se zaměřují především na solventnost a stabilitu. Odběratele zajímá, stejně jako dodavatelé,
finanční situace budoucího obchodního partnera, a to převážně při dlouhodobém obchodním
vztahu. Zaměřují se na dlouhodobou stabilitu podniku, jež umožní zajistit plynulost
výrobního procesu.
Externí uživatelé, jež hodnotí podnik, jsou i státní orgány, sledující a kontrolující firmu
z pohledu finančně-účetních dat, plnění daňových povinností, apod. Dle Vochozky et al.
(2017a) řadíme mezi externí uživatele, kteří hodnotí podnik, analytiky, daňové poradce,
odborové svazy, univerzity, novináře, atd.
Studijní literatura
Povinná literatura
VOCHOZKA, M. et al., 2017a. Využití neuronových sítí při komplexním hodnocení podniků.
Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-642-5. (s. 22-24)
VOCHOZKA, M. et al., 2017b. Přehled metod komplexního hodnocení podniků. České
Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. ISBN 978-80-
7468-119-6. (s. 21-22)
VOCHOZKA, M., 2011. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada. ISBN 978-
80-247-3647-1. (s. 9-10)
Kontrolní otázky
1. Co se rozumí pod pojmem stakeholder?
2. Co je základním zdrojem pro hodnocení podniku?
3. Co rozumíme pod pojmem finanční zdraví podniku?
4. Koho řadíme mezi interní uživatele finanční analýzy?
5. Koho řadíme mezi externí uživatele finanční analýzy?
6. Z jakého pohledu hodnotí podnik interní uživatelé?
7. Z jakého pohledu hodnotí podnik externí uživatelé?
12
8. Jakou výhodu mají interní uživatelé oproti externím uživatelům?
9. Co můžeme zahrnout mezi primární podmínku všech podniků?
10. Jak byste popsali hodnocení podniku z pohledu daňových poradců?
Zajímavosti z dané problematiky
MANAGEMENT MANIA. Zájmové skupiny: Stakeholders [online]. [cit. 2017-11-29].
Dostupné z: https://managementmania.com/cs/zajmove-skupiny
ZIKMUND M., 2010. Kdo jsou to vlastně stakeholders a proč a jak se o ně zajímat
[online]. [cit. 2017-11-29]. Dostupné z: http://www.businessvize.cz/strategie/kdo-jsou-to-
vlastne-stakeholders-a-proc-a-jak-se-o-ne-zajimat
Odkaz na praktickou část
3.1 Identifikace stakeholderů podniku
3.2 Finanční analýza – souvislý příklad
3.3 Aplikace bankrotních modelů
3.4 Aplikace bonitních a bankrotně bonitních modelů
3.5 Tvorba komplexní metody hodnocení podniku pomocí vícenásobné diskriminační
analýzy
3.6 Výpočet EVA Entity
3.7 Výpočet EVA Equity
3.8 Stanovení hodnoty podniku pomocí diskontovaného volného CF pro firmu
3.9 Stanovení hodnoty podniku pomocí diskontovaného volného CF pro akcionáře
3.10 Aplikace metody INFA – identifikace generátorů hodnoty podniku
3.11 Aplikace metody Harryho Pollaka
3.12 Tvorba komplexní metody hodnocení podniku pomocí vybrané neuronové sítě
3.13 Syntéza a interpretace výsledků
13
2.2 Hodnocení podniku – finanční a nefinanční metody,
vstupní data pro analýzu
Klíčová slova
hodnocení podniku, nefinanční metody, finanční metody, benchmarking, finanční analýza
Cíle kapitoly
Cílem kapitoly je seznámit studenty s hodnocením podniku prostřednictvím finančních a
nefinančních metod.
Výstupy z učení
 15.1 zná vybrané bankrotní a bonitní modely
 15.2 zná vybrané benchmarkingové metody komplexního hodnocení podniku
 15.3 využívá konkrétní bankrotní, bonitní a benchmarkingové modely při hodnocení
životaschopnosti, bonity a potenciálu podniku
 15.4 vytváří metody komplexního hodnocení podniku pomocí vícenásobné
diskriminační analýzy
 15.5 vytváří metody komplexního hodnocení podniku pomocí neuronových sítí
(především vícevrstvých perceptronových sítí, neuronových sítí radiální základní
funkce, probabilistických neuronových sítí, generalizovaných regresních
neuronových sítí)
 15.6 provede funkční rozklad vrcholových indikátorů výkonnosti podniku (hodnoty
pro akcionáře, ROE, ROA, EVA Equity, EVA Entity a dalších)
 15.7 identifikuje generátory hodnoty podniku (resp. konkrétního podniku)
 15.8 zná metodu finanční analýzy dle Schmallenbachovy společnosti
 15.9 aplikuje soustavu ukazatelů finanční analýzy dle Schmallenbachovy společnosti
 15.10 stanoví hodnotu podniku pomocí diskontovaných peněžních toků v různých
variantách
 15.11 určí a interpretuje ekonomickou přidanou hodnotu podniku
14
Abstrakt
Hodnotit podnik lze dvěma způsoby, a to buď nefinanční metodou či finanční metodou. Mezi
nefinanční metody, vzhledem k hodnocení podniku, můžeme zařadit zejména benchmarking.
Benchmarking lze definovat jako proces měření produktů, služeb a postupů vzhledem
k největším konkurentům nebo těm podnikům, které jsou lídry na trhu. V současné době tato
metoda velice stoupá na popularitě, jelikož je považována za nástroj pro zlepšení výkonnosti
podniků a je klíčem k jejich aktivní podpoře (Vochozka et al., 2017b).
V současné době existuje celá řada benchmarkingových modelů. Vochozka et al. (2017a) ve
své knize klasifikují 7 základních modelů benchmarkingu, a to model benchmarkingu
společnosti Xerox, Model Excelence EFQM, Balanced Scorecard (BSC), Six Sigma,
Benchmarkingové modely založené na DEA analýze, Český benchmarkingový Index a
Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů (INFA).
Benchmarking je využíván po celém světě a považujeme ho za nástroj strategického
managementu. Celosvětové proslulé společnosti, které jsou bezprostředně spjaty
s benchmarkingem, jsou Global Benchmarking Network, společnost Bain & Company
a American Productivity and Quality Center (APQC). V České republice však benchmarking
nepatří mezi široce využívané nástroj, oproti evropskému a světovému měřítku. Důvodem
může být nedostatek informací o problematice benchmarking. Benchmarkingu se v České
republice věnuje Česká společnost pro jakost, která nabízí v této oblasti poradenství a
vzdělávací kurzy.
Co se týče finančních metod hodnocení podniku, bez finanční analýzy se podnik neobejde.
Analýza představuje rozbor získaných údajů, která je možno vyhledat v účetních výkazech
podniku. Finanční analýza podává společnosti velmi důležité informace, které slouží
k podpoře při rozhodování a životaschopnosti podniku. Analýza poskytuje nenákladný,
rychlý a reálný obraz o základních finančních charakteristikách firmy. Zahrnuje v sobě
hodnocení firemní minulosti, současnosti a umožní predikovat budoucí finanční podmínky.
Cílem finanční analýzy je především obdržet potřebné informace o současném či
očekávaném stavu podniku a zjisti, zda se společnost rozvíjí dle očekávání. Prostřednictvím
analýzy je tedy společnost schopna posoudit finanční zdraví svého podniku.
Uživatelé finanční analýzy jsou externí a interní uživatelé (viz otázka č. 2.1). Aby však mohla
být finanční analýza zpracována, je třeba čerpat z mnoha zdrojů. Mezi hlavní zdroje analýzy
patří účetní výkazy (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, výkaz cash flow, přehled o změnách
15
vlastního kapitálu, příloha účetní závěrky), občanský zákoník, živnostenský zákon, zákon o
účetnictví, daňové zákony, zákon o cenných papírech, burzovní zdroje a statistiky.
Mezi základy metody finanční analýzy řadíme, dle Vochozky et al. (2017a), elementární a
vyšší metody. Elementární metody si vystačí se základními aritmetickými operacemi při
výpočtu hodnot jednotlivých ukazatelů. Rozdělení elementárních metod je následující:
analýza absolutních ukazatelů, analýza rozdílových ukazatelů, analýza poměrových
ukazatelů a analýza soustav ukazatelů. Pokud však uplatňujeme metody vyšší, je třeba mít
potřebné znalosti obecné a matematické statistiky, softwarové vybavení a vysoká znalost
jednotlivých ekonomických veličin. Metody vyšší se dělí na bankrotní a bonitní modely,
avšak tyto metody nejsou pravidelně využívány.
Studijní literatura
Povinná literatura
VOCHOZKA, M. et al., 2017a. Využití neuronových sítí při komplexním hodnocení podniků.
Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-642-5. (s. 3-52)
VOCHOZKA, M. et al., 2017b. Přehled metod komplexního hodnocení podniků. České
Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. ISBN 978-80-
7468-119-6. (s. 160-194)
VOCHOZKA, M., 2011. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada. ISBN 978-
80-247-3647-1. (s. 9-19)
Kontrolní otázky
1. Jakými metody lze hodnotit podnik?
2. Co se rozumí pod pojmem benchmarking?
3. Jaké znáte benchmarkingové modely?
4. Vyjmenujte některé společnosti využívající benchmarking.
5. Z jakého důvodu není benchmarking více využíván v České republice?
6. Definujte finanční analýzu.
7. Co je cílem finanční analýzy?
8. Kdo je uživatelem finanční analýzy?
9. Jaké jsou hlavní zdroje finanční analýzy?
10. Jaké jsou základní metody finanční analýzy? Popište.
16
Zajímavosti z dané problematiky
VODÁKOVÁ, J., 2013. Mzdová praxe. Benchmarking. [online]. [cit. 2017-11-29].
Dostupné z: http://www.mzdovapraxe.cz/archiv/dokument/doc-d43773v54978-
benchmarking/
WIKIPEDIE: OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE. Finanční analýza [online]. [cit. 2017-11-
30]. Dostupné z:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Finan%C4%8Dn%C3%AD_anal%C3%BDza
Odkaz na praktickou část
3.1 Identifikace stakeholderů podniku
3.2 Finanční analýza – souvislý příklad
3.3 Aplikace bankrotních modelů
3.4 Aplikace bonitních a bankrotně bonitních modelů
3.5 Tvorba komplexní metody hodnocení podniku pomocí vícenásobné diskriminační
analýzy
3.6 Výpočet EVA Entity
3.7 Výpočet EVA Equity
3.8 Stanovení hodnoty podniku pomocí diskontovaného volného CF pro firmu
3.9 Stanovení hodnoty podniku pomocí diskontovaného volného CF pro akcionáře
3.10 Aplikace metody INFA – identifikace generátorů hodnoty podniku
3.11 Aplikace metody Harryho Pollaka
3.12 Tvorba komplexní metody hodnocení podniku pomocí vybrané neuronové sítě
3.13 Syntéza a interpretace výsledků
17
2.3 Manažerské pojetí zisku
Klíčová slova
zisk, management, cíle podniku, investoři
Cíle kapitoly
Cílem této kapitoly je pochopení manažerského pojetí zisku.
Výstupy z učení
 15.9 aplikuje soustavu ukazatelů finanční analýzy dle Schmallenbachovy společnosti
Abstrakt
Pro finanční manažery podniku je velmi důležité, definovat základní cíl podniku a podřídit
mu veškeré rozhodování. Za cíl se považuje určitý stav čí výsledek, který je potřeba
podnikem (jednotlivcem) dosáhnout. Základním cílem každého podnikání je maximalizace
zisku, tato skutečnost plyne z právních norem upravující podnikání v České republice. Tak
tedy hovoří nejen živnostenský zákon, ale i obchodní zákoník, které uvádí, že cílem
podnikatelské činnosti je dosažení zisku (Vochozka et al., 2017b).
Zisk plní velice důležité funkce. Je kritériem pro rozhodování, tvoří finanční zdroje pro
rozvoj podniku, je základem rozdělování důchodů a je hlavním motivem veškerého
podnikání. Dle manažerů je zisk cílovým kritériem, které respektuje zejména zájmy všech
vlastníků. Tam kde je vlastník současně manažerem, je dosaženo jednoty zájmů a cílů. Pokud
však vlastníci nejsou zároveň manažeři, nastává situace, kdy každý prosazuje různé cíle a
zájmy.
Pokud je zisk vnímán jako cílové kritérium, je zřejmé, že finanční manažeři by měli svá
rozhodnutí podřídit krátkodobým cílům, které reprezentují zisk. Rozhodnutí v podobě
dlouhodobějšího charakteru, jež by znamenala vytvořit předpoklady pro budoucí zisk, by
byla potlačována, neboť je-li hlavním cílem podniku maximalizace zisku, pak na něm musí
být zainteresován i finanční manažer. Je možno tedy vznést otázky, zda je zisk tím správným
kritériem pro rozhodování finančních manažerů.
Dle finančních manažerů je tedy lepším měřítkem peněžní tok neboli cash flow. Pro
dlouhodobé fungování firmy jsou klíčovými parametry tedy likvidita a peněžní toky.
18
Investoři však pohlížejí nejen na úroveň peněžního toku, ale i na riziko, které je s ním
bezprostředně spojené. Proto je potřeba, aby finanční manažeři nalezli vhodnou relaci mezi
úrovní rizika a peněžního toku, aby pro investory byl subjekt neustále přitažlivý.
Studijní literatura
Povinná literatura
KISLINGEROVÁ, E., 2010. Manažerské finance. Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-
194-9. (s. 28-30)
VOCHOZKA, M. et al., 2017b. Přehled metod komplexního hodnocení podniků. České
Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. ISBN 978-80-
7468-119-6. (s. 33-35)
VOCHOZKA, M., 2011. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada. ISBN 978-
80-247-3647-1. (s. 75-76)
Kontrolní otázky
1. Jaký je zásadní úkol finančních manažerů podniku?
2. Charakterizujte cíl podniku.
3. Co je základním cílem podnikatelské činnosti?
4. Definujte pojem zisk.
5. Jaké funkce zisk plní?
6. Charakterizujte krátkodobé cíle podniku.
7. Charakterizujte dlouhodobé cíle podniku.
8. Pokud je zisk vnímán jako cílové kritérium, kam by finanční manažeři měli zaměřit
svá rozhodnutí?
9. Je zisk tím správným kritériem pro rozhodování finančních manažerů?
10. Jaké jsou klíčové parametry pro dlouhodobou existenci firmy?
Zajímavosti z dané problematiky
TOMŠOVSKÁ, B., 2005. iDnes.cz: Finance. Finanční manažer [online]. [cit. 2017-11-30].
Dostupné z: https://finance.idnes.cz/financni-manazer-0k5-
/podnikani.aspx?c=2005M105z02A
19
Odkaz na praktickou část
3.1 Identifikace stakeholderů podniku
3.2 Finanční analýza – souvislý příklad
3.13 Syntéza a interpretace výsledků
20
2.4 Finanční analýza podniku – analýza absolutních
ukazatelů
Klíčová slova
absolutní ukazatel, horizontální analýza, vertikální analýza, pracovní kapitál, investovaný
kapitál
Cíle kapitoly
Cílem této kapitoly je pochopení a využití absolutních ukazatelů z účetních výkazů pro
finanční analýzu.
Výstupy z učení
 15.9 aplikuje soustavu ukazatelů finanční analýzy dle Schmallenbachovy společnosti
Abstrakt
Absolutní ukazatele jsou součástí účetních výkazů, které jsou využity zejména v analýze
vývojových trendů (horizontální a vertikální analýza). Výhodou těchto analýz je možnost
nahlédnout do výkazů společnosti a vidět absolutní údaje v souvislostech, které umožňují
prvotní orientaci v hospodaření a jejich potencionální problémy. Horizontální a vertikální
analýza je důležitá z hlediska vývoje finanční situace, jde o rozbor dat z minulosti, na kterých
je možné sledovat vývoj jednotlivých položek do budoucna (Vochozka et al., 2017a).
Data v absolutním vyjádření měří určité jevy podle toho, jakou informaci sdělují, může se
jednat o stav nebo informaci za určitý interval, proto se o těchto veličinách bude hovořit jako
o stavových nebo tokových. Ve finanční analýze je toto rozdělení významné z hlediska
srovnatelnosti dat, stavové veličiny jsou součástí účetního výkazu rozvahy, která se
standardně sestavuje k 31. 12. a uvádí hodnotu majetku a kapitálu. Veličiny tokové jsou
součástí výkazu zisku a ztráty či výkazu cash flow, kde jsou zohledněny např. tržby za určité
období.
Absolutní ukazatele jsou důležitou součástí pro horizontální a vertikální analýzu,
horizontální struktura účetních výkazů nám odpovídá na základní otázky změn jednotlivých
položek v čase např.:
 Jak se změnila konkrétní položka v jednotkách?
21
 Jak se změnila konkrétní položka v procentním vyjádření?
U vertikální analýzy je důležité zjistit, jak se jednotlivý majetek podílel na celkové bilanci,
kdy se zejména sleduje nastavení majetkového nebo kapitálového portfolia.
Kromě horizontální a vertikální analýzy je důležité spočítat i jiné ukazatele, jedná se
převážně o rozdílové ukazatele, se kterými dále pracujeme ve finanční analýze. Mezi
nejdůležitější rozdílové ukazatele patří výpočet pracovního kapitálu, který můžeme spočítat
jako pracovní kapitál brutto (oběžná aktiva celkem) nebo pracovní kapitál netto (rozdíl
oběžných aktiv a krátkodobých závazků). Dalším ukazatelem je investovaný kapitál, který
používají zejména investoři pro pohled na výkonnost podniku, kde je důležité jakým
způsobem podnik zhodnotil investovaný kapitál s ohledem na rizika spojených s podnikáním
(Kislingerová, 2010).
Studijní literatura
Povinná literatura
KISLINGEROVÁ, E., 2010. Manažerské finance. Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-
194-9. (s. 79-95)
VOCHOZKA, M. et al., 2017a. Využití neuronových sítí při komplexním hodnocení podniků.
Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-642-5. (s. 31-32)
Kontrolní otázky
1. V jakých výkazech se nachází absolutní ukazatele?
2. K jaké analýze můžeme využít absolutní ukazatele?
3. Jaké analýzy jsou důležité z hlediska vývoje finanční situace?
4. Definujte stavovou položku.
5. Definujte tokovou položku.
6. Na jaké otázky odpovídá horizontální analýza?
7. Co zjišťuje vertikální analýza?
8. Jaké znáte rozdílové ukazatele?
9. Jak spočítáte pracovní kapitál?
10. Jak se jmenuje ukazatel, který používají investoři pro pohled na výkonnost podniku?
22
Zajímavosti z dané problematiky
KURZYSPRINT. Horizontální a vertikální analýza výkazů [online]. [cit. 2014-31-07].
Dostupné z: http://www.kurzysprint.cz/horizontalni-vertikalni-analyza-vykazu/
MANAGEMENT MANIA. Absolutní ukazatele (Absolute ratios) [online]. [cit. 2016-05-12].
Dostupné z: https://managementmania.com/cs/absolutni-ukazatele
Odkaz na praktickou část
3.1 Identifikace stakeholderů podniku
3.2 Finanční analýza – souvislý příklad
3.13 Syntéza a interpretace výsledků
23
2.5 Finanční analýza podniku – horizontální a vertikální
analýza výkazů účetní závěrky
Klíčová slova
horizontální analýza, vertikální analýza, účetní výkazy
Cíle kapitoly
Cílem této kapitoly je pochopit využití horizontální a vertikální analýzy ve finanční analýze.
Výstupy z učení
 15.9 aplikuje soustavu ukazatelů finanční analýzy dle Schmallenbachovy společnosti
Abstrakt
Horizontální analýzu je možné sestavit pomocí absolutních ukazatelů a zpracovává se
v meziročním srovnání jako řetězový index, nebo lze využít metodu pomocí bazického
indexu, která srovnává jednotlivá období s výchozím obdobím. Nejdůležitější však je, změřit
intenzitu změn jednotlivých položek absolutně i relativně. Při vypracování horizontální
analýzy je vhodné využít grafy pro vyjádření časového vývoje, ale při analýze dochází ke
zpracování jednotlivých sloupců (roků), tzn. rozdíl mezi sledovaným rokem a porovnávacím
rokem, z nichž se vžil název horizontální, neboť naznačují směr postupu výpočtu.
𝑎𝑏𝑠𝑜𝑙𝑢𝑡𝑛í 𝑧𝑚ě𝑛𝑎
= 𝑢𝑘𝑎𝑧𝑎𝑡𝑒𝑙 𝑣𝑒 𝑠𝑙𝑒𝑑𝑜𝑣𝑎𝑛é𝑚 𝑟𝑜𝑐𝑒 − 𝑢𝑘𝑎𝑧𝑎𝑡𝑒𝑙 𝑣 𝑝𝑜𝑟𝑜𝑣𝑛á𝑣𝑎𝑐í𝑚 𝑟𝑜𝑐𝑒 𝑡
− 1
𝑝𝑟𝑜𝑐𝑒𝑛𝑡𝑛í 𝑧𝑚ě𝑛𝑎 =
𝑎𝑏𝑠𝑜𝑙𝑢𝑡𝑛í 𝑧𝑚ě𝑛𝑎 ∗ 100
𝑢𝑘𝑎𝑧𝑎𝑡𝑒𝑙 𝑣 𝑝𝑜𝑟𝑜𝑣𝑛á𝑣𝑎𝑐í𝑚 𝑟𝑜𝑐𝑒 𝑡 − 1
Aby měla horizontální analýza vypovídající schopnost, je nutné ji sestavit z údajů za 3
období, přičemž čím delší bude časová řada, tím bude její vypovídající schopnost lepší. Dále
je také důležité zajistit kompatibilitu v časové řadě, a naprosto vyloučit všechny náhodné
vlivy, které působily na posuzované položky.
U vertikální analýzy jde o rozbor, který se počítá z procentního podílu jednotlivých položek
rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Výpočet analýzy ukazuje strukturu rozvahy či výkazu zisku
a ztráty ve vztahu k určité veličině, pracuje s výkazy v určitých letech, ale nikdy mezi
24
jednotlivými lety napříč. Pokud seřadíme jednotlivé roky vedle sebe, můžeme určit, jak se
jednotlivé položky vyvíjejí v čase a zda se procentní podíl výrazně liší od let minulých. U
procentních podílů rozvahy můžeme zjistit, kam podnik investoval svůj kapitál a z jakých
zdrojů byl financován (z vlastního kapitálu nebo z cizího kapitálu). Mezi nejdůležitější
faktory jak na investovaný kapitál pohlížet patří výnosnost, likvidita a míra finančního rizika.
Z mnoha důvodů se na cizí kapitál pohlíží jako na levnější formu financování (Vochozka et
al., 2017a).
Studijní literatura
Povinná literatura
VOCHOZKA, M. et al., 2017a. Využití neuronových sítí při komplexním hodnocení podniků.
Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-642-5. (s. 32-33)
VOCHOZKA, M. et al., 2017b. Přehled metod komplexního hodnocení podniků. České
Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. ISBN 978-80-
7468-119-6. (s. 35-48, s. 125)
Kontrolní otázky
1. Vyjmenujte pomocí jakých indexů, se zpracovává horizontální analýza podniku?
2. Zdůvodněte, jak dostala horizontální analýza název.
3. Napište vzorec jak spočítat absolutní změnu.
4. Napište vzorec jak spočítat procentní změnu.
5. Z kolika let je nutné sestavit horizontální analýzu, aby měla vypovídající schopnost?
6. Z jakých výkazů se počítá vertikální analýza?
7. Uveďte způsob jak vypočítat vertikální analýzu?
8. Vyjmenujte nejdůležitější faktory jak pohlížet na investovaný kapitál?
9. Kde můžeme zjistit, kam podnik investoval svůj kapitál a z jakých zdrojů byl
financován?
10. Popište výhody financování cizím kapitálem?
Zajímavosti z dané problematiky
BUSINESS INFO. Techniky a metody finanční analýzy [online]. [cit. 2009-06-11]. Dostupné
z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/techniky-a-metody-financni-analyzy-
3384.html#absuk
25
KURZYSPRINT. Horizontální a vertikální analýza výkazů [online]. [cit. 2014-31-07].
Dostupné z: http://www.kurzysprint.cz/horizontalni-vertikalni-analyza-vykazu/
Odkaz na praktickou část
3.1 Identifikace stakeholderů podniku
3.2 Finanční analýza – souvislý příklad
3.13 Syntéza a interpretace výsledků
26
2.6 Analýza trendu, časové řady
Klíčová slova
trendová analýza, časová řada, typy trendů, analýza
Cíle kapitoly
Cílem této kapitoly je pochopení k čemu se využívá analýza trendu v podnicích.
Výstupy z učení
 15.9 aplikuje soustavu ukazatelů finanční analýzy dle Schmallenbachovy společnosti
Abstrakt
Pomocí poměrových ukazatelů můžeme sestavit trendovou analýzu, která nám podá obraz o
tom, jak se podnik vyvíjí s ohledem na čas, zda je na tom podnik lépe nebo hůře. Většinou
se trendová analýza zobrazuje pomocí grafů, kde je vidět časová řada, která nám pomáhá
sledovat vzájemné trendy vývoje finančních ukazatelů. Trendová analýza hodnotí výkonnost
podniku, tu využívají jak podniky, tak investoři. Pro investory je důležité sledovat akciové
indexy v čase nebo třeba vývoj cen komodit apod. Pokud se podíváme na ceny komodit, tak
tyto ceny mají určitý vývoj, který se nachází v nějakém rozmezí, jež se neustále mění, ale
vždy je zde vidět celkový směr trendu. Trendy se pohybují ve směru nahoru (uptrend), dolů
(downtrend) nebo stranou (sideways). Samozřejmě je toto rozdělení základní, ale existují i
jiné typy trendů, jejichž klasifikace se opírá o rozdílnost z hlediska časového rozpětí. Jedná
se zejména o denní grafy odrážející krátkodobé trendy s trváním po několik dní,
multidekádové grafy, kde se objevují měsíční data neboli trendy odrážející období za 5, 10
a více let.
V praxi jsou využívány tyto typy trendů:
 krátkodobé (3 - 6 týdnů),
 střednědobé (6 -9 měsíců),
 primární (9 měsíců - 2 roky)
 dlouhodobé (zpravidla 8 - 12 let).
Uvedené rozdělení jednotlivých trendů je relativní, neboť význam každého trendu je
z pohledu hodnocení subjektivní záležitostí, avšak platí jednoduchá rovnice, že čím delší je
27
trend, tím má větší váhu. A také čím déle se trend uchová, tím větší je jeho význam, když se
poté objeví signál (Vochozka 2011).
Při sledování časových řad je možné analyzovat celou historii podniku v jednotlivých
ukazatelích, které nám dávají určitý obrázek o tom, jak se danému podniku dařilo v různých
obdobích. Podniky tak sledují začátky v podnikání a jejich postupný vývoj až k současné
pozici.
Studijní literatura
Povinná literatura
VOCHOZKA, M., 2011. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada. ISBN 978-
80-247-3647-1. (s. 75-76)
Kontrolní otázky
1. K čemu slouží trendová analýza?
2. Co hodnotí trendová analýza?
3. Pomocí jakých ukazatelů sestavíme trendovou analýzu?
4. Uveďte příklad využití trendové analýzy.
5. V jakých směrech se pohybují trendy?
6. Popište rozdílnost trendů z hlediska časového rozpětí.
7. Jaké využíváme typy trendů v praxi?
8. Jak byste ohodnotili váhu jednotlivých trendů?
9. Jak byste ohodnotili význam jednotlivých trendů?
10. Proč podniky sledují jednotlivé ukazatele v časových řadách?
Zajímavosti z dané problematiky
MENDEL UNIVERSITY. Význam časových řad [online]. [2017]. Dostupné z:
https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=50658
GOLDSTARWAY. Trendová analýza [online]. [2014-02-07]. Dostupné z:
http://goldstarway.com/cz/prispevek/trendova-analyza
Odkaz na praktickou část
3.1 Identifikace stakeholderů podniku
3.2 Finanční analýza – souvislý příklad
28
3.13 Syntéza a interpretace výsledků
29
2.7 Finanční analýza podniku – výpočet a interpretace
poměrových ukazatelů finanční analýzy (ukazatele
rentability, likvidity a zadluženosti)
Klíčová slova
poměrové ukazatele, rentabilita, likvidita, zadluženost
Cíle kapitoly
Cílem této kapitoly je pochopení využití poměrových ukazatelů rentability, likvidity,
zadluženosti.
Výstupy z učení
 15.9 aplikuje soustavu ukazatelů finanční analýzy dle Schmallenbachovy společnosti
Abstrakt
Mezi základní nástroje finanční analýzy neodmyslitelně patří poměrové ukazatele, které
sledují finanční situaci podniku z několika hledisek, jejich výhodou je snadný výpočet a
rychlý přehled. Oblíbenost těchto ukazatelů ukazuje současná praxe, kde se používají velmi
běžně, jde pouze o podělení dvou položek z rozvahy, výkazu zisku a ztráty, cash flow či
tržních hodnot. U poměrových ukazatelů jsou známé i doporučené hodnoty, kde by se měl
výsledný ukazatel pohybovat, avšak závěrečné zhodnocení vyžaduje určitou odbornost a
zkušenost.
Ukazatele rentability jsou známé jako ukazatele ziskovosti, které poměřují, jakého efektu
dosáhly podniky svou činností k určitému vstupu, neboli kolik Kč bylo potřeba pro vytvoření
1 jednotky Kč ve jmenovateli, vyjádřené v procentech. Nejpoužívanější ukazatele rentability
patří:
 ROA (Return on Assets) - rentabilita celkového kapitálu
 ROE (Return on Equity) - rentabilita vlastního kapitálu
 ROCE (Return on Capital Employed) - rentabilita dlouhodobě investovaného
kapitálu
 ROS (Return on Sale) - rentabilita tržeb
30
 ROI (Return on Investment) - rentabilita vloženého kapitálu (Vochozka et al.,
2017b).
Ukazatele likvidity vyjadřují jak je podnik schopen platit své závazky z krátkodobého
pohledu, jež jsou základní podmínkou pro existenci samotného podniku. Tyto ukazatele
rozlišují určité stupně likvidity jednotlivých oběžných aktiv, do základního rozdělení patří:
 Běžná likvidita (Current Ratio)
 Pohotová likvidita (Quick Ratio)
 Okamžitá likvidita (Cash Ratio).
Ukazatele zadluženosti vyjadřují schopnost podniku splácet své závazky, jedná se o poměr
mezi cizími a vlastními zdroji, které hodnotí rozložení financí podniku z dlouhodobého
hlediska. Mezi tyto ukazatele patří:
 Ukazatel kapitalizace
 Ukazatel celkové zadluženosti (Debt Ratio)
 Ukazatel finanční páky (Financial Levarage)
 Ukazatel celkové zadluženosti II.
 Koeficient zadluženosti (Debt to Equity Ratio)
 Míra finanční samostatnosti
 Ukazatel úrokového krytí (Interest Coverage)
 Ukazatel doby splácení dluhů
 Ukazatel schopnosti splácet dluh
 Multiplikátor vlastního kapitálu
 Krytí fixních poplatků (Vochozka et al., 2017a).
Studijní literatura
Povinná literatura
VOCHOZKA, M. et al., 2017a. Využití neuronových sítí při komplexním hodnocení podniků.
Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-642-5. (s. 33-48)
VOCHOZKA, M. et al., 2017b. Přehled metod komplexního hodnocení podniků. České
Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. ISBN 978-80-
7468-119-6. (s. 17-20, s. 126-130)
Kontrolní otázky
1. Na co se zaměřují poměrové ukazatele?
31
2. Jaké jsou výhody výpočtů poměrových ukazatelů?
3. Z jakých výkazů můžeme počítat poměrové ukazatele?
4. Ukazatele rentability známe také jako …….. ………. (doplňte).
5. Stručně charakterizujte ukazatele rentability.
6. Vyjmenujte nejpoužívanější ukazatele rentability.
7. Stručně charakterizujte ukazatele likvidity.
8. Vyjmenujte základní ukazatele likvidity.
9. Stručně charakterizujte ukazatele zadluženosti.
10. Jaké znáte ukazatele zadluženosti?
Zajímavosti z dané problematiky
FIN ANALYSIS. Jaké poměrové ukazatele ve FinAnalysis používáme [online]. [cit. 2018-
02-12]. Dostupné z: http://www.finanalysis.cz/pouzite-pomerove-ukazatele.html
IPODNIKATEL. Finanční analýza podniku v praxi, poměrové ukazatele [online]. [cit. 2012-
03-22]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Financni-rizeni/financni-analyza-podniku-v-
praxi/Pomerove-ukazatele-rentabilitaaktivita-likvidita-zadluzenost.html
Odkaz na praktickou část
3.1 Identifikace stakeholderů podniku
3.2 Finanční analýza – souvislý příklad
3.13 Syntéza a interpretace výsledků
32
2.8 Finanční analýza podniku – výpočet a interpretace
poměrových ukazatelů finanční analýzy (ukazatele
aktivity, produktivity práce, kapitálového trhu a další)
Klíčová slova
ukazatele aktivity, ukazatele kapitálového trhu, ukazatele produktivity
Cíle kapitoly
Cílem této kapitoly je pochopení využití poměrových ukazatelů aktivity, kapitálového trhu
a produktivity.
Výstupy z učení
 15.9 aplikuje soustavu ukazatelů finanční analýzy dle Schmallenbachovy společnosti
Abstrakt
Ukazatelé aktiv jak již z názvu vyplývá, informují o tom, jak podnik dokáže hospodařit se
svými aktivy. V případě, kdy jich vlastní více než potřebuje, rostou také jeho náklady na
uskladnění těchto aktiv, ale pokud jich má nedostatek, tak se může omezovat výroba a podnik
tak přichází o tržby. Existují dvě verze výpočtů, které se rozdělují na ukazatel počtu obrátek
a ukazatel doby obratu (Vochozka et al., 2017b). Ukazatel počtu obrátek má v čitateli tržby
a ve jmenovateli položku aktiv, se kterou je srovnáván, výsledek tak ukazuje počet obrátek
za rok k určitému majetku. V čitateli doby ukazatele doby obratu je určitá položka aktiv a ve
jmenovateli zase charakteristika konkrétního výstupu (většinou se jedná o tržby). Tento
ukazatel určuje, za jak dlouho se promění majetek do peněžní podoby, přičemž výsledek je
vyjádřen v jednotkách času - dnech. Mezi základní ukazatele aktiv patří:
 Obrat celkových aktiv (Total Assets Turnover)
 Obrat stálých aktiv (Fixd Assats Turnover)
 Rychlost obratu zásob (Inventory Turnover)
 Doba obratu zásob
 Rychlost obratu pohledávek (Accounts Receivable Turnover)
 Doba obratu pohledávky (Average Collection Period)
33
 Rychlost obratu závazků
 Doba obratu závazků.
Ukazatele kapitálového trhu využívají data z finančního účetnictví, ale kromě toho i data,
které nesou mimoúčetní informace (např. tržní cena akcie). Cílem těchto ukazatelů je
sledovat zájmy současných i budoucích akcionářů, avšak jejich využití je omezeno pouze na
podniky typu akciových společností. Mezi ukazatele kapitálového trhu patří:
 Dividendový výplatní poměr
 Účetní hodnota akcie
 Zisk na jednu akcii
 Dividenda na akcii
 Cash flow na akcii
 Poměr tržní ceny akcie k zisku akcie (P/E ratio)
Ukazatele efektivity, reprodukce majetku a produktivity jsou ukazatele, které mají význam
pro postavení a chování podniku v kontextu globálního pojetí a možného vnitrooborového,
mezioborového a mezinárodního srovnání. Mezi ekonomicky porovnatelné ukazatele
řadíme:
 Reprodukční schopnost aktiv
 Mzdová náročnost
 Materiálová a energetická náročnost
 Produktivita práce
 Průměrný výdělek (Vochozka et al., 2017a).
Studijní literatura
Povinná literatura
VOCHOZKA, M. et al., 2017a. Využití neuronových sítí při komplexním hodnocení podniků.
Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-642-5. (s. 39-42, s. 49-51)
VOCHOZKA, M. et al., 2017b. Přehled metod komplexního hodnocení podniků. České
Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. ISBN 978-80-
7468-119-6. (s. 17-20, s. 126-130)
Kontrolní otázky
1. Stručně charakterizujte ukazatele aktiv.
2. Definujte ukazatele počtu obrátek.
34
3. Definujte ukazatele doby obratu.
4. Jaké jsou typy výpočtu ukazatele aktiv?
5. Vyjmenujte základní ukazatele aktiv.
6. Stručně charakterizujte ukazatele kapitálového trhu.
7. Jaké vstupní informace jsou potřeba pro ukazatele kapitálového trhu?
8. Vyjmenujte základní ukazatele kapitálového trhu.
9. Stručně charakterizujte ukazatele efektivity.
10. Jaké existují ekonomicky porovnatelné ukazatele?
Zajímavosti z dané problematiky
FIN ANALYSIS. Jaké poměrové ukazatele ve FinAnalysis používáme [online]. [cit. 2018-
02-07]. Dostupné z: http://www.finanalysis.cz/pouzite-pomerove-ukazatele.html
Odkaz na praktickou část
3.1 Identifikace stakeholderů podniku
3.2 Finanční analýza – souvislý příklad
3.13 Syntéza a interpretace výsledků
35
2.9 Vývoj metod komplexního hodnocení podniku,
statisticko-matematické metody - Vícenásobná
diskriminační analýza
Klíčová slova
vícerozměrné modely, finanční zdraví, bonitní indikátory, bankrotní indikátory
Cíle kapitoly
Cílem této kapitoly je pochopení metod komplexního hodnocení podniku.
Výstupy z učení
 15.1 zná vybrané bankrotní a bonitní modely
Abstrakt
Mezi další možnosti jak stanovit finanční situaci podniku patří vícerozměrné modely, kterým
pomoci několika kritérií je přiřazena váha, výsledné číslo hodnotí finanční zdraví podniku.
Pokud se indexy zaměřují na výkonnost podniku z pohledu tvorby hodnoty, pak můžeme
mluvit o bonitních indikátorech, avšak pokud hodnotí, jestli je podnik schopen splácet své
závazky a nespěje k bankrotu, mluvíme o bankrotních indikátorech. Výhodou těchto indexů
je jejich nenáročnost a rychlost pro zjištění životaschopnosti podniku (Vochozka et al.,
2017b).
Tvorba modelů, která umožňuje predikovat finanční situaci je závislá na interpretaci
výsledků dosažených v přítomnosti, podniky jsou pak rozřazeny do kategorie prosperujících
nebo neprosperujících společností, což vyžaduje přeměnu souhrnných finančněekonomických
výkonů a výsledků podniku na jednočíselný výraz a umožňuje pak porovnání
i s jinými subjekty. V praxi se využívají různé matematicko-statistické metody, které dělí
podniky na směřující a nesměřující k úpadku s určitou mírou klasifikační chyby, zde
můžeme zařadit jednorozměrné analýzy, risk index modely, probit a logit analýzy, lineární
pravděpodobností modely a vícenásobná diskriminační analýzy (dále jen MDA - Multiple
discriminant analysis).
MDA model je konstruován pomocí lineárních proměnných, které jsou spojeny do jednoho
vícerozměrného diskriminačního skóre. Toto skóre pak podnikům dává určitou představu o
36
finančním zdraví, jako příklad lze uvést Altmanovo Z-skóre, kde lineární kombinací jsou
tyto parametry: pracovní kapitál/celková aktiva, nerozdělený zisk/celková aktiva, zisk před
úroky a zdaněním/celková aktiva, tržní hodnota jmění/celkové zadlužení a tržby/celková
aktiva. Statistické metody jako MDA nebo logit analýza jsou velmi hojně využívány pro
predikci selhání podniků, avšak existuje zde celá řada problémů, které jsou společné pro tyto
klasické metody:
 předpoklad bipolárně závislých proměnných,
 metodika výběru souboru dat vzorových firem,
 předpoklad stacionarity a nestability dat,
 výběr nezávislých proměnných,
 využití ročních finančních výkazů z účetní závěrky,
 časová dimenze (Vochozka 2011).
Studijní literatura
Povinná literatura
VOCHOZKA, M. et al., 2017b. Přehled metod komplexního hodnocení podniků. České
Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. ISBN 978-80-
7468-119-6. (s. 58-88)
VOCHOZKA, M., 2011. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada. ISBN 978-
80-247-3647-1. (s. 39-69)
Kontrolní otázky
1. K jakému účelu slouží vícerozměrné modely?
2. Definujte bonitní indikátory.
3. Definujte bankrotní indikátory.
4. Jaké znáte matematicko-statistické metody?
5. Vysvětlete problém předpoklad bipolárně závislých proměnných.
6. Vysvětlete problém metodiky výběru souboru dat vzorových firem.
7. Vysvětlete problém předpokladu stacionarity a nestability dat.
8. Vysvětlete problém výběru nezávislých proměnných.
9. Vysvětlete problém využití ročních finančních výkazů z účetní závěrky.
10. Vysvětlete problém časové dimenze.
37
Zajímavosti z dané problematiky
FIN ANALYSIS. Jaké bankrotní a bonitní modely ve FinAnalysis najdete [online]. [cit.
2017-10-05]. Dostupné z: http://www.finanalysis.cz/pouzite-bankrotni-modely.html
ANALYZUJ A PROVEĎ. Bonitní modely [online]. [cit. 2018-02-11]. Dostupné z:
http://www.analyzujaproved.cz/ApRSS.aspx?rid=26864&app=Main&grp=Content&mod=
ContentPortal&sta=ArticleDetail&pst=ArticleDetail&p1=OID_INT_2987&p2=CultureOI
D_INT_1&acode=a58c59541a14f4503017cf978e3a438
Odkaz na praktickou část
3.1 Identifikace stakeholderů podniku
3.13 Syntéza a interpretace výsledků
38
2.10 Vybrané bankrotní modely – Altmanovy indexy, indexy
IN
Klíčová slova
bankrotní modely, Altmanův model, Z-skóre, Indexy In
Cíle kapitoly
Cílem této kapitoly je pochopení využití Altmanových indexů a indexů IN.
Výstupy z učení
 15.1 zná vybrané bankrotní a bonitní modely
Abstrakt
Edward I. Altman v roce 1968 poprvé publikoval první verzi Z-skóre pro akciové společnosti
s veřejně obchodovatelnými akciemi, v následujících letech stanovil další Z-skóre pro
společnosti neobchodované na finančních trzích a variantu pro nevýrobní společnosti. U
tohoto modelu byla vytvořena i česká obměna pro podniky (Vochozka et al., 2017b).
Altmanova analýza pro akciové společnosti s veřejně obchodovatelnými akciemi je schopna
predikovat bankrot s ročním předstihem na 94 %, u dvouleté předpovědi je to již 72%. Dle
vzorce je možné zjistit, že největší váha je přidělena poměru zisk/aktiva. Výsledek hodnocení
podniku je v intervalu Z ∈ < 2,99; ∞) jako bonitní podnik, Z ∈ (1,81; 2,99) šedá zóna a Z ∈
(-∞; 1,81> jako bankrotní podnik.
Altmanova analýza pro společnosti neobchodované na finančních trzích má trochu odlišné
hranice hodnocení, kdy intervaly se pohybují Z ∈ < 2,9; ∞) pro bonitní podnik, Z ∈ (1,23;
2,9) šedá zóna a Z ∈ (-∞; 1,23> pro bankrotní podnik. Největší váha je přisuzována opět
poměru zisk/aktiva.
Altmanova analýza pro nevýrobní podniky je rozdílná zejména v nárůstu vah poměrového
ukazatele čistý prac. kapitál/aktiva, který ale stále zůstává za nejdůležitějším poměrovým
ukazatelem zisk/aktiva. Proto také dochází ke změnám v hodnocení kdy Z ∈ < 2,6; ∞) je pro
bonitní podnik, Z ∈ (1,1; 2,6) šedá zóna a Z ∈ (-∞; 1,1> je pro bankrotní podnik.
Altmanova analýza pro české společnosti je od ostatních variant Z-skóre naprosto odlišná
tím, že se odečítá poměrový ukazatel závazky po splatnosti/výnosy a nejdůležitějším
39
poměrovým ukazatelem se stal čistý prac. kapitál/aktiva. Výsledky hodnocení jsou
následující: Z ∈ < 2,99; ∞) bonitní podnik, Z ∈ (1,8; 2,99) šedá zóna a Z ∈ (-∞; 1,8> bankrotní
podnik.
Indexy IN jsou známé především díky manželům Neumaierovým, kteří jsou autory čtyř
bankrotních modelů. Modely jsou pojmenovány podle využitých dat v roce, kdy vznikaly,
jedná se o věřitelskou variantu IN95, vlastnickou variantu IN99, komplexní variantu IN01 a
modifikovanou komplexní variantu IN05. Jednotlivé výpočty indexů IN jsou velice rozdílné,
kromě IN01 a IN05, které se liší pouze ve změně koeficientu u poměrového ukazatel
zisk/aktiva a výsledném hodnocení (Vochozka 2011).
Studijní literatura
Povinná literatura
VOCHOZKA, M. et al., 2017b. Přehled metod komplexního hodnocení podniků. České
Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. ISBN 978-80-
7468-119-6. (s. 62-65, s. 80-83, s. 75-78)
VOCHOZKA, M., 2011. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada. ISBN 978-
80-247-3647-1. (s. 85-100)
Kontrolní otázky
1. V jakém roce vznikla Altmanova analýza?
2. Jak se označuje výsledek Altmanovy analýzy
3. Popište Altmanovu analýzu pro akciové společnosti s veřejně obchodovatelnými
akciemi.
4. Popište Altmanovu analýzu pro společnosti neobchodované na finančních trzích.
5. Popište Altmanovu analýzu pro nevýrobní podniky.
6. Popište Altmanovu analýzu pro české společnosti.
7. Jaká varianta Altmanovy analýzy je odlišná tím, že se od ní odečítá jeden
z poměrových ukazatelů?
8. Všechny varianty Altmanovy analýzy mají stejné vyhodnocení, které rozděluje
podniky do tří kategorií, vyjmenujte je.
9. Kdo jsou autoři indexů IN?
10. Vyjmenujte všechny indexy IN a určete, o jakou variantu se jedná.
40
Zajímavosti z dané problematiky
MANAGEMENT MANIA. Altmanova analýza (Altman Z- score) [online]. [cit. 2016-03-
07]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/altmanova-analyza
WIKIPEDIE: OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE. Altmanova analýza [online]. [cit. 2014-06-
30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Altmanova_anal%C3%BDza
Odkaz na praktickou část
3.1 Identifikace stakeholderů podniku
3.13 Syntéza a interpretace výsledků
41
2.11 Vybrané bankrotní modely – Beaverova profilová
analýza, Tafflerův index, Beermanova diskriminační
funkce
Klíčová slova
Beaverova profilová analýza, Tafflerův index, Beermanova diskriminační funkce
Cíle kapitoly
Cílem této kapitoly je pochopení využití Beaverovy profilové analýzy, Tafflerova indexu a
Beermanovy diskriminační funkce.
Výstupy z učení
 15.1 zná vybrané bankrotní a bonitní modely
Abstrakt
Beavrova profilová analýza vznikla v roce 1966, kdy Beaver analyzoval podniky ohrožené
bankrotem. Pro srovnání vybral 30 poměrových ukazatelů a z detailních analýz rozpoznal,
že největších odchylky vykazují tyto poměrové ukazatele: cash flow/cizí kapitál, čistý
zisk/aktiva, čistý prac. kapitál/aktiva, oběžná aktiva/krátkodobé závazky, cizí kapitál/aktiva,
počet obrátek krátkodobě nezadlužených krátkodobých pohledávek a krátkodobého
finančního majetku. Analýza nedává jednoznačný pohled na finanční zdraví podniku,
jednotlivé ukazatele se zkoumají samostatně.
Tafflerův index vznikl jako odezva na Altmanovu analýzu v roce 1977, kdy se podařilo z 90
poměrových ukazatelů vybrat čtyři klíčové poměrové ukazatele. Zajímavostí je, že u původní
varianty není v hodnocení uvedena šedá zóna, podniky se dělí pouze na bonitní a bankrotní
- T1 ∈ (0; ∞) bonitní podnik a T1 ∈ (-∞; 0) bankrotní podnik. V modifikované variantě
Tafflerova indexu dochází k výměně posledního poměrového ukazatele, kdy Fin. majetek Kr.
závazky/Provozní náklady je nahrazen Tržby/Aktiva. Tato změna se projevila i
v hodnocení tohoto indexu - T2 ∈ (0,3; ∞) bonitní podnik, T2 ∈ <0,2; 0,3> šedá zóna a T2 ∈
(-∞; 0,2) bankrotní podnik (Vochozka et al., 2017b).
Beermanova diskriminační funkce je známá jako metoda, která je spíše určena pro podniky
výrobní či řemeslné. Do výpočtu je zahrnuto deset poměrových ukazatelů, v níž se objevují
42
ukazatele rentability, cash flow, ukazatele růstu aktiv, ukazatele obratu nebo pákový efekt.
Ve výpočtu této funkce se objevují i záporné hodnoty jednotlivých vah poměrových
ukazatelů a hodnocení finanční situace podniku je odlišné od předchozích bankrotních
modelů - B ∈ <0,35; ∞) velmi špatná finanční situace => bankrotní podnik, B ∈ <0,3; 0,35)
špatná finanční situace => bankrotní podnik, B ∈ <0,25; 0,3) průměrná finanční situace =>
bonitní podnik, B ∈ <0,2; 0,25) dobrá finanční situace => bonitní podnik a B ∈ (-∞; 0,2)
velmi dobrá finanční situace => bonitní podnik (Vochozka 2011).
Studijní literatura
Povinná literatura
VOCHOZKA, M. et al., 2017b. Přehled metod komplexního hodnocení podniků. České
Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. ISBN 978-80-
7468-119-6. (s. 65-67, s. 80-85)
VOCHOZKA, M., 2011. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada. ISBN 978-
80-247-3647-1. (s. 84-85, s. 100-108)
Kontrolní otázky
1. Kdy vznikla Beaverova profilová analýza?
2. Jaké podniky byly analyzovány pro Beaverovu profilovou analýzu?
3. Vyjmenujte poměrové ukazatele, které měli největší odchylky ve srovnávání
v Beaverově profilové analýze?
4. Jakým způsobem je vyhodnocena Beaverova profilová analýza?
5. Kdy vznikla Tafflerův index?
6. Kolik klíčových poměrových ukazatelů bylo vybráno pro Tafflerův index?
7. Jaký je rozdíl mezi původní a modifikovanou variantou?
8. Pro jaké podniky je určena Beermanova diskriminační funkce?
9. Jaké poměrové ukazatele se objevují ve výpočtu Beermanovy diskriminační funkce?
10. Jaká je odlišnost v hodnocení Beermanovy diskriminační funkce oproti ostatním
bankrotním modelům?
Zajímavosti z dané problematiky
ALTAXO. Taflerův bankrotní model [online]. [cit. 2015-09-09]. Dostupné z:
https://www.altaxo.cz/provoz-firmy/ukonceni-podnikani/tafleruv-bankrotni-model
43
WIKIPEDIE: OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE. Bankrotní model [online]. [cit. 2016-02-
10]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bankrotn%C3%AD_model
Odkaz na praktickou část
3.1 Identifikace stakeholderů podniku
3.13 Syntéza a interpretace výsledků
44
2.12 Vybrané bonitní modely – index bonity a další
Klíčová slova
bonita, index bonity, bilanční analýza Rudolfa Douchy
Cíle kapitoly
Cílem této kapitoly je pochopení využití indexu bonity a bilanční analýzy Rudolfa Douchy.
Výstupy z učení
 15.1 zná vybrané bankrotní a bonitní modely
Abstrakt
Index bonity využívá pouze šest ukazatelů mezi, které patří cash flow, cizí zdroje, aktiva,
zisk, výnosy, zásoby. Výpočet se používá zejména ve středoevropských zemích, mezi hlavní
uživatele indexu patří Německo, Rakousko a Švýcarsko. Ve výpočtu je největší váha
přisouzena rentabilitě aktiv, jako druhá největší v pořadí je u poměrového ukazatele
zisk/výnosy. Výsledky hodnocení mohou nabývat záporných hodnot, kdy jsou označeny jako
bankrotní podniky a v případě kladných hodnot jsou to podniky bonitní - IB ∈ (-∞; -2)
extrémně špatná ekonomická situace => bankrotní podnik, IB ∈ < -2; -1) velmi špatná
ekonomická situace => bankrotní podnik, IB ∈ < -1; 0) špatná ekonomická situace =>
bankrotní podnik, IB ∈ < 0 ; 1) problematická ekonomická situace => bonitní podnik, IB ∈
< 1; 2) dobrá ekonomická situace => bonitní podnik, IB ∈ < 2; 3) velmi dobrá ekonomická
situace a IB ∈ < 3 ; ∞) extrémně dobrá ekonomická situace => bonitní podnik (Vochozka et
al., 2017b).
Dalším bonitním ukazatelem je soustava Bilančních analýz podle Rudolfa Douchy, kterou je
možné využít pro všechny podniky bez ohledu na jeho velikost. Tento bonitní model byl
vytvořen přímo v České republice, který byl rozdělen do tří úrovní: bilanční analýza I.,
bilanční analýza II. a bilanční analýza III. Bilanční analýza I. se skládá ze čtyř základních
ukazatelů a jednoho celkového, jako základní ukazatele uvádí - ukazatel stability, ukazatel
likvidity, ukazatel aktivity a ukazatel rentability. Celkový ukazatel se skládá z vážených
průměrných hodnot všech základních ukazatelů, jež jim jsou přiřazeny konkrétní váhy,
pokud je hodnota nad 1, je systém považován za dobrý, v případě hodnot 0,5 - 1 je systém
45
považován za únosný, ale hodnoty pod 0,5 jsou špatné. Bilanční analýza II. se skládá ze
sedmnácti ukazatelů, které jsou rozděleny do čtyř dílčích a jednoho celkového ukazatele.
Směr hodnocení podniku je z ukazatelů stability, likvidity, aktivity a rentability, přičemž tyto
okruhy se skládají z tří až pěti ukazatelů a jednoho celkového. V těchto čtyřech dílčích
ukazatelích se objevují tři až pět ukazatelů pro konkrétní směr a jeden celkový ukazatel, který
se skládá z vážených průměrných hodnot všech základních ukazatelů, jež jim jsou přiřazeny
konkrétní váhy. Celkový ukazatel se počítá pomocí celkových ukazatelů jednotlivých směrů
a také pomocí vážených průměrných hodnot všech základních ukazatelů, jež jim jsou
přiřazeny konkrétní váhy. Výsledek hodnocení je, že když je hodnota nad 1 je podnik bonitní,
v rozmezí 0,5 až 1 nachází se podnik v šedé zóně a hodnoty pod 0,5 signalizují problémy
v hospodaření podniku. Bilanční analýza III. je nadstavba bilanční analýzy II., obsahuje více
ukazatelů, je podrobnější a přesnější, obsahuje také výkaz cash flow, který ji umožňuje
sledovat pohyb financí v podniku (Vochozka 2011).
Studijní literatura
Povinná literatura
VOCHOZKA, M. et al., 2017b. Přehled metod komplexního hodnocení podniků. České
Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. ISBN 978-80-
7468-119-6. (s. 68-73, s. 80-83)
VOCHOZKA, M., 2011. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada. ISBN 978-
80-247-3647-1. (s. 78-79)
Kontrolní otázky
1. Jakých šest ukazatelů používá index bonity?
2. Kde se tento výpočet zejména používá?
3. Jakému ukazateli je ve výpočtu přisouzena největší váha?
4. Definujte, kdy jsou podniky bonitní.
5. Definujte, kdy jsou podniky bankrotní.
6. Pro jaké podniky je určena Bilanční analýza podle Rudolfa Douchy.
7. Kolik úrovní má Bilanční analýzy podle Rudolfa Douchy?
8. Vysvětlete pojem Bilanční analýzy I.
9. Vysvětlete pojem Bilanční analýzy II.
10. Vysvětlete pojem Bilanční analýzy III.
46
Zajímavosti z dané problematiky
DOMINANTA. Index bonity [online]. [cit. 2017-09-09]. Dostupné z:
http://www.dominanta.sk/slovnik_I.htm
FINANCE. Bilanční analýza [online]. [cit. 2017-09-09]. Dostupné z:
https://slovnik.finance.cz/bilancni-analyza/
Odkaz na praktickou část
3.1 Identifikace stakeholderů podniku
3.13 Syntéza a interpretace výsledků
47
2.13 Vybrané bankrotně bonitní modely – Tamariho model,
Grünwaldův index, Rychlý Kralickův test
Klíčová slova
Tamariho model, Grünwaldův index, Rychlý Kralickův test
Cíle kapitoly
Cílem této kapitoly je pochopení využití Tamariho modelu, Grünwaldova indexu a Rychlého
Kralickova testu.
Výstupy z učení
 15.1 zná vybrané bankrotní a bonitní modely
Abstrakt
Tamariho model byl vytvořen v roce 1966, skládá se ze sedmi podílových ukazatelů, které
mají bodové ohodnocení a na základě součtu získaných bodů je podnik vyhodnocen jako
bonitní (v případě, že získal více než 60 bodů) nebo za bankrotní (pokud má bodů méně, než
30). Tento sofistikovaný statistický model je možné využít ve všech oborech bez jakéhokoli
omezení. Výsledky Tamariho indexu mají toto hodnocení - Ta ∈ (60;100> bonitní podnik,
Ta ∈ <30;60> šedá zóna a Ta ∈ <0;30) bankrotní podnik (Vochozka et al., 2017b).
Grünwaldův index je sestaven pomocí systému vah, který je rozdílný od ostatních indexů
tím, že na konci je vydělen konstantou šest. Zásadní rozdíl je, že Grünwaldův index se
konstantami dělí, největší váha je přiřazena poměru cash flow/dlouhodobé pohledávky, další
je čistý prac. kapitál/zásoby, (finanční majetek + krátkodobé pohledávka)/krátkodobý cizí
kapitál a zisk/nákladové úroky. Mezi poměry nejsou zařazeny zisk/aktiva a čistý zisk/vlastní
kapitál neboť jsou děleny váhou variabilních průměrných a zdaněných úrokových měr.
Vyhodnocení Grünwaldova indexu je následující - G ∈ < 2 ; ∞ ) a všechny dílčí poměrové
ukazatele Î < 1 ; ∞) pevné finanční zdraví => bonitní podnik, G ∈ < 1; 2) a první a třetí dílčí
poměrový ukazatel Î < 1 ; ∞) dobré finanční zdraví => bonitní podnik, G ∈ < 0,5 ; 1) a třetí
dílčí poměrový ukazatel Î < 1 ; ∞) slabší finanční zdraví => bankrotní podnik a G ∈ < -∞ ;
0,5) churavění => bankrotní podnik.
48
Rychlý Kralickův test vznikl v roce 1990, liší se od ostatních modelů tím, že je
vyhodnocován pomocí známek či bodů (dle varianty) na základě intervalu výsledku
poměrového ukazatele, které se sčítají za jednotlivé poměrové ukazatele, a pomocí
aritmetického průměru se zjišťuje, kde se podnik nachází. Původní varianta rychlého
Kralickova testu hodnotí podniky dle výsledků na - K1 ∈ < 1;2 ) bonitní podnik, K1 ∈ < 2;3
> šedá zóna a K1 ∈ ( 3;5 > bankrotní podnik. Modifikovaná varianta Rychlého Kralickova
testu hodnotí podniky dle výsledků na - K ∈ < 3,5;4 > velmi dobrý podnik, K ∈ < 2,5;3,5 )
dobrý podnik, K ∈ < 1,5;2,5 ) průměrný podnik, K ∈ < 0,5;1,5 ) špatný podnik a K ∈ <
0;0,5 ) velmi slabý podnik (Vochozka 2011).
Studijní literatura
Povinná literatura
VOCHOZKA, M. et al., 2017b. Přehled metod komplexního hodnocení podniků. České
Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. ISBN 978-80-
7468-119-6. (s. 72-75, s. 80-85)
VOCHOZKA, M., 2011. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada. ISBN 978-
80-247-3647-1. (s. 108-119)
Kontrolní otázky
1. Kdy byl vytvořen Tamariho model?
2. Z kolika podílových ukazatelů je tvořen Tamariho model?
3. Kde je možné Tamariho model použít?
4. Jaký je zásadní rozdíl Grünwaldova indexu od ostatních indexů?
5. Jakému poměru je v Grünwaldově indexu přiřazena největší váha?
6. U jakých poměrů není přiřazena váha ukazatele v Grünwaldově indexu?
7. Čím jsou děleny poměry, které nemají váhu v Grünwaldově indexu?
8. Kdy vznikl Rychlý Kralickův test?
9. Pomocí čeho hodnotíme původní variantu rychlého Kralickova testu?
10. Pomocí čeho hodnotíme modifikovanou variantu rychlého Kralickova testu?
Zajímavosti z dané problematiky
EKONOMIKA. Tamariho model [online]. [cit. 2017-08-14]. Dostupné z: http://ekonomika-
otazky.studentske.cz/2009/02/tamariho-model.html
49
Odkaz na praktickou část
3.1 Identifikace stakeholderů podniku
3.13 Syntéza a interpretace výsledků
50
2.14 Vážené průměrné náklady na kapitál, model CAPM
Klíčová slova
vlastní kapitál, cizí kapitál, WACC, CAPM
Cíle kapitoly
Cílem této kapitoly je pochopení a užití výpočtu WACC a modelu CAPM.
Výstupy z učení
 15.11 určí a interpretuje ekonomickou přidanou hodnotu podniku
Abstrakt
Vážené průměrné náklady kapitálu (Weighted Average Cost of Capital) definují, jak byl
využit celkový investovaný kapitál, jde tedy o zjištění efektivnosti využití vlastních i cizích
zdrojů. Pro výpočet je stanoven vzorec:
𝑊𝐴𝐶𝐶 = 𝑟𝑑 × (1 − 𝑡) ×
𝐷
𝐶
+ 𝑟𝑒 ×
𝐸
𝐶
kde:
- rd jsou náklady na cizí kapitál,
- t - sazba daně z příjmu právnických osob,
- D (Debt) - cizí kapitál,
- C - celkový dlouhodobý investovaný kapitál,
- re - náklady na vlastní kapitál,
- E (Equity) - vlastní kapitál.
Cizí kapitál je možné vyhledat v rozvaze, jedná se o položky - rezervy, dlouhodobé závazky,
krátkodobé závazky, bankovní úvěry a výpomoci a časové rozlišení. Vlastní kapitál je také
možné dohledat v rozvaze, přičemž kromě základního kapitálu by se měl počítat i objem
prioritních akcií v případě, že se jedná o akciovou společnost (Vochozka et al., 2017b).
Náklady na cizí kapitál je možné vyjádřit pomocí úrokové míry, která je odvozena na základě
velikosti a ceny přijatých úvěrů, nebo z důvodu nedostupnosti informací pro veřejnost ji lze
stanovit i pomocí odvození úrokové míry z dlouhodobých úvěrů poměrem nákladové
úroky/bankovní úvěry. Další možností je využití stávajících úrokových měr bank
poskytujících úvěr.
51
Náklady na vlastní kapitál v případě akciových společností zjistíme z rozvahy z položek
vlastního kapitálu - základní kapitál kapitálové fondy, rezervní fondy, nedělitelný fond a
ostatní fondy ze zisku, výsledek hospodaření z minulých let a výsledek hospodaření běžného
účetního období. Základní kapitál je tvořen počtem emitovaných kmenových a prioritních
akcií. Další možností jak stanovit náklady na vlastní kapitál je využití stavebnicového
modelu CAPM (Capital Asset Pricing Model), který je využívaný i pro potřeby Ministerstva
průmyslu a obchodu.
𝑟𝑒 = 𝑟𝑓 + 𝛽 × (𝑟 𝑚 − 𝑟𝑓)
kde:
- rf je bezriziková výnosová míra (lze ji stanovit jako míru výnosu státních obligací),
- β - koeficient je míra tržního rizika prostřednictvím poměření citlivosti akcie na
změny tržního portfolia,
- rm-rf je prémie za systematické tržní riziko.
Koeficient β je věc dlouhodobého pozorování statistik u cenných papírů, kdy nastanou různé
situace β > 1cenný papír má tendenci obecně pohyby trhu zesilovat, β = 1 pohyb cenného
papíru koreluje s pohybem trhu jako celku, β < 1 a > 0 cenný papír má tendenci obecné
pohyby trhu zeslabovat, β = 0 bezrizikový cenný papír a β < 0 výnos, cena cenného papíru
se pohybuje proti obecnému pohybu trhu (Vochozka 2011).
Studijní literatura
Povinná literatura
VOCHOZKA, M. et al., 2017b. Přehled metod komplexního hodnocení podniků. České
Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. ISBN 978-80-
7468-119-6. (s. 141, s. 196, s. 210, s. 223-224)
VOCHOZKA, M., 2011. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada. ISBN 978-
80-247-3647-1. (s. 121-124)
Kontrolní otázky
1. K čemu slouží vážené průměrné náklady kapitálu?
2. Jak vypadá výpočet WACC?
3. Jak spočítáte cizí kapitál?
4. Jak spočítáte vlastní kapitál u akciové společnosti?
5. Jak spočítáte náklady na cizí kapitál?
52
6. Jak spočítáte náklady na vlastní kapitál?
7. Definujte možnost využití modelu CAPM.
8. Jak vypadá výpočet pomocí modelu CAPM?
9. Jak stanovíte míru tržního rizika?
10. Co můžeme říct o koeficientu β, pokud platí vztah β = 0?
Zajímavosti z dané problematiky
MANAGEMENT MANIA. Průměrné náklady kapitálu (WACC) [online]. [cit. 2016-12-17].
Dostupné z: https://managementmania.com/cs/prumerne-naklady-kapitalu
WIKIPEDIE: OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE. CAMP [online]. [cit. 2017-03-05].
Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/CAPM
Odkaz na praktickou část
3.1 Identifikace stakeholderů podniku
3.6 Výpočet EVA Entity
3.7 Výpočet EVA Equity
3.13 Syntéza a interpretace výsledků
53
2.15 Ekonomická přidaná hodnota EVA Entity
Klíčová slova
ekonomická přidaná hodnota, maximalizace zisku, ekonomický zisk
Cíle kapitoly
Cílem této kapitoly je pochopení ekonomické přidané hodnoty (EVA Entity).
Výstupy z učení
 15.11 určí a interpretuje ekonomickou přidanou hodnotu podniku
Abstrakt
V roce 1990 společnost Stern Stewart objasnila použití metody ekonomické přidané hodnoty
(EVA), která je hlavním cílem podniku v podobě maximalizace ekonomického zisku.
Ekonomický zisk je rozdíl mezi výnosy a ekonomickými náklady, přičemž ekonomické
náklady počítáme tak, že kromě účetních nákladů sem patří ještě oportunitní náklady neboli
náklady ušlých příležitostí. Oportunitní náklady jsou takové, kdy podnik přijde nesprávným
způsobem o využití alternativních zdrojů (kapitálu, práce) např. ušlá mzda nebo úroky
z vlastního kapitálu (Vochozka et al., 2017b).
Ekonomického zisku je možné dosáhnout až po překonání normálního zisku, je odvozen
z průměrných nákladů na kapitál, který vynaložili věřitelé i vlastníci. Výpočet účetního a
ekonomického zisku vypadá následovně:
Úč𝑒𝑡𝑛í 𝑧𝑖𝑠𝑘 = 𝑉ý𝑛𝑜𝑠𝑦 − Úč𝑒𝑡𝑛í 𝑛á𝑘𝑙𝑎𝑑𝑦
𝐸𝑘𝑜𝑛𝑜𝑚𝑖𝑐𝑘ý 𝑧𝑖𝑠𝑘 = 𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣ý 𝑣ý𝑛𝑜𝑠 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙𝑢 − 𝑁á𝑘𝑙𝑎𝑑𝑦 𝑛𝑎 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙
Základní struktura ukazatele EVA Entity je možné vypočíst pomocí tohoto vzorce:
𝐸𝑉𝐴 = 𝑁𝑂𝑃𝐴𝑇 − 𝑊𝐴𝐶𝐶 × 𝐶
kde
- NOPAT je čistý zisk z provozní činnosti po zdanění
- C je celkový investovaný kapitál
- WACC jsou vážené průměrné náklady kapitálu.
NOPAT jako provozní zisk po zdanění obsahuje nejen výsledek hospodaření z hlavní
činnosti, ale i zisk či ztrátu z prodeje dlouhodobého majetku a zásob z mimořádné činnosti,
54
která nemá spojitost s hlavním předmětem podnikání. V NOPAT jsou ještě zohledněny zisk
(ztráta) z finanční činnosti a ostatní náklady a výnosy z provozní činnosti, jejich charakter je
mimořádný nebo nesouvisí s provozní činností. Výpočet NOPAT:
𝑁𝑂𝑃𝐴𝑇 = 𝐸𝐵𝐼𝑇 × (1 − 𝑠𝑎𝑧𝑏𝑎 𝑑𝑎𝑛ě 𝑧 𝑝ří𝑗𝑚𝑢 𝑝𝑟á𝑣𝑛𝑖𝑐𝑘ý𝑐ℎ 𝑜𝑠𝑜𝑏)
Investovaný zpoplatněný kapitál (C) je hodnota finančních zdrojů, které do podniku byli
vloženy investory a je možné ho získat pomocí dvou způsobů:
 jako součet dlouhodobých provozních aktiv v zůstatkových cenách a pracovního
kapitálu, nebo
 přes pasiva, kdy se investovaný kapitál rovná sumě účetní hodnoty vlastního kapitálu
a úročených závazků (Vochozka 2011).
Studijní literatura
Povinná literatura
VOCHOZKA, M. et al., 2017b. Přehled metod komplexního hodnocení podniků. České
Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. ISBN 978-80-
7468-119-6. (s. 198)
VOCHOZKA, M., 2011. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada. ISBN 978-
80-247-3647-1. (s. 120-121)
Kontrolní otázky
1. Vysvětlete pojem ekonomický zisk.
2. Vysvětlete pojem účetní zisk.
3. Vysvětlete, co znamenají oportunitní náklady?
4. Jak spočítáte účetní zisk?
5. Jak spočítáte ekonomický zisk?
6. Napište vzorec EVA Entity.
7. Co je to NOPAT?
8. Jak spočítáte NOPAT?
9. Co konkrétně obsahuje čistý zisk z provozní činnosti po zdanění?
10. Jak zjistíte celkový investovaný kapitál?
55
Zajímavosti z dané problematiky
FEBMAT. Rozdíl mezi ekonomickým a účetním ziskem [online]. [cit. 2016-03-01]. Dostupné
z: https://www.febmat.com/clanek-rozdil-mezi-ekonomickym-a-ucetnim-ziskem/
BUSINESS CENTER. Oportunitní náklady [online]. Dostupné z:
https://business.center.cz/business/pojmy/p910-oportunitni-naklady.aspx
Odkaz na praktickou část
3.1 Identifikace stakeholderů podniku
3.6 Výpočet EVA Entity
3.7 Výpočet EVA Equity
3.13 Syntéza a interpretace výsledků
56
2.16 Alternativní náklady na vlastní kapitál, stavebnicová
metoda
Klíčová slova
vlastní kapitál provozní páka, majetková struktura
Cíle kapitoly
Cílem této kapitoly je pochopení využití alternativních nákladů na kapitál pomocí provozní
páky a majetkové struktury.
Výstupy z učení
 15.11 určí a interpretuje ekonomickou přidanou hodnotu podniku
Abstrakt
Další možností jak stanovit náklady na vlastní kapitál je pomocí provozní páky, která
vyjadřuje vliv jednotkové změny realizovaných celkových tržeb v ks, neboli i celkové tržby
za sledované období v korunách na změnu hrubého zisku (EBIT). Struktura nákladů je
ovlivněna výší dosahovaného zisku EBIT. Rostoucí množství výrobků způsobuje růst EBIT
a od určité velikosti počtu výrobků roste rychleji dosažený EBIT při struktuře nákladů, kde
je vyšší podíl fixních nákladů oproti variantě, kde je vyšší podíl nákladů variabilních. Pokud
se stane, že podnik prodá méně výrobků, dojde k poklesu EBIT mnohem rychleji, než
v případě volby technologie s vyšším podílem fixních nákladů oproti variantě vyznačující se
vyšším podílem nákladů variabilních. Varianta kdy celkové tržby za sledované období v ks
jsou ziskovější, je i rizikovější volba managementu.
Způsob jak ovlivnit náklady na vlastí kapitál je možné i díky majetkové struktuře podniku,
jež se řídí pravidly jako Zlaté bilanční pravidlo financování, Zlaté bilanční pravidlo
vyrovnání rizik, Zlaté bilanční pari pravidlo a Zlaté bilanční poměrové pravidlo.
Zlaté bilanční pravidlo financování vychází z potřeby sladit časový horizont používání
aktiv s časovým horizontem zdrojů pasiv. Dlouhodobý majetek by měl být financován
z dlouhodobých zdrojů pomocí vlastního kapitálu popřípadě dlouhodobého cizího kapitálu
s ohledem na úroky a rizika. Krátkodobé zdroje by měli zase financovat krátkodobá aktiva.
Zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika se zabývá poměrem vlastního a cizího kapitálu, kdy
57
doporučená maximální hodnota tohoto poměru je 1:1 s ohledem na oboru, ve kterém podnik
působí. Zlaté bilanční pari pravidlo vychází z převahy vlastních zdrojů, v rámci celkových
dlouhodobých zdrojů potřebných ke krytí dlouhodobého majetku. Zlaté bilanční poměrové
pravidlo je zaměřeno na vývoj investic a tržeb v podniku, kdy tempo růstu investic by nemělo
předběhnout tempo růstu tržeb (Kislingerová 2010).
Studijní literatura
Povinná literatura
KISLINGEROVÁ, E., 2010. Manažerské finance. Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-
194-9. (s. 398-403)
Kontrolní otázky
1. Jaké způsoby můžeme využít k ovlivnění nákladů na vlastní kapitál?
2. Stručně charakterizujte princip provozní páky.
3. Čím je ovlivněna výše struktura nákladů v provozní páce?
4. Co zvyšuje větší podíl fixních nákladů?
5. Jaká varianta nákladů na vlastní kapitál se považuje za rizikovější?
6. Zlatá bilanční pravidla ovlivňují náklady na vlastí kapitál pomocí …………….
(doplňte).
7. Stručně charakterizujte Zlaté bilanční pravidlo financování.
8. Stručně charakterizujte Zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika.
9. Stručně charakterizujte Zlaté bilanční pari pravidlo.
10. Stručně charakterizujte Zlaté bilanční poměrové pravidlo.
Zajímavosti z dané problematiky
ALGORITMY. Provozní páka [online]. [cit. 2016-09-06]. Dostupné z:
https://www.algoritmy.net/article/138/Provozni-paka
FINANČNÁ ANALÝZA. Zlaté bilančné pravidlo [online]. [cit. 2016-09-06]. Dostupné z:
http://podnikovaanalyza.sk/financna-analyza/zlate-bilancne-pravidlo/
58
Odkaz na praktickou část
3.1 Identifikace stakeholderů podniku
3.6 Výpočet EVA Entity
3.7 Výpočet EVA Equity
3.13 Syntéza a interpretace výsledků
59
2.17 Ekonomická přidaná hodnota EVA Equity
Klíčová slova
ekonomická přidaná hodnota, SPREAD, INFA
Cíle kapitoly
Cílem této kapitoly je pochopení ekonomické přidané hodnoty (EVA Equity).
Výstupy z učení
 15.11 určí a interpretuje ekonomickou přidanou hodnotu podniku
Abstrakt
Pojetí ukazatele EVA Equity vystihuje model INFA od manželů Neumaierových, který
slouží jako mapa finanční výkonnosti podniku, protože představuje systém indikátorů této
výkonnosti. Provázanost mezi ukazateli je velice přehledná a je možné se v modelu dobře
orientovat, proto jsou uživatelé schopni promítnout dopad v rozhodnutích na krátkodobou i
dlouhodobou výkonnost podniku. V modelu INFA je koncipován právě ukazatel EVA, který
vychází z ročních účetních dat, podle tohoto vzorce (Vochozka, 2011):
𝐸𝑉𝐴 = (𝑅𝑂𝐸 − 𝑟𝑒) × 𝑉𝐾
INFA byla vytvořena jako pyramidová soustava ukazatelů, ve které je nezbytně i ukazatel
EVA z důvodu posouzení výkonnosti. Výpočet je odvozen ze SPREADu, který tvoří (ROE
- re) a v případě, že nabývá kladných hodnot, tvoří v daném roce hodnotu pro majitele. ROE
je kombinací tohoto rozkladu ukazatelů - Čistý zisk/Zisk, EBIT/Aktiva, Vlastní
kapitál/Aktiva, Úplatné zdroje/Aktiva a Úrokové míry (Vochozka et al., 2017b).
Odhad alternativního nákladu na vlastní kapitál (re) je rozhodují pro posouzení výkonnosti
podniku. Výpočet pro model INFA je dle vzorce:
𝑟𝑒 = 𝑟𝑓 − 𝑅𝑃
𝑅𝑃 = 𝑟𝐿𝐴 + 𝑟𝑃𝑂𝐷 + 𝑟𝐹𝐼𝑁𝑆𝑇𝐴𝐵 + 𝑟𝐹𝐼𝑆𝑇𝑅𝑈
Kde:
- rf je bezriziková sazba
- RP je riziková přirážka
- rLA je RP za velikost podniku
60
- rPOD je RP za tvorbu EBIT
- rFINSTAB je RP za schopnost platit včas
- rFINSTRU je RP za dělení EBIT
S odhadem alternativního nákladu na vlastní kapitál souvisí také rozdělení podniků do čtyř
kategorií do skupin podle tvorby EVA, kdy do IV. kategorie podniků (označení ZT) spadají
ztrátové podniky a podniky se záporným vlastním kapitálem, do III. kategorie podniků
(označení ZI) spadají ziskové podniky s ROE v intervalu 0 < ROE <= bezrizikové sazbě (rf),
do II. kategorie podniků (označení RF) spadají podniky mající ROE v intervalu rf < ROE <=
alternativní náklad na vlastní kapitál (re) a I. kategorie podniků (označení TH) spadají
podniky tvořící hodnotu, tj. s ROE větším než re.
Studijní literatura
Povinná literatura
VOCHOZKA, M. et al., 2017b. Přehled metod komplexního hodnocení podniků. České
Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. ISBN 978-80-
7468-119-6. (s. 198-201, s. 211-223)
VOCHOZKA, M., 2011. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada. ISBN 978-
80-247-3647-1. (s. 126-129)
Kontrolní otázky
1. Pomocí jakého modelu je možné stanovit EVA Equity?
2. Kdo vymyslel tento model, viz otázka č. 1?
3. Napište vzorec EVA Equity.
4. Definujte, co znamená propočet (ROE - re).
5. Vysvětlete kladnou hodnotu (ROE - re).
6. ROE je kombinací jakých ukazatelů ve výpočtu EVA Equity?
7. Napište vzorec pro výpočet re.
8. Napište vzorec pro výpočet RP.
9. Popište III. a IV. kategorii podniků dle skupin podle tvorby EVA.
10. Popište I. a II. kategorii podniků dle skupin podle tvorby EVA.
61
Zajímavosti z dané problematiky
MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU, 2018. Benchmarkingový diagnostický
systém finančních indikátorů INFA [online]. [cit. 2018-01-11]. Dostupné z:
https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/analyticke-materialy-a-statistiky/benchmarkingovy-
diagnosticky-system-financnich-indikatoru-infa--30195/
Odkaz na praktickou část
3.1 Identifikace stakeholderů podniku
3.6 Výpočet EVA Entity
3.7 Výpočet EVA Equity
3.13 Syntéza a interpretace výsledků
62
2.18 Hodnota podniku jako ukazatel výkonu
Klíčová slova
hodnota podniku, hodnotový management, hodnota firmy, hodnota vlastního kapitálu
Cíle kapitoly
Cílem této kapitoly je pochopení pojetí hodnoty podniku a hodnotového managementu.
Výstupy z učení
 15.10 stanoví hodnotu podniku pomocí diskontovaných peněžních toků v různých
variantách
Abstrakt
V 80. letech 20. století byl vytvořen hodnotový management, který se zabýval teorií analýz
pro akcionáře. Za základní rysy hodnotového managementu jsou považovány tyto:
 Na jednotlivé investiční projekty se musí pohlížet z hlediska výkonnostního jako na
celek v rámci podniku a ne z pohledu jednotlivých divizí či provozoven apod. neboť
by nemusel podnik plně využít své příležitosti na trhu.
 Finanční analýza musí být koncipována z pohledu tvorby hodnoty pro akcionáře,
důležitá je identifikace faktorů, které mají bezprostřední vliv na tvorbu hodnoty
podniku.
 Komplexní a vzájemná provázanost na základní cíle podniku s ohledem na budoucí
vliv hodnoty podniku.
 Identifikace růstových příležitost a jejich vyjádření ve strategii podniku.
Neoddělitelnou součástí práce managementu a tvorby hodnoty pro akcionáře je permanentní
vyhodnocování strategie podniku, jejíž součástí je analýza citlivosti. Za klíčové jsou
považovány tržby a jejich citlivost na změnu poptávky a propočet nákladů a zisku, kde se
podnik snaží vyhnout extrémním výkyvům min - max tržeb pro trvalé zajištění existence
podniku, tzv. Going Concern Princip.
Zhodnocení strategických možností podniku slouží i ke zmapování investorů, důležité je
zkoumat tyto pohledy:
63
 zabezpečit dostatek zdrojů pro financování nových projektů a to formou zvýšení
základního kapitálu,
 spolupráce či fúze s konkurencí, nebo s podniky, které zajistí růst hodnoty podniku,
 změny ve strategii jsou spojeny s vysokým rizikem nesprávnosti daného úsudku
v podniku.
Hodnotový management používá v řízení hodnoty strategii podniku a posuzuje ji podle tří
kritérií, kterými jsou vhodnost, přijatelnost a proveditelnost. Pomocí těchto kritérií jsou
zajištěny klíčové cíle, a to je růst hodnoty podniku. To co však spojuje všechny podniky, ať
už jsou veřejně obchodovatelné nebo ne, je maximalizace hodnoty podniku. Dle zvolené
strategie ve finančním plánu jsou známé dvě základní skupiny modelů a to - model, kdy jsou
měřeny hodnoty podniku jako celku známé jako hodnota firmy (Value of Firm) a model,
který měří hodnotu vlastního kapitálu (Value of Eqiuty), (Kislingerová 2010).
Studijní literatura
Povinná literatura
KISLINGEROVÁ, E., 2010. Manažerské finance. Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-
194-9. (s. 245-247)
Kontrolní otázky
1. Kdy byl vytvořen hodnotový management?
2. Čím se zabývá hodnotový management?
3. Vyjmenujte základní rysy hodnotového managementu.
4. Jaká je neoddělitelná součást práce hodnotového managementu?
5. Vysvětlete pojem Going Concern Princip.
6. Vyjmenujte důležité strategické pohledy.
7. Podle jakých kritérií posuzuje hodnotový management strategii podniku?
8. O co usilují všechny podniky?
9. Jaké existují základní skupiny modelů, dle zvolené strategie finančního plánu?
10. Uveďte jejich anglický název, viz otázka č. 9.
Zajímavosti z dané problematiky
CAFI NEWS. Tvorba hodnoty v podniku. [online]. [cit. 2013-07-09]. Dostupné z:
http://news.cafin.cz/clanek/tvorba-hodnoty-v-podniku
64
TRH FIREM. Substanční ocenění [online]. Dostupné z:
https://www.trhfirem.cz/cz/substancni-oceneni
Odkaz na praktickou část
3.1 Identifikace stakeholderů podniku
3.8 Stanovení hodnoty podniku pomocí diskontovaného volného CF pro firmu
3.9 Stanovení hodnoty podniku pomocí diskontovaného volného CF pro akcionáře
3.13 Syntéza a interpretace výsledků
65
2.19 Výnosové metody stanovení hodnoty podniku,
diskontované volné peněžní toky, diskontovaná EVA
Klíčová slova
výnosové metody, volné peněžní toky, diskontované peněžní toky
Cíle kapitoly
Cílem této kapitoly je pochopení a využití stanovení hodnoty podniku pomocí výnosových
metod.
Výstupy z učení
 15.10 stanoví hodnotu podniku pomocí diskontovaných peněžních toků v různých
variantách
Abstrakt
V České republice většina manažerů používá model DCF prostřednictvím parametru FCFF,
kdy se neodděluje akcionář od věřitele a odráží proporci vlastního a cizího kapitálu včetně
nákladů s nimi spojených. Výpočet pro volný peněžní tok je následující:
𝐹𝐶𝐹𝐹 = 𝐸𝐵𝐼𝑇 × (1 − 𝑡) + 𝑂𝑑𝑝𝑖𝑠𝑦 − 𝐼𝑛𝑣𝑒𝑠𝑡𝑖𝑐𝑒 − 𝑍𝑚ě𝑛𝑎 𝑝𝑟𝑎𝑐𝑜𝑣𝑛íℎ𝑜 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙𝑢
kde:
- EBIT je provozní hospodářský výsledek.
Díky výpočtu FCFF je možné se zaměřit na výpočet hodnoty firmy pomocí následujícího
vzorce:
𝑉𝑎𝑙𝑢𝑒 𝑜𝑓 𝑓𝑖𝑟𝑚 = ∑
𝐹𝐶𝐹𝐹𝑡
(1 + 𝑊𝐴𝐶𝐶)
∞
𝑛=1
kde:
- FCFF je volný peněžní tok,
- WACC jsou vážené průměrné náklady kapitálu.
Konstantní růstový model vypadá takto:
𝑉𝑎𝑙𝑢𝑒 𝑜𝑓 𝑓𝑖𝑟𝑚 =
𝐹𝐶𝐹𝐹𝑡
(𝑊𝐴𝐶𝐶 − 𝑔)
66
Model DCF lze rovněž vypočíst pomocí ukazatele ekonomické přidané hodnoty, kdy je tento
model postaven na dvou částech, která odráží velikost investovaného kapitálu akcionářů a
věřitelů v účetní podobě parametr C0 a současné hodnoty budoucích ekonomických
přidaných hodnot:
𝑉𝑎𝑙𝑢𝑒 𝑜𝑓 𝐹𝑖𝑟𝑚 = 𝐶0 + 𝑀𝑉𝐴 = 𝐶0 + ∑
𝐸𝑉𝐴 𝑡
(1 + 𝑊𝐴𝐶𝐶) 𝑡
∞
𝑡=1
Další variantou je model DCF ve variantě FCFE, kde se počítá zejména hodnota vlastního
kapitálu, tzn. volný peněžní tok pro akcionáře. Základní rovnice se počítá:
𝐹𝐶𝐹𝐸 = Č𝑖𝑠𝑡ý 𝑧𝑖𝑠𝑘 + 𝑂𝑑𝑝𝑖𝑠𝑦 − 𝐼𝑛𝑣𝑒𝑠𝑡𝑖𝑐𝑒 − 𝑍𝑚ě𝑛𝑎 𝑝𝑟𝑎𝑐𝑜𝑣𝑛íℎ𝑜 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙𝑢 −
𝑆𝑝𝑙á𝑡𝑘𝑎 𝑗𝑖𝑠𝑡𝑖𝑛𝑦 − 𝑉ý𝑝𝑙𝑎𝑡𝑎 𝑝𝑟𝑖𝑜𝑟𝑖𝑡𝑛í𝑐ℎ 𝑑𝑖𝑣𝑖𝑑𝑒𝑛𝑑
Díky výpočtu volného peněžního toku je možné stanovit odhad hodnoty vlastního kapitálu:
𝑉𝑎𝑙𝑢𝑒 𝑜𝑓 𝐸𝑞𝑢𝑖𝑡𝑦 = ∑
𝐹𝐶𝐹𝐸𝑡
(1 + 𝑟𝑒)
∞
𝑡=1
kde:
- FCFE je volný peněžní tok pro akcionáře,
- re jsou náklady na kapitál akcionáře.
V případě hodnoty podniku celkem a hodnoty vlastního kapitálu je základním rozdílem
výběr diskontní míry, u hodnoty podniku celkem je stanovena na bázi vážených průměrných
nákladů kapitálu (WACC) z důvodu zohlednění financování firmy. V případě stanovení
hodnoty vlastního kapitálu je stanovena na úrovni nákladů akciového kapitálu, to je parametr
re.
Konstantní růstový model (Kislingerová, 2010):
𝑉𝑎𝑙𝑢𝑒 𝑜𝑓 𝑒𝑞𝑢𝑖𝑡𝑦 =
𝐹𝐶𝐹𝐸𝑡
(𝑟𝑒 − 𝑔)
Studijní literatura
Povinná literatura
KISLINGEROVÁ, E., 2010. Manažerské finance. Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-
194-9. (s. 247-270)
Kontrolní otázky
1. Vysvětlete pojem FCFF.
2. Napište výpočet FCFF.
67
3. Uveďte vzorec Value of Firm.
4. Uveďte vzorec konstantního modelu Value of Firm.
5. Znáte ještě jinou možnost výpočtu Value of Firm? Uveďte příklad.
6. Vysvětlete pojem FCFE.
7. Napište výpočet FCFE.
8. Uveďte vzorec Value of Equity.
9. Uveďte vzorec konstantního modelu Value of Equity.
10. Jaký je základní rozdíl ve výběru diskontní míry pro hodnotu podniku celkem a
hodnotu vlastního kapitálu?
Zajímavosti z dané problematiky
STŘEDOEVROPSKÉ CENTRUM PRO FINANCE A MANAGEMENT. Free cash flow
(FCF): Volné hotovostní prostředky. [online]. Dostupné z: http://www.finance-
management.cz/080vypisPojmu.php?X=Free+Cash+Flow+FCF&IdPojPass=24
WIKIPEDIE: OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE. Čistá současná hodnota. [online]. [cit.
2016-05-30]. Dostupné z:
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%A1_sou%C4%8Dasn%C3%A1_hodnota
Odkaz na praktickou část
3.1 Identifikace stakeholderů podniku
3.8 Stanovení hodnoty podniku pomocí diskontovaného volného CF pro firmu
3.9 Stanovení hodnoty podniku pomocí diskontovaného volného CF pro akcionáře
3.13 Syntéza a interpretace výsledků
68
2.20 Benchmarkingové modely, INFA
Klíčová slova
benchmarking, výkonnost, INFA
Cíle kapitoly
Cílem této kapitoly je pochopení a využití benchmarkingových modelů a systému INFA.
Výstupy z učení
 15.2 zná vybrané benchmarkingové metody komplexního hodnocení podniku
 15.6 provede funkční rozklad vrcholových indikátorů výkonnosti podniku (hodnoty
pro akcionáře, ROE, ROA, EVA Equity, EVA Entity a dalších)
Abstrakt
Benchmarking se stal v posledních 20. letech jedním z pěti nejvíce preferovaných
manažerských nástrojů, jeho stoupající popularita není výsledkem toho, že zlepší výkonnost
podniku, ale klíčem k jeho aktivní podpoře. O benchmarkingu se začalo hovořit v 80. letech
20. století, kdy firma Xerox Corporation zavedla tuto metodu jako nástroj pro zlepšení
výkonnosti organizace. Celkově existuje sedm základních koncepcí benchmarkingu
(Vochozka et al., 2017b):
 reverse engineering - srovnávání produktů
 konkurenční benchmarking - srovnávání procesů s konkurenty
 procesní benchmarking - hlubší porozumění procesům mimo oblast odvětví
 strategický benchmarking - pochopení a přijetí strategie externích partnerů
 globální benchmarking - rozšiřuje hranice srovnávání na mezinárodní úrovni
 kompetenční benchmarking a benchlearning - změna je ukryta v jednání a chování
jednotlivců a týmů, benchlearning je pojem, kdy se firma i celá společnost stává
učící se organizací
 network benchmarking - tvorba sítí benchmarkingu za účelem sdílení.
Existují čtyři základní typy benchmarkingu:
 interní - uvnitř organizace,
 konkurenční - srovnání s nejlepšími konkurenty v odvětví,
69
 funkcionální - stát se lídrem ve specifické funkci,
 generický - zkoumání podobných funkcí s organizací z jiného odvětví.
Mezi známé modely benchmarkingu lze zařadit model společnosti Xerox, model excelence
EFQM, Balanced Scorecard, Six Sigmu, modely založené na analýze DEA, český
benchmarkingový Index, benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů
(INFA).
INFA je model, který hodnotí finanční zdraví podniku a porovnává výsledky s nejlepšími a
průměrnými podniky v odvětví. Model byl navržen ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu
a obchodu a manželů Neumaierových. INFA patří do soustav pyramidových ukazatelů, která
je členěna do tří skupin, kde je hodnocena úroveň provozní politiky, finanční politiky a
likvidity a finanční stability. Podnikům INFA odpovídá na jejich minulou i současnou
bonitní situaci (Vochozka et al., 2017a).
Studijní literatura
Povinná literatura
VOCHOZKA, M. et al., 2017a. Využití neuronových sítí při komplexním hodnocení podniků.
Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-642-5. (s. 3-18)
VOCHOZKA, M. et al., 2017b. Přehled metod komplexního hodnocení podniků. České
Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. ISBN 978-80-
7468-119-6. (s. 181-189)
Kontrolní otázky
1. Kdy vznikl benchmarking?
2. Proč se stal benchmarking, tak populární?
3. Jaká firma byla první v zavedení benchmarkingu?
4. Vyjmenujte sedm základních koncepcí benchmarkingu.
5. Kolik existuje typů benchmarkingu?
6. Vyjmenujte typy benchmarkingu a vysvětlete tyto pojmy.
7. Jaké znáte modely benchmarkingu?
8. Vysvětlete pojem INFA.
9. Kdo navrhl model INFA?
10. Do jakých tří skupin je členěna INFA?
70
Zajímavosti z dané problematiky
MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU, 2018. Benchmarkingový diagnostický
systém finančních indikátorů INFA [online]. [cit. 2018-01-11]. Dostupné z:
https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/analyticke-materialy-a-statistiky/benchmarkingovy-
diagnosticky-system-financnich-indikatoru-infa--30195/
Odkaz na praktickou část
3.1 Identifikace stakeholderů podniku
3.10 Aplikace metody INFA – identifikace generátorů hodnoty podniku
3.13 Syntéza a interpretace výsledků
71
2.21 Balance scorecard, metoda Harryho Pollaka
Klíčová slova
výkonnost, životaschopnost, Balance scorecard, metoda Harryho Pollaka
Cíle kapitoly
Cílem této kapitoly je pochopení a využití metody Balance scorecard a metody Harryho
Pollaka.
Výstupy z učení
 15.2 zná vybrané benchmarkingové metody komplexního hodnocení podniku
Abstrakt
Tvůrci Balance Scorecard (BSC) definují tento model jako strategický nástroj podniku, který
poskytuje ucelený rámec strategií i vizí a převádí ho do souboru měřítek výkonnosti. Poslání
a strategii podniku tato metoda převádí do čtyř směrů:
 finanční,
 zákaznické,
 interních procesů,
 učení se růstu.
Ve finančním směru je důležité identifikovat finanční cíle, které vedou k ziskovosti měřené
pomocí provozního zisku, ROCE a ekonomické přidané hodnoty, dále se jedná o růst obratu
a produktivity snižování nákladů. V zákaznickém směru je důležité identifikovat zákaznické
a tržní segmenty v podnikání, měřítky jsou podíl na trhu získání zákazníka, udržení
zákazníka, ziskovost zákazníka a jeho spokojenost. V interních procesech se odhalují
kritické interní procesy jako co má největší vliv na spokojenost zákazníků a na dosažení
finančních cílů. U posledního směru učení se růstu se zabývá podnik infrastrukturou jako
spokojenost zaměstnanců, udržení zaměstnanců, jejich produktivita a loajalita. U každého
ukazatele se sledují čtyři hodnoty - strategický cíl, krátkodobý cíl, aktuální hodnota a
počáteční hodnota, přičemž záleží na správném výběru ukazatelů, které nejlépe vypovídají o
významu strategie. V tomto modelu je zahrnuta systematičnost a možnost získání zpětné
vazby ohledně strategie (Vochozka et al., 2017a).
72
Metoda Harryho Pollaka je odlišná v jeho pojetí, kdy hodnocení podniku založil na
současných a budoucích charakteristikách. Metoda je založena na deseti kritériích, každé
kritérium má svou bodovací stupnici, podle které je možné získat hodnocení. V závěru se již
body sečtou a zjišťuje se životaschopnost podniku. Mezi kritéria hodnocení patří:
 Výzkum trhu cílený na pokrok.
 Výrobky odpovídající trhu.
 Spokojení zákazníci.
 Spokojení finanční účastníci.
 Poměr k životnímu prostředí.
 Kapitálová základna.
 Výhodná lokalizace podniku.
 Zaměstnanci.
 Finanční výsledek.
 Spolehlivý dodavatelé.
Intervaly dosažených celkových bodů se pohybují od 0 do 100, kdy 0-20 je podnik v krizi,
21-40 podnik je nemocný, 41-60 vitalita bez zásahu není zajištěna, 61-80 vitalita je velmi
pravděpodobná a 81-100 je vitalita téměř zaručena (Vochozka 2011).
Studijní literatura
Povinná literatura
VOCHOZKA, M. et al., 2017a. Využití neuronových sítí při komplexním hodnocení podniků.
Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-642-5. (s. 13-14)
VOCHOZKA, M., 2011. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada. ISBN 978-
80-247-3647-1. (s. 135-142)
Kontrolní otázky
1. Definujte Balance Scorecard.
2. Jaké čtyři směry jsou v Balance Scorecard?
3. Popište, jaké cíle jsou sledovány u finančního směru.
4. Popište, jaké cíle jsou sledovány u zákaznického směru.
5. Popište, jaké cíle jsou sledovány v interních procesech.
6. Popište, jaké cíle jsou sledovány v učení růstu.
7. Jaké hodnoty se sledují u každého ukazatele v Balance Scorecard?
73
8. Stručně charakterizujte metodu Harryho Pollaka.
9. Vyjmenujte 10 kritérií hodnocení Harryho Pollaka.
10. Kolik bodů celkem je možné získat v metodě Harryho Pollaka?
Zajímavosti z dané problematiky
WIKIPEDIE: OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE. Balanced scorecard [online]. [cit. 2017-10-
05]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Balanced_Scorecard
MANAGEMENT MANIA. Balanced scorecard (BSC) [online]. [cit. 2017-03-06].
Dostupné z: https://managementmania.com/cs/altmanova-analyza
Odkaz na praktickou část
3.1 Identifikace stakeholderů podniku
3.13 Syntéza a interpretace výsledků
74
2.22 Grafická analýza
Klíčová slova
grafická analýza, spider graf, výkonnost,
Cíle kapitoly
Cílem této kapitoly je pochopení využití grafické analýzy.
Výstupy z učení
 15.2 zná vybrané benchmarkingové metody komplexního hodnocení podniku
Abstrakt
Grafická analýza posuzuje finanční výkonnost a stává se čím dál, tím více oblíbenější.
Hlavním analytickým nástrojem této analýzy je Spider graf, který umožňuje okamžité a
přehledné vyhodnocení postavení konkrétní společnosti pomocí řady ukazatelů
vůči odvětvovému průměru nebo s těmi nejlepšími v odvětví. Tuto analýzu využívá
bankovní sektor, pojišťovny a auditorské společnosti nebo vládní organizace a vysoké školy.
Spider analýza odpovídá na spoustu otázek typu: Vede se podniku tak dobře, jak je uvedeno
ve výroční zprávě? Obstojí firma v konkurenčním boji na domácím i zahraničním trhu ve
stejném odvětví? Jaká je výkonnost odvětví mezi státy středoevropského regionu či
vyspělými ekonomikami?
Pomocí Spider grafu je možné sledovat až dvacet společností v několika po sobě jdoucích
obdobích, kdy pomocí jednoho grafu je možné využití až šestnácti poměrových ukazatelů.
Počet sledovaných ukazatelů v jednom grafu je možné upravit a snížit dle požadavků
hodnotitele. Ukazatele jsou vyjádřeny v procentech, kdy 100 % je odvětvoví průměr, kterou
vyjadřuje první kružnice, pak následuje 200 % atd. dle počtu soustředěných kružnic v grafu.
Uspořádání v rámci kvadrantů není nahodilé a pro analýzu výkonnosti podniku platí
následující rozdělení do čtyř kvadrantů:
 ukazatele rentability,
 ukazatele likvidity,
 složení finančních zdrojů,
 ukazatele aktivity.
75
Grafická analýza využívá i jiné nástroje než Spider graf např. portfolio graf, graf sledování
vývoje, percentilový graf, seznam ukazatelů, rating společnosti, odvětvový rating nebo
modul Excel. Portfolio graf srovnává několik podniků najednou pouze na dva vybrané
ukazatele a na jejich základě pak provede srovnání s ohledem na velikost společnosti.
Percentilový graf se užije, pokud je potřeba vidět odvětví jako celek z pohledu jednoho
ukazatele a ukáže, jak jsou podniky v odvětví rozprostřeny. Analytický modul odpoví na to,
zda trend podnikového vývoje je stejný jako trend vývoje v odvětví, umožňuje sledovat
vývoj řad dle zvoleného ukazatele (měsíční, čtvrtletní, roční výsledky) nebo sledovat vývoj
položek z rozvahy a výkazu zisku a ztráty kdykoliv v průběhu práce. Dále již nebudeme
pokračovat ve výčtu všech nástrojů Spider analýzy, neboť jim vévodí Spider graf a jeho
komplexnost a jednoduché zobrazení nejvíce ukazatelů pro skupinu firem najednou
(Vochozka 2011).
Studijní literatura
Povinná literatura
VOCHOZKA, M., 2011. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada. ISBN 978-
80-247-3647-1. (s. 35-37)
Kontrolní otázky
1. Co posuzuje grafická analýza?
2. Jaký je hlavní nástroj grafické analýzy?
3. Stručně charakterizujte Spider graf a uveďte příklad použití v praxi?
4. Na jaké otázky odpovídá Spider analýza?
5. Kolik společností nejvíce může sledovat Spider graf?
6. Kolik poměrových ukazatelů lze sledovat v jednom Spider grafu?
7. V jakých jednotkách jsou vyjádřeny ukazatele ve Spider grafu, stručně vysvětlete?
8. Jaké čtyři kvadranty jsou uspořádány pro analýzu výkonnosti podniku?
9. Jaká je nesporná výhoda Spider grafu?
10. Jaké další nástroje využívá grafická analýza?
Zajímavosti z dané problematiky
ABAX.SWEB. Spider analýza [online]. [cit. 2017-11-13]. Dostupné z:
http://abax.sweb.cz/spider.htm
76
DOC PLAYER. Spider analýza jako metoda mezipodnikového srovnání. [online]. [cit. 2017-
11-13]. Dostupné z: http://docplayer.cz/41642050-Spider-analyza-jako-metoda-
mezipodnikoveho-srovnavani-spider-analysis-as-a-metod-of-companies-comparison.html
Odkaz na praktickou část
3.1 Identifikace stakeholderů podniku
3.13 Syntéza a interpretace výsledků
77
2.23 Vývoj metod komplexního hodnocení podniku pomocí
neuronových sítí
Klíčová slova
neuronové sítě, predikce, bankrotní podniky
Cíle kapitoly
Cílem této kapitoly je pochopení vývoje metod komplexního hodnocení podniku pomocí
neuronových sítí.
Výstupy z učení
 15.5 vytváří metody komplexního hodnocení podniku pomocí neuronových sítí
(především vícevrstvých perceptronových sítí, neuronových sítí radiální základní
funkce, probabilistických neuronových sítí, generalizovaných regresních
neuronových sítí)
Abstrakt
Neuronové sítě jsou flexibilní, neparametrický modelový nástroj, které jsou založeny na
historických údajích a schopností vytvářet předpovědi do budoucna (Vochozka et al.,
2017b). V poslední době se staly účinným nástrojem pro metody predikce selhání
společností, jako příklad lze uvést práce Odoma a Sharda, kteří využili Altmanovovy
finanční poměrové ukazatele jako vstupy do neuronových sítí a aplikovali své metody včetně
MDA, kde následně porovnávaly americké firmy solventní i selhávající. Údaje za selhávající
firmy byly z finančních výkazů firem před vyhlášením bankrotu. Celkem bylo analyzováno
128 firem, kde ve zkoumaném souboru měnili proporce bankrotujících a prosperujících
firem. Pro neuronové sítě byl výsledek klasifikace rozdělen na dva typy, I typ měl přesnost
v rozsahu od 77,8 % do 81,5% a II typ v rozsahu od 78,6 % do 85,7 %. Výsledky pro MDA
byly v rozsahu I typu od 59,3 % do 70,4% a II typu od 78,6 % do 85,7 %.
Tam a Kiang pro svůj výzkum porovnávaly různé druhy modelů neuronových sítí také
v oblasti bankrotu. Využili MDA, LA, K-nejbližší soused, klasifikační algoritmus
rozhodovacího stromu, jednovrstvé neuronové sítě, vícevrstvé neuronové sítě. Ve výsledku
78
došli k závěru, že vícevrstvé neuronové sítě jsou nejpřesnější v předpovědi jednoho roku
před bankrotem, ale v případě dvouleté předpovědi jsou přesnější výsledky logit analýzy.
Salchenberger et al. analyzovali bankroty spořitelen, kdy neuronové sítě zpětné propagace
zase významně překonaly logit analýzu. Altmanův výzkum v oblasti predikce selhání
italských firem zjistil mírně lepší výsledky pro MDA než u neuronových sítí zpětné
propagace. Boritz a Kennedy srovnávali několik technik a postupů, avšak jejich výsledky
byli neprůkazné, avšak díky jejich studii se začali objevovat nové hybridní techniky a
genetické algoritmy. Lee et al. dospěli k závěru u korejských firem, že sebeorganizující mapy
a neuronové sítě dosahují nejlepších výsledků (Vochozka 2011).
Příkladů a uplatnění ve studiích ohledně neuronových sítí je opravdu mnoho a výsledky se
mohou lišit studie od studie, avšak nic na tom nemění, že se staly výborným nástrojem
k predikci budoucího vývoje.
Studijní literatura
Povinná literatura
VOCHOZKA, M. et al., 2017b. Přehled metod komplexního hodnocení podniků. České
Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. ISBN 978-80-
7468-119-6. (s. 89-121)
VOCHOZKA, M., 2011. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada. ISBN 978-
80-247-3647-1. (s. 69-72)
Kontrolní otázky
1. Definujte neuronové sítě.
2. Jaké ukazatele využili Odom a Shard ve svém výzkumu?
3. Stručně charakterizujte výzkum Odoma a Sharda.
4. Jaké modely využily ve svém výzkumu Tam a Kiang?
5. Stručně charakterizujte výzkum Tam a Kiang.
6. Stručně charakterizujte výzkum Salchenbergera et al.
7. Stručně charakterizujte Altmanův výzkum.
8. Stručně charakterizujte výzkum Boritze a Kennedyho.
9. Stručně charakterizujte výzkum Lee et al.
10. Jsou neuronové sítě vhodné pro metody komplexního hodnocení podniku?
Zdůvodněte.
79
Zajímavosti z dané problematiky
MENDEL UNIVERSITY. Neuronové sítě: Popis modelu neuronové sítě [online]. Dostupné
z: https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=21471
Odkaz na praktickou část
3.1 Identifikace stakeholderů podniku
3.12 Tvorba komplexní metody hodnocení podniku pomocí vybrané neuronové sítě
3.13 Syntéza a interpretace výsledků
80
2.24 Neuronové sítě – klasifikační analýza
Klíčová slova
klasifikace, Perceptron, Hopfieldova síť
Cíle kapitoly
Cílem této kapitoly je pochopení klasifikační analýzy.
Výstupy z učení
 15.5 vytváří metody komplexního hodnocení podniku pomocí neuronových sítí
(především vícevrstvých perceptronových sítí, neuronových sítí radiální základní
funkce, probabilistických neuronových sítí, generalizovaných regresních
neuronových sítí)
Abstrakt
Klasifikační řady jsou předností jednovrstevných neuronových sítí, které se skládají pouze
ze dvou vrstev neuronů a to vstupní a výstupní. Vstupní neurony plní jednu jedinou funkci,
a to že přenáší informace dále do sítě, funkce sítě je ovlivněna pouze výstupní vrstvou. Mezi
jednovrstvé sítě můžeme zařadit Perceptron a Hopfieldovu síť.
Perceptron je nejjednodušší neuronová síť, která byla vytvořena Frankem Rosenblattem
v roce 1958, kdy model je tvořen pracovní jednotkou s několika vstupy a jedním výstupem.
Rosenblatt se nechal inspirovat lidským okem a snažil se vytvořit model jeho fungování, na
základě zjištění fyziologů obsahuje sítnice světločivá čidla, která jsou uspořádána do matice.
Výstupy pak vedou do specializovaných buněk, které mají schopnost rozpoznat určité vzory.
Každému spojení této neuronové sítě je přiřazena váhová hodnota tzn., že každý vstupní
neuron je binární (buď 1 nebo 0) nebo bipolární (od -1 do 1). Rosenblattův perceptron je
nejznámější, ale existují i další klasické a základní perceptrony typu McCulloch-Pitsův
perceptron nebo Minsky-Paperův perceptron, které pouze maximálně zjednodušili ten
původní. Dalším známým modelem je algoritmus umožňující adaptaci vah neuronu, který se
podobá Rosenblattovu perceptronu nazvaný model ADALINE od Widrowa a Hoffa z roku
1960.
81
John Hopfield přišel se svou studií autoasociativních sítí na počátku 80. let 20. století a
vytvořil model neuronové sítě, která počítá jen lineární kombinace vstupů a všechny vstupní,
výstupní a stavové jsou binární (buď 1 nebo 0) nebo bipolární (od -1 do 1). Jako omezení
Hopfieldovy sítě je počet vzorů, které je možné sít naučit a vhodnost zvolit vzory tak, aby si
byly co nejméně podobné. Mezi nevýhody použití Hofpfieldovy sítě jsou velké nároky na
paměť a nestejná Hammingova vzdálenost (je nejmenší počet pozic, na kterých se řetězce
stejné délky daného kódu liší, neboli počet záměn, které je potřeba provést pro změnu
jednoho z řetězců na druhý) naučených vzorů, která následně může způsobit chybu. Za
výhodu lze považovat, že automaticky umí všechny inverzní vzory, ke kterým byl naučen
(Vochozka et al., 2017a).
Studijní literatura
Povinná literatura
VOCHOZKA, M. et al., 2017a. Využití neuronových sítí při komplexním hodnocení podniků.
Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-642-5. (s. 93-96)
VOCHOZKA, M. et al., 2017b. Přehled metod komplexního hodnocení podniků. České
Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. ISBN 978-80-
7468-119-6. (s. 91-92, s. 94-95)
Kontrolní otázky
1. Vysvětlete pojem klasifikační řady.
2. Jaké sítě lze zařadit mezi jednovrstevné?
3. V jakém roce byl vytvořen perceptron?
4. Kdo vytvořil perceptron?
5. Stručně charakterizujte fungování perceptronu.
6. Kdo vytvořil model ADALINE?
7. Stručně charakterizujte fungování Hopfieldovi sítě.
8. Jaká jsou omezení Hopfieldovy sítě.
9. Popište výhody a nevýhody užití Hopfieldovy sítě.
10. Co znamená Hammingova vzdálenost?
82
Zajímavosti z dané problematiky
NEURONY WZ. Kapacita Hopfieldovy sítě [online]. Dostupné z:
http://neurony.wz.cz/program/CapacityHopf/CapacityHopfAppletCz2.html
WIKIPEDIE: OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE. Perceptron [online]. [cit. 2015-02-28].
Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Perceptron
Odkaz na praktickou část
3.1 Identifikace stakeholderů podniku
3.12 Tvorba komplexní metody hodnocení podniku pomocí vybrané neuronové sítě
3.13 Syntéza a interpretace výsledků
83
2.25 Neuronové sítě – regresní analýza (časové řady)
Klíčová slova
regrese, MADALINE, backpropagation, RBF
Cíle kapitoly
Cílem této kapitoly je pochopení regresní analýzy.
Výstupy z učení
 15.5 vytváří metody komplexního hodnocení podniku pomocí neuronových sítí
(především vícevrstvých perceptronových sítí, neuronových sítí radiální základní
funkce, probabilistických neuronových sítí, generalizovaných regresních
neuronových sítí)
Abstrakt
Předností regresní analýzy jsou vícevrstvé neuronové sítě s neurony, které se organizují do
jednotlivých vrstev, kdy tento typ sítí může mít libovolný počet skrytých vrstev neuronů.
Mezi vícevrstvé sítě můžeme zařadit MADALINE (Multiple ADAptive LINear Element),
backpropagation, counterpropagation, ART (Adaptive Resonance Theory), GMHD (Group
Method of Data Handling), RBF (Radial Basic Function), neocognitron, TDNN (Time Delay
Neural Networks), Elmanovu síť a Boltzmannův stroj.
Síť MADALINE je velmi podobná perceptronu, jejím autorem je Widrow a v 60. letech byla
využívána pro předpověď počasí. Síť má jednu skrytou a jednu výstupní vrstvu a stejně jako
ADALINE pracuje s bipolárním kódováním. MADALINE se učí s učitelem a pokud alespoň
polovina perceptronů ve skryté vrstvě má hodnotu +1 bude i takový výstup celé sítě (princip
majority).
Síť backpropagation vznikla v roce 1986 ve výpočetní metodě Rumelharta, Hintona a
Williamse. Její výhodou je schopnost zpracovávat neúplná nebo nepřesná data a přesto
předpovědět budoucí vývoj, algoritmus obsahuje dopředné šíření vstupního signálu
tréninkového vzoru, zpětné šíření chyby a aktualizace váhových hodnot na spojeních
(Vochozka et al., 2017b).
84
Síť RBF je velkým konkurentem perceptronových sítí neboť rychlost učení je mnohem větší,
síť je známa také díky dopřednému šíření signálu a učení se s učitelem. Vstupní data slouží
k přenosu vstupních hodnot, skrytá vrstva je složena z RBF jednotek, které následně realizují
radiální funkce a výstupní vrstva jsou neurony perceptronové typu. Učící algoritmus je
tvořen třemi fázemi, přičemž v každé fázi se určují hodnoty jiné skupiny parametrů, a proto
se tento typ neuronových sítí využívá především pro klasifikační úlohy a úlohy
aproximačního typu (Vochozka et al., 2017a).
Nebyly rozebrány všechny vícevrstvé neuronové sítě, které byly v úvodu zmíněny, avšak
jejich systém je velmi spletitý. V závěru lze jen konstatovat, že v praxi jsou to dobře
uchopitelné nástroje pro predikci budoucího vývoje.
Studijní literatura
Povinná literatura
VOCHOZKA, M. et al., 2017a. Využití neuronových sítí při komplexním hodnocení podniků.
Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-642-5. (s. 99-106)
VOCHOZKA, M. et al., 2017b. Přehled metod komplexního hodnocení podniků. České
Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. ISBN 978-80-
7468-119-6. (s. 90-93, s. 97)
Kontrolní otázky
1. Vysvětlete pojem regresní analýza.
2. Jaké sítě lze zařadit mezi vícevrstvé?
3. Kdo je autorem sítě MADALINE?
4. K čemu se nejvíce používala síť MADALINE?
5. Stručně charakterizujte fungování sítě MADALINE.
6. Kdo je autorem sítě backpropagation?
7. Kdy vznikla síť backpropagation?
8. Stručně charakterizujte fungování sítě backpropagation.
9. Stručně charakterizujte fungování sítě RBF.
10. Pro jaké úlohy je vhodné použít sítě RBF?
85
Zajímavosti z dané problematiky
WIKIPEDIE: OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE. Regresní analýza [online]. [cit. 2017-10-
04]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Regresn%C3%AD_anal%C3%BDza
KIWIKI. Simulace algoritmu Backpropagation [online]. [cit. 2014-10-19]. Dostupné z:
http://www.kiwiki.info/index.php/Simulace_algoritmu_Backpropagation
Odkaz na praktickou část
3.1 Identifikace stakeholderů podniku
3.12 Tvorba komplexní metody hodnocení podniku pomocí vybrané neuronové sítě
3.13 Syntéza a interpretace výsledků
86
2.26 Neuronové sítě – shluková analýza (Kohonenovy sítě)
Klíčová slova
neuron, Kohonenova síť, LVQ
Cíle kapitoly
Cílem této kapitoly je pochopení využití shlukové sítě.
Výstupy z učení
 15.5 vytváří metody komplexního hodnocení podniku pomocí neuronových sítí
(především vícevrstvých perceptronových sítí, neuronových sítí radiální základní
funkce, probabilistických neuronových sítí, generalizovaných regresních
neuronových sítí)
Abstrakt
Myšlenka samoorganizace se objevuje počátkem 70. let 20. stolení, kdy samoorganizující
neuronové sítě s učením bez učitele jsou stále více využívány pro rozlišení, rozpoznávání a
třídění neznámých číslicových signálů a dat. Mezi hlavní představitele právě patří umělá
neuronová Kohonenova síť, která sama rozpozná shodné prvky nebo rozdíly mezi signály a
nepotřebuje k trénování učitele (Vochozka et al., 2017a). Tato síť byla představena Teuvo
Kohonenem v roce 1982, jejíž předností je promítnutí vysoce dimenzionálních dat na data o
nižší dimenzi, jako příklad úspěšného použití samoorganizujících map lze
uvést rozpoznávání řeči, klasifikaci obrazu a shlukování dokumentů. Kohonenovy sítě se
doporučují použít tam, kde není jasný algoritmus řešení, například když se jedná o
zpracování řeči, úpravu zvuku, zpracování obrazu, hledání detekce osob podle fotografie,
bezpečnostní aplikace, přepis ručně psaného textu na tištěný, hledání podobných znaků
v úplně neznámých signálech, odstranění neznámého rušení a automatické třídění. Princi
fungování Kohonenovy sítě se dá vysvětlit tak, že vstupní vrstva je plně propojená s výstupní
vrstvou, kde výstupní vrstvy jsou propojeny do mřížky. Vstupní vrstva vyšle do výstupní
vrstvy vzor, podle kterého výstupní vrstvy soutěží mezi sebou o to, který z nich se stane
právě tím vzorem a ve výsledku vyhraje ten neuron, jehož vektor vah je nejpodobnější tomu
vstupnímu (Vochozka et al., 2017b).
87
Mezi Kohonenovy speciální sítě lze uvést Learning Vector Quantization (LVQ), neboli
kvantování vektorů učením, které již využívají učení s učitelem. Jsou naprosto odlišné, neboť
výsledkem je přesně definovaný neuron. LVQ se používá tam kde je zapotřebí řešení
klasifikace dat do kategorií a existuje jich hned několik verzí - LVQ1, LVQ2, LVQ3.
Jednotlivé verze se pak liší snahou o úpravu algoritmu, zda posunou nebo odstrčí neurony
od daného vstupu a budou doplněny o další pravidla a klasifikátory.
Studijní literatura
Povinná literatura
VOCHOZKA, M. et al., 2017a. Využití neuronových sítí při komplexním hodnocení podniků.
Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-642-5. (s. 96-98)
VOCHOZKA, M. et al., 2017b. Přehled metod komplexního hodnocení podniků. České
Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. ISBN 978-80-
7468-119-6. (s. 92)
Kontrolní otázky
1. Kdy se objevila myšlenka samoorganizace?
2. Definujte samoorganizující se neuronové sítě?
3. Kdo je hlavním představitelem samoorganizujících neuronových sítí?
4. V jakém roce byla představena Kohonenova síť.
5. Kde se doporučuje využít Kohonenova síť?
6. Uveďte příklady využití Kohonenovy sítě.
7. Vysvětlete princip fungování Kohonenovy sítě.
8. Jak se jmenuje speciální Kohonenova síť?
9. Čím se liší speciální Kohonenova síť od Kohonenovy sítě?
10. Vyjmenujte speciálních verzí Kohonenovy sítě.
Zajímavosti z dané problematiky
CGG.MFF.CUNI. Neuronové sítě: Kohonenova síť. [online]. [cit. 2018-01-12] Dostupné z:
http://cgg.mff.cuni.cz/~pepca/prg022/mucha/#koh
AUTOMATIZACE. Samoučící se neuronová síť- SOM, Kohonenovy mapy. [online]. [2006-
05-14]. Dostupné z: https://automatizace.hw.cz/clanek/2006051401
88
Odkaz na praktickou část
3.1 Identifikace stakeholderů podniku
3.12 Tvorba komplexní metody hodnocení podniku pomocí vybrané neuronové sítě
3.13 Syntéza a interpretace výsledků
89
3 Příprava na semináře
3.1 Identifikace stakeholderů podniku
Klíčová slova
stakeholdery, podnik, identifikace, analýza
Cíle kapitoly
Cílem tohoto cvičení je identifikovat stakeholdery podniku.
Výstupy z učení
 15.1 zná vybrané bankrotní a bonitní modely
 15.2 zná vybrané benchmarkingové metody komplexního hodnocení podniku
 15.3 využívá konkrétní bankrotní, bonitní a benchmarkingové modely při hodnocení
životaschopnosti, bonity a potenciálu podniku
 15.4 vytváří metody komplexního hodnocení podniku pomocí vícenásobné
diskriminační analýzy
 15.5 vytváří metody komplexního hodnocení podniku pomocí neuronových sítí
(především vícevrstvých perceptronových sítí, neuronových sítí radiální základní
funkce, probabilistických neuronových sítí, generalizovaných regresních
neuronových sítí)
 15.6 provede funkční rozklad vrcholových indikátorů výkonnosti podniku (hodnoty
pro akcionáře, ROE, ROA, EVA Equity, EVA Entity a dalších)
 15.7 identifikuje generátory hodnoty podniku (resp. konkrétního podniku)
 15.8 zná metodu finanční analýzy dle Schmallenbachovy společnosti
 15.9 aplikuje soustavu ukazatelů finanční analýzy dle Schmallenbachovy společnosti
 15.10 stanoví hodnotu podniku pomocí diskontovaných peněžních toků v různých
variantách
 15.11 určí a interpretuje ekonomickou přidanou hodnotu podniku
90
Příklad, uvedení vzorového úkolu
Analýza či identifikace stakeholderů podniku je jedna z metod strategické analýzy. Existuje
široká škála názorů, jak má být analýza provedena, lze však shrnout některé hlavní body,
které se objevují ve všech charakteristikách: je potřeba identifikovat klíčové stakeholdery a
jejich zájmy, zhodnotit potřeby a důležitosti stakeholderů a aplikovat získané informace do
strategie podniku.
Pro identifikaci stakeholderů je možno použít postup, který se skládá z následujících fází:
shromáždění a zpracování údajů o podniku, vytvoření seznamu o potencionálních
stakeholderech a redukce seznamu pomocí faktoru důležitosti (prostřednictvím matice moci
a zájmu).
Matice moci a zájmu umožňuje identifikaci čtyř skupin stakeholderů, jak můžete vidět na
níže uvedeném obrázku č. 1. Stakeholder je v každém kvadrantu nositelem jiné dvojice
hodnot. Takovéto rozlišení je založeno dle dvou proměnných, kategorie moci a zájmu.
Obrázek 1: Matice moci a zájmu
Zdroj: Vochozka (2011, s. 12-13).
Jak lze vidět na obrázku, na horizontální ose je uvedena moc (vysoká, nízká), jež umožňuje
vyjádřit v jaké míře je subjekt schopný prosadit vlastní názor, tedy s jakou intenzitou je
subjekt schopen ovlivnit podnik. Na vertikální ose je znázorněn zájem stakeholdera na
91
podniku. Dle analýzy stakeholderů, lze predikovat reálnou moc stakeholdera ovlivňovat
dlouhodobý rozvoj podniku.
Dle výše zmíněných kritérií je možno rozlišit skupinu ovlivňovatelé, klíčové hráče, okrajové
hráče a skupinu ovlivňovaných. Z obrázku výše lze vyčíst, že klíčoví hráči disponují jak
vysokou mocí, tak i vysokým zájmem a jsou tedy schopni výrazně ovlivňovat strategický
rozvoj podniku, naopak okrajoví hráči mají úroveň proměnných velice nízkou, stejně tedy
jako míru jejich ovlivnění. Skupina ovlivňovatelů může podnik ovlivnit, ale prozatím nemají
žádný zájem. Ovlivňovaní mají určité zájmy, které by rádi prosadili, avšak nemají tak velkou
moc. V tomto případě záleží tedy jen na samotném podniku, zda vyhodnotí jejich zájem jako
přínosný.
Dle výše zmíněných tříd je poté zvolena nejvhodnější strategie jednání se stakeholdery (viz
obrázek č. 2), s ohledem na to, ve kterém kvadrantu se nacházejí.
Obrázek 2: Strategie jednání
Zdroj: Vochozka (2011, s. 12-13).
Mezi klíčové hráče je možno uvést majitele podniku, shareholders nebo top management.
Tito stakeholders mají opravdu velkou moc v podniku i velký zájem, a z toho důvodu je
dobré, aby se jejich vztahy nadále rozvíjeli v duchu vzájemné spolupráce a partnerství.
Zadání samostatné práce (úkolu)
Proveďte rozdělení na stakeholders a shareholders: vlastník, zaměstnanec, odbory, investor,
věřitel, zákazník, média, stát a obec. U identifikovaných stakeholderů navrhněte a
zdůvodněte jejich očekávání, zájem a moc v podniku.
92
Studijní literatura
Povinná literatura
VOCHOZKA, M., 2011. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada. ISBN 978-
80-247-3647-1. (s. 12-13)
93
3.2 Finanční analýza – souvislý příklad
Klíčová slova
analýza, finance, hodnocení podniku, finanční metody
Cíle kapitoly
Cílem tohoto cvičení je podrobněji seznámit studenty s finanční analýzou podniku.
Výstupy z učení
 15.9 aplikuje soustavu ukazatelů finanční analýzy dle Schmallenbachovy společnosti
Příklad, uvedení vzorového úkolu
Příklad 1:
Máte k dispozici následující data o podniku: zásoby 200, dlouhodobá aktiva 480, peníze 150,
pohledávky 150, vlastní kapitál (včetně zisku) 400, dlouhodobé úvěry 400, krátkodobé úvěry
180, tržby 2000, nákladové úroky 100, zisk před zdaněním 300 a čistý zisk 180. Vypočítejte:
obrat aktiv, dobu inkasa pohledávek, rentabilitu vlastního kapitálu, rentabilitu aktiv,
celkovou likviditu, rychlou likviditu, míru zadluženosti.
Obrat aktiv = tržby / aktiva = 2000 / (480 + 200 + 150 + 150) = 2,041
DIP = pohledávky / jednodenní tržby = 150 / (2000 / 365) = 27,375 dní
ROE = čistý zisk / VK = 180 / 400 = 0,45
ROA = EBIT / A = (180 + 100 + 120) / (480 + 200 + 150 + 150) = 0,408
Celková likvidita = OM / kr. závazky = 500 / 180 = 2,778
Rychlá likvidita = OM – zásoby / kr. závazky = 300 / 180 = 1,667
Zadluženost = CZ / CK = 580 / 980 = 0,592
Příklad 2:
Pan Novák a Procházka srovnávají úspěšnost svého podnikání. Pan Novák konstatuje, že
podniká lépe, jelikož jeho čistý zisk byl 1 000 000 Kč, zatímco pan Procházka měl pouze
800 000 Kč. Pan Procházka tvrdí, že jeho podnikání je úspěšnější, jelikož sice měl o něco
menší zisk, ale na druhou stanu jeho tržby dosahovaly 3 mil. Kč, zatímco tržby pana Nováka
dosahovaly pouze 2,5 mil. Kč. Pan Novák vysvětluje panu Procházkovi, že je lepší, jelikož
94
má ve firmě více majetku, jeho aktiva dosahují 2 mil. Kč, zatímco Procházka má aktiva ve
výši 1 mil. Kč. Pan Procházka však konstatuje, že jeho dluh je 0 Kč, zatímco pan Novák má
dluh ve výši 0,5 mil. Kč hlavně z dlouhodobého úvěru. Na základě dostupných údajů a
vybraných poměrových ukazatelů rozhodněte, který pán je finančně úspěšnější ve svém
podnikání. Přehled o vstupních datech v Kč je uveden v tabulce č. 1.
Tabulka 1: Přehled o vstupních datech v Kč
Novák Procházka
EAT 1 000 000 800 000
Tržby 2 500 000 3 000 000
Aktiva 2 000 000 1 000 000
Cizí zdroje 500 000 Zdroj:
Vlastní zpracování
Je možno vyhodnotit tyto ukazatele:
- Rentabilita tržeb ROS = EAT / tržby
- Obrat aktiv OA = tržby / aktiva
- Výnosnost vlastního kapitálu ROE = EAT / vlastní kapitál
Kde vlastní kapitál jsou pasiva (= aktiva) snížená o cizí zdroje. Ukazatele jsou přehledně
vyhodnoceny v tabulce č. 2.
Tabulka 2: Ukazatele přehledně v tabulce
Novák Procházka
ROS 40 % 27%
OA 1,25 3
ROE 67% 80%
Zdroj: Vlastní zpracování
Pan Procházka má vyšší obrat aktiv i výnosnost vlastního kapitálu. Pan Novák má vyšší
rentabilitu tržeb, avšak ta je závislá na předmětu podnikání a na byznys modelu, to znamená,
že srovnávat se v ukazateli ROS není až tak podstatné.
95
Zadání samostatné práce (úkolu)
Máte k dispozici zjednodušenou rozvahu a výkaz zisku a ztráty středně velkého
strojírenského podniku ABC, s.r.o. Na základě dostupných údajů zhodnoťte finanční zdraví
podniku. K analýze použijte především ukazatele: obrat aktiv, obrat zásob, dobu obratu
zásob, obrat pohledávek, dobu inkasa pohledávek, rentabilitu vlastního kapitálu, rentabilitu
aktiv, rentabilitu tržeb, celkovou likviditu, rychlou likviditu, úrokové krytí, míru
zadluženosti a míru samostatnosti. Rozvaha je uvedena v tabulce č. 3.
Tabulka 3: Rozvaha
Zdroj. Vlastní zpracování
Výkaz zisků a ztrát je uveden v níže položené tabulce č. 4.
96
Tabulka 4: Výkaz zisků a ztrát
Zdroj: Vlastní zpracování
Studijní literatura
Povinná literatura
VOCHOZKA, M., 2011. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada. ISBN 978-
80-247-3647-1. (s. 24-52)
Doporučená literatura
SCHOLLEOVÁ, H. a P. ŠTAMFESTOVÁ, 2015. Finance podniku. Sbírka řešených
příkladů a otázek. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5544-1. (s. 107-118)
97
3.3 Aplikace bankrotních modelů
Klíčová slova
bankrotní model, Altmanův model, Indexy IN, predikce
Cíle kapitoly
Cílem tohoto cvičení je seznámit studenty s problematikou bankrotních modelů. Student
bude schopen odpovědět na otázku, zda podnik do nějaké doby zbankrotuje.
Výstupy z učení
 15.3 využívá konkrétní bankrotní, bonitní a benchmarkingové modely při hodnocení
životaschopnosti, bonity a potenciálu podniku
Příklad, uvedení vzorového úkolu
1. Altmanův model (analýza)
Altmanův model patří mezi nejvíce používané modely pro hodnocení finančního zdraví
podniku. Tento bankrotní model je založený na poměrových ukazatelích využívaných
především ve finanční analýze. Hlavním cílem modelu je vyjádření finanční situace podniku
prostřednictvím jediné hodnoty, jež pomáhá odpovědět na otázku, s jakou pravděpodobností
se podnik dostane, ve střednědobém horizontu, do bankrotního stavu. Je tedy možné nazývat
Altmanův model i jakýsi index důvěryhodnosti zdraví podniku. Interpretace Altmanovy
analýzy je uvedena v tabulce č. 5.
𝑍´ = 3,107 ∗
EBIT
aktiva
+ 0,998 ∗
𝑡𝑟ž𝑏𝑦
𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎
+ 0,42 ∗
𝑧á𝑘𝑙𝑎𝑑𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙
𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎
+ 0,847
∗
ℎ𝑜𝑠𝑝𝑜𝑑ář𝑠𝑘ý 𝑣ý𝑠𝑙𝑒𝑑𝑒𝑘 𝑚𝑛𝑖𝑛𝑢𝑙ý𝑐ℎ 𝑙𝑒𝑡
𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎
+ 0,717 ∗
č𝑖𝑠𝑡ý 𝑝𝑟𝑎𝑐𝑜𝑣𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙
𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎
Tabulka 5: Interpretace Altmanovy metody
Výsledek Hodnocení
Z´ > 2,9 Bonitní podnik
1,2 < Z´ < 2,9 Šedá zóna
Z´ < 1,2 Bankrotní podnik
Zdroj: Vlastní zpracování
98
Altmanovu metodu si můžeme představit na následujícím příkladu, kdy:
EBIT / aktiva = 0,03
Tržby / aktiva = 0,4
Základní kapitál / aktiva = 0,048
Hospodářský výsledek minulých let / aktiva = 0,27
Čistý pracovní kapitál / aktiva = - 0,333
Po dosazení do vzorce nám Altmanův index Z´ vyjde 0,51, což znamená, že podnik je
ohrožen velmi vážnými finančními problémy.
2. Indexy IN
Tyto indexy je možno označit za modely důvěryhodnosti. Byly navrženy manžely
Neumeirovými a jsou velice vhodné pro málo likvidní kapitálový trh. Indexy jsou sestavy na
základě 100 českých firem, jež byly vybrány. Indexy jsou odrazem zvláštností v českých
účetních výkazech a ekonomické situace v České republice.
𝐼𝑁99 = −0,017 ∗
aktiva
cizí zdroje
+ 4,573 ∗
𝑧𝑖𝑠𝑘
𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎
+ 0,481 ∗
𝑣ý𝑛𝑜𝑠𝑦
𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎
+ 0,015
∗
𝑜𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎
𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏ý 𝑐𝑖𝑧í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙
Kvalifikace firmy se provede na základě níže uvedené tabulky č. 6.
Tabulka 6: Kvalifikace firmy
Výsledek Hodnocení
IN99 > 2,07 Podnik tvoří hodnotu
1,42 ≤ IN99 < 2,07 Podnik spíše tvoří hodnotu
1,089 ≤ IN99 < 1,42 Šedá zóna
0,684 ≤ IN99 < 1,089 Podnik spíše netvoří hodnotu
IN99 < 0,684 Podnik netvoří hodnotu
Zdroj: Vlastní zpracování
IN99 si můžeme představit na následujícím příkladu, kdy:
Aktiva / cizí zdroje = 2,33
Zisk / aktiva = 0,4
Výnosy / aktiva = 0,4
99
Oběžná aktiva / krátkodobý cizí kapitál = 5,1
Po dosazení do vzorce nám Index IN99 vyjde 2,06, což znamená, že podnik tvoří hodnotu.
Zadání samostatné práce (úkolu)
U středně velkého strojírenského podniku ABC, s.r.o. lze na základě nedostatečného
finančního řízení očekávat problémy s likviditou, výši čistého pracovního kapitálu a
s rentabilitou vloženého kapitálu. Analyzujte, zda podniku hrozí v blízké budoucnosti
bankrot. Pro analýzu použijte bankrotní modely: Altmanův model a indexy IN. Výsledné
hodnoty okomentujte v souvislosti identifikace významných činitelů ovlivňující stav
hospodaření podniku včetně návrhu doporučení pro zlepšení do budoucna. Hodnoty pro
analýzu jsou uvedeny v účetních výkazech v kapitole 3. 2 - Zadání samostatné práce.
Studijní literatura
Povinná literatura
VOCHOZKA, M. et al., 2017a. Využití neuronových sítí při komplexním hodnocení podniků.
Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-642-5. (s. 203-208)
VOCHOZKA, M., 2011. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada. ISBN 978-
80-247-3647-1. (s. 83-107)
Doporučená literatura
KNÁPKOVÁ, A. a D. PAVELKOVÁ, 2017. Finanční analýza. Komplexní průvodce
s příklady. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-0563-2. (s. 131-137)
100
3.4 Aplikace bonitních a bankrotně bonitních modelů
Klíčová slova
Tamariho model, Grünwaldův index, Rychlý Kralickův test, účetní výkazy
Cíle kapitoly
Cílem tohoto cvičení je seznámit studenty s problematikou bonitních a bankrotních modelů.
Student bude schopen celkově zhodnotit finanční situaci podniku, tzn. odhalit silná a slabá
místa, identifikovat hospodaření podniku a navrhnout doporučení ke zlepšení finanční
situace podniku ve vazbě na budoucnost.
Výstupy z učení
 15.3 využívá konkrétní bankrotní, bonitní a benchmarkingové modely při hodnocení
životaschopnosti, bonity a potenciálu podniku
Příklad, uvedení vzorového úkolu
3. Tamariho model
Východiskem Tamariho modelu je sedm poměrových ukazatelů, které jsou bodově
ohodnocovány. Podnik je hodnocen dle získaných bodů. Hodnocení Tamariho modelem je
uvedeno v tabulce č. 7.
Tabulka 7: Hodnocení Tamariho modelem
Výsledek Hodnocení
Ta ϵ (60 ; 100> bonitní podnik
Ta ϵ <30 ; 60> šedá zóna
Ta ϵ <0 ; 30) bankrotní podnik
Zdroj: Vlastní zpracování
101
Tabulka 8: Příklad Tamariho modelu
2013 2014 2015 2016 2017
vlastní kapitál/cizí zdroje 10 12 17 17 20
zisk a zisk/celková aktiva 10 12 17 17 20
oběžná aktiva/krátkodobé závazky 5 5 10 8 10
výrobní spotřeba/průměrný stav pohledávek 4 3 3 5 5
tržby/průměrný stav pohledávek 1 2 3 4 4
výrobní spotřeba/čistý pracovní kapitál 1 2 3 3 3
31 36 53 54 62
Zdroj: Vlastní zpracování
Z tabulky č. 8 vyplývá, že podnik se ve sledovaném období nachází v šedé zóně. Výsledky
v čase však mají rostoucí trend, jsou v čase rostoucí a blíží se bonitnímu podniku. Lze do
budoucna předpokládat zlepšení finanční situace podniku. Podnik byl na hranici bankrotu
jen v letech 2013 a 2014 a to z důvodu zahájení podnikatelské činnosti.
4. Grünwaldův index
Grünwaldův index je založen na šesti poměrových ukazatelích rentability, likvidity a
zadluženosti, kdy jednotlivé ukazatelé jsou bodovány. Grünwaldův index používá
odlišný systém vah ve srovnání s dalšími indexy.
Bodové hodnocení je omezeno na maximálně 3 body, aby bylo zamezeno zkreslení
výsledku na základě extrémně příznivé hodnoty některého ukazatele. Naopak v případě
záporné hodnoty ukazatele se mu přidělí nulová hodnota. Hodnocení Grünwaldovým
indexem je uvedeno v tabulce č. 9. Výpočet pomocí Grünwaldova indexu je představen
v tabulce č. 10.
Tabulka 9: Hodnocení Grünwaldovým indexem
Výsledek Hodnocení Podnik
G ϵ < 2 ; ∞) pevné finanční zdraví bonitní podnik
G ϵ < 1 ; 2 ) dobré finanční zdraví bonitní podnik
G ϵ < 0,5 ; 1 ) slabší finanční zdraví bankrotní podnik
G ϵ < - ∞ ; 0,5) slabší finanční zdraví bankrotní podnik
Zdroj: Vlastní zpracování
102
Tabulka 10: Příklad výpočet pomocí Grünwaldova indexu
Váhy Sledované období
5 6 7 8 9 2005 2006 2007 2008 2009
zisk/aktiva 15,4 14,4 16,6 3,1 6,6 0,24 0,19 0,12 0,18 0,2
čistý zisk/vlastní
kapitál 11,4 10,9 12,6 2,4 5,3 0,29 0,23 0,23 0,21 0,24
finanční majetek +
kr.závazky/kr.cizí
kapitál 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 2,07 1,76 1,18 1,29 2,23
čistý pracovní
kapitál/zásoby 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 1,24 1,05 0,62 0,76 4,94
cash flow/dlouhodbé
úvěry 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,73 -0,35 -0,36 0,12 0,66
zisk/nákladové úroky 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 15,49 10,26 19,17 15,33 11,74
2,03 0,99 1,4 1,47 2,66
pevné
f.zdraví
slabší
f.zdraví
dobré
f.zdraví
dobré
f.zdraví
pevné
f.zdraví
bonitní
podnik
bankrotní
podnik
bonitní
podnik
bonitní
podnik
bonitní
podnik
Zdroj: Vlastní zpracování
Podnik je hodnocen jako bonitní. V roce 2006 je podnik hodnocen jako bankrotní, výrazný
vliv na hodnocení podniku má pokles ukazatele zisk/nákladové úroky, který je v dalších
letech volatilní. Z analýzy vyplývá, že nákladové úroky jsou vyšší nebo zisk je volatilní při
konstantních nákladových úrocích. Podnikové finanční řízení by se mělo více zaměřit na
položky ovlivňující volatilní hodnotu zisku. I přes volatilní ukazatel zisk/nákladové úroky je
podnik v následujících letech hodnocen jako zdravý.
5. Rychlý Kralickův test
Autor P. Kralick sestavil test v roce 1990 a od té doby naznal několik změn.
V současnosti rozeznáváme původní variantu rychlého Kralickova testu a
modifikovanou variantu Rychlého Kralickova testu.
Výsledné hodnoty jednotlivých ukazatelů modifikované varianty Rychlého Kralickova
testu nejsou poměřovanými s konkrétními hodnotami, ale poměřovány s percentily
oborových hodnot. Hodnotitel si musí stanovit percentily platné pro konkrétní odvětví.
103
Výsledným hodnotám ukazatelů nejsou přidělovány známky, ale bodové hodnoty.
Zhodnocení celkové situace podniku se může provést průměrem všech čtyř ukazatelů
nebo průměrem bodového hodnocení finanční stability a výnosové situace. Hodnocení
modifikované varianty Rychlého Kralickova testu je uvedeno v tabulce č. 11. Rychlý
Kralickův test je představen v tabulce č. 12.
Tabulka 11: Hodnocení modifikované varianty Rychlého Kralickova testu
Výsledek Hodnocení
K ϵ < 3,5 ; 4 > velmi dobrý podnik
K ϵ < 2,5 ; 3,5 ) dobrý podnik
K ϵ < 1,5 ; 2,5 ) průměrný podnik
K ϵ < 0,5 ; 1,5 > špatný podnik
K ϵ < 0 ; 0,5 ) velmi slabý podnik
Zdroj: Vlastní zpracování
Tabulka 12: Rychlý Kralickův test
2013 2014 2015 2016 2017
aktiva/vlastní kapitál 1 2 4 4 5
závazky + bankovní úvěry / provozní cash flow
1 2 2 3 3
zisk/aktiva 2 5 4 4 4
provozní cash flow/tržby 2 2 2 2 2
1,5 2,75 3 3,25 3,5
Zdroj: Vlastní zpracování
Podnik je v roce 2013 hodnocen jako průměrný podnik. Zhodnocení celkové situace
v dalších má rostoucí trend a podnik je hodnocen jako dobrý podnik. Nelze jednoznačně
identifikovat problémové ukazatele, podnik je bonitní a je schopen splácet své závazky.
Celková úroveň finančního zdraví podniku je dobrá.
Zadání samostatné práce (úkolu)
Na základě účetních výkazů dostupných na stránkách ww.justice.cz si vyberte jeden podnik
a proveďte pomocí bankrotně bonitních modelů finanční hodnocení podniku. Finanční zdraví
podniku vyhodnoťte pro období minimálně 5 let.
104
Studijní literatura
Povinná literatura
VOCHOZKA, M. et al., 2017a. Využití neuronových sítí při komplexním hodnocení podniků.
Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-642-5. (s. 193-218)
VOCHOZKA, M., 2011. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada. ISBN 978-
80-247-3647-1. (s. 108-119, s. 212-219)
105
3.5 Tvorba komplexní metody hodnocení podniku pomocí
vícenásobné diskriminační analýzy
Klíčová slova
Altmanův Z-skóre model, MDA model, statistická metoda, účetní výkazy
Cíle kapitoly
Cílem tohoto cvičení je seznámit studenty s problematikou systému včasného varování neboli
predikčně bankrotních modelů. Student bude schopen včasně identifikovat na základě
odlišného vývoje ukazatelů úpadek podniku.
Výstupy z učení
 15.4 vytváří metody komplexního hodnocení podniku pomocí vícenásobné
diskriminační analýzy
Příklad, uvedení vzorového úkolu
6. Altmanův Z-skóre model
Altmanův Z-skóre model se nazývá vícenásobnou diskriminační analýzou. Je statistickou
metodou využívající klasifikace jednotlivých veličin do několika skupin v závislosti na
charakteristických vlastnostech těchto veličin.
Upravený Altmanův Z-skóre model je pro podniky českého průmyslu rozšířen o x6 a to
z důvodu, že narůstá počet podniků s platební neschopností.
Z = 1,2 * x1 + 1,4 * x2 + 3,3 * x3 + 0,6 * x4 + 1,05 * x5 + 1,0 * x6,
kde:
- x1 je pracovní kapitál/aktiva celkem,
- x2 je nerozdělený zisk/aktiva celkem,
- x3 je zisk před úroky a daněmi/aktiva,
- x4 je základní kapitál/dluhy celkem, pro firmu na burze se používá jako ukazatel
x4 tržní cena všech emisí/dluhy celkem,
- x5 jsou tržby/aktiva,
- x6 jsou závazky po lhůtě splatnosti/výnosy.
106
Interpretace Altmanova Z-skóre modelu je uvedena v tabulce č. 13. Altmanův Z-skóre model
si můžeme představit na následujícím příklad, který je uveden v tabulce č. 14.
Tabulka 13: Interpretace Altmanova Z-skóre modelu
Výsledek Hodnocení
Z > 2,70 nehrozí podniku bankrot
1,8 > Z < 2,70 šedá zóna
Z < 1,8 podniku hrozí bankrot
Zdroj: Vlastní zpracování
Tabulka 14: Altmanův Z-skóre model
Zdroj: Vlastní zpracování
Z hlediska vypočtených hodnot Z-skóre pro období 2015-2017 se podnik nachází v šedé
zóně a má nevyhraněnou finanční situaci. V období 2013-2014 se podnik nacházel pod
hranicí šedé zóny a podniku hrozil bankrot. Podnik provázely velmi vážné finanční
problémy. Celková aktiva byla v těchto letech velmi vysoká, nepřinášela s sebou očekávaný
efekt v podobě vysokých zisků a tržeb, což byla příčina nízkého Z-skóre a hrozba bankrotu.
7. MDA model
Všeobecně uznávanou standardní metodou vícenásobné diskriminační analýzy je MDA
model (Multiple diskriminant analysis). Tento model zahrnuje proměnné a ukazatelé, které
jsou kombinovány do jednoho vícerozměrného diskriminačního skóre Di. Výsledkem je
jednorozměrová kalkulace s hodnotou mezi -∞ až +∞, která nám udává určitou představu o
finančním zdraví podniku. Od tohoto modelu je v příkladech abstrahováno.
2013 2014 2015 2016 2017
1,2 * ČPK/A 0,155 0,123 0,275 0,223 0,245
1,4 * nerozdělený zisk/A 0,033 0,029 0,104 0,204 0,204
3,3 * EBIT/A 0,566 0,554 0,861 0,875 0,979
0,6 * ZK/CK 0,321 0,298 0,336 0,980 0,421
1 * T/A 0,542 0,520 0,589 0,632 0,656
1 * Záv. po spl./V 0,062 0,037 0,040 0,040 0,043
Z-skóre 1,679 1,561 2,204 2,954 2,548
107
Zadání samostatné práce (úkolu)
Na základě účetních výkazů dostupných na stránkách ww.justice.cz si vyberte jeden podnik
a analyzujte jeho finanční situaci. Pro výpočet použijte souhrnný ukazatel Z-skóre. Finanční
zdraví podniku vyhodnoťte pro období minimálně 10 let.
Studijní literatura
Povinná literatura
VOCHOZKA, M. et al., 2017a. Využití neuronových sítí při komplexním hodnocení podniků.
Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-642-5. (s. 55-63, s. 204-206)
VOCHOZKA, M., 2011. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada. ISBN 978-
80-247-3647-1. (s. 42-69)
Doporučená literatura
KNÁPKOVÁ, A. a D. PAVELKOVÁ, 2017. Finanční analýza. Komplexní průvodce
s příklady. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-0563-2. (s. 132-137)
108
3.6 Výpočet EVA Entity
Klíčová slova
ekonomická přidaná hodnota, čistý provozní zisk po zdanění, vázaný kapitál, průměrné
náklady na kapitál
Cíle kapitoly
Cílem tohoto cvičení je seznámit studenty s manažerským pojetím zisku. Student bude
schopen odpovědět na otázku, zda podnik svými aktivitami, ve sledovaném období,
maximalizuje hodnotu svým vlastníkům.
Výstupy z učení
 15.11 určí a interpretuje ekonomickou přidanou hodnotu podniku
Příklad, uvedení vzorového úkolu
Economic Value Added (EVA) je ekonomickou přidanou hodnotu, která představuje
ekonomický zisk, který podnik vytvoří po úhradě všech nákladů včetně nákladů na vlastní a
cizí kapitál. Za největší přínos ukazatele EVA je považováno to, že hlavními komponentami
tohoto ukazatele jsou průměrné náklady kapitálu tvořeny náklady vlastního a cizího kapitálu.
EVA entity patří mezi nejpoužívanější metody výpočtu ukazatele EVA.
EVA = NOPAT – WACC × C,
kde:
- NOPAT je zisk z hlavní činnosti podniku po zdanění,
- C je kapitál vázaný v aktivech sloužící k provozní činnosti podniku,
- NOA je ekvivalentem kapitálu, tzn. aktiva sloužící k provozní činnosti podniku,
- WACC jsou průměrné vážené náklady na kapitál, tzn. zahrnující veškerý kapitál
zapojený do podnikání.
Interpretace ukazatele EVA:
 EVA > 0 – hodnota projektu se zvyšuje, podnik vytváří hodnotu pro vlastníky,
 EVA = 0 – investovaná hodnota se vrací bez zhodnocení,
 EVA < 0 – dochází k poklesu hodnoty firmy.
109
Výpočet ukazatele EVA podle ekonomického modelu si můžeme představit na následujícím
příkladu, který je uveden v tabulce č. 15.
Tabulka 15: Výpočet ukazatele EVA podle ekonomického modelu
Období
Ukazatel (v jednotce Kč) 2015 2016 2017
NOA (počátek období) 599 400 367 556 350 800
WACC 11,98% 10,01% 10,67%
NOPAT 44 653 54 781 46 205
EVA -27 155 17 988 8 769
Zdroj: Vlastní zpracování
NOPAT = VH z běžné činnosti + placené úroky – VH z prodeje dlouhodobého majetku +
změna aktivace z majetku na leasing) * (1 – daňová sazba)
VH z běžné činnosti = EBITDA – odpisy + VH z finanční činnosti
NOA = aktiva + leasing – neoperativní aktiva – neúročené závazky
Vývoj EVA v letech 2016 a 2017 je pozitivní a dosahuje kladných hodnot. Pokud vývoj
ukazatele EVA nebude v dalších letech klesat, vývoj ukazatele EVA bude jen pozitivní,
podnik bude tvořit hodnotu pro vlastníky a vlastní konkurenční výhodu.
Zadání samostatné práce (úkolu)
Máte k dispozici hodnoty uvedené v tabulce č. 16. Vypočtěte ukazatel EVA podle
ekonomického modelu včetně grafického zobrazení a vývoj zdůvodněte.
Tabulka 16: Vypočet ukazatele EVA
Období
Ukazatel, položka (v jednotkách Kč) 2015 2016 2017
Aktiva, pasiva (bilanční rovnice) 1 913 000 1 680 210 1 762 300
Provozně nenutný majetek celkem 130 600 129 654 116 500
WACC 10,09% 6,02% 8,50%
NOPAT (čistý operační zisk po dani) 244 653 174 781 166 205
Zdroj: Vlastní zpracování
110
Studijní literatura
Povinná literatura
VOCHOZKA, M. et al., 2017a. Využití neuronových sítí při komplexním hodnocení podniků.
Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-642-5. (s. 120-125)
Doporučená literatura
KNÁPKOVÁ, A. a D. PAVELKOVÁ, 2017. Finanční analýza. Komplexní průvodce
s příklady. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-0563-2. (s. 152-174)
111
3.7 Výpočet EVA Equity
Klíčová slova
ekonomická přidaná hodnota, čistý zisk, náklady vlastního kapitálu, vlastní kapitál
Cíle kapitoly
Cílem tohoto cvičení je seznámit studenty s manažerským pojetím zisku. Student bude
schopen odpovědět na otázku, zda podnik svými aktivitami, ve sledovaném období,
maximalizuje hodnotu svým vlastníkům.
Výstupy z učení
 15.11 určí a interpretuje ekonomickou přidanou hodnotu podniku
Příklad, uvedení vzorového úkolu
Alternativním ukazatelem EVA je podle Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky
ukazatel EVA equity. Výpočet EVA equity vychází z účetního modelu.
EVA = ČZ – re × VK,
kde:
- ČZ je čistý zisk,
- re jsou náklady na vlastní kapitál,
- VK je vlastní kapitál.
Výpočet lze vyjádřit i pomocí rentability vlastního kapitálu:
EVA = (ROE – re) × VK = ROE x VK – re × VK = ČZ – re × VK,
Výpočet ukazatele EVA podle účetního modelu si můžeme představit na následujícím
příkladu v tabulce č. 17. Uvedená položka náklady na vlastní kapitál vychází ze zpráv
Finanční analýzy podnikové sféry období 2014, 2015 a 2016 zpracované MPO ČR.
112
Tabulka 17: Výpočet ukazatele EVA
Období
Ukazatel (v jednotkách Kč) 2014 2015 2016
re 9,88% 10,50% 9,13%
Čistý zisk 39 856 44 653 54 781
Vlastní kapitál 354 653 454 781 439 205
EVA 4 816 -3 099 14 681
Zdroj: Vlastní zpracování
Vývoj EVA podle účetního modelu v letech 2015 až 2016 je obdobný vývoji EVA podle
ekonomického modelu. V účetním modelu je však nezbytné upravit vstupní účetní data tak,
aby co nejvíce odpovídala ekonomické realitě, neboť účetnictví neodráží ekonomickou
situaci podniku zcela reálně. Účetní systémy jsou postaveny na zásadách opatrnosti a dále
existují rozdíly mezi českými a mezinárodními účetními standardy jako je např.: úprava
položek rozvahy, úprava položek výkazu zisku a ztráty atd.
Zadání samostatné práce (úkolu)
Máte k dispozici hodnoty uvedené v tabulkách č. 18 a č. 19. Vypočtěte ukazatel EVA podle
účetního modelu včetně grafického zobrazení a vývoj zdůvodněte. Vypočte ukazatel EVA i
podle ekonomického modelu, chybějící položky jsou 0. Oba modely výpočtu ukazatele EVA
porovnejte a zdůvodněte.
Tabulka 18: Výpočet ukazatele EVA
AKTIVA 2014 2015 2016 PASIVA 2014 2015 2016
Dlouhodobý hmotný
majetek včetně majetku
pronajatého na leasing
78 865 71 763 48 641 Vlastní kapitál 59 152 74 404 66 249
Dlouhodobý finanční
majetek
23 000 23 000 23 000 Rezervy 400 400 400
Zásoby 13 392 20 735 24 522 Krátkodobé
závazky
31 532 38 186 41 628
Pohledávky 24 362 23 561 32 538 Závazky z
leasingu
8 769 5 172 0
Peníze a účty u bank 9 497 24 901 22 862 Bankovní
úvěry
50 263 45 797 43 286
Zdroj: Vlastní zpracování
113
Tabulka 19: Výpočet ukazatele EVA
2014 2015 2016
Provozní výnosy 224 113 233 537 258 643
Provozní náklady 188 778 209 801 232 918
Provozní výsledek hospodaření 35 335 23 736 25 725
Výnosy z finančního majetku 680 680 680
Nákladové úroky 5 579 6 168 6 399
Kalkulované úroky z leasingu 1 200 750 0
Výsledek hospodaření za běžnou činnost 29 236 17 498 20 006
Daň 5 555 3 325 3 801
Výsledek hospodaření po zdanění 23 681 14 173 16 205
Zdroj: Vlastní zpracování
Studijní literatura
VOCHOZKA, M. et al., 2017a. Využití neuronových sítí při komplexním hodnocení podniků.
Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-642-5. (s. 126-132)
Doporučená literatura
KNÁPKOVÁ, A. a D. PAVELKOVÁ, 2017. Finanční analýza. Komplexní průvodce
s příklady. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-0563-2. (s. 152-174)
114
3.8 Stanovení hodnoty podniku pomocí diskontovaného
volného CF pro firmu
Klíčová slova
diskontované cash flow do firmy, tržní hodnota vlastního a cizího kapitálu, dluh, daňová
sazba a průměrné vážené náklady kapitálu
Cíle kapitoly
Cílem tohoto cvičení je seznámit studenty s problematikou diskontovaného volného cash
flow pro firmu, které je jedním z měřítek výkonnosti podniků a je využíváno při oceňování
podniku a hodnocení investic, tj. pro majitele prioritních akcií a akcionáře.
Výstupy z učení
 15.10 stanoví hodnotu podniku pomocí diskontovaných peněžních toků v různých
variantách
Příklad, uvedení vzorového úkolu
Diskontovaný peněžní CF pro firmu (Free Cash Flow to Firm, FCFF) udává hodnotu pro
věřitele firmy a vychází ze vzorce:
FCFF (Firm value) = Σ (FCFFt/(1+WACC)t
Pro určení hodnoty firmy se používá diskontní míra na úrovni průměrných vážených nákladů
kapitálu WACC.
𝑘0(𝑊𝐴𝐶𝐶) = 𝑘𝑑 ∗ (1 − 𝑡) ∗
𝐷
𝐶
+ 𝑘𝑒 ∗
𝐸
𝐶
kde:
- k0 jsou náklady na celkový kapitál v %,
- kd jsou náklady na dluh v %,
- t je míra zdanění v %,
- ke jsou náklady na vlastní kapitál, (požadovaná míra dividend) v %,
- C je celkový kapitál (celková tržní hodnota firmy) v Kč,
- E je tržní hodnota vlastního kapitálu v Kč,
- D je tržní hodnota cizího kapitálu v Kč.
115
Výpočet volného diskontovaného CF pro firmu si můžeme představit na následujícím
příkladu, zadání:
- volné peněžní toky do firmy ve stabilní výši 10 mil. Kč,
- vlastní kapitál ve výši 5 mil. Kč,
- požadovaná výnosnost 13 %,
- cizí kapitál je ve výši 4 mil. Kč s úrokovou sazbou 6% p.a.,
- zdanění zisku je sazbou 19 %,
- dlouhodobá míra FCFF je 5%.
Nejprve se vypočte diskontní míra pomocí WACC:
WACC = 6 % * (1-0,19) * 4/9 + 13 % * 5/9 = 2,16 + 7,22 = 9,4%
Hodnota podniku vypočtena jako jednostupňový FCF:
FCFF = FCFF1/(WACC-g) = 10/(0,094-0,05) = 227,3 mil. Kč
Jedná se o stanovení hodnoty podniku, která nezachycuje budoucí růstové příležitosti.
Hodnota podniku je při současném potenciálu 227,3 mil. Kč.
Zadání samostatné práce (úkolu)
Vypočtěte hodnotu podniku jako jednostupňový FCF za předpokladu: požadovaná
výnosnost vlastního kapitálu je 10 % p.a., firma má vlastní zdroje ve výši 2 mil Kč, bankovní
úvěr (dluh) ve výši 3 mil. Kč s úrokovou sazbou 8,5 % p.a. v délce 3 let, náklady na vlastní
kapitál jsou 417 065 Kč, sazba daně z příjmu 19 %, volné peněžní toky ve firmě ve výši
400 000 Kč a dlouhodobá míra růstu FCFF je 0,5%.
Studijní literatura
Povinná literatura
VOCHOZKA, M., 2011. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada. ISBN 978-
80-247-3647-1. (s. 129-132)
Doporučená literatura
MAŘÍK, M. et al., 2011. Metody oceňování podniku. Praha: Ekopress. ISBN 978-80-86929-
67-5. (s. 170-282)
116
3.9 Stanovení hodnoty podniku pomocí diskontovaného
volného CF pro akcionáře
Klíčová slova
diskontované cash flow pro akcionáře, peněžní tok na akcii, tržní hodnota vlastního kapitálu,
tržní hodnota cizího kapitálu
Cíle kapitoly
Cílem tohoto cvičení je seznámit studenty s problematikou diskontovaného volného cash
flow pro akcionáře, které je jedním z měřítek výkonnosti podniků a je využíváno při
oceňování podniku a hodnocení investic.
Výstupy z učení
 15.10 stanoví hodnotu podniku pomocí diskontovaných peněžních toků v různých
variantách
Příklad, uvedení vzorového úkolu
Diskontovaný peněžní CF pro akcionáře (Free Cash Flow to Equity, FCFE) udává hodnotu
pro akcionáře a vychází ze vzorce:
FCFE = FCFF – tržní hodnota dluhu
FCFE = Σ (FCFEt/(1 + r)t
FCFE per share = FCFE/ počet akcií v oběhu
Výpočet FCFE vychází z peněžních toků pro vlastníky – FCFE, kdy diskontní míra je dána
odhadem nákladů na vlastní kapitál při konkrétní úrovni zadlužení.
Výpočet volného diskontovaného CF pro akcionáře firmu si můžeme představit na
následujícím příkladu, zadání navazuje na Příklad, uvedení vzorového úkolu z kapitoly 3.8:
- volné peněžní toky do firmy ve stabilní výši 10 mil. Kč,
- vlastní kapitál ve výši 5 mil. Kč,
- požadovaná výnosnost 13 %,
- cizí kapitál je ve výši 4 mil. Kč, za nějž je placen 6% úrok při zdanění zisku
sazbou 19 %,
- dlouhodobá míra FCFF je 5%,
117
- tržní hodnota dluhu je 3,5 mil. Kč,
- počet akcií v oběhu je 4,5 mil.
Hodnota podniku vypočtena jako jednostupňový FCFE:
FCFF je 227,3 mil. Kč, vychází ze vzorového příkladu kapitoly 3.8.
FCFE = 227,3 – 3,5 = 223,8 mil. Kč
FCFF per share = 223,8 / 4,5 = 49,7 Kč
Na základě známých tržních cen jednotlivých složek je vypočtena tržní hodnota pro
akcionáře ve výši 223,8 mil. Kč a peněžní tok na akcii je 49,7 Kč.
Podíl na celkovém investovaném kapitálu je počítán na základě tržních hodnot, kdy tržní
ocenění plynoucí z aktuální hodnoty akcií nemusí odpovídat tržní hodnotě vlastního kapitálu.
Zadání je pouze odhadem a může vést k chybným závěrům, neboť struktura kapitálu a
informace o struktuře může být stanovena na základě představ vedení podniku („přání“
managementu) o tom, jak by měla vypadat žádoucí struktura financování v tržních
hodnotách. V každém případě je doporučující pro stanovení hodnoty podniku udělat zpětný
propočet podílu výsledné hodnoty brutto a netto a zkontrolovat, zda se tento propočet příliš
neliší od struktury kapitálu použitý pro výpočet WACC.
Zadání samostatné práce (úkolu)
Odhadněte tržní hodnotu dluhu a následně vypočtěte hodnotu podniku jako jednostupňový
FCE za předpokladu: požadovaná výnosnost vlastního kapitálu je 10 % p.a., firma má vlastní
zdroje ve výši 2 mil Kč, úvěr ve výši 3 mil. Kč u banky s úrokovou sazbou 8,5 % p.a. v délce
3 let, náklady na vlastní kapitál jsou 417 065 Kč, sazba daně z příjmu 19 %, volné peněžní
toky ve firmě ve výši 400 000 Kč a počet akcií v oběhu je 2,5 mil.
Studijní literatura
Povinná literatura
VOCHOZKA, M., 2011. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada. ISBN 978-
80-247-3647-1. (s. 129-132)
Doporučená literatura
MAŘÍK, M. et al., 2011. Metody oceňování podniku. Praha: Ekopress. ISBN 978-80-86929-
67-5. (s. 205-282)
118
3.10 Aplikace metody INFA – identifikace generátorů
hodnoty podniku
Klíčová slova
generátory hodnoty, rozklad ukazatele EVA, model INFA, ROE
Cíle kapitoly
Cílem tohoto cvičení je seznámit studenty s vymezením pojmu generátory hodnoty podniku
a jeho analýzou.
Výstupy z učení
 15.6 provede funkční rozklad vrcholových indikátorů výkonnosti podniku (hodnoty
pro akcionáře, ROE, ROA, Eva Equity, Eva Entity a další)
Příklad, uvedení vzorového úkolu
Syntézou pyramidálního rozkladu ukazatele EVA za využití modelu INFA (autoři manželé
Neumaierovi) je možné analyzovat generátory podniku s pomocí skupiny finančních a
nefinančních ukazatelů. Pro lepší orientaci ve finanční analýze podniku jsou často schémata
rozkladu upravena a zjednodušena. Níže uvedený obrázek č. 3 ukazuje rozklad meziroční
změny hodnoty EVA a kvantifikaci změn hodnot jednotlivých ukazatelů na změnu hodnoty
EVA (Finanční analýza za rok 2016, MPO). Dílčí ukazatele rozkladu EVA a jejich vztahy
mezi nimi jsou detailně popsány autory modelu INFA a jsou z tohoto modelu převzaty.
Autoři modelu INFA rozlišují mezi krátkodobou, střednědobou a dlouhodobou výkonností
podniku. Dle účelu zadání a očekávaného měření se pak odvíjí podoba vrcholového
ukazatele EVA, která je v závislosti na délce období vyjádřena buď samostatně, v perpetuitě,
nebo obohacena o současnou hodnotu růstových příležitostí firmy. Vzhledem k vzorovému
úkolu, je cílem analyzovat generátory hodnoty, kdy za syntetický ukazatel je zvolena
primární podoba ukazatele EVA.
119
Obrázek 3: Rozklad meziroční změny hodnoty EVA a kvantifikaci změn hodnot
jednotlivých ukazatelů na změnu hodnoty EVA (Finanční analýza za rok 2016, MPO)
Zdroj: Vlastní zpracování
Interpretace obrázku: výstupem první části rozkladu ukazatele EVA jsou finančních faktory,
které nejvíce přispívají k tvorbě akcionářského bohatství v podniku. Druhá část rozkladu je
obsahem i faktorů nefinančních. Identifikace těchto dílčích ukazatelů, pak usnadní evaluaci
významnosti jednotlivých perspektiv pro tvorbu hodnoty podniku. Obrázek ukazuje, že
první část rozkladu je provedena podle modelu INFA (manželů Neumaierových). Z
provedené analýzy vyplývá, že na hodnotu "spreadu" (rozdílu mezi skutečnou a
požadovanou návratností vlastního kapitálu) má pozitivní vliv návrat vlastního kapitálu a
negativní růst rizikovosti investice do akcií. Jako výrazný generátor hodnoty je identifikován
ukazatel vloženého kapitálu (ROE). Na tvorbě celkového vloženého kapitálu se podílí zisk
před zdaněním a úroky. Pokud by byl proveden rozklad ukazatele rentability vlastního
kapitálu, bylo by možné identifikovat směr, jak zvýšit ROE pomocí finančních ukazatelů.
V návaznosti na konkrétní přístup ocenění podniku (vzorový úkol – viz obrázek výše) jsou
vyvozeny generátory hodnoty: tvorba EBIT, dělení EBIT, finanční stabilita (Stabilita) a
ostatními vlivy (Ostatní). Obecně platí, že generátory hodnoty podniku jsou souborem
několika podnikohospodářských veličin, které ve svém souhrnu určují hodnotu podniku.
120
Zadání samostatné práce (úkolu)
Na základě podnikohospodářských veličin identifikujte a analyzujte generátory hodnoty u
vámi vybraného jednoho podniku. Cílem je zvyšování hodnoty a užitku pro akcionáře.
Aplikujte pyramidální rozklad ekonomické přidané hodnoty. Vazby mezi jednotlivými
ukazateli popište a zdůvodněte.
Studijní literatura
Povinná literatura
VOCHOZKA, M. et al., 2017a. Využití neuronových sítí při komplexním hodnocení podniků.
Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-642-5. (s. 17-18)
Doporučená literatura
MAŘÍK, M. et al., 2011. Metody oceňování podniku. Praha: Ekopress. ISBN 978-80-86929-
67-5. (s. 125-149)
121
3.11 Aplikace metody Harryho Pollaka
Klíčová slova
metoda Harryho Pollaka, benchmarkingový model, kvalitativní výzkum, hodnocení
životaschopnosti podniku
Cíle kapitoly
Cílem tohoto cvičení je seznámit studenty s metodou hodnocení životaschopnosti podniku,
která je založena na současných a budoucích charakteristikách.
Výstupy z učení
 15.3 využívá konkrétní bankrotní, bonitní a benchmarkingové modely při hodnocení
životaschopnosti, bonity a potenciálu podniku
Příklad, uvedení vzorového úkolu
Metoda hodnocení životaschopnosti podniku od Harryho Pollaka je sestavena na základě
vlastních zkušeností každého z dotazovaných hodnotitelů. Hodnotitel analyzuje současný a
budoucí vývoj podniku pomocí kvalitativního výzkumu, který je bodován. Následně je
kvalitativní výzkum porovnán s intervaly hodnocení podle Harryho Pollaka, jehož model se
snaží odhadnout trend a na jeho základě predikovat budoucnost podniku – viz tabulka č. 20.
Tabulka 20: Intervaly hodnocení podle Harryho Pollaka
Interval dosažených bodů Slovní hodnocení
81-100 Vitalita téměř zaručena
61-80 Vitalita je velmi pravděpodobná
41-60 Vitalita bez zásahu není zajištěna
21-40 Podnik je "nemocný"
0-20 Podnik je v krizi
Zdroj: Vlastní zpracování
122
Tabulka 21: Hodnocení životaschopnosti podniku podle Harryho Pollaka pomocí
dotazníkového šetření
Charakteristika Přidělené body Maximální počet
možných bodů
Výzkum trhu cílený na pokrok 7 13
Výrobky odpovídající trhu 8 12
Spokojení zákazníci 9 11
Spokojení finanční účastníci 7 11
Poměr k životnímu prostředí 7 11
Kapitálová základna 8 10
Výhodná lokalizace podniku 9 9
Zaměstnanci 8 8
Finanční výsledek 9 8
Spolehliví dodavatelé 7 7
Celkem 79 100
Zdroj: Vlastní zpracování
Výsledné (přidělené) body životaschopnosti podniku znamenají pravděpodobnou vitalitu
podniku a budoucí perspektivní vitalitu podniku – viz tabulka č. 21.
Zadání samostatné práce (úkolu)
Ve svém okolí si vyberte podnik různé velikosti a s pomocí dotazníkového šetření zjistěte
životaschopnost vámi vybraného podniku. V daném podniku oslovte širokou škálu
respondentů: zaměstnanci na nižších pozicích, řídící pracovníci, obchodní a ekonomické
oddělení, oddělení kvality, logistika, reklamace a servis a poté porovnejte intervaly
hodnocení dle Harryho Pollaka.
Studijní literatura
Povinná literatura
VOCHOZKA, M. et al., 2017a. Využití neuronových sítí při komplexním hodnocení podniků.
Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-642-5. (s. 218-225)
123
3.12 Tvorba komplexní metody hodnocení podniku pomocí
vybrané neuronové sítě
Klíčová slova
statistický program, statistické metody, účetní výkazy, ekonomická data
Cíle kapitoly
Cílem tohoto cvičení je seznámit studenty se zpracováním ekonomických dat, tj. vstupních
dat pomocí klasické statistiky v návaznosti na neuronové sítě.
Výstupy z učení
 15.5 vytváří metody komplexního hodnocení podniku pomocí neuronových sítí
(především vícevrstvých perceptronových sítí, neuronových sítí radiální základní
funkce, probabilistických neuronových sítí, generalizovaných regresních
neuronových sítí)
Příklad, uvedení vzorového úkolu
Metodologické zpracování nejprve upravuje vstupní data cestami klasické statistiky a
následně zpracování modelem neuronové sítě.
Úpravu vstupních dat si lze představit následujícím postupem, statistická analýza:
V prvním kroku je pro posouzení životaschopnosti podniku proveden výběr „budoucích“
analyzovaných podniků, které jsou rozděleny: dle kategorizace, dle CZ-NACE a dle
dostupnosti účetní závěrky. Pro analýzu účetních výkazů by mělo být známé období
minimálně 10 let.
V tomto příkladu jsou pro zpracování dat vybrány jen oblasti finančních a účetní aspektů ve
vazbě na výsledek hospodaření podniku:
- majetková struktura podniku,
- kapitálová struktura podniku.
124
Tabulka 22: Pro vstupní analýzu jsou uvažovány mikropodniky sekce F dle CZ-NACE. Po
sběru a očištění dat je použita korelační analýza
FIN.
MAJETEK
TRŽBY
PROVOZNÍ
VH
FINANČNÍ
VL
VÝSLEDEK
HOSPODAŘENÍ
(VH)
FIN.MAJETEK
Pearson
Correlation
1 ,841(**) ,597(**) -0,125 ,621(**)
Sig. (2-tailed) . 0 0 0,453 0
N 38 38 38 38 38
TRŽBY
Pearson
Correlation
,841(**) 1 ,802(**) -0,024 ,870(**)
Sig. (2-tailed) 0 . 0 0,886 0
N 38 38 38 38 38
PROVOZNÍ VH
Pearson
Correlation
,597(**) ,802(**) 1 -,387(*) ,963(**)
Sig. (2-tailed) 0 0 . 0,016 0
N 38 38 38 38 38
FINANČNÍ VL
Pearson
Correlation
-0,125 -0,024 -,387(*) 1 -0,13
Sig. (2-tailed) 0,453 0,886 0,016 . 0,438
N 38 38 38 38 38
VÝSLEDEK
HOSPODAŘENÍ
(VH)
Pearson
Correlation
,621(**) ,870(**) ,963(**) -0,13 1
Sig. (2-tailed) 0 0 0 0,438 .
N 38 38 38 38 38
Zdroj: Vlastní zpracování
Z korelační matice vyplývá (viz tabulka č. 22), že mezi krátkodobým finančním majetkem a
provozním výsledkem hospodaření, a dále mezi výsledkem hospodaření za účetní období a
tržbami existuje středně silná pozitivní závislost. Potvrzuje se, že výsledek z provozní
činnosti je důležitou položkou výsledku hospodaření, je základem podnikatelské činnosti
podniku a odráží schopnost podniku ze své hlavní činnosti vytvářet kladný výsledek
hospodaření, který je tvořen především tržbami z prodeje – obchodní marži. Krátkodobý
finanční majetek může být zde zastoupen v různých formách a je neustále v pohybu.
Struktura oběžného majetku stavebních podniků má obvykle vyšší zásoby (skladovaný
materiál nebo zboží nakoupené k prodeji) související s vysokým podílem pohledávek v
majetkové struktuře, což je dáno dlouhou dobou splatnosti pohledávek ve stavebnictví,
125
vyšším podílem položky majetku na aktivech atd. I když podnik může očekávat vyšší výnosy
z veškerých svých činností za dané účetní období, ale pokud nedojde k jejich inkasu, stane
se podnik ztrátovým, což povede k nejistotě z hlediska budoucího vývoje podniku a jeho
nejistým budoucím výdělkům. Charakteristickým znakem je vyšší podíl tržeb souvisejících
s nákupem a prodejem zboží a také zásoby (finanční majetek), který se před a po sezóně
může výrazně odlišovat. Na jedné straně může podnik dosahovat vyšších výnosů a to
investováním přebytečných peněžních prostředků a na straně druhé, bankovní účty a peněžní
prostředky v hotovosti jim zabezpečí rychlou likviditu. Při rozhodování o budoucím vývoji
podniku je nutné zvažovat likvidnost jednotlivých složek majetku tak, aby byla zachována
finanční rovnováha.
V dalším kroku následuje diagnostika kolinearity prostřednictvím korelace ukazatelů sekce
F – viz tabulka č. 23.
Tabulka 23: Korelace ukazatelů sekce F
Fin. majetek VH Tržby Provozní VH Finanční VH
Fin. majetek 1
VH 0,691 1
Tržby 0,335 0,441 1
Provozní VH 0,524 0,895 0,560 1
Finanční VH 0,354 -0,229 0,126 -0,1630 1
Zdroj: Vlastní z pracování
Jak ukazuje tabulka, vztahy mezi jednotlivými proměnnými vykazují převážně středně silnou
závislost. Finanční výsledek hospodaření potvrzuje nižší tržby, možnou ztrátu podniku anebo
vyšší zadlužování. Vyšší zadlužování je ovlivněno cizími zdroji. Mikropodniky sekce F –
stavebnictví se věnují převážně provozní činnosti.
Je potřeba si uvědomit, že postup spočívá pouze ve schopnosti odhalit lineární závislosti.
Analyzované ukazatelé vypovídají to, že by měla být obnovována, udržována a pořizována
taková aktiva, která jsou k podnikání potřebná a která přispějí k rozmnožení bohatství firmy.
Pokud by se nepodařilo udržet majetkovou podstatu podniku na takové úrovni, aby byl
výsledek hospodaření roven nule a v důsledku nepříznivých aktivit, by nejspíš docházelo ke
ztrátě, která by se mohla např. projevit snížením závazků vůči věřitelům nebo snížením
vlastních zdrojů.
126
Zadání samostatné práce (úkolu)
Na základě účetních výkazů dostupných na stránkách ww.justice.cz si vyberte tři podniky
s uvedenými parametry: stejná kategorizace podniku a předmět podnikání, společnost
s ručením omezeným nebo akciová společnost. Na základě zjištěných údajů proveďte
analýzu životaschopnost podniků s pomocí statistických metod.
Je doporučeno na základě dostupnosti dat a známých položek účetní závěrky si vybrat pro
vlastní analýzu odvětví pivovarnictví, hutnictví nebo strojírenské průmyslové odvětví atd.
Studijní literatura
Povinná literatura
VOCHOZKA, M. et al., 2017a. Využití neuronových sítí při komplexním hodnocení podniků.
Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-642-5. (s. 67-163)
127
3.13 Syntéza a interpretace výsledků
Klíčová slova
finanční přehled, finanční analýza, ekonomická data, předpověď vývoje podniku
Cíle kapitoly
Cílem tohoto cvičení je seznámit studenty s využitím analyzovaných výsledků finanční
analýzy a hodnocení finanční situace podniku pro stanovení cílů a plánovaných hodnot
měřítek i v oblastech: interní procesy, zákazníci aj.
Výstupy z učení
 15.1 zná vybrané bankrotní a bonitní modely
 15.2 zná vybrané benchmarkingové metody komplexního hodnocení podniku
 15.3 využívá konkrétní bankrotní, bonitní a benchmarkingové modely při hodnocení
životaschopnosti, bonity a potenciálu podniku
 15.4 vytváří metody komplexního hodnocení podniku pomocí vícenásobné
diskriminační analýzy
 15.5 vytváří metody komplexního hodnocení podniku pomocí neuronových sítí
(především vícevrstvých perceptronových sítí, neuronových sítí radiální základní
funkce, probabilistických neuronových sítí, generalizovaných regresních
neuronových sítí)
 15.6 provede funkční rozklad vrcholových indikátorů výkonnosti podniku (hodnoty
pro akcionáře, ROE, ROA, EVA Equity, EVA Entity a dalších)
 15.7 identifikuje generátory hodnoty podniku (resp. konkrétního podniku)
 15.8 zná metodu finanční analýzy dle Schmallenbachovy společnosti
 15.9 aplikuje soustavu ukazatelů finanční analýzy dle Schmallenbachovy společnosti
 15.10 stanoví hodnotu podniku pomocí diskontovaných peněžních toků v různých
variantách
 15.11 určí a interpretuje ekonomickou přidanou hodnotu podniku
128
Příklad, uvedení vzorového úkolu
Pravidelná hospodářská analýza ve vazbě na finanční plánování a rozhodování podniku je
běžným nástrojem řízení podniku. Pro syntézu a analýzu dat jsou používány údaje jak
z účetnictví, dostupných zdrojů, databází a zveřejňovaných informací ve formě statistických,
plánovacích a kontrolních dat. Tabulka č. 24 zobrazuje cíle strojírenského podniku ABC,
s.r.o., kdy na základě provedené analýzy dat je provedeno komplexní hodnocení a předpověď
strategických cílů podniku ABC z pohledu manažera.
Tabulka 24: Cíle strojírenského podniku ABC, s.r.o
Cíle podniku ABC Měřítko
Žádoucí
hodnota
Finanční přehled
Zvýšení hodnoty podniku
zvýšení volného peněžního toku
(FCFF)
2%
koncept EVA
Snížení nákladů na kapitál
WACC
vlastní kapitál/cizí kapitál 50%
Snížení nákladů na
reklamace
celkový počet reklamací a
stížností
5%
počet reklamací a stížností uznané 2%
náklady na uznané reklamace 2%
snížení počtu reklamací a stížností 1,50%
Zákaznický přehled
Cena produktů růst ceny → tržby 8%
Nové trhy tržby z nových trhů
zisk
10%/ročně
Jedinečná řešení pro
zákazníky
tržby z nových služeb
zisk
10%/ročně
realizované podněty zákazníků na
zlepšení
5
Komplexní řešení pro
zákazníky
počet společných řešení se
zákazníky
10
logické komplexní řešení 10%
Interní procesy
Inovace
realizované návrhy 30%
zákazníky akceptované návrhy 15%
Zvýšit efektivnost služeb digitaligace a automatizace 20%
129
Zdroj: Vlastní zpracování
Finanční přehled:
 Vyjadřuje, že dlouhodobým cílem podniku ABC je tvorba hodnoty a především
uspokojování potřeb zákazníků ve vazbě na služby podniku.
 Pokračující podpora zdravého růstu podniku ABC, která trvá již několik let.
 Pokračování ve zvýšení průměrného ročního nárůstu obratu podniku ABC, který za
posledních pět let (2012–2017) činil 19,6 %.
 Pravidelné sledování a vyhodnocování rizik včetně reklamací a nákladů spojených
s nekvalitou služeb, se stahováním a opravou případných vadných zakázek, které mají
dopad na vnímání značky na trhu.
 Cizí zdroje jsou především ve formě dlouhodobých závazků jako zůstatky úvěrů
poskytnutých na nákup osobních automobilů a hardware, které mají splatnost delší než 1
rok. S nárůstem zaměstnanců nebo benefitů pro současné zaměstnance, lze v budoucnu
očekávat nákup dalších nových či obměny stávajícího vozového parku. Cizí zdroje lze
ovlivňovat množstvím nakoupených vozů a cenou. Vizí je zachovat poměr do 25%.
Zákaznický přehled:
 Pozornost je zaměřená na zákazníka, jeho loajalitu, spokojenost ve vazbě na udržení a
dlouhodobé dodavatelsko-odběratelské vztahy. Podnik ABC realizuje procesy v sériové
a diskrétní zakázkové výrobě a v logistice od vstupu až po výstup a plánuje rozšířit své
služby a aktivní servis všem svým zákazníkům.
 Podnik ABC intenzivně zaměřuje svou pozornost i na nové zákazníky a nové trhy ve
vazbě na rostoucí podíl na trhu, růst tržeb a zisků. Růst tržeb však není signálem o
výkonnosti podniku, je nutná provázanost ukazatelů a sledování podnikových procesů
(interních procesů).
 Podnik ABC poskytuje propojení informací různých firem prostřednictvím elektronické
komunikace. Firmy (zákazníci) tak získávají informacemi z různých oborů (někdy i
nesouvisejících), které přeměnou využívají jako součástí podpory řízení firmy a
podnikových procesů, což vede ke zvýšení konkurenceschopnosti na trhu.
Předpověď růstu
Zaměstnanci růst nákladů na školení do 15%
Školení zaměstnanců
růst osobních nákladů do 10%
počet školení 3 osobu/rok
130
 Podnik ABC spolupracuje s partnery působících v oblasti logistiky a výroby. Je schopn
zajistit dodavatele a poskytnout poradenství v oblasti nemovitostí, regálových systémů,
dopravníků pro sklady a výrobu, manipulační techniky, automatizace skladu,
informačních systémů, zařízení pro identifikaci a sběr dat, financování nebo outsourcingu
zaměstnanců. Kromě toho spolupracuje s obchodními a průmyslovými komorami určující
standardy v automobilovém průmyslu. Toto odvětví je pro společnost významné, firmy
automobilového průmyslu tvořily v roce 2016 32% zákazníků a je plánován jejich
meziroční nárůst.
Interní procesy:
 Podnikové procesy by měly být řízeny hospodárně, tj. vstup/výstup. Podnik ABC by rád
zdokonalil své interní procesy mající jak přímý vliv na zákazníka (dodavatelskoodběratelské
vztahy), tak i vliv na vytváření hodnoty pro vlastníka společnosti.
 Podnik ABC se v současnosti zaměřuje na jednotlivé (interní) procesy prostupující více
odděleními a skupinami, tj. měření výkonnosti procesů a jejich efektivnosti. Pro účelné a
dokonalé řízení a správu projektů využívá vlastní informační systém, při jeho tvorbě a
vývoji, podnik čerpal ze svých bohatých zkušeností a know-how získaného z mnoha
zákaznických projektů. I v budoucnu je plánováno systém stále inovovat podle toho, co
si budou žádat zákazníci a jak rychle se bude vyvíjet ekonomické prostředí.
 Interní procesy podniku ABC jsou zaměřeny:
a) Inovace: sledování a vyhodnocování nových informací o příležitostech a
požadavcích zákazníků či vlastních návrhů souvisejících s pokročilými
informačními technologiemi. V podniku je kladen důraz na rozvojové aktivity,
kontinuálně se inovují a sledují se modernější trendy a podnik přichází na trh s
novinkami. Výsledkem je čas, který zaměstnanci vývoje stráví na rozvoji produktu,
aby vyhověli požadavkům zákazníků. Navržená funkcionalita je pak integrována
jako standard do celkového řešení.
b) Provozní proces: zvýšení efektivnosti služeb formou digitalizace a automatizace.
Podnik ABC by rád realizoval konkurenceschopná řešení s vizemi na deset let
dopředu, které odpovídají nejmodernějším myšlenkám projektu Průmysl 4.0.
c) Poprodejní proces: mít rozsáhlé služby a servis pro všechny zákazníky. Současným
velkým zákazníkům je poskytována podpora a servis v režimu 24/7/365. V roce
2015 podnik ABC spustil pro všechny zákazníky nový helpdesk pod označením
ServiceDesk.
131
d) ServiceDesk zkvalitnil systém pro zadávání požadavků od zákazníků a zvýšil
uživatelské pohodlí v přístupu a službám určených všem zákazníkům.
Předpověď růstu podniku ABC:
 Dosažení strategických cílů je závislé i na zaměstnancích. Investice do zaměstnanců
znamená vytváření lepších a modernějších systémů ve vazbě na podnikové procesy.
Primárním cílem společnosti je i nadále si udržet spokojené zaměstnance.
 Školení či jiné vzdělání mají vliv na spokojenost zaměstnanců související s produktivitou
a udržením si jich v podniku. Spokojení zaměstnanci zabezpečují podmínky pro rozvoj
podniku a profilují budoucí potenciál společnosti. Budoucí vývoj společnosti je ovlivněn
sdílením vědomostí a zkušeností „stálých“ zaměstnanců.
 Podpora kvalifikovaných zaměstnanců s dostatečným mzdovým a osobním
ohodnocením, kteří budou v práci spokojeni, budou přispívat k růstu podniku ABC a
nebude docházet k fluktuaci zaměstnanců.
Zadání samostatné práce (úkolu)
Na základě jednoho z analyzovaných podniků v předchozích kapitolách (viz Zadání
samostatné práce), proveďte komplexní hodnocení podniku. Tzn. z výstupů analýz vámi
vybraného podniku, proveďte komplexní hodnocení výsledků podniku, sledujte vzájemné
podstatné souvislosti mezi jednotlivými ukazateli a vysvětlete jej.
Studijní literatura
Povinná literatura
VOCHOZKA, M. et al., 2017a. Využití neuronových sítí při komplexním hodnocení podniků.
Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-642-5. (s. 52-66)